...Naše cesta pokračovala podél zemědělských usedlostí a olivových hájů do Agii Triady, pozdně minojské 'vily', náboženského a ekonomického centra s rozsáhlými sklady a otevřeným dvorem, kde se pravděpodobně odehrávaly rituály. Agia Triáda je jenom jednu nebo dvě míle od Phaistosu (Festos), ale blíže k moři, které v dálce zářilo jako tyrkysový šperk. Tady byl objeven tolik známý a reprodukovaný sarkofág z Agii Triady, s detailními malbami pozdně minojských rituálů. Na jedné straně vidíme ženu, jak lije úlitbu do nádoby mezi dvěma labrys (tzv. dvousekerami, které nesloužily jako zbraně, ale jako posvátný symbol Bohyně) velikosti lidské postavy, a na jedné z nich sedí jako na bidýlku ptáci. Na druhé straně je uvázaný obětní býk, zatímco jiná žena s korunou posvátných rohů vykonává u oltáře rituál.

Dorazila k nám výzva Marka Pogačnika k hromadné meditaci. Protože se jedná o poměrně závažné téma, přinášíme překlad jeho výzvy i pro vás.

Horské svatyně byly situovány blízko minojských měst a vesnic. Na horu Juktas se šlo do prudkého kopce, ale cesta trvala asi jen jednu nebo dvě hodiny z Archanes a asi tři z Knossosu. Ještě zhruba před 20ti lety měli vesničané z hor, všeho věku a obou pohlaví, ve zvyku po horách chodit spolu se stády ovcí a koz, a dokonce i dnes Kréťané podnikají na letní svátky světců poutě do malých kostelíků na vrcholech vysokých hor. Podobně jako výstupy k těmto kostelům i výlet na Juktas vyžádal určité úsilí, ale pro nikoho to zřejmě nebylo problémem snad kromě malých děti a starých lidí.

Valpurga a Katka Kramolišová vás zvou na "Ženské putování po posvátných a silových místech minojské kultury" ve dnech 20.-30.9.2004.
Vydáme se po stopách krétské bohyně i po stopách bohyně, která dřímá v každé ženě. Vydáme se na vnitřní i vnější iniciační cestu, abychom se spojily s Bohyní uvnitř. Navštívíme posvátná a silová místa dávné kultury uctívající Velkou Matku Bohyni a s ní přírodu, život a radost, kultury, která jako poslední v Evropě ctila ženy a ženské hodnoty.

Je átmavičára cestou od začátku do konce? Myslím, že může a taky nemusí. Átmavičára je stezkou sebepoznání. Například pomocí otázky „Kdo jsem já?“. Nebo upřením pozornosti na sama sebe jako pozorující vědomí. Myslím, že je to dobrá metoda, která má ale svá ALE…

Je příroda božím stvořením? Je naše matka Země uctíváníhodná? Myslím, že ano. A proč o tom mluvím? Protože si myslím, že stezka džnána jógy a jí podobné tohle ignorují nebo si myslí pravý opak.

Už dlouhou dobu jsem byla žádaná několika přáteli, abych se vyjádřila ke článku z časopisu Týden 'Propláchnout se Vodnářem', ve kterém jsem zmiňovaná jako 'kněžka přes internet', jedna z iniciátorek Festivalu Bohyně v ČR. Omlouvám se, že mi trvalo tak dlouho, než se mi podařilo dát dohromady několik slov, které by vyjádřily moji reakci na tento článek. Možná za to má zodpovědnost můj starý dobrý přítel strach, který si vymýšlí spoustu úžasných masek, za které se schovává, aby mě odlákal od konfrontativnich setkání. Jiní mí přátelé, ti, kteří mě v otevření festivalu podporovali, mi tvrdí, že jsem se zalekla vlastní síly, kterou jsem si v této zkušenosti uvědomila a zodpovědnosti, kterou s sebou nese.

K napsání tohoto povídání mě inspirovaly mé vlastní problémy, které jsem si následováním stezky džňána jógy způsobil, problémy, které jsem si tím prohloubil, nebo ty, které jsem ignoroval. Předem musím upozornit, že zde nehodlám kritizovat stezku samotnou. Spíše se zamyslím nejen nad vlastními zkušenostmi, ale i zkušenostmi jiných, a pokusím se vypíchnout možná úskalí, která mohou na této stezce duchoborce potkat.

Jak již jinde napsal John Hawken není o tom za každou cenu si užít. I když užít si takový stav bez práce a její hledání dá docela zabrat. Mohu potvrdit z osobní zkušenosti. Ale nakonec z toho máte takovou radost, radost z toho, čemu vás ta situace učí, co vám ukazuje, a vy stále více letíte ke svobodě a stáváte se všeobjímající láskou a nekonečným vědomím.

Další článek převzatý se souhlasem Valpi ze stránek Bohyně a doplněný o diakritiku.                                                            

Pozvánka na šamanský seminář se Zorou Frešovou v Lovčičkách u Brna, pořádaný ve spolupráci s Hankou Pokornou.

...o menstruaci, děloze, Měsíci a divokých ženách...
Další článek ze stránek Bohyně, převzato se svolením Valpi a doplněno o háčky a čárky.                                                            

Toto je přepis jediné osobní výpovědi, kterou jsem našla na internetu, o duchovně, doslova archeomytologicky zaměřené návštěvě našeho slavného archeologického naleziště v Dolních Věstonicích. Ráda bych jednou otiskla také slova českých návštěvníků, kteří se na toto místo vydali za podobným účelem. Kéž vás tento článek potěší u srdce a inspiruje...

Další článek ze stránek Bohyně. Znáte Píseň svého života? Ne? Tak si přečtěte toto povídání. Převzato se svolením Valpi a doplněno o háčky a čárky.