Kdybychom spolu jednoho odpoledne před několika lety seděli v parku na lavičce, povídali si a přeskakovali z jednoho tématu na druhé a vy se mně zeptali, o čem v těchto dnech přemýšlím a píšu, odpověděl bych vám: „O rituálech.“ A ještě bych dodal: „Překvapuje vás to? Mě to překvapuje taky.“ 

Proč právě o „rituálech“? Je to téma, jímž se obvykle zabývají teologové a etnografové. Já tak akademické zájmy obvykle nemívám. Mě nejvíce zajímají běžné, každodenní stránky života. A to, co vidím, pak obvykle předávám formou humorného eseje.

Proč tedy o „rituálech“?

Klanění se zlatému teleti je stále tím nejrozšířenějším náboženstvím, i když se některé státy tak ohání svými křesťanskými tradicemi. A ve jménu ekonomiky se opravdu dějí věci, že zdravý selský rozum zůstává v údivu stát! Nová úmluva o klimatických změnách, tajně připravená bohatými zeměmi to jenom dokazuje. Podle hesla "Po nás potopa". Ono totiž zdaleka nejde jen o skleníkový efekt, o který se tak často vede spor.

Dneska člověk všude slyší hodně kritizování – stačí se podívat, jak spolu komunikují politikové i čtenáři v komentářích na stránkách novin; taky při blogování na netu je to běžné. 

Zajímavý je důvod, proč je tak důležité si "uchovat tvář."

Textovky o ľudskom živote...