Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 07. 07. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Bertrand Russell, matematik, nositel Nobelovy ceny:
Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2497x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2471x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2460x)
Nejsme připraveni
(27. 09. 2017, 2359x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Není nutné popírat sebe sama


Válek Roman - Sebepoznání - 02. 12. 2005 (3054 přečtení)

Tentokrát se chci pozastavit nad paradoxní smyčkou od obyčejnosti k obyčejnosti. Někdy taková smyčka trvá půl života. Někdy pět minut a jindy ani ne půl sekundy. Ale název je jiný, název je o tom, že bychom si z života nemuseli dělat komplikované duchovní smyčky. Omluvte podivnou češtinu, originál jsem psal anglicky.

Asi před třinácti lety, bylo to v červenci roku 1992, jsem sešel po měkkých schodech dolů do kuchyně Providence Zen Center, bylo asi čtvrt na pět ráno, udělal jsem si zelený čaj, vypil ho s pomalým srkáním u velkého kuchyňského stolu a pak spěchal do meditační haly. Teď sedím u počítače a srkám skoro tentýž japonský čaj a cítím se stejně dobře jako tehdy v Nové Anglii. Nikdy jsem od té doby neudělal ani nejmenší pokrok. Pamatuju si, že jsem cestoval přes oceán do Providence Zen Center, abych tam hledal pravdu. To je legrační, ne? Uvolněně jsem tam popíjel zelený čaj, povídal si s místní polskou zenovou sestrou a někde na dně mé mysli vězela myšlenka: Doufám, že tady brzo najdu pravdu. Miloval jsem tu tichou, jemnou atmosféru zenového centra, ale byl jsem nesmírně posedlý zenem. A neměl jsem ponětí, kolik v následujících letech udělám přešlapů, kolik budu snít snů a kolikrát se budu rozčilovat kvůli hloupostem. Jel jsem do toho zenového centra, pil jsem tam čaj, seděl v zazenu, vařil jsem, pozoroval mraky (a divil se, že americké mraky vypadají nachlup stejně jako ty u babičky na Moravě) a poslouchal žáby u rybníka. Už tehdy bylo všechno dokončeno. Pravda mi byla naservírována na stříbrném podnose. Takhle je to pro každého. Pravdu máme naservírovanou na stříbrném podnose. A přesto, dokonce i buddhisté hledají výmluvy, pouštějí se do marných diskuzí na základě naivních názorů a pronášejí smělé, ale naprosto hloupé výroky. A současně titíž lidé sedí v krásných restauracích, pojídají lahodné polévky, pijí víno a stěžují si na svět. Ve skutečnosti si stěžují na sebe sama.

Existuje jeden člověk, který byl žákem roshiho Nishijimi, teď má svůj blog na internetu a píše o nepravosti dharmových následovníků roshiho. Zdůrazňuje, že tihle lidé chybně věří, že rozumí učení mistra Dogena, ačkoliv, jak on tvrdí, mu ve skutečnosti nerozumí.

Pamatuju si, jak jsem měl donedávna sám pochybnosti o tom, jak je buddhismus ve světě organizován a na základě čeho se rozhoduje, kdo dostane transmisi dharmy a kdo na to má zásadní vliv. Někdy jsem se cítil zklamán, zvláště když se mi zdálo, že můj učitel nejeví téměř žádný zájem o mé "duchovní zkušenosti". Jde o to, že místo o pravdu jsem se zajímal o vlastní omezené názory a sentimentální pocity. Ve skutečnosti se můj učitel nezajímal moc o mé pochopení pravdy, protože dobře ví, že takové pochopení je užitečné pouze, pokud se projevuje v tom, jak tuto pravdu žijeme. Ať už buddhismu rozumíme nebo ne, nejdůležitější je, jak žijeme. A jak žijeme, není něco, co bychom měli předvádět ostatním, aby nám to schválili nebo dokonce obdivovali. Když jsem tady před pár dny v komentáři popisoval dost detailně svůj denní režim, nešlo mi o to ukázat, jak hezky žiju, ale ukázat, že zen je obyčejný život - pro mě za mě třeba v kanceláři někde v Holešovicích. Jak žijeme, je něco, co můžeme zhodnotit sami. Tím mám na mysli, že sami můžeme ocenit vlastní zkušenosti, aniž bychom se ptali druhých: Je to v pořádku? Schvaluješ můj způsob života? Takže opravdu nechápu, o co mi vlastně šlo, když jsem si v duchu stěžoval na nezájem svého učitele o mé pochopení. Mohl jsem si přece sám prohlédnout svůj skutečný život, to jak žiju z okamžiku na okamžik, ze dne na den. No, asi to nebyl zas tak hezký obrázek... Když máme problém vidět věci v jejich vlastní podobě, která je nezávislá na našich názorech, čili když se nám nedaří vidět věci, tak jak jsou, tak pořád na něco nadáváme nebo vzdycháme. Je opravdu obtížné žít, když nevidíme věci jasně. Kdykoliv mé myšlenky udělají politický převrat v mé hlavě, kdykoliv tam vtrhnou se samopaly a pravdu spoutají a uvězní, tak mám tendenci nadávat na cokoliv, co mi přijde na mysl. Ale jakmile to myšlenky vzdají a pravda se zase ujme vlády, tak nevidím žádný důvod si na cokoliv stěžovat nebo vzdychat.

Opravdoví učitelé od svých žáků nečekají - a žáci by neměli čekat od sebe - nějaké osvícení jednou provždy. Osvícení v zenu je vyhazovací. Možná to není moc ekologické, ale prostě je z papíru a pokaždé když dosáhneme osvícení, tak ho musíme vyhodit do koše a vytáhnout z kapsy nové, dosud nepoužité. Pořád znovu a znovu, až do konce života. A pravým učitelům nejde ani o to, aby se jejich žáci stali pochodujícími buddhistickými encyklopediemi nebo odborníky na duchovní přestřelky. To, co praví učitelé očekávají od svých žáků a co by se měli učit jejich žáci, je život pevně ukotvený ve skutečnosti. Když řeknu v pravdě, tak to bude znít idealisticky a vznešeně. Ale co je tak vznešeného na tom, když sedíme na záchodě? Prostě tam sedíme. Takže říkám ve skutečnosti. Dokud nežijeme život pevně ukotvený ve skutečnosti, budeme mít pořád tendenci porovnávat sebe a druhé. Budeme kritizovat lidi, kteří v té skutečnosti žijí a budeme zahlceni vlastními hloupými názory. Můj učitel se moc nezajímal o moje duchovní výsledky, takže mi pořád vrtalo hlavou: ”Co už na světě mám udělat, abych ho přesvědčil, že rozumím pravdě a žiju v pravdě?" Jak asi víte sami, tato otázka sama jen dokazuje, že jsem dával přednost hloupým myšlenkám před životem v pravdě, před skutečným životem. Místo abych se soustředil na to, co bylo skutečné, snažil jsem se dostat od svého učitele jakési dobré známky. Někdy mi připadá, že moje studenty nezajímá angličtina, ale jedničky. Kolik mám jedniček? Jenom dvanáct? Někdy studentům říkám - už vám nebudu dávat další jedničky, už jich máte nějak moc. Když mi můj vlastní zenový učitel nedal jedničku, tak jsem si říkal, to je nějaký divný učitel, rozumí tomu vůbec? Lidé si někdy myslí, že je lepší sbírat kredit než žít pravdu. Je jednodušší někomu ukázat jedničku z angličtiny než otevřít pusu a začít plynně mluvit anglicky. Když ale opravdu žijeme v pravdě, tak nás nezajímají výsledky. Nezajímá nás tak moc chvála druhých. Je to stejné, jako když pijeme vynikající čaj a někdo řekne: To je ale vynikající čaj! Moc to tomu čaji chuť nepřidá. I když neignorujeme slova učitele nebo studentů nebo přátel, není důvod, aby nám tato slova zatemňovala mysl a potažmo náš vlastní život v tomto okamžiku na tomto místě. Náš život v tomto okamžiku na tomto místě můžeme ocenit sami. Nezáleží na tom, kolik pochvaly nebo kritiky sklidíme - prostě jsme si vědomi toho, jaká je naše vlastní životní zkušenost a že na ní záleží nejvíc. Tím nemyslím zkušenost jako soubor názorů. Myslím tím vlastní zážitek svého pravého já, který nikdo nikdy nedokázal popsat pomocí slov. Chvála nebo kritika je jako stín na zemi. Nemůžeme chodit po stínech. Ale můžeme chodit po zemi. Pokud opravdu chápeme slova našeho učitele, víme, že ukazují na naši autentickou zkušenost každodenního života a povzbuzují nás, abychom přestali hrát nějaké hry a přestali žádat o kredit. V tomto ohledu nelze dělat žádné podvody. Nelze podvádět skutečnost. Když se snažíme podvést skutečnost, tak si uřezáváme uši a prsty a zavíráme oči. Je velká škoda, když se lidé okrádají o možnost žít autenticky v přítomnosti.

Ačkoliv stojíme přímo uprostřed skutečnosti, chceme osvícení. Ačkoliv jsem v kuchyni Providence Zen Center v klidu popíjel zelený čaj, říkal jsem si: Doufám, že ti místní učitelé jsou dost dobří. Zenový mistr je na cestách a nebudu mít možnost se s ním sejít. Tak doufám, že tihle mladí učitelé jsou skuteční zenoví mistři.” Neříkám, že učitelé nejsou důležití. Na té situaci je paradoxní to, že pijete čaj a chcete si promluvit s opravdovým zenovým mistrem. Letěli jste kvůli tomu přes oceán. Ale jakmile zenový mistr přijde, tak vám nenuceně řekne: "Jdi se napít čaje." I když někdy učitelé zacházejí do nejjemnějších podrobností učení buddhismu, v podstatě je jich poselství pořád jedno a to samé: "Jdi se napít čaje. Užívej si vlastní zkušenost. Nepopírej své pravé já." Ale takové poselství většina lidí nechápe, takže pracují pilně na tom, aby dosáhli osvícení. A jednoho dne, tak jo, tady ho máš. Cože? Jenom tohle? A co třeba trochu klidu? Tak jo, tady je. Tak ještě trochu víc klidu!!! Ajajaj, tak to už není tak snadné! Takže se ptáme sami sebe: Co ksakru dělám špatně? A někdy nám trvá desítky let praxe, než si konečně vezmeme k srdci toto učení: “Nehledej klid mysli, prostě žije tady a teď a nestarej se o klid mysli:" Tak jo. Přijímám. " Nedělej si starosti s nějakým uznáním od druhých lidí, nedělej si starosti s předáním dharmy nebo jakýmkoliv úspěchem." Dobře, dobře. Souhlasím. “Vrať se ke svému každodennímu životu a když ti někdo řekne, že jsi hlupák, nezabývej se tím. Nenech se oklamat druhými lidmi." Dobře. “A když tě někdo bude chválit a říkat, že jsi skvělý, ani na to nehleď a starej se o své záležitosti. Nenech se zmást." Dobře. Dobře. Tak když se tohle "dobře" stane naším každodenním přístupem, když přijmeme skutečnost takovou, jaká prostě teď je, konečně můžeme zakotvit v přítomnosti. I když není možné jednou provždy zakotvit v přítomnosti, můžeme se do přítomnosti vracet každý den třeba stokrát nebo tisíckrát. Ale jen pitomec by si dělal čárky a porovnával jejich počet s druhými lidmi. Dnes jsem byl přítomen jen třikrát. To já sedmkrát! Ó, obdivuju tvou duchovní úroveň! Rád bych jí také dosáhl! Nepřipomíná vám to něco? Nejde o to, že bychom se neměli vůbec snažit vracet do přítomnosti, ale neměli bychom se ohlížet na své minulé duchovní úspěchy nebo neúspěchy. V tomto okamžiku jsou opravdu k ničemu. Někdy je ale potřeba sednout si ke stolu, vzít si tužku a papír a trochu počítat. Tak moment, to máme dvanáct let praxe, sedm osvícení, pět rozvodů, dluh 359 154 Kč, zabavený řidičák, dcera mě nenávidí, au, teď jsem si tužkou málem vypíchl oko... Někdy je potřeba se zamyslet, jestli jdeme tím správným směrem...

Spousta studentů buddhismu a také dost buddhistických odborníků dělá, co je v jejich silách, aby pomátli sami sebe a ostatní svými naivními myšlenkami o buddhismu. Ale samozřejmě není možné překroutit skutečnost. Vždycky jsou to jen myšlenky, které překrucujeme a ždímáme jako prádlo. Opravdoví učitelé rozumí buddhistické teorii a žijí ve stutečnosti. Není možné žít buddhistickou teorii, ačkoliv se o to zjevně spousta lidí pokouší. Opravdoví učitelé a upřímní žáci nelpějí na intelektuálním pochopení. Ať už se nám učení pravých mistrů líbí nebo ne, oni neučí proto, aby nám něco dokázali, aby se vytahovali nebo aby vynášeli definitivní soudy nad druhými lidmi. Prostě jen dělají, co je v jejich silách, aby nás povzbudili k probuzení do pravdy, která je nezávislá na omezených názorech. Proto nás buddhističtí učitelé povzbuzují, abychom zažívali své pravé já spíš, než abychom přemýšleli o nesmyslech. Kdo může být sám sebou? Není nutné popírat sami sebe. Není nutné snít o snech, když pijeme čaj.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,50 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
24. 06. 2020:

Ekonomka Ilona Švihlíková: "Debata o euru se vede u nás velice povrchně. Jako kdyby jediným výsledkem eura bylo, že nemusíte do směnárny. Nebo nastupuje ‚ideologická úderka‘, kdo je proti euru, je čínský nebo ruský agent. Zcela se přitom ignoruje, jaké makroekonomické nerovnováhy euro vytváří – v EU dneska vlastně máme dvojí periférii, jižní a východní. Nehovoří se o tom, že euro zesiluje rozdíly mezi zeměmi, místo souladu přispívá k nárůstu šovinismu...
Část společnosti obsedantně nenávidí Rusko (a Čínu) a mají to jako svůj, často jediný, politický program. Tato mccarthyovská politika plní mnoho účelů – umožňuje vám útočit na každého, kdo má jiný názor, a pokusit se ho tímto způsobem umlčet, odstranit z politické konkurence...
Stupňování nelze vyloučit, protože je to karta, se kterou rády hrají veřejnoprávní média, takže se daným politikům pak zaručuje dostatečná mediální pozornost. Kromě nenávisti, kterou někteří prostě potřebují k životu, je potřeba vnímat i ekonomické zájmy. Jedním z hlavních cílů je bezesporu vyloučit ruské (a čínské) firmy ze zakázek, Dukovany počínaje, a uvolnit prostor pro jiné zahraniční ekonomické zájmy.
"

Celý článek...


21. 06. 2020:

Akce D.O.S.T.: Dost bylo Bruselu! Před 11 lety stála Akce D.O.S.T. v čele veřejných protestů proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Varovali jsme před společenskými důsledky eroze naší státní svrchovanosti a zesíleného útoku na naše tradice a občanské svobody. Nemýlili jsme se.
Dnes se nacházíme na dalším důležitém rozcestí.
Blížící se hospodářská krize, zesílená bezprecedentním „vypnutím“ globální ekonomiky na jaře letošního roku, má sloužit jako záminka k další centralizaci moci na úrovni EU. „Fond obnovy“ a projekt „EU nové generace“ zavádějí společné dluhy a unijní daně. Evropská unie se v případě uskutečnění této vize stane plnokrevným státem a její členské státy pouhými regionálními útvary. Význam voleb do národních parlamentů klesne na úroveň voleb do krajských zastupitelstev a politická svrchovanost České republiky se stane minulostí.
Je alarmující, že se o takto závažné věci nevede důkladná veřejná diskuse. Proto mnoho občanů naší republiky ani neví, co všechno je ve hře. Vyzýváme vládu České republiky a jejího premiéra, aby využili svého práva veta a projekt „EU nové generace“ důrazně odmítli.
V Praze dne 17. června 2020

Celá výzva...


21. 06. 2020:

Petr Žantovský: " Ve čtvrtek jsem se v iDnes dočetl, že tahle dvě veřejnoprávní média (Česká televize a Český rozhlas) společně iniciovala průzkum veřejného mínění, který se měl týkat existence a výše koncesionářských poplatků. A vítězně na nás z titulku křičí, že ‚Češi jsou pro zachování ´koncesionářský´ poplatků, výše je přiměřená‘. Už v titulku je chyba, chybí tam písmeno ch, nu ale dobrá, to se stane při rychlé práci. Nechme však titulek a pojďme na obsah...
Nešlo jen o zvýšení samotné, tedy generálním ředitelem
(ČT) opakovaně vyžadovanou nějakou další valorizaci. „Ale šlo i o rozšíření poplatků na jiné nosiče televizního kanálu, včetně telefonů, tabletů, počítačů a tak dále. Za všechno, čím můžete sledovat Českou televizi, byste měli platit. To by bylo opravdu úžasné. Vznikla by tu Česká televizní republika, velmi by to připomínalo středověkou daň z hlavy... "

Celý článek...


14. 06. 2020:

Zastupitel MČ Praha 8 Martin Cibulka: "V principu podobné věci (jako v USA) , byť s menší intenzitou, se v posledních letech dějí napříč naším bohatým a kulturním světem! Moje babička by řekla, že blbnou z nadbytku. Stačí se podívat do historie, a uvidíme, že podobné chování přichází cyklicky ve vlnách. Salonní levičáci ponoukají lůzu a vedou svůj spravedlivý boj za lepší svět. Kulisy se v čase mění, ale princip zůstává stejný. A vlastně i výsledek...
Následuje ztráta svobod, chudnutí, neúcta k soukromému majetku, neúcta k tomu, co nás předcházelo. Nedělejme si iluze, že podhoubí, které stojí za nepořádky v USA, tady nemáme! Těch dobrodějů je i tady dost, rozdíl je v tom, že jim u nás chybí odvaha. Zatím! Bohužel chybí i odvaha politiků se podobným tendencím dopředu postavit...
Přicházejí budovatelé nového světa a systém, který se evolučně vyvíjel stovky let, rozkopou, protože to udělají lépe a svět bude růžový. Nebude, pouze přibude stínů mezi hořícími požáry...
"

Celý článek...


11. 06. 2020:

Mnislav Zelený-Atapana: "Naivně jsme si mysleli, že Západ sem přichází proto, aby nás osvobodil a aby nám pomáhal. Ale od začátku mi to bylo podezřelé, protože obchodník nikam nepřichází, aby pomohl. Obchodník chce vždy vydělat, za každou cenu, i kdyby to mělo být až za pár let. Naše náruč byla otevřená až příliš. To, že jsme ztratili soběstačnost ve všem, je tragické. A zvláště ve strategických záležitostech, jako je voda, jídlo, léky a podobně...
V devětaosmdesátém jsem se smál, když se u nás říkalo, jaké máme špatné výrobky, potraviny, salámy jak jsou hnusné... Ale jak se otevřely hranice, tak Rakušáci jezdili na jižní Moravu a skupovali je v obrovském množství...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!