Matthieu Ricard  se táže v tomto blogu, zveřejňujícím výsledky průzkumu o přijatelnosti univerzálních hodnot,  jak asi řeší své problémy lidé, kteří tyto hodnoty neuznávají.

Díky naší čtenářce vám přinášíme překlad textu Čelit stresu a depresi, zveřejněného 14. dalajlámou 3.  ledna 2011  v novinách Hindustan Times, India

Další překlad z blogu Matthieu Ricarda www.matthieuricard.org

S vděčností se s vámi chceme podělit o překlady blogů  z webových stránek Matthieu Ricarda (www.matthieuricard.org), které jsme dostali od naší čtenářky.

Za zmínku  stojí, že autor blogů , který  již déle než 30 let žije jako buddhistický mnich v klášteře jedné buddhistické tibetské větve v Nepálu, je původem vědec - mikrobiolog, jenž vystudovat buněčnou genetiku na Institutu Pasteura v Paříži  pod vedením François Jacoba, nositele Nobelovy ceny za lékařství.

Fenomén systemických konstelací trochu jinak....

II - základ dechu
 

Pokračuji v seriálu. Začal jsem od základů. To, přiznávám, může být pro někoho nudné. Na druhou stranu bych čtenáře nerad připravil o souvislosti.

Jen krátce o dechu. Průměrně dýcháme 14 nádechů a výdechů za minutu. V jogovém kurzu by Vás měli naučit takzvanému plnému jogovému dechu, což je způsob využití kapacity plic. To má blahodárné účinky nejen na kvalitu života, ale samozřejmě i na uvolnění. Je to hned za relaxací druhá důležitá věc z jogy.

Využitím kapacity plic klesne frekvence dechu nejméně na polovinu. Všimněme si, že jakmile se soustředíme na dech, automaticky zpomalíme dýchání.

Když se naučíme být nezaujatým pozorovatelem, náš dech se nezmění.

Poznámka: Je to takový testík toho, zda skutečně jste nezaujatým pozorovatelem svého těla. Pokud dochází po chvíli k pocitům "nuceného dodechnutí" – je tu kontrola, nikoliv pozorování.
 

Mudrc Patandžali kdysi dávno napsal traktát, který se jmenuje Jogasutra.

Z této sutry vychází aštanga joga (osmistupňová joga), zvaná také královská joga. Jogasutra je jeden ze základních spisků o joze a je často citován. Druhý verš tohoto spisu zní:

Joga je ovládnutí myslícího principu.

Když jsem poprvé přijel na Zen a předstoupil před učitelku dharmy k soukromému rozhovoru, byl jsem plný jogy a tento verš jsem odcitoval. Učitelka mi odpověděla:

„No vidíš, druhý verš a už taková chyba“

Joga sama se mi stala domovem. Mohu odejít na vandr (např. Zen), ale stejně se vrátím.

Nerozhoduje, zda mne zrovna vede duchovně, nebo prostě jen pomáhá překonat tělesné obtíže. Je tu stále. Stále připravená v kteroukoliv chvíli ukázat cestu ke zkvalitnění života na jakékoliv úrovni.

Můj pohled na jogu je teď po letech trochu jiný, než jaký má jogasutra, a o tom tady bude řeč.