VelkáBohyně

Bohyně je pro nás univerzální princip dokonalého ženství. Je to ona, kdo dává život vesmíru a tomuto světu. Z jejího lůna povstaly první organismy a živočichové, ale také my, naši dávní předkové a jednou z něho vzejdou také naše děti. Bohyně je univerzálním zdrojem ženské síly bez ohledu na to, zda jsme muži nebo ženy. Bez ohledu na to, zda v Bohyni věříme nebo o ni jen víme, a nebo si snad myslíme, že neexistuje. Ona bude vždycky uvnitř nás i uvnitř všeho živého v našem okolí. Byla na počátku všech věcí a tak jako tento svět kdysi stvořila, tak jej jednou i pohltí do svého božského lůna a zbyde tu jen temná prázdnota. Bohyni vnímáme jako dárkyni života, jako přadlenu našich snů, jako měsíc nad hladinou řeky, jako těžkou a vlhkou Zemi pod našima nohama. Bohyně je pro nás patronkou plodnosti, mateřství, ale také magie a starých mystérií. A Velká Bohyně je jedna jediná a zároveň trojí. Uctíváme ji jako Pannu, Matku a Stařenu.

Bohyně Panna je nejmladším aspektem Bohyně a souvisí s přibývajícím Měsícem. Cyklus trojné Bohyně je velmi dobře patrný ve skutečném životě ženy. Panna je mladou ženou, která se těší velké volnosti, svobodě, kráse a nezná odpovědnost. Bohyně ve svém panenském aspektu je skutečně velmi svobodná. Je to panenská lovkyně - rychlá, instinktivní, prudká jako déšť a svobodná jako bouře. Je křehká a zároveň pevná. Nemá žádné hranice a je zcela ovládána nevědomou částí mysli. Je jako dítě bez vědomí sebe sama. Je nespoutaná a nekonečně krásná. Všimněte si, že pohanský význam slova Panna se výrazně liší od způsobu, kterým toto slovo známe dnes. Panna v pohanském smyslu nemusí nutně znamenat ženu, která se dosud nemilovala s mužem. Znamená spíš ženu, která dosud nepoznala, jaké to je být matkou a starat se o jiného člověka a přijmout za něho odpovědnost. Neposkvrněností se zde zároveň rozumí neposkvrněnost psychická - tedy čistý proud vědomí bez schopnosti sebereflexe a vnímání sebe sama. K nejznámějším panenským Bohyním patří Inana, Persephona, Hathor, Diana a Eostre. V tarotových kartách ji přibližně odpovídá druhá karta velké arkány - karta Velekněžky, která je obestřena závojem tajemství.

Bohyně Matka je druhým aspektem Bohyně, který často spojujeme s Lunou v úplňku. Bohyně Matka je nejsnáze pochopitelná a v historii člověka se také těšila největší oblibě. Bohyně Matka je věčně dávající aspekt štědrosti. Někdy o ni mluvíme jako o matce vesmíru nebo jako o matce Zemi. Ona je temnou propastí kosmu, ze které vzešly hvězdy a světy. Ona je praoceánem, ve kterém vznikaly první buňky a bakterie. A ona je také rozkvetlým stromem, který dává každý rok ovoce. Bohyně ve svém mateřském aspektu již není pannou - její závoj byl odhalen, z nevědomí se probudilo vědomí, posuzující mysl a pocit odpovědnosti. Bohyně matka je mnohem zemitějším a realnějším archetypem, než Panna. Dovede se starat o své děti, dovede vládnout přírodě a ze všech tří aspektů Bohyně je to právě ona, která je nejvíce svázána s tímto hmotným světem. Bohyně Matka je Zemí, po které chodíme, ze které všechno roste a která nás živí. Ideál Matky byl velmi důležitý v rané lidské historii, neboť plodná žena byla zárukou přežití rodu. Proto nacházíme ve starých kulturách nejvíce Bohyní právě v tomto aspektu - je to keltská Brigit, slovanská Mokoš, germánská Frigg, egyptská Isis nebo řecká Gaia. V tarotových kartách ji najdeme na kartě Císařovny, která bývá často zobrazována jako těhotná žena sedící na trůně, jako vládkyně přírody oděná do zelených šatů s květy. Ze všech šatů a podob, které na sebe Bohyně Matka může vzít patří rozkvetlá louka k těm nejkrásnějším.

Bohyně Stařena stojí na samém konci lunárního cyklu, kdy měsíce ubývá a noc se halí do neproniknutelné temnoty. V období ženského života je to období po menopauze. Je to tedy ta část života, kdy žena těží z nasbíraných zkušeností, prohlubuje svou moudrost a protože již splnila svou úlohu matky, vydává se na cestu za duchovním poznáním. Bohyním Stařenám se také někdy říká Babice, Ničitelky, Moudré ženy nebo Škaredé bohyně. Bohyně Stařeny často doprovázejí mrtvé na onen svět nebo naopak navrací duše do života. Ze všech tří aspektů Bohyně má Babice největší moudrost a sílu a zároveň nejhlubší poznání. Zatímco Panna je spojena s nevědomím a Matka s vědomím, Stařena je integrace obou skrze přijetí a pochopení vlastního stínu. K nejznámějším Bohyním Stařenám patří řecká Hekaté, keltská Cerridwen, ale také hinduistická Kálí. V tarotových kartách má Velekněžka číslo dvě, Císařovna má číslo tři a karta zobrazující Stařenu by tedy měla mít číslo čtyři. Bohyni Stařenu můžeme ve velké arkáně najít důmyslně ukrytou v nepříliš oblíbené kartě Smrt, která má číslo třináct. Ačkoliv se zdá, že je zde číselné pořadí narušeno, ve skutečnosti nám nedá zase tolik práce zjistit, že třináctka je podle numerologie čtyřkou a tak se nám Bohyně smrti ocitá za Císařovnou - na konci životního cyklu.

Tato čísla dohromady sečtená dávají devítku, což je zároveň dokonalé číslo Bohyně složené ze tří trojek. Devítka je také číslo astrální roviny a Měsíce. Tak se ocitáme na konci výčtu hlavních aspektů Bohyně, kterých je ve skutečnosti mnohem víc. Zrovna tak jako je mnohem víc tváří ženy, která nemusí být jen mladou dívkou, matkou a stařenou, ale zároveň také léčitelkou, válečnicí, milenkou, ochránkyní, čarodějnicí, přadlenou nebo královnou.