Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 28. 03. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
George Bernard Shaw:
Demokracie je posledním trikem tyranie.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2053x)
Spojení s bytostmi Země
(29. 04. 2021, 1968x)
Vzkříšení víry a naděje
(05. 04. 2021, 1777x)
Trhliny v mlze
(30. 03. 2021, 1688x)
Důležitý mezník
(27. 05. 2021, 1570x)
Dveře do blízké budoucnosti
(16. 04. 2021, 1523x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Houby

* Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica Šebek)


JiHo - Houby - 30. 12. 2003 (48304 přečtení)

Lysohlávky jsou prastaré posvátné houby, uznávané v mnoha kulturách světa. Houbové rituály však v žádném případě nesloužily k rekreačním "úletům". Naopak! Matka houba byla vždy po zásluze přijímána s velkou úctou a pokorou. Tento článek by měl přispět k poznání širších souvislostí a být i určitým varováním před zneužíváním drog.

Jedná se o typicky českou lysohlávku. Klobouk je kávově zažloutlý, později béžový, někdy i nazelenalý, případně skvrnitý, široký obvykle do 3 cm. Najdou se však i větší jedinci. V mládí bývá klobouk tupě kuželovitý, někdy s vyniklým hrbolem, později sklenutý s hrbatým středem. Okraj klobouku je tenký, lehce rýhovaný. Lupeny jsou přirostlé ke třeni, krátce sbíhavé, béžové až zahnědlé, později tmavohnědé. Třeň je 2-3 (i více) mm tlustý, obvykle 6-8 cm vysoký, světle okrový, s modrozelenými skvrnami (zvlášť v otlačených místech), jemně rýhovaný, často zakřivený a poměrně pevný. Výtrusy jsou eliptické, ke koncům stažené, hnědé. Druh byl poprvé nalezen v padesátých létech v údolí Sázavy. Bývá ztotožňován s lysohlávkou modrající (Psilocybe cyanescens Wakefield).

Dříve se tvrdilo, že je velmi vzácná a objevily se dokonce argumenty, že by měla být zařazena mezi přísně chráněné. Dnes se naopak ukazuje, že se intenzivně šíří právě díky sběračům a v poslední době je hlášen její masový výskyt z mnoha míst naší republiky. Potvrzuje se tím názor Paula Stametse, že lysohlávky provázejí lidskou kulturu všude a jejich přežití a šíření je zajištěno právě obsahem psychoaktivních látek. Jejich sběrači totiž rozšiřují výtrusy na oděvu i na obuvi na stále nová a nová stanoviště. Dochází potom k takovým paradoxům, jaký ve své knize uvádí Stamets: "Vím o několika lidech, kteří veřejně vystoupili proti šíření informací o lysohlávkách a přitom díky náhodnému kontaktu nevědomky šířili výtrusy těchto hub".

Větší měrou se tyto houbičky, jak jsou někdy nazývány, sbírají a konzumují v Čechách posledních zhruba 20 let. Psychoaktivními látkami jsou psilocybin, psylocin a baeocystin. Jejich účinky jsou podobné účinkům LSD. Lysohlávky sbírá většinou jen určitý okruh lidí a jejich konzumace je naštěstí do značné míry ritualizovanou občasnou záležitostí. Na černém trhu se prakticky nevyskytují. (Díky tomu odpadají problémy s falšováním a různými záměnami.) Faktem ovšem je, že lysohlávky rozhodně není možné doporučit jako "rekreační drogu" pro psychicky a emocionálně labilní jedince.

Již staré aztécké a později novodobé mexické kmeny Indiánů Střední Ameriky používaly při rituálních obřadech a v lidovém lékařství plodnice drobných lupenatých hub s tmavými výtrusy a nazývali je teonanacatl, tj. maso bohů. Tyto houby byly a jsou dosud významnou součástí náboženských kultů Indiánů v Mexiku, v oblasti Oaxaca. Misionáři se snažili pohanské zvyky vymýtit, proto je domorodci chovali v tajnosti.

Jako první Evropan popsal v 16. století teonanacatl a jeho účinky španělský mnich Sahagún. Konzumování těchto hub bylo i významnou součástí korunovační slavnosti Montezumy v roce 1502. Hernandéz, osobní lékař španělského krále Filipa II., který zkoumal lékařské znalosti mexických Indiánů, uvádí tři druhy omamných hub. Přesto byly naše nynější znalosti o druzích a chemii "svatých hub Mexika" získány nedávno. Zavinil to částečně americký etnobotanik Safford, který v roce 1915 tvrdil, že nejde o houby, nýbrž o kaktus peyotl (Lophophora williamsi). V tomto kaktusu byl prokázán meskalin, který je známým halucinogenem a má poněkud podobné účinky jako některé lysohlávky. Již v r. 1919 tvrdil B.P.Reko, že v Mexiku rostou halucinogenní houby, ale až Weitlauer v r. 1936 to doložil vzorky.

Studiem psychotropních účinků mexických hub se zabýval R.E. Schultes a později R.G. Wasson se spolupracovníky, mykologem R. Hemem z Paříže a fytochemikem A. Hofmannem ze Sandoz laboratoří v Baselu. V šedesátých letech určil R. Hem tyto houby jako lysohlávky (Psilocybe). A. Hofmann izoloval z lysohlávky mexické (P. Mexicana) první látku s psychotropními účnky a nazval ji psilocybin. Psilocybin je 4-fosforyloxy-N,N-dimetyltryptamin. Jeho defosforylovaná forma je psilocin, který je nestálý. Účinky obou alkaloidů jsou blízké účinkům dietylamidu kyselny lysergové (LSD), která je obsažena v námelu. Psilocybin a jemu podobné sloučeniny (psilocin, baeocystin, norbaeocystin) byly prokázány v řadě druhů lysohlávek z Mexika, Austrálie, Nové Guiney a Evropy, dál v některých druzích rodů kuželka (Conocybe), kropenatec (Panaeolus), křehutka (Psathyrella), šupinovka (Gymnopillus) a štítovka (Pluteus).

V Československu byl psilocybin prokázán např. v lysohlávce kopinaté (Psilocybe semilanceata) nebo lysohlávce české a byly porovnávány účinky obou těchto druhů. Halucinogenní účinky těchto hub jeví se jako potenciálně perspektivní v psychodiagnostice a snad i v psychoterapii, je však třeba varovat před požitím podobných hub bez lékařského dohledu. Zájemcům o tuto problematiku doporučujeme velmi pěknou knihu Halucinogenní houby světa od Paula Stametse.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 2,10 / Počet hlasů: 30] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 1 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!