Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 12. 07. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
A.J. Liebling:
Svoboda tisku patří tomu, kdo jej vlastní.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2506x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2477x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2468x)
Nejsme připraveni
(27. 09. 2017, 2371x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Witchcraft

* Jeskyně (2.)


Valpurga - Witchcraft - 09. 09. 2004 (3415 přečtení)

Pokračování článku z Bohyně. Doplněno o háčky a čárky. Je zároveň upozorněním, že vzniká nová podoba stránek Bohyně na bohyne.mysteria.cz, tentokrát plně v češtině, včetně diakritiky.

Skutečný příběh - pokračování

Hana Evansova

Zvuky noci, křupání neviditelných kamenů pod chodidly. Ještě nikdy jsem po téhle stezce nekráčela v takové tmě, naše skupinové výpravy byly většinou pečlivě naplánovány na úplňkové noci, ale teď - kde byl měsíc, když jsem ho nejvíc potřebovala? Rozsvítila jsem baterku, vyplašila sama sebe hrůzu nahánějící hrou světel a stínů, která se ztrojrozměrnila projekcí na trnitá křoviska a kamenné hroudy, ... a baterku jsem zase zhasla.

Světlo jenom přidalo okolí na strašidelnosti. Jakoby nestačilo šumění nočního větru, které ohlušovalo mě vnímání a znejisťovalo mě, křik vyrušených divokých holubů, šramot zvířecích těl, prodírajících se nedaleko houštinami. Tygr? Vlk? Yetti??? Vsadila bych se s velkou jistotou, že jenom několik drobných krétských koz s hrubou, polodlouhou srstí a nehybnýma očima, na něž si člověk může s velkou dávkou fantazie projektovat ďábelskou tvář. Ten, kdo se nechce unavovat velkou dávkou, v nich lehce vidí chlupatého, mrštného a smrdutého Pana, divokého boha přírody, neustále nadrženého a právě tolik primitivně vzrušujícího.

Jakmile jsem uslyšela potvrzující meknutí, ulevilo se mi a můj strach se stáhnul zpátky do žhavých uhlíků. Ale moje tělo se myšlenkami na Pana probudilo.

Kréta mě vždycky rajcovala a zvláště když se pobyt v ní proměnil v duchovní kontemplaci. Něco ve vzduchu - slaná vůně moře, tetelící se v horkém vzduchu, protkaném starodávnými hieroglyfy zapsanými do akašické kroniky dějin, ... něco dělá Krétu neuvěřitelně sexy. Prvek ohně i vody i země je tu rozpumpovaný na plné pecky a vzduch, řekla bych, že vzduch - krom toho, že překrásně voňavého vzduchu (fíkovníky, pomeranče, citróny, olivy a bazalka jen tak na okraj) je tu až až - je tu zastoupený na úrovni mysli, na úrovni vzpomínek na bájné časy, kterým se člověk, který se jen trochu uvolní na horké pláži či ve stínu olivových hájů a už vůbec neřku-li v čišícím chladu podzemní jeskyně, neubrání. Mysl pootevře dvířka a bájná vyprávění vtrhnou nedočkavě dovnitř. Jsou vděčná za každého poddajného posluchače - celá země je jimi tak nabitá, že padají jako přezrálá jabka do měkkých peřin duší snílků... A tělo se rozruší pomyšlením na radostné hodování na svatbě smyslů a ducha. Krev začne proudit v rychlejším tempu, srdce se rozbuší... Chci se pomilovat s hlínou, se skálou, s vůní nočního vzduchu, s rozčileným sokolem, jehož křik se rozléhá soutěskou, která se přede mnou náhle otevírá.

Jsem na vrcholku skály a tak jako v životě, šla jsem nahoru a teď budu muset jít zase dolů. Na vrcholu je náhle velká jáma - bývalá jeskyně, jedna z několika propojených sester, jejíž strop se však propadl a teď vytváří propasťovitou prohlubeň, do níž se dá sejít po úzkém, polopřirozeném schodišti z halabala seskládaných kamenů. To ve stěně této propasti se nachází vchod do jeskyně...

Dýchám. Srdce mi buší, nejen slastným rozrušením, ale i strachem, který si se mnou opravdu kruté zahrává jak kočka s myší. Každé zašustnuti vedle mě v křoví jej podpálí a on vyšlehne z mého - odkud? Cítím jej kdesi v břiše - jakoby mě chytnul sebejistě za střeva a zakroutil jimi jak husím krkem. V krku mi naběhne knedlík a já na místě ochrnu, neodvažujíc se pohnout a prozradit tak nepříteli svoji lokalitu. Ve spáncích mi prudce tepe krev a já pročesávám očima okolí - jsem naprosto paranoidní, tyhle křoviska mohou být plná třeba krétských partyzánů zachycených v časoprostorové smyčce z minulého století, nyní připravených mě - vetřelce - zabodnout tesákem při sebemenším pohybu či zvuku.

UKLIDNI SE.

Uklidni se.
Ztiš se - vnitřně se ztiš.
Dýchej...

Strach je prý jenom vzrušení, které je zaškrcené pod krkem. A vzrušení je expanze. Expanze je branou do subtilnějších světů.

Bojím se jít dál a tak se rozhoduji, že opravdu a navážno k sobě zavolám své duchovní ochránce a průvodce. Nikoho jiného na tomto světě nemám, v této chvíli, vzdálená zdánlivě eony věků od civilizace, která bliká jen posledními pozdně nočními světýlky daleko předaleko v údolí na pobřeží Lybijského moře pode mnou - kdo z pozdních opilců, trmácejících se ze zavírající taverny do svého hotelu tuší, že v dáli a ve tmě úpatí Bílých hor sedí na bobku mladá žena a chystá se na sestup do jeskyně...

Přeskočím běh události, protože se mi po tváří rozlívá úsměv při pomyšlení na to, co mi řekl libanonský kamarád. Když jsem mu druhý den vysvětlovala, že jsem tu noc přespala sama v jeskyni 99ti Světců, nechápavě se na mě podíval se znepokojeným výrazem ve tváří, chvíle pauzy a pak se svou velmi lámanou angličtinou potřeboval ujistit: "Cože, ty jsi spala sama v té jeskyni?" Já vehementně přikyvovala a jeho reakce na to by se dala přeložit jako: "Ježšmarjáááá!!!," a urputné pokřižování. (Je vidět, že muslim není.) (Věřící zato ano - rozhodně v pověsti a babské poudačky!).

Syn našeho domácího mi vyprávěl, že tahle jeskyně je považována místními za tajemnou, strašidelnou a zázračnou. Odehrála se tam mnohá iracionální uzdravení a také tam kdosi viděl zvláštní tančící světla. A kdovíco dalšího.

Naštěstí mi tohle řekl až poté, co jsem se z jeskyně vrátila - a navíc jsem místním neřekla, že jsem tam byla přes noc, nechtěla jsem je rozrušit - protože kdyby mi řekl o světlech předtím, zřejmě bych tam nikdy nešla - sama. Vždycky jsem přece jenom byla kus tvarohu.

Takže tam tak sedím na bobku na kraji horské vinuté stezky a v duchu - stále ještě se neovazuji hlučet - k sobě volám ty, kterým, jak doufám, záleží na mém vnitřním růstu, ale také na mém vnějším bezpečí a pohodě. Jedna věc je jistá - noc a návaly emocí a ticho se mnou udělaly své: Vidím téměř hmatatelné před sebou vyvstávat postavu spanilého Usuje s jeho svalnatým hnědým tělem a ramena pokrývajícími vlnícími se háďaty černých vlasů, postava naplněná nepohnutelným vnitřním mírem, jeho zářivé oči však prozrazují hřejivou něhu a přátelství téměř lidské - můj duchovní strážce. Kdybych byla jenom o trošku víc New Age, řekla bych anděl, ale na to je Usuj až moc sexy.

Nikdy jsem ho neviděla s takovou jasností - vždy jen tušila, nebo jsem slyšela, jak ke mne zevnitř promlouval jeho tichý, měkký hlas.

Teď fyzický prostor přede mnou jiskřil elektrickými výboji, mé srdce zaplavovala neotřesitelná jistota a klid a oči se mi zalévaly slzami jak dětem v Medžugorje. Můj ochránce je skutečný - teď stojí přede mnou a já cítím jeho všepronikající lásku.

Přistává další průvodce - tentokrát je to žena, mladá, krásná žena zahalena tmavou kápí. Nevím, kdo konkrétně to je, stačí mi vědět, že je zastoupením Bohyně. Také ona mi vhání slzy do oči. Vím, že mě Bohyně miluje, ale že by ji na mě opravdu záleželo natolik, aby se mi tady zmanifestovala a totálně vymazala jakékoli střípečky "objektivně zdůvodněného" strachu z mého srdce?

Usmívám se, když mi dochází, že její šedá kápě je proměněným myším kožíškem - tahle bytost se právě shapeshiftovala z mé kamarádky šedé netopýrky!

Třetí bytost byla...nebyla... Vím, teď po několika měsících si při psaní vzpomínám, že se dostavil třetí strážce mého psychického bezpečí, snad se galantně uklonil a zůstal, ale jaksi se mi nevybavuje nic víc. Bylo nebylo, nebude a není. Nevadí. Té chvíle jsem se cítila tak bezpečně a doma jako nikdy předtím.

Je krásná, je majestátní, je veliká, ohromující, úžas budící, pokoru budící, zatajuje se mi z ní dech. Je to velká, vertikální černá štěrbina mezi stehny skály, není pochyb o tom, že tohle je ženský otvor, vulva Obryně, a jestli nejsi hodný jejího milování, raděj tam nelez a to obzvláště ne v jednu v noci.

Obryně nikdy nespí. Možná že holubi i netopýři podřimují a země těžce vydechuje zásoby tepla, ale Skála je tak bdělá jako vždycky a kdybych nebyla v bohorovném klidu, ježily by se mi z Ní chlupy na předloktí. Černá štěrbina velikosti věže vesnického kostelíka na mě téměř mrká svým černým, živým okem. Kupodivu se neotřesu. Místo toho je mi příjemné teplo a já se cítím, jako bych přišla na návštěvu ke kamarádce. Tak známé. Usmívám se, jsem nedočkavá. Sundávám že zad batůžek, je třeba přeorganizovat zásoby. Chci mít po ruce svíčky, sirky a extra baterie jdou do kapes, navlíkám si náhradní svetr. Napiju se z láhve, můj chudák krk to po těch stážích úzkosti potřebuje.

Jdu spát do jeskyně.

Protože vím, že v jeskyni bydlí dávné kněžky Bohyně a ony mě už dlouho volaly. Jdu s nimi dnes v noci tančit.


Tento článek má několikanásobné dlouhé pokračované - zatím v mé hlavě, ale jednoho dne se zde objeví. Pokud máte obzvláště zájem si jej přečíst, napište mi o tom emailem a já vás uvědomím, až bude zveřejněn.

Pokud vás zajímá téma ŠAMANSKÉHO ZASVĚCENÍ ve spojení s JESKYNÍ, doporučuji přečíst si PŘATELENÍ S TEMNOTOU - výňatek z knihy Květy Wiricuty od T. Pinksona.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
24. 06. 2020:

Ekonomka Ilona Švihlíková: "Debata o euru se vede u nás velice povrchně. Jako kdyby jediným výsledkem eura bylo, že nemusíte do směnárny. Nebo nastupuje ‚ideologická úderka‘, kdo je proti euru, je čínský nebo ruský agent. Zcela se přitom ignoruje, jaké makroekonomické nerovnováhy euro vytváří – v EU dneska vlastně máme dvojí periférii, jižní a východní. Nehovoří se o tom, že euro zesiluje rozdíly mezi zeměmi, místo souladu přispívá k nárůstu šovinismu...
Část společnosti obsedantně nenávidí Rusko (a Čínu) a mají to jako svůj, často jediný, politický program. Tato mccarthyovská politika plní mnoho účelů – umožňuje vám útočit na každého, kdo má jiný názor, a pokusit se ho tímto způsobem umlčet, odstranit z politické konkurence...
Stupňování nelze vyloučit, protože je to karta, se kterou rády hrají veřejnoprávní média, takže se daným politikům pak zaručuje dostatečná mediální pozornost. Kromě nenávisti, kterou někteří prostě potřebují k životu, je potřeba vnímat i ekonomické zájmy. Jedním z hlavních cílů je bezesporu vyloučit ruské (a čínské) firmy ze zakázek, Dukovany počínaje, a uvolnit prostor pro jiné zahraniční ekonomické zájmy.
"

Celý článek...


21. 06. 2020:

Akce D.O.S.T.: Dost bylo Bruselu! Před 11 lety stála Akce D.O.S.T. v čele veřejných protestů proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Varovali jsme před společenskými důsledky eroze naší státní svrchovanosti a zesíleného útoku na naše tradice a občanské svobody. Nemýlili jsme se.
Dnes se nacházíme na dalším důležitém rozcestí.
Blížící se hospodářská krize, zesílená bezprecedentním „vypnutím“ globální ekonomiky na jaře letošního roku, má sloužit jako záminka k další centralizaci moci na úrovni EU. „Fond obnovy“ a projekt „EU nové generace“ zavádějí společné dluhy a unijní daně. Evropská unie se v případě uskutečnění této vize stane plnokrevným státem a její členské státy pouhými regionálními útvary. Význam voleb do národních parlamentů klesne na úroveň voleb do krajských zastupitelstev a politická svrchovanost České republiky se stane minulostí.
Je alarmující, že se o takto závažné věci nevede důkladná veřejná diskuse. Proto mnoho občanů naší republiky ani neví, co všechno je ve hře. Vyzýváme vládu České republiky a jejího premiéra, aby využili svého práva veta a projekt „EU nové generace“ důrazně odmítli.
V Praze dne 17. června 2020

Celá výzva...


21. 06. 2020:

Petr Žantovský: " Ve čtvrtek jsem se v iDnes dočetl, že tahle dvě veřejnoprávní média (Česká televize a Český rozhlas) společně iniciovala průzkum veřejného mínění, který se měl týkat existence a výše koncesionářských poplatků. A vítězně na nás z titulku křičí, že ‚Češi jsou pro zachování ´koncesionářský´ poplatků, výše je přiměřená‘. Už v titulku je chyba, chybí tam písmeno ch, nu ale dobrá, to se stane při rychlé práci. Nechme však titulek a pojďme na obsah...
Nešlo jen o zvýšení samotné, tedy generálním ředitelem
(ČT) opakovaně vyžadovanou nějakou další valorizaci. „Ale šlo i o rozšíření poplatků na jiné nosiče televizního kanálu, včetně telefonů, tabletů, počítačů a tak dále. Za všechno, čím můžete sledovat Českou televizi, byste měli platit. To by bylo opravdu úžasné. Vznikla by tu Česká televizní republika, velmi by to připomínalo středověkou daň z hlavy... "

Celý článek...


14. 06. 2020:

Zastupitel MČ Praha 8 Martin Cibulka: "V principu podobné věci (jako v USA) , byť s menší intenzitou, se v posledních letech dějí napříč naším bohatým a kulturním světem! Moje babička by řekla, že blbnou z nadbytku. Stačí se podívat do historie, a uvidíme, že podobné chování přichází cyklicky ve vlnách. Salonní levičáci ponoukají lůzu a vedou svůj spravedlivý boj za lepší svět. Kulisy se v čase mění, ale princip zůstává stejný. A vlastně i výsledek...
Následuje ztráta svobod, chudnutí, neúcta k soukromému majetku, neúcta k tomu, co nás předcházelo. Nedělejme si iluze, že podhoubí, které stojí za nepořádky v USA, tady nemáme! Těch dobrodějů je i tady dost, rozdíl je v tom, že jim u nás chybí odvaha. Zatím! Bohužel chybí i odvaha politiků se podobným tendencím dopředu postavit...
Přicházejí budovatelé nového světa a systém, který se evolučně vyvíjel stovky let, rozkopou, protože to udělají lépe a svět bude růžový. Nebude, pouze přibude stínů mezi hořícími požáry...
"

Celý článek...


11. 06. 2020:

Mnislav Zelený-Atapana: "Naivně jsme si mysleli, že Západ sem přichází proto, aby nás osvobodil a aby nám pomáhal. Ale od začátku mi to bylo podezřelé, protože obchodník nikam nepřichází, aby pomohl. Obchodník chce vždy vydělat, za každou cenu, i kdyby to mělo být až za pár let. Naše náruč byla otevřená až příliš. To, že jsme ztratili soběstačnost ve všem, je tragické. A zvláště ve strategických záležitostech, jako je voda, jídlo, léky a podobně...
V devětaosmdesátém jsem se smál, když se u nás říkalo, jaké máme špatné výrobky, potraviny, salámy jak jsou hnusné... Ale jak se otevřely hranice, tak Rakušáci jezdili na jižní Moravu a skupovali je v obrovském množství...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!