 | Náhodný citát |  |
G. Lichtenberg: Nejlépe poznáme člověka podle vtipu, nad kterým se pohoršil. |
 | Hlavní menu |  |
 | Přehled rubrik |  |
 | Nejčtenější |  |
 | Počasí, Slunce, Luna |  |
Solar X-rays:

Geomagnetic Field:
|
 | O Jitřní zemi |  |
 ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl. Jitřní země byla založena na podzim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jóga, witchcraft (wicca), kult Bohyně, posvátná sexualita a tantra, mystika, New Age, šamanismus ale také třeba zdravá výživa, vegetariánství, léčivé rostliny a ekologie.
|
|
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 113 nalezených)
Dárek pro vegetariány
Ivana Paukertová - Kuchařské recepty - 01. 10. 2007
Přeji vše nejlepší k svátku, dárek je v sekci pro stažení (jsou to vegetariánské recepty z Jitřní země).
Komentářů: 2 |
Přidat komentář |

Ukázka z knihy - Recepty z planých rostlin - 26. 09. 2007 (11413 přečtení)
Brutnák je vlastně okurkovou bylinou svým šťavnatým stonkem. Listy i pokrájené stonky (se sloupnutou pokožkou, plnou pichlavých trichomů) se používají v salátech, v ruské kuchyni jsou listy náhražkou okurek pro polévku okrošku, studený boršč i jako náplně do pirohů. V západních kuchyních se listy používají jako špenát, mladé listy se upravují na cibulce a na másle, jako salát v kombinaci s octem, cibulí, pepřem a olejem. Brutnákem lze ochucovat nápoje. Jako čaj vaříme listy i oloupané stonky. Čerstvé květy se pojídají s cukrem. Lze je použít i v nálevech do vín, punčů, ale i v bowli z melounů.
Celý článek... |
Komentářů: 0 |
Komentovat |

Ukázka z knihy - Kuchařské recepty - 08. 09. 2007 (18383 přečtení)
Má velmi dávnou historii. V klasickém starověku už Řím prý znal kerblík v polévkách. Ke kořenění a do zelených polévek a omáček dáváme jen listy čerstvě natrhané. Listy ani nať nesušíme. Má příliš jemné anýzové aroma, které se sušením rychle vytrácí. Jinak jeho použití je přes jeho malé rozšíření (asi jen u nás) velice široké. Kromě polévek a omáček má své místo v salátech (bramborovém, rajčatovém, hlávkovém, v syrových zeleninových salátech), z vaječných jídel v omeletách a míchaných vajíčkách, ale i k vejcím natvrdo, z rybích jídel ve vařených, pečených a grilovaných, hodí se do skopového a telecího masa, do všech drůbežích jídel, v zelenině vyniká ve špenátu, hrachu a rajčatech, dobře se hodí k rýži, do pikantních tvarohů. Ale i měkký hermelín je promíchaný s nadrobno nařezaným kerblíkem výbornou pomazánkou. Kerblík ochucuje bylinková másla. Tak jako chutná na chlebu s máslem česnek podivný a česnek medvědí, tak chutná těm, kteří si jej dosud nenapěstovali, kombinace kerblíku a kadeřavé petrželky s estragonem nebo celerovou natí a pažitkou (celeru méně). Ve staročeské kuchyni byl přísadou v kynutých tvarohových koláčích. M. D. Rettigová ve své kuchařce dávala přednost studené kerblíkové omáčce k vařenému hovězímu masu. Dříve byl kerblík u nás méně opomíjen. Ačkoliv má chuť jemnější než petržel, v současnosti jí byl u nás téměř vytlačen. Asi proto, že rychle vyhání do květu a má se tudíž vysévat znova každých 14 dnů zatímco petržel v prvém roce nevykvétá a zelené listy se mohou trhat celé vegetační období. Příjemná anýzová vůně kerblíku a kořenitá nasládlá chuť'jsou nenahraditelné.
Celý článek... |
Komentářů: 0 |
Komentovat |

Ukázka z knihy - Recepty z planých rostlin - 01. 09. 2007 (23554 přečtení)
Na zahradách je úporným plevelem, intenzivně se šíří částmi oddenků, které se při orbě, pletí i okopávání lehce oddělují od matečních rostlin. Rozemleté či jemně rozsekané listy mají odedávna uplatnění jako bylinky. Byly zcela pravidelnou součástí „zelené polévky ", nádivek masitých směsí, salátů a špenátu, především kolem Velikonoc. Používaly se především v různých oblastech Německa, ale i v evropské části Ruska. Protože jsme po několik let zkoušeli vhodnost této u nás neprávem zapomenuté bylinky, poskytujeme jí určitý prostor v této knize k vyzkoušení.
Celý článek... |
Komentářů: 0 |
Komentovat |

Ukázka z knihy - Recepty z planých rostlin - 19. 08. 2007 (57754 přečtení)
Vytrvalé vysoké byliny s poměrně málo rozvětveným kořenovým systémem, na němž jsou bramborům podobné podzemní hlízky. Terčové květy jsou žluté a početné. Velmi stará a delikátní zelenina nasládlé chuti. Po oškrabání hlízky namáčíme do okyselené vody, jinak zčernají. Používáme na saláty, v polévkách, dušené, smažené, zapékané.
Celý článek... |
Komentářů: 5 |
Komentovat |

Ukázka z knihy - Recepty z planých rostlin - 16. 08. 2007 (15194 přečtení)
Pěstován především ve venkovských zahradách a sbírán v přírodě: Jako kuchyňská přísada se používá do polévek, na přílohy k masitým jídlům, do boršče, salátů, na náplně do pirohů, v konzervárenství, do omáček při rožnění masa, do majonéz. V ruské kuchyni je považován (štavelové listy) za jednu z nejpopulárnějších kořenných bylin pro příjemnou kyselou chuť; vysoký obsah vitaminu C a pro příznivý obsah minerálních látek včetně železa. Šťovík má být neutralizován mlékem, smetanou, sýrem. V našich podmínkách je třeba používat šťovíku do jídel jen občas.
Celý článek... |
Komentářů: 0 |
Komentovat |

|
|
 | Přihlášený čtenář |  |
 | Aktuality |  |
16. 11. 2020: Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala..."
Celý článek...
03. 11. 2020: Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."
Celý článek...
01. 11. 2020: „Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
Celý článek...
27. 10. 2020: Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován."
Celý článek...
27. 10. 2020: Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...
Celý článek...
|
|