V roce 2007 vydalo nakladatelství BB/art zajímavou knihu o hledání společného pramene vizí šamanů ve všech částech světa i ve všech dobách. Od jeskynních maleb a skalních kreseb, přes kresby unesených UFO až po moderní umění Pabla Amaringa.

 

Zdenka Blechová vydává časopis Mystéria tajemna, ve kterém nás učí dívat se na věci a situace okolo nás jiným způsobem. Přečtěte si to zamyšlení a v případě, že se vám líbí, můžete se stát předplatitelem tohoto časopisu

Kdysi běžela v televizi reklama na čokoládu: ukazovala svět, který byl celý z čokolády – náves, domy, kašna, pobíhající figurky... samá čokoláda. Záleželo snad na tom, jaký má ta která figurka tvar? I kdyby vypadala jako vzteklý pes nebo rozzuřený býk, co na tom? Inu, čokoláda... 

 

Napadlo mi, že to je docela šikovná metafora. Všechno je vytvořené z jednoho a téhož, z čokolády… Jakmile si člověk představí, že všechno, co vidí – včetně jeho samého – je tvarem čokolády, že tvary jsou jen podobami čokolády, a s povděkem přijme fakt, že všechno je Jedno, které se jako mnohé jen jeví, najednou je tu vnímání scelenosti, provázené dokonalým uspokojením: jakékoliv chtění nebo nechtění „něčeho jiného“ odpadne samo od sebe – všechno je vnitřně totožné. Nejen celý čokoládový svět okolních věcí, ale i vlastní postava a všechno v „ní“… a dokonce i v „ těch ostatních“, čili také všechny „nežádoucí projevy ega“ – ať už „vlastního“, nebo „cizího" – jsou z čokolády… Proč by se potom při hledání duchovního cíle mělo něco opouštět nebo o něco usilovat - kvůli dalšímu kousku čokolády kdesi v nedohlednu? Nejlepší ovšem je, že i to opouštění a usilování je celé z čokolády. Jakmile se to uvědomí, je přirozeně po usilování – čokoláda v teple čokoládového vnímání rychle ztrácí tvar ...

"Nikdy neříkáme všechno". Tato věta mě zní v hlavě jako největší otazník a zároveň jako vykřičník od mé poslední cesty k sibiřským šamanům.

Fraktální křivka Time Wave Zero bratří McKennových začíná svůj další cyklus, koeficient "novosti" od první poloviny října 2008 strmě klesá. Co můžeme očekávat?

Jdeme pěšinkou mezi řádky okurek a brambor. Zahrada je hned za prkenným domem. Každý z nás nese v ruce nějaký talíř s jídlem. Jsme již obřadně očištěni, můžeme vkročit na místo, kde proběhne pohřební rituál. Šamanka jde před námi, drží v ruce zapálenou větvičku jalovce a tichounce zpívá.

Otázka, kterou mívá mnoho z nás na mysli: Je jóga v konfliktu s mým náboženstvím?

Na pozvání občanského sdružení Šamanská jurta přijíždí do České republiky jihosibiřský šaman Ooržak Dugar-Sjurjun Očur-oolovič. Po dva měsíce – ŘÍJEN a LISTOPAD – se mohou s ním zájemci setkávat ve skutečné jurtě v obci Žabonosy nedaleko Prahy.

V časopisu Sféra právě vychází rozhovor se Zdenkou Blechovou s ukázkou její nově připravované knihy "Můj duchovní vývoj aneb moje cesta za poznáním".  Tento rozhovor si můžete přečíst zde.