Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 12. 07. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Honoré de Balzac:
Za každým velkým majetkem se skrývá zločin.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2506x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2477x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2468x)
Nejsme připraveni
(27. 09. 2017, 2372x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Žít můžeme jen teď


Válek Roman - Sebepoznání - 03. 11. 2006 (3917 přečtení)

Nejtěžší je na buddhismu opravdu žít v přítomnosti. To je něco, co se nelze naučit z knih. Musí se to dělat.

I když podléháme iluzím, stojíme uprostřed osvícení a ačkoli jsme osvícení, stojíme uprostřed iluzí. Být buddhistou znamená překročit tento rozpor a skočit přímo do skutečnosti tady a teď.

Přestože je docela naivní hledat osvícení, rozhodně není hloupé vyvíjet snahu žít v pravdě. Otázka zní: Jak bychom měli vyvíjet snahu žít v pravdě? Žít okamžik za okamžikem, aniž bychom hledali něco vně nás nebo uvnitř nás - to je obyčejný život a praxe zazenu. Tak nejlépe můžeme usilovat o život v pravdě. I když zazen nabízí spoustu výhod lidem, kteří hledají výhody, nepřidává ani špetku čehokoliv ke  krystalicky čisté skutečnosti. Tak pro člověka, který spoléhá na skutečnost, zazen potvrzuje tuto skutečnost a nepřidává k ní žádné výhody. Proč tedy vůbec zazen cvičit? Když se spoléháme na skutečnost, nehledáme přece něco, co by tuto skutečnost potvrdilo. Ale zazen je zkušenost, která přesahuje pouhá vysvětlení. Jakmile se nám podaří překonat takové chápání buddhismu, které je dané pouze  intelektem, pak se přestaneme  ptát, jestli bychom měli nebo neměli cvičit zazen.  Jakmile překročíme toto intelektuální chápání a zdůvodňování a rozhodneme se cvičit buddhismus, prostě si sedneme a cvičíme zazen. V okamžiku, kdy usedáme na polštář, se naše důvody pro a proti rozplynou. I když naši mysl mohou chvíli zajímat důvody, naši páteř, kolena, zadek nebo temeno hlavy  tyto intelektuální problémy nezajímají. Proto v zazenu myslíme nejen hlavou, ale celým tělem. I když se myšlenky vynořují, vynořují se z hloubi těla, vynořují se z kolen, z chodidel, z temena hlavy, z páteře. A navracejí se do kostí a do krve. Co je přítomné, je skutečné. Co není přítomné, je pouze sen. V zazenu se znovu a znovu vracíme ze snů do skutečnosti. To je nesmírně uklidňující.  
 
Když skočíme do studeného jezera, jistě máme přímou zkušenost studené vody, která pohlcuje naši kůži. Ale nemusíme zrovna skákat do vody, abychom měli zkušenosti, jak funguje vesmír. Každý den máme spoustu cenných zkušeností – chodíme, jíme, pijeme, posloucháme … Většina lidí ale neví, jak cenné tyto zkušenosti jsou. Většina lidí dává přednost dennímu snění nebo hledání mystických zážitků. Někdo protestuje, když píšu, že buddhismus je každodenní život. A přitom každodenní život skoro nikoho nezajímá. Ten zajímá jen opravdu moudré lidi. Zajímal Buddhu a zajímal všechny patriarchy, kteří pochopili jeho učení, ale koho zajímá dnes? Koho zajímá zazen jako nejobyčejnější zkušenost všedního dne? Skoro nikoho.
 
Nemůžeme vyskočit ze světa klamů – není prostě kudy z něho vyskočit. Ale také nemůžeme vyskočit ze světa osvícení. Tyto světy nejsou nijak odděleny a jsou vždy podstatou našeho života. Jsou tu stále, právě na tomto místě, ať už jsme kdekoliv. Můžeme užívat pravdu, která přesahuje klamy a osvícení, ale k tomu je třeba cele se pustit do našich každodenních činností. Nikdy v budoucnosti nebudeme mít možnost ocenit hodnotu tohoto okamžiku. Proč? Protože tento okamžik se už nikdy nevrátí. Jak bychom ho mohli ocenit v budoucnosti? Nikdy nebudeme mít možnost někomu poděkovat: Děkuju za možnost žít v tomto okamžiku. Ale jednou možná budeme litovat, že jsme propásli šanci plně ocenit přítomnost. Gautama Buddha přišel na to, že je možné plně ocenit přítomný okamžik. Když plně oceníme přítomný okamžik, je to stejné, jako bychom řekli “děkuju” hlasitěji než úder hromu. Komu ale můžeme děkovat? Nikdo tu není, komu bychom za přítomnost mohli děkovat, je tu jen přítomnost. A tak nejlepší způsob jak ocenit přítomný okamžik je žít prostě přítomný okamžik tak, jak je to právě nejlépe možné.
 
I když se zdá, že člověk a okamžik jsou dvě různé věci, ve skutečnosti tu nikdy nemohla být žádná dělící čára mezi mnou a přítomným okamžikem. Když se milenci oddávají své hře, neříkají přitom “děkuju”. Prostě se jen milují, jsou jedna a tatáž skutečnost. A když se milují, je to totéž, jako by říkali „děkuju“. Tento okamžik je “děkuju”. Ale my nevíme, jestli někdo nebo něco je nám vděčné za tento okamžik nebo jestli my jsme vděční někomu nebo něčemu.  A tak místo toho, abychom hledali hranici mezi objektem a subjektem, prostě můžeme být tady a teď. Kdybychom mohli v rakvi sledovat film, na kterém by byl záznam našeho života, zřejmě bychom si všimli, jak úžasné bylo žít obyčejné okamžiky všedních dnů. Asi bychom cítili lítost, že jsme za celý život nebyli schopni zachytit hloubku a čistotu obyčejného života.

Ale buddhisté mají štěstí, že se mohou učit vidět tu slovy nevyjádřitelnou hloubku každodenního života už dnes, už nyní. Buddhisté mají štěstí a myslím, že cítí spoustu vděčnosti za své každodenní příležitosti žít celým srdcem a tělem a že jsou vděční Buddhovi Gautamovi a také svým učitelům a patriarchům. Myslím, že opravdový žák buddhismu  je nesmírně vděčný svému učiteli za to, že má možnost studovat a cvičit buddhismus. Někdy chci svému učiteli poděkovat za to, co pro mě dělá. Ale i když mu poděkuju, nezdá se mi, že to stačí. Myslím, že  pro mě, jako pro studenta buddhismu, je tento okamžik svým způsobem dar od mého učitele a také od Buddhy a všech patriarchů.  Nicméně  když budu pořád myslet na svého učitele a budu mu pořád vděčný, ztratím to, za co jsem vděčný. Je to jako plavání. Ačkoli je moje tělo šťastné a mysl šťastná, když plavu, nemůžu přestat plavat, abych někomu řekl: Děkuju. Když přestanete plavat, začnete se topit. Takže je nutné, abychom se nezastavovali plni nějakých úžasných citů nebo myšlenek. I když naši tvář skropí slzy vděku a štěstí,  musíme pokračovat pořád dál, okamžik za okamžikem. To je nejlepší způsob, jak poděkovat Buddhovi, patriarchům a učitelům. Každodenní život je v buddhismu ze všeho nejdůležitější.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,33 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 45 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
24. 06. 2020:

Ekonomka Ilona Švihlíková: "Debata o euru se vede u nás velice povrchně. Jako kdyby jediným výsledkem eura bylo, že nemusíte do směnárny. Nebo nastupuje ‚ideologická úderka‘, kdo je proti euru, je čínský nebo ruský agent. Zcela se přitom ignoruje, jaké makroekonomické nerovnováhy euro vytváří – v EU dneska vlastně máme dvojí periférii, jižní a východní. Nehovoří se o tom, že euro zesiluje rozdíly mezi zeměmi, místo souladu přispívá k nárůstu šovinismu...
Část společnosti obsedantně nenávidí Rusko (a Čínu) a mají to jako svůj, často jediný, politický program. Tato mccarthyovská politika plní mnoho účelů – umožňuje vám útočit na každého, kdo má jiný názor, a pokusit se ho tímto způsobem umlčet, odstranit z politické konkurence...
Stupňování nelze vyloučit, protože je to karta, se kterou rády hrají veřejnoprávní média, takže se daným politikům pak zaručuje dostatečná mediální pozornost. Kromě nenávisti, kterou někteří prostě potřebují k životu, je potřeba vnímat i ekonomické zájmy. Jedním z hlavních cílů je bezesporu vyloučit ruské (a čínské) firmy ze zakázek, Dukovany počínaje, a uvolnit prostor pro jiné zahraniční ekonomické zájmy.
"

Celý článek...


21. 06. 2020:

Akce D.O.S.T.: Dost bylo Bruselu! Před 11 lety stála Akce D.O.S.T. v čele veřejných protestů proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Varovali jsme před společenskými důsledky eroze naší státní svrchovanosti a zesíleného útoku na naše tradice a občanské svobody. Nemýlili jsme se.
Dnes se nacházíme na dalším důležitém rozcestí.
Blížící se hospodářská krize, zesílená bezprecedentním „vypnutím“ globální ekonomiky na jaře letošního roku, má sloužit jako záminka k další centralizaci moci na úrovni EU. „Fond obnovy“ a projekt „EU nové generace“ zavádějí společné dluhy a unijní daně. Evropská unie se v případě uskutečnění této vize stane plnokrevným státem a její členské státy pouhými regionálními útvary. Význam voleb do národních parlamentů klesne na úroveň voleb do krajských zastupitelstev a politická svrchovanost České republiky se stane minulostí.
Je alarmující, že se o takto závažné věci nevede důkladná veřejná diskuse. Proto mnoho občanů naší republiky ani neví, co všechno je ve hře. Vyzýváme vládu České republiky a jejího premiéra, aby využili svého práva veta a projekt „EU nové generace“ důrazně odmítli.
V Praze dne 17. června 2020

Celá výzva...


21. 06. 2020:

Petr Žantovský: " Ve čtvrtek jsem se v iDnes dočetl, že tahle dvě veřejnoprávní média (Česká televize a Český rozhlas) společně iniciovala průzkum veřejného mínění, který se měl týkat existence a výše koncesionářských poplatků. A vítězně na nás z titulku křičí, že ‚Češi jsou pro zachování ´koncesionářský´ poplatků, výše je přiměřená‘. Už v titulku je chyba, chybí tam písmeno ch, nu ale dobrá, to se stane při rychlé práci. Nechme však titulek a pojďme na obsah...
Nešlo jen o zvýšení samotné, tedy generálním ředitelem
(ČT) opakovaně vyžadovanou nějakou další valorizaci. „Ale šlo i o rozšíření poplatků na jiné nosiče televizního kanálu, včetně telefonů, tabletů, počítačů a tak dále. Za všechno, čím můžete sledovat Českou televizi, byste měli platit. To by bylo opravdu úžasné. Vznikla by tu Česká televizní republika, velmi by to připomínalo středověkou daň z hlavy... "

Celý článek...


14. 06. 2020:

Zastupitel MČ Praha 8 Martin Cibulka: "V principu podobné věci (jako v USA) , byť s menší intenzitou, se v posledních letech dějí napříč naším bohatým a kulturním světem! Moje babička by řekla, že blbnou z nadbytku. Stačí se podívat do historie, a uvidíme, že podobné chování přichází cyklicky ve vlnách. Salonní levičáci ponoukají lůzu a vedou svůj spravedlivý boj za lepší svět. Kulisy se v čase mění, ale princip zůstává stejný. A vlastně i výsledek...
Následuje ztráta svobod, chudnutí, neúcta k soukromému majetku, neúcta k tomu, co nás předcházelo. Nedělejme si iluze, že podhoubí, které stojí za nepořádky v USA, tady nemáme! Těch dobrodějů je i tady dost, rozdíl je v tom, že jim u nás chybí odvaha. Zatím! Bohužel chybí i odvaha politiků se podobným tendencím dopředu postavit...
Přicházejí budovatelé nového světa a systém, který se evolučně vyvíjel stovky let, rozkopou, protože to udělají lépe a svět bude růžový. Nebude, pouze přibude stínů mezi hořícími požáry...
"

Celý článek...


11. 06. 2020:

Mnislav Zelený-Atapana: "Naivně jsme si mysleli, že Západ sem přichází proto, aby nás osvobodil a aby nám pomáhal. Ale od začátku mi to bylo podezřelé, protože obchodník nikam nepřichází, aby pomohl. Obchodník chce vždy vydělat, za každou cenu, i kdyby to mělo být až za pár let. Naše náruč byla otevřená až příliš. To, že jsme ztratili soběstačnost ve všem, je tragické. A zvláště ve strategických záležitostech, jako je voda, jídlo, léky a podobně...
V devětaosmdesátém jsem se smál, když se u nás říkalo, jaké máme špatné výrobky, potraviny, salámy jak jsou hnusné... Ale jak se otevřely hranice, tak Rakušáci jezdili na jižní Moravu a skupovali je v obrovském množství...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!