Jitřní země byla založena na podzim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jóga, witchcraft (wicca), kult Bohyně, posvátná sexualita a tantra, mystika, New Age, šamanismus ale také třeba zdravá výživa, vegetariánství, léčivé rostliny a ekologie.
Na internetových stránkách Cesty dušíjsem našel jednu zajímavou meditaci, kterou si dovoluji vám předložit. Velikou předností této meditace, oproti jiným meditačním technikám, je ten fakt, že zde není žádný konatel, jenž by ji praktikoval a také zde není žádné usilování či zaměřování pozornosti k tomu či onomu. Kdo trochu rozumí meditaci, ví, že právě usilující osoba je právě tou největší překážkou meditace.
Mohl bych k danému tématu napsat mnoho, ale kdo porozumí, ten porozumí, kdo ne, ten bude usilovně praktikovat meditace tak dlouho, dokud se mu nestanou spontánní a přirozené a že to může trvat mnoho let, dokonce mnoho desítek let, je každému jasné.
Nač usilovat o uvolněnost a spontánnost usilováním, když toho mohu dosáhnout velmi jednoduše a přirozeně bez usilování???
Ukázka z knihy (R. Moody: Cesty do minulých životů) - Sebepoznání - 07. 11. 2008 (4545 přečtení)
Je to inkarnačný progres? Alebo len číra sugescia? Ako však vysvetliť farbitosť zážitkov, predstavivosť a schopnosť opisu detailov, či osobnú spriaznenosť s pozorovanými osobami v budúcich životoch? Konečným výsledkom inkarnačného progresu u zvlášť citlivých médií je bod, ktorý Teilhard de Chardin nazýva Omega. Tibeťania tento bod nazývajú východ zo strasti a považujú ho za definitívne vyslobodenie zo sansárového bytia a splynutie s Absolútnom.
Před lety jsem trochu experimentoval se změněnými stavy vědomí. Jeden z vrcholných zážitků z té doby se mi doslova zaryl pod kůži. Domnívám se, že jsem tehdy nakoukl za cílovou pásku všech duchovních stezek (a zároveň zjistil, jak vzdálen mi onen cíl stále je). Mlhavé domněnky o tom, kam že to vlastně dospěli všichni velcí Mistři, ustoupily omračujícímu prožitku Svobody a Lásky. Ten prožitek byl nepředstavitelně blažený, protože jeho určující kvalitou byla naprostá absence jakéhokoliv strachu. Zároveň byl ovšem tak přirozený, tak prostý, tak obyčejný, že používat k jeho popisu velká slova se zdá jaksi nepatřičné. Pak tento výlet do velehor Poznání skončil a já se vrátil zpět do nížin (relativní) nesvobody a omezenosti. Níže uvádím reportáž z tohoto výletu, neumělou a trapně neadekvátní (co je prst ukazující na Měsíc oproti Měsíci?), ale snad alespoň částečně přibližující, jak to „tam“ možná vypadá…
Ukázka z knihy - Šamanismus - 05. 11. 2008 (7761 přečtení)
Mezi některými původními kulturami obou Amerik je synonymem „autentičnosti" nebo spojení s vlastní spiritualitou pojem „posvátná obruč". Tyto národy říkají, že kdykoli prožíváme stav, kdy jsme sami sebou, jsme „ve své posvátné obruči". A když najdeme sami sebe, „sedíme uvnitř své posvátné obruče".
Převzato (Poutník, časopis Obce unitářů v Brně) - Duchovno - 04. 11. 2008 (4025 přečtení)
Jednou se chystal pronést velkou řeč ke všem shromážděným přírodním živlům a energiím v jurském parku, tj. před 150 miliony let, velké Slunce – Buddha této oblasti bezmezné prázdnoty; hovořil k stojícím jsoucnům, k chodícím tvorům, k létajícím tvorům, k sedícím tvorům, ba i k travinám, jichž bylo na 13 miliard a každá z nich se zrodila ze semene. Ti všichni se tam shromáždili, aby vyslechli Řeč o osvícení na planetě Zemi.
Keď sa v súčasnom kresťanskom svete spomenie pojem reinkarnácia, čiže prevteľovanie duší, stretneme sa zásadne iba s odmietavým stanoviskom. Žiaľ, málokto z veiacich, slepo a verne zastávajúcich cirkevnou vrchnosťou odporučený postoj si už dá námahu samostatne preskúmať celú vec až do hĺbky.
Před sedmi lety jsem začala psát o zkušenostech při vzestupu. V té době to byla problematika vzácně se vyskytující a také se vyznačovala cizími a zdánlivě nevysvětlitenými symptomy a zkušenostmi. Mnoho jednotlivců stále ještě žilo své životy tak, jako kdyby se nemělo nic změnit. Za dnešního stavu věcí je již o mnoho víc lidí na naší „palubě“. Tak moc se k mému překvapení mé publikum rostlo. Je úžasné vidět tento proces v postupu a jak rostou naši čtenáři, kteří jsou důkazem našeho zázračného procesu duchovního vývoje.
Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala..."
Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."
„Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován."
Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...
Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.
Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru, které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce. Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!
