...Naše cesta pokračovala podél zemědělských usedlostí a olivových hájů do Agii Triady, pozdně minojské 'vily', náboženského a ekonomického centra s rozsáhlými sklady a otevřeným dvorem, kde se pravděpodobně odehrávaly rituály. Agia Triáda je jenom jednu nebo dvě míle od Phaistosu (Festos), ale blíže k moři, které v dálce zářilo jako tyrkysový šperk. Tady byl objeven tolik známý a reprodukovaný sarkofág z Agii Triady, s detailními malbami pozdně minojských rituálů. Na jedné straně vidíme ženu, jak lije úlitbu do nádoby mezi dvěma labrys (tzv. dvousekerami, které nesloužily jako zbraně, ale jako posvátný symbol Bohyně) velikosti lidské postavy, a na jedné z nich sedí jako na bidýlku ptáci. Na druhé straně je uvázaný obětní býk, zatímco jiná žena s korunou posvátných rohů vykonává u oltáře rituál.

Našly jsme pozdně minojskou svatyni, obdélníkovou místnost velkou zhruba jako malá kaple, kterými je řecká krajina posetá. Byla rozdělena na dva čtvercové prostory s dlouhou lavici označenou za oltář u zdi zadní místnosti. Zde jsme slavnostně zahájily to, co se později stalo naší obřadní tradicí - položení obětních dárků ve formě malých terakotových nádobek a ručně šitých trojúhelníků naplněných vonnými bylinkami, vyrobených jeptiškami z Paliani, na oltář. Přidaly jsme starodávný kámen z jezera, šperky, které jsme chtěly mít požehnané, a malou reprodukci neolitické Hadí Bohyně.

Rituál začal obětinou úlitby: napřed mléko, výživná tekutina, která proudí z ženských prsou, jak lidských tak zvířecích, pak med, sladký dárek včel, který nám připomíná šťávy plynoucí z posvátného místa ženy, následovala voda, zdroj života, který vybublává zpoza skály, a nakonec víno, které dává radost, uvolňuje tělo i ducha, připomínající nám ženskou (menstruační) krev, krev narození a obnovení. Jak tekutiny prýštily z našich rukou a zatékaly do spár a dolíku v kamení, navracely jsme dary života Zemi. Naše gesta byla váhavá a mnoho zůstalo nevyřčeno, ale cítily jsme spojení s dávnými ženami, které přímo na tomto místě nabídly podobné dary. Brzy byl oltář mokrý, lepkavý a rozzářený. Jedna z nás si všimla labrys vyryté na čelní straně oltáře a obtáhla ji vodou. Pak jsme jedna druhé podaly keramický pohár s medem, se slovy: 'Ochutnej sladkost života'. Robin předzpívávala písničku. Náš rituál byl ukončen pevným objetím nás všech v těsném kruhu. Pečlivě jsme uzemnily energii v půdě, zasunuly naše obětní dárečky do spár v kameni nebo je zanechaly pro další návštěvníky, aby si je odnesli domů.

V průběhu této činnosti měla jedna z žen obavy, že by nám hlídači, muži, kteří nás pozorovali, mohli chtít zabránit ve vykonávání rituálu. Řekla jsem, že se mi nikdy nestalo, že by hlídač obřad přerušil, ačkoli jednou v Eleusis mi hlídačka řekla, že nemám podlahu 'špinit' moukou, kterou jsem sypala podél procesní cesty. Ale v Agii Triadě ani nikde jinde po dobu naší poutě nás muži (nebo ženy) hlídající minojská naleziště nepřerušili. Dokonce se nám několik mužů snažilo pomoci a ti, kteří pozorovali naši činnost, včetně řidiče autobusu, nám prokazovali účtu. To nám připadalo příhodné a otevřelo mě to hlubšímu porozumění minojské spirituality, která ačkoli má střed v Bohyni, nevylučuje Boha. Viděla jsem, že muži dokáží přijmout, ocenit a dokonce být přítomni u ženských mysterií, tak jako Naomi a já jsme byly přítomné u mužských mystérií při destilaci raki. Při několika příležitostech v průběhu našeho výletu, a zvláště druhý den v jeskyni Skoteino, jsem pociťovala přítomnost mužů hned na okraji našeho ženského kruhu jako velké požehnání.

Článek vyňat z knihy “Odyssey with the Goddess - a spiritual quest in ” od Carol P. Christ. Autorka žije od r.1988 celoročně v Řecku a každé jaro a podzim vede poutě k Bohyni na Krétě . Má PhD v náboženských studiích z Yale a je autorkou knih Diving deep and surfacing a Laughter of Aphrodite a co-editorkou časopisu Womanspirit Rising a Weaving the Visions.

Další informace o Agii Triade a fotografie

---

Valpurga (Hana Evansová) a Kateřina Kramolišová pořádají 11ti denní dovolenou na Krétě

Mystérium krétské Bohyně

aneb 'Ženské putování po posvátných a silových místech minojské kultury',

v září 2004.

---