Keltský svátek jarní rovnodennosti, zvaný také Ostara.

Mrazy rozdrceny. Rodí se květy,

a v zeleni Zásvětí i pláště,

poupě za poupětem, rozkvétá jaro.

A. C. Swinburne, „Když psi jara"

Plně být bláznem,

když na světě je jaro,

má krev schvaluje.

E.E.Cummings, „Vždyť pocit je první"

V den Meán Earraigh, jarní rovnodennosti, je délka dne i noci stejná a oficiálně začíná jaro. Ptáci si začínají stavět hnízda a klást vajíčka. Vejce - symbol znovuzrození, plodnosti a nesmr­telnosti - oráči házejí do čerstvých brázd a jedí. Také ti, kdo pro­vádějí jarní setbu, je nosí u sebe. Rozkošným zvykem je malová­ní vajíček - každý člověk může kresbou na vajíčko projevit ve znacích a obrazcích svá přání pro nadcházející rok. Pomalova­ná vejce se potom mohou zakopat do Země-Matky, která vyslyší nářek a přání svých dětí. V některých společenstvích se vejce ukrývají do sýpek a nechají se tam celý rok, aby žehnala setbě a dala zrní sílu vzklíčit.

Maškary, „sběrači vajec", obcházejí domy a jako odměnu za své krátké představení žádají vejce a mince. Muži a ženy si před touto veselicí mezi sebou vyměňuji šaty.

Vejce pro „sběrače" se před vařením obaluji listy, kořeny, květy a kůrou, čímž získávají novou barvu. Později se tato vejce pou­žívají při hrách, jako např. strefování se do nohou soupeře. Před tím, než se jedí, jsou ukrývána nebo kutálena se svahu.

Nově osetá pole se kropí krví, poprašují popelem z posvátných ohnišť, solí nebo hlínou z vrcholků hor. Jsou konány úlitby jídla a mléka pro skřítky a jiné duchovní bytosti, žijící v kamenech a ko­lem nich, protože oni zodpovídají za plodnost půdy. Pár kusů ovo­ce z loňské sklizně je jako dar předloženo přírodním duchům.

Pořádají se výlevy na posvátné kopce. Piknik s fíky, fíkovými koláči, moštem a pivem je jejich příjemnou součástí. Fíky i symbolizují plodnost - listy jsou mužský, plod sám pak ženský ele­ment.

Mužským božstvem tohoto festivalu je Aengus Og, Syn In Dag­dy a Boand. Byl zplozen a narozen v době, kdy Elcmar, Boandin manžel, byl pod vlivem kouzel. Když mu byly tři roky, byl Aengus svěřen do péče Midirovi, bohu zásvětní mohyly u Bri Leith. Jeho tři jestřábi střežili mohylu a bránili v přístupu poutníkům. Říká se, že tito ptáci plašili a obraceli na útěk i rytíře.

Aengus, syn svítání, a In Dagda jsou božstva spojovaná s Newgrange (Bruig na Boinne), významným slunečním chrá­mem v irském údolí Boyne. Dagda hraje na dubovou harfu, kdež­to Aengus hraje pro mladé lidi na harfu ze zlata a posílá polib­ky, vzbuzující milostné touhy.

Ženský prvek tohoto svátku zosobňuje sama Boand, dávaná někdy do souvislosti s řekou Boyne. Legenda praví, že pramen Boyne vytryskl ze země, když bohyně Boand nezachovala patřič­nou úctu ke kouzelné studni v Segais. Studna se rozhněvala, bohyně uprchla a řeka Boyne se vydala na cestu svým řečištěm.

Boand je známá jako „Bohyně bílých krav". Stojí za to zmínit, že Brighid byla kojená mlékem bílé krávy s červenýma ušima. I zásvětní zvířata, jako psi a krávy, mají většinou tuto barvu. Často se tvrdí, že posvátná kráva povstává z jezera. Voda je vchod do Zásvětí.

Když někdy přijdete k řece Boyne, zjistíte, že je velmi mateř­ská - plyne mírně, sladce, a oddává se břehům jako klidná doj­nice.

BYLINY PRO MEÁN EARRAIGH

Violka vonná, jasmín, kosatec, zimolez, mochna plazivá, pampeliška, růže, dřinovec, vlaštovičník, vratič,žalud.

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na