"Jestliže se tedy budeme obracet k tomuto prazákladu, budeme poučováni na každém svém kroku."
Velmi živé téma duchovního mistrovství - a žákovství - uměla nezaměnitelným způsobem, v němž jsou nejhlubší pravdy podávány prostě a samozřejmě a nezapomíná se na žádné aspekty a úrovně tohoto vztahu, na nepodmíněné a podmíněné, sjednocující a rozdělující, přičemž druhé není vně a nesmyslné, ale prvé projevující, rozkrýt ve svých knihách
Míla Tomášová a zejména ve
Světle vědomí, jíž je trilogie, započatá téměř legendární
Za čas a prostor a pokračující knihou
Třpyt prázdna, vydaná nakladatelstvím
Avatar, dovršena. "Inspirovanými eseji Světla vědomí mystická nauka Míly Tomášové vpravdě vrcholí. Kruh projevené moudrosti se symbolicky uzavírá do svého prapočátku" (z úvodu knihy).
Následující citát Míly Tomášové, týkající se duchovní pomoci pro mě symbolizuje přímost, srozumitelnost a věcnou zemitost této pomáhající, kterou stejně správně můžeme a nemusíme nazývat duchovní učitelkou:
"...má práce, ta je snadná: ukázat cestu tomu, kdo o to sám jen žádá. Postavit rovně k cíli jej a narovnat mu záda a říci mu, že jeho nejvlastnější cesta, ať jakkoliv je jiná, když k Pravdě, Dobru, Svobodě ducha jde, je jedině ta pravá."
Z knihy vybíráme několik z řady esejů tohoto tématu, první byl Učitel a žák I, vyšlý na JZ před měsícem. Druhá část z redakčně rozdělené kapitoly vyjde za měsíc.