Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 28. 03. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Honoré de Balzac:
Za každým velkým majetkem se skrývá zločin.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2053x)
Spojení s bytostmi Země
(29. 04. 2021, 1968x)
Vzkříšení víry a naděje
(05. 04. 2021, 1777x)
Trhliny v mlze
(30. 03. 2021, 1689x)
Důležitý mezník
(27. 05. 2021, 1572x)
Dveře do blízké budoucnosti
(16. 04. 2021, 1523x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* J. Krišnamurti - Otázka víry


Jan Lošák (vlastní překlad) - Sebepoznání - 01. 02. 2007 (6017 přečtení)

Krišnamurtiho přednáška theosofistům, z jejichž řad vzešel a od nichž se nakonec radikálně odtrhl. Vyzývá je k přezkoumání skutečné vnitřní hodnoty všech vír, náboženství, ideálů, nauk.



Otázka víry
2. veřejná přednáška, Adyar, 30.12.1933
 
    Pokud je naše myšlení svázáno nějakou vírou, pak je tou vírou mrzačeno a znehodnocováno. Většina našeho myšlení je bohužel reakcí, která je založena na nějaké víře nebo nějakém ideálu. Naše myšlení proto není nikdy opravdickým, plynoucím, tvořivým. Je neustále drženo v šachu nějakou vírou, ideálem nebo tradicí. Člověk si může uvědomit pravdu, nalézt trvalé pochopení, jen pokud je jeho myšlení v neustálém pohybu, pokud není spoutáno minulostí ani budoucností. Je to tak jednoduché, že to často ani nevnímáme. Opravdový vědec při svém zkoumání nemá žádný cíl; kdyby pouze hledal nějaký určitý výsledek, pak by přestal být vědcem. A stejně tomu musí být i s naším myšlením. Naše myšlení je však mrzačeno, spoutáváno a ohraničováno nějakou vírou, dogmatem či ideálem, a proto naše myšlení není tvořivé.
 
    Vše, o čem mluvím, vztahujte prosím přímo sami na sebe; pak budete moci snadno sledovat, kam mířím. Pokud mi budete naslouchat jen tak pro zábavu, pak to bude zcela marné a já ve vás vytvořím jen další zmatek.
 
    Na čem je založena vaše víra? Na čem jsou založeny vaše ideály? Když to prozkoumáte, tak objevíte, že motivem víry je buď představa zisku, nějaké odměny, nebo že má sloužit jako váš průvodce, jako váš vzor. Říkáte si: „Pokusím se stát ctnostným, budu jednat tak nebo tak, abych za to získal štěstí; musím objevit, co je pravda, abych překonal svůj vlastní zmatek a utrpení; budu sloužit, abych dosáhl požehnání nebes“. Avšak postoj k jednání, který je motivován vidinou budoucího zisku, mrzačí vaše myšlení.
 
    Nebo ještě jinak, víra je vždy postavena na důsledku minulosti. Buď máte vnější, zvenčí uvalené zásady, nebo jste si vytvořili vnitřní ideály, podle kterých žijete. Vnější zásady jsou uvaleny společností, tradicí, autoritou a všechny jsou založeny na strachu. To jsou ty zásady, které neustále používáte jako své normy: „Co si pomyslí mí sousedé?“ „Co o tom říká veřejné mínění?“ „Co říkají svatá písma nebo učitelé?“ A nebo si vytvoříte nějaký vnitřní řád, který není ničím jiným než reakcí na ten vnější; tj. vytvoříte si nějaký vnitřní zákon, nějakou vnitřní zásadu, založenou na paměti minulých zkušeností, na reakci, aby vás vedla skrze pohyb života.
 
    A tak víra pochází buď z minulosti nebo z budoucnosti. Tj. kde existuje touha, tam přání vytváří budoucnost; pokud však vedete sami sebe v současnosti podle nějaké zkušenosti, kterou jste měli, pak onen vzor již leží v minulosti; je již mrtvým. A tak si vytváříme odpor proti přítomnosti, který nazýváme vůlí. Dle mého existuje vůle jen tam, kde je nedostatek pochopení. Proč chceme vůli? Když chápu a žiji v nějaké zkušenosti, pak proti ní nemusím bojovat; nemusím jí odporovat. Pokud nějaké zkušenosti zcela rozumím, pak již se tam nevyskytuje duch napodobování, přizpůsobování nebo touha jí vzdorovat. Rozumím jí zcela, a proto jsem osvobozen od její zátěže. Budete si to muset trochu promyslet; má slova nejsou tak zmatená, jak mohou znít.
 
    Víra je založena na představě zisku a touze získat výsledky skrze jednání. Hledáte zisk; jste utvářeni sadou vír založených na představě zisku, na hledání odměny a vaše jednání je výsledkem onoho hledání. Kdybyste se nacházeli v pohybu myšlení, nehledali byste žádný konec, žádný cíl, žádnou odměnu, pak by existovaly výsledky, ale vy byste se o ně nestarali. Jak jsem říkal, vědec, který hledá výsledky není skutečným vědcem; a skutečný vědec, který hluboce hledá se nestará o výsledky, kterých dosáhne, i když tyto výsledky mohou být světu užitečné. Starejte se o pohyb samotného jednání, a v tom leží extáze pravdy. Avšak musíte si uvědomit, že vaše myšlení je svázáno vírou, že pouze jednáte podle určité sady vír, že vaše jednání je mrzačeno tradicí. V této svobodě uvědomování existuje úplnost v jednání.
 
    Jako příklad předpokládejme, že jsem učitelem ve škole. Pokud se budu snažit utvářet žákovu inteligenci směrem k určitému jednání, pak již to nebude inteligence. Jakým způsobem žák využije svou inteligenci je čistě jeho záležitost. Pokud bude inteligentním, pak bude jednat opravdově, jelikož nebude jednat na základě motivů zisku, odměny, lákadel, moci.
 
    Aby mohla mysl pochopit tento pohyb myšlení, tuto úplnost jednání, které nikdy nemohou být statické jako nějaký vzor, jako nějaký ideál, tak se musí osvobodit od víry; neboť jednání, které hledá odměnu, nemůže pochopit svou vlastní úplnost, své vlastní naplnění. A přesto je většina vašeho jednání založena na víře. Věříte ve vedení Mistra, věříte v nějaký ideál, věříte v náboženská dogmata, věříte v zavedené tradice společnosti. Avšak s takovým pozadím víry nikdy neporozumíte, nikdy nepochopíte zkušenost, se kterou přicházíte do styku, neboť víra vám brání prožít tu zkušenost plně, celou svou bytostí. Jen když přestanete být svázání vírou tak poznáte úplnost jednání. Nyní si toho břemen, jenž mrzačí mysl, nejste vědomi. Plně si toto břemeno uvědomte uprostřed jednání a to uvědomění samo osvobodí mysl od všech překroucení.
 
    Nyní odpovím na některé z otázek, které mi byly položeny.
 
 
    Otázka: Dle tvrzení svatých písem a mnoha duchovních učitelů v průběhu celé historie je třeba na pochybnosti pohlížet jako na okovy, kterých je třeba se zbavit, aby duše mohla být osvětlena úsvitem pravdy. Vy však na pochybnosti pohlížíte ve zcela jiném světle. Dokonce jste je nazval vzácnou hojivou mastí. Který z těchto dvou protichůdných názorů je ten správný?
 
    Krišnamurti: Chtěl bych vás poprosit, abychom do naší diskuze nevtahovali svatá písma. Pokud totiž začnete citovat svatá písma na podporu svých názorů, pak si můžete být jist, že ďábel dokáže ve svatých písmech nalézt jiné citace, které dokazují přesný opak toho, než co tvrdíte vy! Buďte si jist, že jak v Upanišadách, tak ve Védách je možno najít přesný opak toho, o čem vy tvrdíte, že prohlašují svatá písma. Buďte si jist, že ve svatých písmech je možno najít citace, které tvrdí, že člověk by pochybovat měl. A tak přestaňme metat jeden po druhém citace ze svatých písem; je to jako bychom si házeli po hlavě cihly.
 
    Již jsem říkal, že vaše jednání je založeno na vírách a ideálech, které jste buď zdědili nebo které jste sami získali. Tyto víry a ideály však ve skutečnosti nemají žádnou realitu. Nějaká víra či ideál nemůže nikdy být živoucí skutečností. Člověk, který skutečně žije, žádné víry nepotřebuje.
 
    Vaše mysl je mrzačena mnoha vírami, mnoha zásadami, mnoha tradicemi, falešnými hodnotami a iluzemi. Vy o nich musíte začít pochybovat, musíte si začít klást otázky. Již nejste děti. Nemůžete bezvýhradně přijímat vše, co vám kdo nabízí či vnucuje. Musíte se začít dotazovat po samotných základech autority. Tam leží počátek skutečné kritičnosti. Musíte si začít klást otázky, abyste sami pro sebe odhalili skutečný význam tradičních hodnot. Pochybnosti a otázky, které se rodí z intenzivního konfliktu a utrpení, mohou jako jediné osvobodit vaši mysl a přinést vám extázi svobody, extázi, která je osvobozena od iluzí.
 
     Musíte tedy začít pochybovat a ne v sobě hýčkat své víry. Vaši vykořisťovatelé však nechtějí, abyste začali pochybovat a proto vás nutí považovat pochybování za okovy. Proč byste se však měli bát pochybovat? Možná jste spokojeni s věcmi tak, jak jsou. Pak pokračujte ve svém žití tak, jak jste žili dosud. Možná jste spokojeni se svými obřady. Možná jste odmítli staré obřady a přijali jste nové obřady (staré i nové však mají stejnou hodnotu). Pokud jste s nimi opravdu spokojeni, pak by vás z vašeho stagnujícího klidu nemělo být schopno vyrušit nic z toho, co vám říkám. My zde nejsme proto, abychom byli svázáni, abychom byli spoutáni okovy, ale jsme zde proto, abychom žili inteligentně. A pokud si skutečně přejete začít žít inteligentně, tak první věc, kterou musíte udělat, je začít pochybovat a klást si otázky.  
 
     Většina našeho tzv. vzdělávání bezohledně ničí tvůrčí inteligenci. Zejména náboženské vzdělávání, které ve vás velmi autoritativně vytváří a udržuje představu strachu v různých podobách, vám brání pochybovat a začít klást otázky. Možná jste odhodili staré náboženství Mylapore, avšak přijali jste nová náboženství a tato nová náboženství mají také svá „smíš“ a „nesmíš“. Avšak nejen náboženství, ale i společnost vám brání pochybovat a to skrze sílu svého veřejného mínění, které je velmi silné a vitální. Myslíte si, že pokud byste se postavili proti veřejnému mínění, pak by vás svou silou rozdrtilo a smetlo. A tak se od pochybností zrazujete, ničíte je v sobě a odkládáte je do všech stran. Pravdu však naleznete jen tehdy, pokud si začnete klást otázky; pokud začnete pochybovat o všech hodnotách přítomnosti i minulosti, které na vás uvalila společnost i náboženství.
 
    Proto přestaňte srovnávat to, co vám říkám, s tím, co píšou svatá písma. Tak nikdy nepochopíte. Srovnávání vás nepřivede k pochopení. Pochopit můžete jen tehdy, pokud uchopíte nějakou myšlenku samu o sobě a hluboce ji bez jakéhokoliv srovnávání a vztahování prozkoumáte, abyste objevili její skutečnou vnitřní hodnotu.
 
    Dám vám příklad. V této zemi existuje zvyk vstupovat do manželství velmi brzy a tento zvyk se zde stal téměř svatým. Není však třeba o tomto zvyku začít pochybovat? Začali byste o něm pochybovat, kdybyste skutečně milovali své děti. Veřejné mínění je však těmto časným manželstvím natolik nakloněno, že si nikdy netroufnete se mu postavit a nikdy nezačnete skutečně o této pověře pochybovat.
 
    Dám vám ještě jiný příklad. Odhodili jste některé staré náboženské obřady a na jejich místě jste přijali některé nové náboženské obřady. Proč jste ty staré odhodili a proč jste přijali nové? Staré jste odhodili proto, že již vás neuspokojovaly, a nové jste přijali proto, že pro vás byly slibnější, lákavější, že vám nabízeli více naděje. Nikdy vás ani nenapadlo, abyste si řekli: „Nyní přezkoumám skutečnou vnitřní hodnotu všech náboženských obřadů, hinduistických, křesťanských či jakýchkoliv jiných“. Abyste však jejich skutečnou vnitřní hodnotu mohli objevit, museli byste odložit všechny naděje, které do nich vkládáte, museli byste se vzdát všech výhod, které vám nabízí, a teprve poté začít celou záležitost kriticky zkoumat. Nesměli byste v sobě mít tento postoj bezvýhradného přijímání. Přijímáte jen tehdy, pokud po něčem toužíte, pokud hledáte nějakou útěchu, nějaké útočiště, nějakou jistotu. Kvůli tomuto hledání jistoty a bezpečného útočiště si v sobě vytváříte představu pochybností jako okovů, kterých je třeba se zbavit a které je třeba v sobě zničit.
 
    Pokud má člověk začít žít opravdově, pokud má začít život plně chápat, pak v sobě musí probouzet pochybnosti. Neptejte se: „Skončí ty pochybnosti někdy?“ Pochybnosti budou existovat do té doby, dokud budete trpět, dokud neobjevíte skutečné hodnoty všeho. A tyto skutečné hodnoty objevíte jen tehdy, pokud začnete kriticky přezkoumávat všechny hodnoty, tradice a autority, ve kterých byla vaše mysl vychována. Tím však nemyslím, že byste se měli okamžitě začít proti všemu stavět. To by nebylo příliš inteligentní. Pro mne jsou pochybnosti vzácnou hojivou mastí, která hojí rány trpícího. Pochopení naleznete jen tehdy, pokud začnete pochybovat, avšak ne pochybovat za účelem nějakého dalšího zisku, ale pro pochopení samotné. Pokud toužíte po zisku, pak ztrácíte schopnost pochybovat, pak jste ochotni přijímat autority – a je jedno, zda se jedná o autoritu jednoho, pěti či miliónu. Tyto autority se ve vás snaží udržovat tento postoj bezvýhradného přijímání a vaše pochybnosti nazývají okovem. A protože stále hledáte nějakou jistotu, nějakou útěchu, tak také stále nalézáte své vykořisťovatele, kteří vás budou ujišťovat o tom, že pochybovat je okovem, kterého je třeba se zbavit.
 
    Otázka: Tvrdíte, že člověk nemůže být současně nacionalistou a znát bratrství. Co tedy navrhujete v případě Indie, která je nyní porobeným národem? 1) Pokud pevně věříme v bratrství, měli bychom se přestat snažit získat autonomii a samosprávu nebo 2) dokud se budeme snažit zbavit cizí nadvlády, měli bychom přestat hlásat bratrství?
 
    Krišnamurti: Prosím vás, pokusme se nepohlížet na tento problém z perspektivy vykořisťovaného či vykořisťujícího národa. Pokud budeme sami sebe nazývat porobeným národem, pak si tím budeme vytvářet nějakého vykořisťovatele. Pokusme se na okamžik poodhlédnout od okamžitých problémů Indie. Jejich vyřešení není tím podstatným. Tím podstatným je konečný cíl, ke kterému je třeba dojít a všechny okamžité problémy budou vyřešeny v průběhu propracovávání se k onomu cíli.
 
    Soustřeďte se nyní na to, co řeknu. Možná to pro vás bude nové, avšak neodmítejte to z toho důvodu. Většina z vás, co jste zde, jste nacionalisté. Současně se od vás očekává, že budete usilovat o bratrství. Snažíte se v sobě současně podržet jak ducha nacionalismu, tak ducha bratrství. Já vás však prosím, abyste se tento nacionalistický postoj pokusili alespoň pro dnešek odložit a pokusili se podívat na celý problém z jiného úhlu.
 
    Konečným cílem při řešení problémů hladu a nezaměstnanosti je světová jednota lidstva. Vy tvrdíte, že v současné době trpí v Indii miliony lidí hladem a že pokud by se nám podařilo zbavit se nadvlády Angličanů, pak bychom mohli najít prostředky a způsoby, jak tyto lidi nasytit. Já však tvrdím, abychom se na ten problém nedívali z tohoto úhlu, abychom neuvažovali jen o bezprostředním utrpení Indie, ale abychom začali uvažovat o problému hladu v celosvětovém měřítku. V Číně umírá také miliony lidí od hladu. Proč neuvažujete také o nich? Proč si říkáte: „Ne, má povinnost spočívá nejdříve doma“. To stejné si říkají také Číňané, Angličané, Němci i Italové. Je to přesně postoj každého nacionalisty. Já vás však vybízím, abychom se na ten problém nedívali z tohoto pohledu. A nechci ten pohled nazývat ani úzkým ani širokým. Říkám jen to, abyste se zamysleli nad příčinou hladu po celém světě, a ne abyste se zabývali jen určitou skupinou lidí, která momentálně nemá co do úst.
 
    Co je příčinou hladu ve světě? Není to nedostatek organizace a plánování s ohledem na potřeby celého lidstva? Ve světě existuje dostatek potravin k nasycení celého lidstva a existují také účinné metody, které mohou být použity k distribuci těchto potravin a šatstva po celém světě a k vytvoření pracovních příležitostí. Všech věcí je dostatek. Co nám potom brání v inteligentním využití těchto věcí? Je to naše rozdělení do tříd, do národností, do náboženství a sekt. Všechna tato rozdělení brání inteligentní spolupráci mezi námi. Ve svém srdci hledá každý člověk zisk pro sebe sama, je ovládán instinktivní touhou vlastnit, a proto kolem sebe hromadí majetky a poté je ve své závěti odkazuje své rodině. Toto jednání se stalo zhoubou pro celý svět.
 
    Dokud bude v lidech existovat tento postoj, pak nemůže sebeinteligentnější systém nikdy uspokojivě fungovat, jelikož nebude dostatek inteligentních lidí, kteří by jej mohli moudře používat. Když mluvíte o nacionalismu, tak máte na mysli: „Nejdřív má vlast, má rodina a já sám“. Skrze nacionalismus nemůžete nikdy přijít k lidské jednotě, ke světové jednotě. O absurditě a krutosti nacionalismu se nedá pochybovat, avšak vykořisťovatelé používají nacionalismus ke svým vlastním účelům.
 
    Ti z vás, kteří mluví o bratrství, jsou ve svých srdcích obvykle nacionalisty. Co znamená bratrství jako představa a jako skutečnost? Jak můžete mít ve skutečnosti ve svém srdci pocit bratrské lásky, pokud se držíte určité sady dogmatických vír, pokud udržujete rozdělení do náboženství? A přesně to děláte ve svých rozličných společnostech, ve svých rozličných skupinách. Jednáte v souhlasu s duchem bratrství, pokud existují tato rozdělení? Jak byste onoho ducha mohli znát, pokud ve své mysli uchováváte rozdělení do tříd? Jak může existovat jednota a bratrství, pokud uvažujete jen v rámci svých rodin, svých národností, svého Boha?
 
     Dokud se budete snažit vyřešit jen bezprostřední problém – nyní problém hladu v Indii – budete čelit nepřekonatelným obtížím. Neexistuje žádný proces, žádný systém, žádná revoluce, která by ten stav dokázala okamžitě změnit. To, že se okamžitě zbavíme Angličanů, nebo že nahradíme bílé úředníky úředníky hnědými, nenakrmí miliony hladových v Indii. Hladomory budou existovat, dokud bude existovat vykořisťování. A vy jako jednotlivci jste v tomto vykořisťování zapleteni; ve své touze po moci, která způsobuje rozdělení, ve své touze po individuálních jistotách, jak duchovních tak fyzických. Já tvrdím, že dokud bude existovat duch vykořisťování, pak bude stále existovat hlad.
 
    A nebo může nastat následující situace: Můžete být bezohledně tlačeni k tomu, abyste přijali jinou sadu představ, abyste přijali jiný společenský řád, ať již se vám líbí či ne. V současnosti je to zvyk – a je uznáván jako legitimní – vykořisťovat, vlastnit a zvětšovat své majetky, držet, shromažďovat, hromadit, dědit. Čím víc máte, tím větší máte moc k tomu, abyste mohli vykořisťovat. Jako uznání vašich majetků, vaší moci, se vám dostává poct o vlády a jsou vám udíleny tituly a monopoly; jste nazýváni „Sirem“, stává se z vás K.C.S.I, Rao Bahadur. To vše se odehrává ve vaší materiální existenci a ve vašem tzv. duchovním životě panují naprosto ty stejné poměry. Dosahujete duchovních poct, duchovních titulů; vstupujete do světa duchovních rozdělení na žáky, Mistry, guru. Existuje tam ten samý boj o moc, ta samá touha vlastnit, ta samá úděsná krutost vykořisťování skrze náboženské systémy a jejich vykořisťovatele, kněze. A to vše je považováno za duchovno, za morálku. Vy jste otroky tomuto současnému systému.
 
    Nyní lze pozorovat zrod nového systému, který se nazývá komunismem. Tento systém se rodí zcela nevyhnutelně, jelikož ti, kteří vlastní, jsou tak nelidští, tak bezohlední ve svém vykořisťování, že ti, kteří pociťují krutost a ošklivost toho všeho musí najít nějaký způsob odporu. A tak se začínají probouzet, revoltovat, a oni vás strhnout do svého systému myšlení, jelikož jste nelidští (smích).
 
    Ne, nesmějte se. Vy si neuvědomujete tu úděsnou krutost, která byla způsobena vašimi malichernými systémy vlastnictví. Přichází nový systém, a ať se vám to líbí nebo ne, budete zbaveni majetku; budete jako ovce hnáni k nevlastnictví, stejně jako jste nyní hnáni k vlastnictví. V onom systému získávají pocty ti, kteří jsou nevlastničtí. Vy budete otroky toho nového systému, stejně jako jste nyní otroky stávajícího systému. Jeden systém vás tlačí k vlastnění, druhý k nevlastnění. Nový systém bude snad výhodný pro širší okruh lidí, pro masu lidu, pokud však budete jako jednotlivci tlačeni k tomu, abyste jej přijali, pak ustane tvůrčí myšlení. A tak vám říkám, abyste jednali dobrovolně, s pochopením. Osvoboďte se od vlastnictví, stejně jako od jeho opaku, nevlastnictví.
 
    Vy jste však ztratili veškerý smysl pro opravdové cítění. A proto bojujete za nacionalismus – nezabýváte se všemi důsledky nacionalismu. Dokud se budete zaměstnávat třídními rozdíly, dokud budete bojovat o to, abyste si udrželi to, co máte, pak jste ve skutečnosti vykořisťováni jako jednotlivci i jako kolektiv a toto vykořisťování nevyhnutelně povede k válce. Není to nyní křiklavě zřejmé v Evropě? Každý národ pokračuje v hromadění zbraní a přesto mluví o míru a účastní se odzbrojovacích konferencí. (smích).
 
    Vy děláte přesně to samé trochu jiným způsobem. Mluvíte o bratrství a přesto si podržujete rozdělení do kast; jste rozděleni náboženskými předsudky, společenské zvyky se staly krutými překážkami. Skrze vaše víry, ideály, předsudky je neustále tříštěna jednota lidstva. Jak můžete mluvit o bratrství, pokud je necítíte ve svých srdcích, když vaše činy směřují proti jednotě člověka, když se neustále ženete za expanzí sebe sama, za oslavou svého vlastního já? Pokud byste se nehnali za svými vlastnímu sobeckými cíly, myslíte, že byste potom náleželi k organizacím, které vám slibují duchovní a světské odměny? To přesně dělají vaše náboženství, vaše vyselektované skupiny, vaše vlády a vy k nim patříte kvůli expanzi svého vlastního já, kvůli vaší oslavě sebe sama.
 
    Pokud začnete o celém tomto problém nacionalismu přemýšlet inteligentně, pokud se nad ním opravdově zamyslíte a tedy budete s ohledem na něj skutečně jednat, pak můžete vytvořit světovou jednotu, která bude jediným opravdovým řešením bezprostředního problému hladovění. Avšak pro vás je těžké uvažovat tímto směrem, jelikož jste byli po celé roky vychováváni k tomu, abyste mysleli v rámci nacionalismu. Vaše dějiny, vaše časopisy, vaše noviny zdůrazňují nacionalismus. Jste svými politickými vykořisťovateli vychováváni k tomu, abyste nenaslouchali nikomu, kdo nazývá nacionalismus nemocí, nikomu, kdo prohlašuje, že to není cesta ke světové jednotě. Nesmíte však oddělovat prostředky od cíle; cíl je přímo spojen s prostředky; není od nich oddělen. Cílem je světová jednota, organizovaný plán pro celek; to však neznamená vyrovnání vší individuality. Avšak neživé, mechanické vyrovnání nastane, pokud nebudete jednat dobrovolně, inteligentně.
 
    Chtěl bych vědět, kolik z vás cítí naléhavost a nezbytnost těchto věcí? Cílem je jednota lidstva, o které tolik mluvíte; avšak vy pouze mluvíte, bez dobrovolného a inteligentního jednání; vy to necítíte a vaše činy popírají vaše slova. Cílem je jednota lidstva, organizované plánování pro celé lidstvo, ne podmiňování člověka. Smyslem není přinutit člověka k tomu, aby myslel určitým konkrétním směrem, ale pomoci mu stát se inteligentním, aby dokázal žít plně, kreativně. Musí však existovat organizované plánování pro blaho všech lidí a to může nastat jen tehdy, když přestanou existovat nacionalismus a rozdělení do tříd se svým vykořisťováním.
 
    Pánové, kolik z vás cítí obrovskou nezbytnost takového jednání? Jsem si dobře vědom vašeho postoje: „Miliony lidí hladoví v Indii“, říkáte si. „Není důležité okamžitě ten problém vyřešit?“ Co však děláte i pro to? Mluvíte o tom, že by se mělo něco udělat, ve skutečnosti se však hádáte a debatujete o tom, jak by vaše plány měly být zorganizovány, jaké systémy by se měly přijmout, a kdo by měl být jejich vůdcem. To je ve vašich srdcích. Ve skutečnosti vás nezajímají hladovějící lidé po celém světě. A to je důvod, proč mluvíte o nacionalismu. Pokud byste se tím problémem zabývali v celku, pokud byste skutečně cítili s celým lidstvem, pak byste vnímali obrovskou nezbytnost úplného lidského jednání, které nastane jen tehdy, pokud přestanete mluvit o národnostech, o třídách, o náboženstvích.
 
    Otázka: Máte ještě pořád sklon kategoricky popírat, že jste skutečným plodem theosofické kultury?
 
    Krišnamurti: Co máte na mysli theosofickou kulturou? Vnímáte, jak je tato otázka propojena s předchozí otázkou týkající se nacionalismu? Ptáte se: „Cožpak vás nevychovala naše společnost, naše náboženství, naše země?“ A další otázka následuje ihned poté: „Proč jste k nám nevděčný?“
 
    Inteligence není plodem žádné společnosti, i když vím, že společnosti a skupiny ji rády vykořisťují. Kdybych souhlasil, že jsem „skutečným plodem theosofické kultury“, ať to znamená cokoliv, pak byste řekli: „Hleďte, jaký je to skvělý člověk! My jsme jej vytvořili; a proto nás a naše myšlenky následujte“ (smích). Já vím, že to podávám hrubě, avšak právě tak mnoho z vás uvažuje. Nesmějte se. Smějete se příliš snadno, smějete se povrchně a dáváte tím najevo, že to necítíte intenzivně. Chci, abyste se zamysleli nad tím, proč jste mi tu otázku položili a ne nad tím, zda jsem či nejsem plodem theosofické kultury.
 
    Kultura je universální. Skutečná kultura je nekonečná; nepatří žádné společnosti, žádnému národu či žádnému náboženství. Skutečný umělec není ani hinduista, ani křesťan, ani Američan ani Angličan. Umělec, který je podmíněn tradicemi a nacionalismem, není skutečný umělec. A tak se nebavme o tom, zda jsem plodem theosofické kultury či ne. Zamysleme se nad tím, proč mi kladete tuto otázku. To je mnohem důležitější.
 
    Protože ulpíváte na svých konkrétních vírách, tak říkáte, že vaše cesta je jedinou cestou, že je lepší než všechny ostatní cesty. Avšak já říkám, že k pravdě neexistuje žádná cesta. Jen pokud se osvobodíte od této představy cest, které jsou jen náladovými iluzemi, začnete myslet inteligentně a kreativně.
 
    Vězte, že nenapadám vaši společnost. Byli jste ke mně laskaví a pozvali jste mne, abych zde promluvil a já tu laskavost nezneužívám. Vaše společnost je jako tisíce jiných společností po celém světě, každá se drží svých vlastních vír, každá si myslí: „Náš způsob je ten nejlepší; naše víra je správná a ostatní víry jsou špatné“. Za starých časů byli lidé, jejichž víry se odlišovaly od akceptovaných ortodoxních vír, upalováni a mučeni. Dnes jsme se stali tím, co nazýváme tolerantními, tj. stali jsme se intelektualizovanými. A přesně tomu se rovná tolerance.
 
    Pokládáte mi tuto otázku, protože chcete přesvědčit sama sebe, že vaše kultura, vaše víra je ta nejlepší; chcete k té víře a té kultuře přivést ostatní. Dnes trvá Německo na tom, že se stane zemí pouze pro lid nordické rasy a že tam bude jen jedna kultura. Vy říkáte trošku jiným způsobem naprosto stejnou věc. Říkáte: „Naše víry vyřeší světové problémy“. A přesně to říkají i buddhisté a muslimové; to samé říkají římští katolíci a další: „Naše víry jsou nejlepší. Naše učení je nejcennější“. Každá sekta a skupina věří ve svou vlastní nadřazenost a z takových vír vznikají náboženské rozkoly, hádky a svaté války kvůli věcem, na kterých nezáleží ani za mák.
 
    Pro člověka, který žije plně, úplně, pro člověka, který je opravdu kulturní, nejsou žádné víry potřeba. On je kreativní. On je opravdově kreativní a tato kreativita není výsledkem reakce na nějakou víru. Skutečně kulturní člověk je inteligentní. Nemá v sobě žádné rozdělení mezi svým myšlením a svým cítěním, a proto jsou jeho činy úplné, harmonické. Skutečná kultura není ani nacionalistická, ani nepatří žádné skupině. Pokud byste toto pochopili, pak by existoval skutečný duch bratrství; pak byste již nemysleli v rámci římsko-katolické či protestantské církve, v rámci hinduismu či theosofie. Avšak vy jste si tak vědomi svých majetků a vašeho boje o další získávání, že způsobujete rozdělení, a z toho se rodí vykořisťovatelé a vykořisťovaní.
 
    Vím, že někteří z vás uzavřeli své mysli před tím, co říkám a co řeknu. Je to zřejmé z vašich obličejů.
 
    Poznámka z obecenstva: Jen o vás pochybujeme, to je vše.
 
    Krišnamurti: Je zcela správné, abyste o mně pochybovali. Byl bych rád, kdybyste pochybovali. Avšak vy nepochybujete. Pokud byste skutečně pochybovali, jak byste mi mohli položit otázku jako je tato, zda jsem plodem theosofické kultury či nikoliv? Myšlení by nemělo být podmíněno, tvarováno, avšak vím, že přesně to se děje; jistě však nemůžete přijímat věci takové, jaké jsou. Přijímáte jen pokud jste spokojeni. Nepřijímáte pokud trpíte. Když trpíte, tak si začnete klást otázky. Takže proč byste neměli pochybovat? Nevyzval jsem vás již na počátku abyste zkoumali, abyste přijali výzvu všeho, co říkám, abyste se mohli stát inteligentními, citlivými, lidskými? Dosáhli jste onoho inteligentního pochopení života? Žádám vás, abyste si kladli otázky, abyste pochybovali ne jen o tom, co říkám, ale také o všech hodnotách minulosti a také o těch, ve kterých jste nyní lapeni.
 
    Pochybování přináší trvalé pochopení; pochybování není samo o sobě cílem. Co je pravda je možno odhalit jen skrze pochybování, skrze přezkoumání mnoha iluzí, tradičních hodnot, ideálů. Děláte to? Kdybyste věděli, že to upřímně děláte, pak byste také znali trvalý význam pochybování. Osvobozují se mysl a srdce od touhy vlastnit? Kdybyste byli skutečně probuzeni k moudrosti pochybování, pak by instinkt získávat úplně zanikl, neboť onen instinkt je příčinou velkého utrpení. Není v něm láska, ale pouze chaos, konflikt a utrpení. Kdybyste opravdu pochybovali, pak byste vnímali falešnost instinktu vlastnit.
 
    Pokud jste kritičtí, pokud si kladete otázky, proč potom ulpíváte na obřadech? A nyní nesrovnávejte jeden obřad s druhým, abyste zjistili, který je lepší, ale zjistěte, zda mají obřady vůbec nějakou hodnotu. Pokud si říkáte: „Obřady, které provádím, mne velmi uspokojují“, pak již nemám nic, co bych mohl říct. Vaše věta jen ukazuje, že neznáte žádné pochybnosti. Zajímá vás jen vaše spokojenost. Obřady lidi rozdělují od sebe a každý věřící o nich říká: „Mé jsou ty nejlepší. Mé mají více duchovní moci než jiné“. To tvrdí členové každého náboženství, každé náboženské sekty či společnosti a kvůli těmto umělým rozdílům existovali po celé generace hádky. Tyto obřady a jiné bezmyšlenkovité překážky rozdělily člověka od člověka.
 
    Mohu říct něco jiného? Pokud pochybujete, tj. pokud hluboce toužíte objevit, pak musíte opustit ty věci, které považujete za drahé. Nemůžete nalézt skutečné pochopení, pokud si budete snažit podržet to, co máte. Nemůžete si říct: „Podržím si tento předsudek, tuto víru, tento obřad a současně budu zkoumat to, co říkáte“. Jak byste mohli? Takový postoj nemá s pochybováním nic společného; takový postoj není kriticky inteligentní. Je znakem toho, že jenom hledáte náhradu, substituci.
 
    Já se snažím vám pomoci skutečně porozumět úplnosti života. Nežádám vás, abyste mě následovali. Pokud jste spokojeni se svým životem, jak jej nyní žijete, pak v tom pokračujte dál. Pokud však nejste, pak vyzkoušejte to, co vám říkám. Nepřijímejte, ale staňte se inteligentně kritickými. Abyste žili plně, tak musíte být osvobozeni od překroucení a iluzí, ve kterých jste uvězněni. Abyste objevili trvalý význam obřadů, pak je musíte kriticky a objektivně prozkoumat, a abyste to mohli provést, pak nesmíte podléhat jejich svodům, nesmíte v nich být zapleteni. To je jistě zcela zjevné. Prozkoumejte jak provádění obřadů, tak neprovádění obřadů. Pochybujte, klaďte si otázky a hluboce o tom uvažujte. Pokud se začnete oprošťovat od minulosti, pak v sobě vyvoláte konflikt a z onoho konfliktu musí vyvstat jednání zrozené z pochopení. Nyní v sobě máte strach nechat minulost odejít, protože tento čin oproštění s sebou přinese zmatek ; z onoho činu by mohlo vyvstat rozhodnutí, že obřady nemají žádný význam a to by bylo proti vašim rodinám, vašim přátelům a vašim minulým tvrzením. Za tím vším se skrývá strach, a tak pochybujete jen intelektuálně. Jste jako člověk, který se drží všech svých majetků, všech svých představ, svých vír, své rodiny a přesto mluví o nevlastnictví. Jeho myšlení nemá nic společného s jeho jednáním. Jeho život je pokrytecký.
 
    Prosím, nemyslete si, že mluvím tvrdě; nemluvím. Ale nehodlám být ani sentimentálním či dojemným, abych probudil vaše jednání. Ve skutečnosti nemám zájem vás probouzet k jednání; probudíte sami sebe, jakmile pochopíte. Mám zájem vám ukázat, co se odehrává ve světě. Chci vás vzbudit ke krutosti, k úděsnému útlaku a vykořisťování, které se kolem vás odehrávají. Náboženství, politika a společnost vás vykořisťují a vy jste jimi podmíněni; jste tlačeni určitým konkrétním směrem. Nejste lidské bytosti; jste pouhá ozubená kolečka ve stroji. Trpělivě trpíte, podřizujete se krutostem prostředí, i když vy sami, jako jednotlivci, máte možnosti je změnit.
 
    Pánové, nastal čas jednat. Avšak jednání nemůže nastat skrze pouhé uvažování a diskuze. Jednání nastane jen tehdy, pokud budete intenzivně cítit. Skutečné jednání nastane jen tehdy, když bude vaše myšlení a vaše cítění spjato ve vzájemné harmonii. Vy jste však rozvedli své city od svým myšlenek, protože z jejich harmonie musí vyvstat jednání, které vytvoří konflikt a vy nejste ochotni tomu konfliktu čelit. Já vám říkám, abyste se osvobodili od těchto falešných hodnot společnosti, od tradic; a abyste žili úplně, samostatně. Tím však nemyslím individualisticky. Pokud mluvím o samostatnosti, pak mám na mysli pochopení skutečných hodnot, které vás osvobodí od společenské a náboženské mašinérie, která vás ničí. Abyste byli skutečně samostatnými, pak musí jednání být rozeno z kreativní inteligence, beze strachu, a ne být zapleteno v iluzích.
 
    Vy to můžete dokázat. Můžete žít úplně – a nejen vy, ale také lidé kolem vás – ale musíte se stát tvořivě inteligentními. Nyní však stále hledáte jen zisk, stále toužíte po moci. Jste poháněni lákadly, vírami, náhražkami. V tom neexistuje žádné štěstí, není v tom žádná tvůrčí inteligence, není v tom žádná pravda.
   
   
   
 
 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!