Čistec

Otázka: Slyšela jsem, že existuje nějaký planě rostoucí čistec a čistec pěstovaný. Jak se poznají a jaké mají účinky? Vlaďka.

Čistec lesní Stachys sylvatica L.

Listy v dolní části (na bázi) srdčité, květ nachově červený až červenofialový, v lichopřeslenech po 6 květech. Rostlina má charakteristický pach.. Kvete od června do září, výška se pohybuje od 30 cm do 1,2 m. Roste roztroušeně až hojně v listnatých i jehličnatých lesích, na pasekách, v křovinách. Většinou chybí ve vyšších horských polohách. Patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).

Sbírá se kvetoucí nať, těsně po rozkvětu, doporučuje se kolem 10 hodiny dopolední. Někdy se sbírají jenom listy, těsně před rozkvětem. V Americe se používá i hlíza jako léčivá potravina – vařená, pečená, smažená i syrová.

Obsahuje betainy, mezi které patří betonicin, trigonelin, stachydrin a turicin. Dalšími účinnými látkami jsou cholin, alantoin, silici, tříslovinu, sliz, kyselinu tanovou a vitamíny.

Uklidňuje, snižuje krevní tlak, zvyšuje tonus dělohy, zastavuje kapilární krvácení, mírně zvyšuje krevní srážlivost. Používá se při silné menstruaci a gynekologickém krvácení. Působí jako mírné kardiotonikum.

Pro nepříjemnou chuť je dávána přednost lihovému výtažku – tinktuře. Může se ale podávat i ve formě balzámu, ve směsích i jako nálev nebo odvar. Není vhodný pro dlouhodobé užívání ani se nedoporučují vyšší dávky, předávkování se projeví nauseou (pocitem nevolnosti). Čistec nesmí užívat osoby do 1 měsíce po infarktu a děti do 10 let. Nejčastěji se přidává do směsí, kde by se měl její hmostnostní podíl pohybovat v rozmezí 15-25%.

20 g čerstvého, rozmixovaného kořene naložíme do 100 ml čistého, 90% lihu a necháme v uzavřené láhvi 14 dní. Poté přecedíme a užíváme 3x denně 10 kapek, do sklenice vody, před jídlem. Kůra trvá 30 dní.

Hojí a čistí. Čerstvý list namočíme do horkého piva a přiložíme na ránu.

Vytrvalá rostlina, řídce až hustě chlupatá, dosahuje výšky 30-70 cm, méně až 1 m. Světle žluté květy s nachovou kresbou v lichopřeslenech po 6-14(-16) květech. Kvete od května do srpna. Vyskytuje se na suchých, výslunných stráních, skalních stepích, lesostepích, v lesních lemech. V teplejších pahorkatinách roztroušeně až hojně, v chladnějších územích vzácně nebo chybí. Patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).

Obsahuje betonicin, cholin, trigonelin, stachydrin, alantoin, silici, tříslovinu a hořčiny. Dále obsahuje harpagosid, glykosid stejný jako v bukvici lékařské, konopici, zběhovci a v některých rostlinách čeledi krtičníkovitých s účinky protizánětlivými.

V současné době se používá málo, dříve se používal jako obklad na zanícené rány, vnitřně na choroby ledvin a močového měchýře.  Tinktura měla použití při ochrnutí, necitlivosti končetin a špatném krevním oběhu. Výhodné je použití v kombinaci s kokoškou pastuší tobolkou, řebříčkem, kořenem kostivalu a měsíčkem.

Rozlišení

Rozlišení volně rostoucích čistců je poměrně náročnější, dají se zaměnit za podobné rostliny z čeledi hluchavkovitých. Charakteristický vzhled jednotlivých druhů a jejich rozdíly je potřeba „nakoukat“, čím vícekrát, tím lépe, případně „naňuchat“.

Pěstované čistce jsou dva: čistec vlnatý (Stachys byzantina C. Koch, synonymum S. lanata Jacq.) má nápadně bělavě, stříbřitě až šedavě plstnaté listy (jako samet), květy růžově fialové, pěstuje se velmi často. Vzácně se pěstuje pro jedlé hlízy čistec hlíznatý Stachys affinis Bunge, synonymum S. sieboldii Miq., vytrvalá rostlina s vejčitě kopinatými listy a bílými květy.

Volně rostoucí čistce se světlými květy jsou: čistec přímý a čistec roční Stachys annua L. Čistec roční je poměrně malá rostlina, 10-40 cm vysoká. Roste nejčastěji na poli jako plevel, potřebuje volnou půdu (nezapojený porost, tj. je vidět hlína). Je jednoletý - jednoleté rostliny se dají rozeznat podle kořene, většinou se dají snadno vytrhnout, kořen je slabý, krátký, většinou jen takový ocásek. Rostliny vytrvalé jako čistec přímý mají robustnější kořeny. Čistec roční má květy žlutobílé bez kresby a vyskytuje se jen v nejteplejších oblastech na jižní Moravě. Čistec roční je vpravo na obrázku - klikněte na obrázek pro zvětšení.

Čistce s květy červenými a fialovými jsou: čistec německý Stachys germanica L. s plstnatě chlupatými listy, květy růžově fialové, roste na křovinatých stráních a v lesních lemech, velmi vzácně v teplejších územích (jižní Morava,  Polabí). V Moravských Karpatech roste čistec alpínský Stachys alpina L., květy špinavě fialové, 30 – 100 cm vysoký. Listy vejčité. Vyskytuje se ve světlých vlhčích lesích, na horských nivách, většinou hory a podhůří. Čistec bahenní Stachys palustris L. bude asi nejčastěji zaměňován s čistcem lesním, protože se vyskytuje roztroušeně až hojně. Dává přednost vlhkým místům, roste v lemech lužních lesů,  na vlhkých loukách, i jako plevel na vlhkých polích. Rozlišíme je tvarem listů - čistec bahenní má úzké listy, více než 3x delší než širší, a podle barvy květů, která je u čistce bahenního purpurově fialová. Vlevo na obrázku celkový vzhled a květy čistce bahenního, pro zvětšení klikněte na obrázek. Jako léčivé rostliny se používají čistec přímý a čistec lesní, o léčivých účincích ostatních jsem nenašla zmínky.