Budu ti vyprávět příběh o jednom člověku, který se musel rozhodnout – ačkoli vůbec nevěděl k čemu. Budu ho vyprávět, jako by to byla pohádka, ale většina toho se skutečně stala a jeden z obou mužů ještě žije.

Poselství od Zlaté dušičky, přijaté 18.8.2009

Myslenie prezentované Lao Ć, Buddhom, učením Krista, zenom, vychádza z alternatívneho spôsobu myslenia, ktoré je voči západnému nazeraniu zrkadlovo obrátené. Podstata týchto učení je tiež dvojpolárna, vo vytváraní vzťahov. Sú však zbavené lineárnosti. Pre takýto typ umu je charakteristická schopnosť zrieknutia sa starého, minulého. Tak ako sa hovorí v Zen: „aby sme mohli naplniť šálku novým obsahom, najprv ju musíme vyprázdniť.“

Učitel (usmívaje se): „Co o tom soudíš, Narendro? Lidé, žijící světsky, mluvívají často málo shovívavě o těch, kteří žijí v Bohu. Kdykoli slon pokojně kráčí po silnici, vždy za ním s povykem běží houfec psů a jiných drobných zvířat. Ale slon, jako by neslyšel, jde dále svou cestou. Předpokládej, synu, že lidé tě za tvými zády pomlouvají. Co uděláš?“

Poselství od Zlaté dušičky, přijaté 10.8.2009

V posledním roce, dvou jich začínám potkávat víc, možná se přestáváme bát projevit nebo se víc přitahujeme? Jasně, pro okolí je to síla a ne všichni to rozdýchají. Dřív se taková energie ničila - upalovala. Přitom je spousta možností jak jí využít jinak než k destrukci a ničení, ale k léčení, povzbuzování, doplňování pro jiné. Je na každé, která jí v sobě objeví, jakou cestu si zvolí. Těch možností je hodně, ale nejhorší je potlačení nebo ji nechat použít druhé proti sobě. Protože pak nastupují těžké nemoci, různá sebedestrukce, nespokojenost, smutek, ...

Tradiční léčitelé v Peru, Ekvádoru a Kolumbii dokáží léčit i velmi závažné nemoci pomocí prostředků, které by se nám mohly zdát jako málo učinné, zejména v porovnání s farmaky.

První učitel, u kterého jsem žil, musel hodně pracovat na tom, aby mě udržel naživu. Abych se pořád nezabýval jen sám sebou a alespoň trochu spolupracoval s realitou. A vždycky, po nějaké tvrdé technice nebo meditaci, které byly moderní ještě koncem devadesátých let, jsem za ním utíkal s rozzářenou tváří a tvrdil, že teď už vím, o čem to všechno je. Každá chvilka jasnosti nebo čerstvé živosti se mi zdála jako největší osvícení. A on stále říkal: „Nic nevíš, jsi úplně mimo.“ Po necelém roce jsem to už nemohl snést a odešel jsem. A smetanu slízli až další učitelé. Tak to chodí.

Nasledujúce články budú slúžiť nielen ako informatívne, na získanie nových poznatkov, ale aj ako tréningové, ktoré ponúkajú inšpiráciu a umožňujú trénovať a regulovať samých seba  na úrovni myslenia, teda neurónneho prostredia. Spôsob ako myslíme, ako vytvárame vo svojej mysli vzťahy, ako vidíme a riešime rôzne situácie, aký význam im prikladáme, môžeme považovať za nástroj ktorý nás môže rozvíjať, na stranu viacpolárnosti alebo naopak nás môže tlačiť do „blata“ primitívnej podvojnej a lineárnej separácie. Pravidlá myslenia pracujú utajene, automaticky, výsledky procesu myslenia považujeme za samozrejmé.

Poselství od Zlaté dušičky, přijaté 3.8.2009

Obvykle nemáte ve svém okolí někoho, kdo by s vámi jednal pravdivě. Možná vám občas někdo ve vzteku řekne něco nepříjemného, ale to není pravdivost. Pro svoje psychologické pohodlí jsme se pravdivosti vzdali. Běžně se lidé chovají podle hesla: „Neřeknu ti přímo, co na tobě vidím a ty zase na oplátku necháš na pokoji mě“. A potom se nám snadno každá upřímnost jeví jako obtěžování.

Existuje mnoho různých cest. Dokonce je možné stát se i maniakem konferencí, jezdit z jednoho semináře na druhý a být „krásnou rozvinutou lidskou bytostí", až se z vás lidem okolo začne dělat špatně.