![Fire Fire](storage/n201002191621_Fire.jpg)
Spolu s množícími se mapami a modely lidské psychiky, které pro nás nejsou použitelné, existuje jeden, který převyšuje ty ostatní hloubkou, citlivostí a významem: dualita vědomého a nevědomého.
Existují dimenze, které jsou vědomé – kvality a hodnoty, s nimiž se člověk identifikuje – a dimenze, které jsou nevědomé, částečně kvůli potlačení v dětství, částečně díky společenským očekáváním a tlakům, částečně kvůli chybnému morálnímu přesvědčení, částečně i díky naprosté nevědomosti. Nevědomé, ať už je to cokoliv, jako by mělo svou vlastní moudrost a záměry a svůj vlastní plán náležité režie hry; a tato skrytá inteligence může nebo nemusí souhlasit s naším přesvědčením, čím jsme a co - jak se domníváme - chceme od života. Zdá se také, že vládne silou ženoucí směrem k celistvosti – aby tak bylo možné dosáhnout vlastní integrity hry. Jakýsi nevědomý tlak nebo nutkání, ať už je interpretováno jako pro ego tvořivé, nebo jako destruktivní, dokáže překazit dosažení našich vědomých cílů, často vyvolává pocit, že „něco“ „působí proti“ nám.