Zastavil jsem se dnes pochopitelně blízko hlavního vchodu u symbolického náhrobku Jana Palacha. Bylo tam dokonce pár světýlek. Jsou ještě lidé, kteří si vzpomenou. Venoval jsem tomuto mému evangelickému bratru desátek růžence. Snad na mne na druhém břehu za to nebude zlobit.

Má další cesta vedla kolem hrobu Augustina Smetany (1814 - 1851). Na náhrobní desce je mj. nápis VYOBCOVANÝ KNĚZ ŘÁDU KŘIŽOVNICKÉHO. Tento zapomínaný český, německy psavší filosof spojoval důraz na svobodu a podporu revoluce roku 1848 s přesvědčením o dynamické a pluralitní spiritualitě skutečnosti. Jistě řešil problémy jiné doby. Jeho díla v němčině nebo českých překladech jsou nesnadno k sehnání. Nechci řešit otázku, nakolik je mužem nenávratné minulosti a nakolik zůstává aktuální.

Už delší dobu to vím, ale dnes jsem si to zvlášť silně uvědomil. Komusi stálo za to urvat ze Smetanova hrobu, který tam byl zřejmě instalován r. 1900 (po přenesení jeho ostatků z karlínského evangelického hřbitova). Nezkoumal jsem jeho spisy z hlediska jejich římskokatolické doktrinální korektnosti. Umím si představit body napětí. Chápu, že tehdy došlo ke konfliktu. Byla taková doba.

I dnes různé církve trestají zastánce duchovního života ve svobodě. Smetanova rodná církev dodnes exkomunikuje, zakazuje kázat, sloužit svátostmi, učit, publikovat. Činí to, někdy méně formalizovaným způsobem, i církve, který si svobodu dali na štít a z katolíků si dělají fackovací panáky.

Co mne ale opravdu děsí je to, že nenávist k jinak smýšlejícím jde až za hrob. To už není jen vášnivá a drsně projevovaná touha po čistotě a úplnosti křesťanské víry. Upřít Boží smilování zemřelému symbolickým aktem odlomení kříže z hrobu, to je fanatická antikulturní a anticivilizační krutost.

Jsme si jist, že kdyby mohli, vynášeli a realizovali by tito lidé křesťanské fattvy dovolující zabití domnělých či skutečných heretiků a schizmatiků, podobné těm, se kterými straší wahhábističtí fanatici ke škodě islámu a náboženství vůbec.

Náboženští šílenci na různých stranách současných barikád, pokud jim my všichni ostatní neřekneme rázné NE, dovedou svět ke konci civilizace a života ještě dříve, než na nás dopadne planetka.

Zažil jsem to jako obrovský kontrast, protože jsem dnes vyrazil na hřbitov za soukmraku s růžencem v ruce. Vypadá to, že jsem nevyléčitelně náboženský, ale jsem zmaten. Na čí stranu se, vnitřně i veřejně vlastně stavím? Věřím ve stejného Boha jako ti, kdo kněze zemřelého ve věku 37 let, posílají do věčných pekel?