Monica Sjöö je radikální anarcho/eko-feministka a malířka orientovaná na Bohyni, spisovatelka a myslitelka v oboru Mystérií Země. Narozená v r.1938 v severním Švédsku, žije většinou ve Velké Británii od pozdních 50tých let a aktivně se věnuje Ženskému Liberálnímu Hnutí od 60tých let. Její obrazy jsou inspirované cestami na neolitická posvátná místa pradávné Velké Matky a zážitky na těchto místech, a byly vystavené po celé severní Evropě a v USA.

Pokračování článku z Bohyně. Doplněno o háčky a čárky. Je zároveň upozorněním, že vzniká nová podoba stránek Bohyně na bohyne.mysteria.cz, tentokrát plně v češtině, včetně diakritiky.

Článek z Bohyně, doplněný o háčky a čárky. Je zároveň upozorněním, že vzniká nová podoba stránek Bohyně na bohyne.mysteria.cz, tentokrát plně v češtině, včetně diakritiky. Až budou na tyto stránky přeneseny všechny původní články, bude na novou Bohyni přesměrována i původní adresa www.bohyne.com.

Trošku opožděnou reportáž z Festivalu Bohyně 2004 nám přináší wiccan Zahrada a patří mu za to náš dík.

Listovala jsem svými poznámkami a vypadl založený text - nádherná slova, která zazněla na letošním Festivalu Bohyně, konaném ve Skalce u Doks. Na těchto stránkách jste si mohli prohlédnout spoustu fotografií z festivalu. Následující slova vám mohou přiblížit atmosféru a "ducha" festivalu.

Muzeum v Heraklionu nás seznámilo s kulturou staré Kréty. Kamarádky se kolem mne seskupily, když jsem jim v prvním sále ukázala malé neolitické bohyňky. Podle mnoha archeologů ženy pravděpodobně "vynalezly" zemědělství, keramiku a tkaní v době neolitu, která se na Krétě datuje od doby asi 6000 př.n.l. do 3000 př.n.l. Jako nositelky mystérií těchto životně důležitých procesů zaujímaly ženy pravděpodobně důležité náboženské a společenské postavení. Ženy také zřejmě vyrobily mnoho z předmětů vystavených v první místnosti muzea.

Druhý den jsme navštívily ženský klášter v Moni Paliani a místní strom Panagia Myrtia, Posvátnou Myrtu. Úcta, prokazovaná této myrtě, je důkazem přežití prastarého uctívání Stromu Života. Kromě fresky v Knossosu, na které ženy v kostýmech tančily kolem posvátných stromů, jsme viděly také zlatý prsten v muzeu v Heraklionu, na němž byly vyobrazené ženy, jak pečují o posvátné stromy v kamenné ohrádce. Ženy oslavovaly Strom Života dávno před napsáním Genesis. Biblický příběh byl napsán jako polemika proti kulturám, které považovaly Ženu, Hada a Strom za posvátné. V palianských jeptiškách, které kolem posvátné myrty sází květiny pro Svatou Paní, vidíme záblesk pradávných kněžek, které kolem Stromů Života vytvářely zahradu pro Bohyni.

...Naše cesta pokračovala podél zemědělských usedlostí a olivových hájů do Agii Triady, pozdně minojské 'vily', náboženského a ekonomického centra s rozsáhlými sklady a otevřeným dvorem, kde se pravděpodobně odehrávaly rituály. Agia Triáda je jenom jednu nebo dvě míle od Phaistosu (Festos), ale blíže k moři, které v dálce zářilo jako tyrkysový šperk. Tady byl objeven tolik známý a reprodukovaný sarkofág z Agii Triady, s detailními malbami pozdně minojských rituálů. Na jedné straně vidíme ženu, jak lije úlitbu do nádoby mezi dvěma labrys (tzv. dvousekerami, které nesloužily jako zbraně, ale jako posvátný symbol Bohyně) velikosti lidské postavy, a na jedné z nich sedí jako na bidýlku ptáci. Na druhé straně je uvázaný obětní býk, zatímco jiná žena s korunou posvátných rohů vykonává u oltáře rituál.

Horské svatyně byly situovány blízko minojských měst a vesnic. Na horu Juktas se šlo do prudkého kopce, ale cesta trvala asi jen jednu nebo dvě hodiny z Archanes a asi tři z Knossosu. Ještě zhruba před 20ti lety měli vesničané z hor, všeho věku a obou pohlaví, ve zvyku po horách chodit spolu se stády ovcí a koz, a dokonce i dnes Kréťané podnikají na letní svátky světců poutě do malých kostelíků na vrcholech vysokých hor. Podobně jako výstupy k těmto kostelům i výlet na Juktas vyžádal určité úsilí, ale pro nikoho to zřejmě nebylo problémem snad kromě malých děti a starých lidí.

Valpurga a Katka Kramolišová vás zvou na "Ženské putování po posvátných a silových místech minojské kultury" ve dnech 20.-30.9.2004.
Vydáme se po stopách krétské bohyně i po stopách bohyně, která dřímá v každé ženě. Vydáme se na vnitřní i vnější iniciační cestu, abychom se spojily s Bohyní uvnitř. Navštívíme posvátná a silová místa dávné kultury uctívající Velkou Matku Bohyni a s ní přírodu, život a radost, kultury, která jako poslední v Evropě ctila ženy a ženské hodnoty.

Už dlouhou dobu jsem byla žádaná několika přáteli, abych se vyjádřila ke článku z časopisu Týden 'Propláchnout se Vodnářem', ve kterém jsem zmiňovaná jako 'kněžka přes internet', jedna z iniciátorek Festivalu Bohyně v ČR. Omlouvám se, že mi trvalo tak dlouho, než se mi podařilo dát dohromady několik slov, které by vyjádřily moji reakci na tento článek. Možná za to má zodpovědnost můj starý dobrý přítel strach, který si vymýšlí spoustu úžasných masek, za které se schovává, aby mě odlákal od konfrontativnich setkání. Jiní mí přátelé, ti, kteří mě v otevření festivalu podporovali, mi tvrdí, že jsem se zalekla vlastní síly, kterou jsem si v této zkušenosti uvědomila a zodpovědnosti, kterou s sebou nese.

Další článek převzatý se souhlasem Valpi ze stránek Bohyně a doplněný o diakritiku.                                                            

...o menstruaci, děloze, Měsíci a divokých ženách...
Další článek ze stránek Bohyně, převzato se svolením Valpi a doplněno o háčky a čárky.                                                            

Toto je přepis jediné osobní výpovědi, kterou jsem našla na internetu, o duchovně, doslova archeomytologicky zaměřené návštěvě našeho slavného archeologického naleziště v Dolních Věstonicích. Ráda bych jednou otiskla také slova českých návštěvníků, kteří se na toto místo vydali za podobným účelem. Kéž vás tento článek potěší u srdce a inspiruje...