Někdy je to hotové dobrodružství, vzít do ruky knihu, která nám pootevře průhled do tajemství fungování mozku; nástroje, o kterém jsme se něco málo dozvěděli kdysi ve škole a který teď běžně považujeme jen za kus dobře organizované hmoty. S údivem se člověk dozvídá, s jakou autonomií se ten kus chytré hmoty chová, co všechno provádí bez našeho vědomí a do jaké míry řídí všechno naše reagování i rozhodování způsobem, ke kterému jsme ho od svého narození bezděčně naprogramovali. Tady je pár postřehů, souvisejících s aplikací uvedených fakt na různé přístupy, kterými měníme a ovlivňujeme své myšlení a chování. A náznak, jakou asi mají šanci se osvědčit, kdyby člověk dostal Alzheimera, nebo kdyby nedejbože došlo k poškození té části mozku, která nás odlišuje od zvířat. Prozradím ale předem, že budeme-li s mozkem zacházet dovedně, plně využívat potenciál jeho čelních laloků, máme nejspíš dobrou šanci, že potřebné změny vzniklé v našem přístupu k okolí a v reagování na to, co se děje v nás a kolem nás, se neztratí ani tehdy. 

Pro netrpělivé prozradím pointu: Protože je to léčivé.

Někteří lidé prohlašují, že vše co je psáno v knize pana Graye Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše funguje na 100%. Někteří říkají ano, funguje to, ale některé věci tam prostě nesedí. A někteří říkají ta kniha je úplně mimo mísu.

Je to velmi pozoruhodné, ale pravdu mají všichni. Jak je to možné?

Extroverti a introverti se liší. Všimli jste si toho?

Dnešní článek bude o dvojici vlastností usuzování a vnímání.

Poslední dobou se zabývám různými analýzami a jen tak z legrace jsem si projela Jitřní zemi programem na analýzu slov. Vyšly z toho příběhy. Článek jsem zařadila do rubriky Duchovno, protože ty příběhy pokládám za zrcadla.

Od čtenáře jsme dostali další z Krišnamurtiho textů.

Vše je relativní...

Trochu jiné Desatero

Před rokem, 30. dubna 2008 zemřel ve věku 102 roků Albert Hofmann, objevitel LSD.