Jitřní země byla založena na podzim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jóga, witchcraft (wicca), kult Bohyně, posvátná sexualita a tantra, mystika, New Age, šamanismus ale také třeba zdravá výživa, vegetariánství, léčivé rostliny a ekologie.
Pokud se vám tyto stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz na číslo účtu
Vlastimil Marek - Duchovno - 20. 11. 2008 (6703 přečtení)
Jakoby se s nimi roztrhl pytel: stále větší počet Čechů a českých dvojic jede na pár týdnů do Indie. A nejedná se o turismus jako takový: jde spíše o spirituální turistiku. Cílem jsou posvátná místa hinduismu nebo buddhismu, a také nějaké ty ášramy. Nadšencům a nadšenkyním nedochází, že oni (ony) sami(y) jsou často lokálně spirituálnější a globálně ekologičtější, než by byli v Indii, a pobyt v meditačním centru někdo na Vysočině je pro jejich těla a mysli přínosnější, než drahý a exotický výlet do ášramu.
Kdo pravidelně čtete blogy Vlasty Marka, jistě jste si nedali ujít dnešní Syndrom seminářové bohyně, SSB. Naprosto souhlasím s jeho obsahem, pár takových žen také znám. Lektoři si o nich dokonce navzájem referují a mezi sebou jim říkají "satelitky", neboť tito lidé (žen je více) stejně jako satelity neustále obíhají všechny ty nejmódnější semináře a kurzy, které jsou zrovna "trendy". Takové satelitky si dokonce dělají čárky a vedou si deníčky, aby se mohly pochlubit, na čím kurzu už byly a na kom ještě ne a navzájem se předhánějí, hlavně aby neztratily image. Kdyby to konzumní pinožení nebylo tak smutné, bylo by komické.
Na internetových stránkách Cesty dušíjsem našel jednu zajímavou meditaci, kterou si dovoluji vám předložit. Velikou předností této meditace, oproti jiným meditačním technikám, je ten fakt, že zde není žádný konatel, jenž by ji praktikoval a také zde není žádné usilování či zaměřování pozornosti k tomu či onomu. Kdo trochu rozumí meditaci, ví, že právě usilující osoba je právě tou největší překážkou meditace.
Mohl bych k danému tématu napsat mnoho, ale kdo porozumí, ten porozumí, kdo ne, ten bude usilovně praktikovat meditace tak dlouho, dokud se mu nestanou spontánní a přirozené a že to může trvat mnoho let, dokonce mnoho desítek let, je každému jasné.
Nač usilovat o uvolněnost a spontánnost usilováním, když toho mohu dosáhnout velmi jednoduše a přirozeně bez usilování???
Ukázka z knihy (R. Moody: Cesty do minulých životů) - Sebepoznání - 07. 11. 2008 (3846 přečtení)
Je to inkarnačný progres? Alebo len číra sugescia? Ako však vysvetliť farbitosť zážitkov, predstavivosť a schopnosť opisu detailov, či osobnú spriaznenosť s pozorovanými osobami v budúcich životoch? Konečným výsledkom inkarnačného progresu u zvlášť citlivých médií je bod, ktorý Teilhard de Chardin nazýva Omega. Tibeťania tento bod nazývajú východ zo strasti a považujú ho za definitívne vyslobodenie zo sansárového bytia a splynutie s Absolútnom.
Před lety jsem trochu experimentoval se změněnými stavy vědomí. Jeden z vrcholných zážitků z té doby se mi doslova zaryl pod kůži. Domnívám se, že jsem tehdy nakoukl za cílovou pásku všech duchovních stezek (a zároveň zjistil, jak vzdálen mi onen cíl stále je). Mlhavé domněnky o tom, kam že to vlastně dospěli všichni velcí Mistři, ustoupily omračujícímu prožitku Svobody a Lásky. Ten prožitek byl nepředstavitelně blažený, protože jeho určující kvalitou byla naprostá absence jakéhokoliv strachu. Zároveň byl ovšem tak přirozený, tak prostý, tak obyčejný, že používat k jeho popisu velká slova se zdá jaksi nepatřičné. Pak tento výlet do velehor Poznání skončil a já se vrátil zpět do nížin (relativní) nesvobody a omezenosti. Níže uvádím reportáž z tohoto výletu, neumělou a trapně neadekvátní (co je prst ukazující na Měsíc oproti Měsíci?), ale snad alespoň částečně přibližující, jak to „tam“ možná vypadá…
Ukázka z knihy - Šamanismus - 05. 11. 2008 (6959 přečtení)
Mezi některými původními kulturami obou Amerik je synonymem „autentičnosti" nebo spojení s vlastní spiritualitou pojem „posvátná obruč". Tyto národy říkají, že kdykoli prožíváme stav, kdy jsme sami sebou, jsme „ve své posvátné obruči". A když najdeme sami sebe, „sedíme uvnitř své posvátné obruče".
Šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl: "Většina médií – nejen v Česku – pojímá zpravodajství o Brexitu čistě aktivisticky. Novináři tím bohužel zcela zásadním způsobem podkopávají nejen důvěru v média, ale hlavně důvěru v demokratický systém. Neuvědomují si, jak na »cinklé« zpravodajství koukají ti, kteří v tomto střetu nikomu nefandí, nebo dokonce zastávají názor, že odchod Británie z EU je správná věc. Tito lidé novináře vnímají jako antidemokratické agenty, kteří se nemohou smířit s výsledkem demokratického referenda a stále se snaží jeho výsledek zvrátit. Je to v podstatě boj proti liberálnědemokratickému systému, snaha o diktaturu »správného názoru«. Jako to dělali komunisti"...
Bývalý pedagog, lektor učitelů a prezident největšího školského spolku v Česku Radek Sárkozi: "Tajné služby se snaží ovlivnit výuku jen v totalitních režimech. Pokud se o to pokouší česká BIS, tak lze říci, že pracuje v duchu sovětských tajných služeb, jak je známe z dob před rokem 1989.
Reakce kolegů jsou veskrze negativní. Vadí jim, že se BIS vyjadřuje k obsahu a způsobu výuky dějepisu a češtiny. To by neměli dělat ani politici. Je to záležitost odborníků, didaktiků a profesní komunity."
Tereza Spencerová: " Srovnávat policii v Katalánsku nebo ve Francii s Pohotovostním plukem StB mě fakt nenapadlo. Dvě různé síly dvou různých, nesouměřitelných režimů. I když ano, výsledek vypadá podobně. Vždycky, když někdo zase přijde s tím, že „patříme na Západ“, ptám se v duchu, co tím vlastně myslí. Jaký Západ? Ten, který brání francouzské mlátičky?
...
Začínám mít strach. Když má někdo nakročeno k tomu, aby Jiráska a obrozence označil za Putinovy agenty, tak strach fakt mít začínám. Zaslepenost nabírá na obrátkách. Brány blázince se otevírají stále víc. A že tajná služba chce určovat, co by se mělo a nemělo ve školách učit, z toho je mi taky divně u žaludku. Je neuvěřitelné, že se tak děje právě v době těch Palachových výročí…"
Sociolog Jan Keller: "Hledat pravdu a lásku šířením polopravd a povzbuzováním nenávisti je jistě vysoce originální a možná pro někoho i zábavné. Jenom mi není jasné, jak to souvisí s investigativitou. Skutečně investigativní novinář by musel být schopen třeba vypátrat, kdo a odkud vozí při demonstracích na pražská náměstí stále tytéž bedny s předem připravenými hesly a výzvami. Ale uznávám, že naši novináři jsou tak zaneprázdněni hledáním pravdy a lásky, že na podobné prkotiny nemají čas."
Spisovatel Benjamin Kuras: "Tak můžeme téměř přesně, snadno a spolehlivě identifikovat všechny nepřátele naší civilizace. Je to každý, kdo má tu drzost nás (nás!) nazvat extrémisty. A je jimi tudíž také každý z nás, kdo bez velkého rozmyslu a hmatatelných důkazů extrémistickou nálepkou obdařuje druhé. Jste-li jedním z nich, a záleží-li vám skutečně na přežití civilizace, je čas se probudit a přestat obviňovat nevinné a začít identifikovat viníky."
Docent Radim Valenčík: " Zeman při všech svých špatnostech hájí rovnoprávnější pozici České republiky. Proto je kolaboranty se současnou globální mocí nenáviděn. Čím více kolaboranti budou dávat najevo svoji nenávist, tím více bude lidem docházet, o co jde, a tím bude nenávist ze strany kolaborantů větší. Není to však projev „nejednoty národa“, ale spíše toho, jak se kolaboranti a na ně napojení hlupáci obnažují před celým národem.
... Babiš pokračuje ve své jízdě na tygru. Nemyslím, že by důvěra v něj nějak oslabovala. Spíše se ukazuje, že stávající způsob útoků na něj jeho pozici posiluje. To některé jeho odpůrce přivádí k nepříčetnosti a přitvrzují. Teď na něj dokonce začali donášet reprezentaci EU. Sami začali konstruovat obvinění o neoprávněném čerpání dotací. Tak trochu mně to připomíná situaci za protektorátu, kdy si někteří vyšetřovatelé gestapa stěžovali na to, že čeští kolaborantni přicházejí s křivými obviněními Čechů... "
Jaroslav Bašta: "Češi mají své historické zkušenosti se dvěma totalitami (nacistickou a komunistickou) i s opakovanou zradou spojenců v roce 1938 a 1968, takže starší generace, která většinou netrpí digitální demencí, se vyznačuje velmi realistickými názory prostými iluzí. Proto jsme skeptičtí ke všem slibům a ujišťováním o dobré vůli všech velmocí. U části mladší generace to, bohužel, neplatí. Kromě nedostatku zkušeností jde o fyziologický proces..."
"Digitální demence..."
"Postižení totiž vyvolává agresivitu a narušuje kognitivní schopnosti, připomíná stavy po těžkém úrazu hlavy či duševní chorobu. Lidé, kteří jim trpí, se pak sdružují a zabývají se různými udavačskými aktivitami na síti i v reálu, lezou slušným lidem do jejich mailové pošty, trpí bludnými představami typu, že jsou bojovníci proti ruským agentům, zastánci evropských hodnot, elfové nebo piráti. Naštěstí pan profesor ve svých knihách ujišťuje, že se to dá léčit."
Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.
Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!
