Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 06. 06. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Jaroslav Hašek:
Národ český dodnes ještě pro tanec se získá,
bohužel však vždycky tančí, jak mu jiný píská.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2429x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2402x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2372x)
Nejsme připraveni
(27. 09. 2017, 2266x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Hudba jinak

* mp3 vs. kvalita


Vlastimil Marek - Hudba jinak - 13. 02. 2007 (5590 přečtení)

„Empétrojky“ se dají poslouchat, abych navázal na mínění řady audiofilů (a blog Adama Obra), ale zároveň moc kvality do našich uší a především duší nepřinášejí. Záleží totiž na tom, odkud a jak se na tento formát záznamu a reprodukce hudby díváme…

Něco za něco, věděly už naše babičky, a tak velká většina obyčejných, konzumních uživatelů empétrojkové (snadno získatelné a přenositelné) hudby raději oželí nějaké ty nuance skutečně kvalitního poslechu (které by nepoznali, ani kdyby hudbu poslouchali z kvalitních přehrávačů a reproduktorů), jen když se jim to vše vejde do přehrávače velikosti krabičky na špendlíky (kterou si navíc mohou vzít na kolo, do hor nebo dokonce pod vodu).

Základ formátu mp3 totiž tkví v jisté nedokonalosti lidského sluchu (a to přinejmenším ve dvou základních rovinách, které naznačím). Ten je na jednu stranu až zázračný, a vědci dodnes netuší, jak některé procesy během slyšení fungují, ale na druhé straně je omezen fyziologickými možnostmi lidského těla. Přenos signálů z vláskových buněk ve vnitřním uchu (natož pak od okamžiku, kdy se zvukové vlny dotknou bubínku) vyžaduje určitou dobu na zpracování (např. ověření a srovnání právě poslouchaných zvuků s katalogem zvuků a emocí na hard disku mozku toho kterého člověka zabere asi dvě desetiny vteřiny). Evoluce nám navíc vyprojektovala a za miliony let specializovala uši a sluch na ty zvuky, které byly po celou tu dobu důležité pro naše přežití. Nemohla ovšem počítat se symfonickými orchestry a až „nadlidsky“ zesílenou techno hudbou (nahrazující pradávné rituály v jeskyních).

Jinými slovy, člověk má uši a především sluchová centra v mozku vyvinuta pro poslech zvuků přírody (vítr, meluzína, šumění listí stromů, hrom, zvuk deště, potoka, nebo pravidelný rytmus mořského příboje). Málokdo ví, že všechny tyhle zvuky, ve frekvencích, které naše západní hudba posledních několika set let vůbec nepoužívá, a ani nezná a nedokáže je reprodukovat, také dobíjejí mozek elektrickou energií. Mozek spotřebovává neustále asi 20W a až 70% elektrické energie tak získává sluchem (vláskové buňky přeměňují energii akustickou na energii elektrickou – dále do mozku posílají již elektrické impulsy). Proto taky nemáme na uších víčka, dobíjíme se, tedy celé věky až donedávna jsme se dobíjeli, i nočními zvuky. Ty jsme teď ale nahradili škodlivými (a nevnímanými) zvuky zářivek, střídavého napětí elektřiny ve zdech, elektrosmogem, hučením velkoměsta atd. A tak se stalo, že např. využíváme jen spodní třetinu kapacity vláskových buněk. Hluchneme. Přitom bychom mohli „slyšet“ neuvěřitelně víc a lépe (a každý zvuk by nám mohl být hudbou nebeskou).

Příroda a evoluce nás hardwarově a softwarově (tělem a myslí) také přizpůsobila pro život v tlupě o maximálně 30 členech, a pouze s několika prsty na rukou (a tomu odpovídajícím schopnostem „slyšet“ hudbu). Jsme tedy schopni rozeznat jen určitý počet frekvencí najednou. Na píšťalce či bambusové flétně tedy miliony let stačilo jen pár dírek a jedna melodie. Zpívající člověk vydává svým hlasem sice alikvotně velmi složitý, ale přese všechno jen jaksi „jeden hlas“. Evoluce nepočítala ani se šesti strunami kytary a možností tvořit akordy (souzvuky), natož s pěveckým sborem, symfonickým orchestrem se sto šedesáti hudebníky, nebo s koncertem Rolling Stones na Strahově, který bylo slyšet i na Vinohradech.

Lidské ucho sice registruje vše kolem sebe, ale sluchová centra dokáží zpracovat jen určitou sumu (zvukových) informací. Mozek nám zcenzuruje asi 92% všeho, co registruje ucho. A právě tento efekt jaksi napodobuje formát mp3. Z informačně obrovsky nadupaného digitálního záznamu zvuku orchestru nebo rockové kapely softwarově vybere tu část, kterou stejně vědomě nezaznamenáváme. Místo dvaceti smyčcových nástrojů nakonec slyšíme jen dva tři. Je to podstatně výhodnější pro přenos dat, protože je jich, při zachování melodie, rytmu a dojmu, v téže skladbě podstatně méně.

Dalším limitujícím faktorem poslechu mp3 jsou pak sama sluchátka. A teď nemám na mysli jejich kvalitu, ale vůbec princip poslechu na nich. Výsledný zvukový dojem nám totiž poskládají až naše sluchová centra. To, co slyšíme, totiž není výsledkem pouze přímého přenosu od reproduktorů (nebo zdroje zvuku) do uší (a dále), ale složitým procesem prostorem pozměněných ovlivněných dějů. Výsledný zvuk, který slyšíme a na který jsme zvyklí, je interferenčním součtem jak zvukových signálů, vycházejících přímo od zdroje zvuku, ale i odražených signálů (od stěn místnosti) a zeslabení zvuku v závislosti na vzdálenosti od zdroje.

Uši jsou jen médiem, hlavním a skutečným zpracovatelem zvukového vjemu jsou složitá centra sluchu v mozku. Takže to, že něco neslyšíme (vědomě, ušima), neznamená, že na to naše tělo, a nepřímo potom i mysl, nereaguje: že nás to neovlivňuje.

Mimochodem, interference, tedy způsob, jakým se skládají (zvukové) vlny, není pouhým aritmetickým součtem frekvencí, ale téměř zázračným jevem, nad kterým plesali už guruové šamani a metafyzici všech dob, ale to je na jiné zamyšlení pro pokročilé (viz také má kniha Tajné dějiny hudby).

Máme-li tedy na uších sluchátka, slyšíme jinak, než jak bychom slyšeli tutéž hudbu z reproduktorů v místnosti, kde jsme zvyklí poslouchat hudbu, nebo v koncertním sále s dokonalou akustikou. Navíc „slyšíme“ v přímé závislosti na tom, jestli se nám ta která hudba líbí nebo ne: mozek dokáže, je-li mu to, takto podvědomě, myšlenkou nebo oblibou, nařízeno, cenzurovat nepříjemné, a poslouchat i jinak nesnesitelně hlasité zvuky (ale i to je na jiné povídání). A dále, při živém poslechu hudby jsme (nevědomě, ale přesto a o to účinněji) ovlivněni i momentálním emočním stavem hráčů či zpěváků a k tomu ještě celkovou atmosférou sálu či sportovní haly, ve které se koncert odehrává. Budiž nám útěchou, že na jakémkoliv zvukovém záznamu je, jaksi paradoxně, zaznamenáno víc, než tušíme, a náš mozek si dokáže „přehrát“ (rekonstruovat) i to, co technicky zaznamenat nelze, tedy právě ony emoce hráčů, atmosféru sálu atd. Proto je záznam „živého“ koncertu (i za cenu nějakých zvukových chyb, který si posluchač stejně nevšimne) emočně efektivnější, než jakkoli dokonalá studiová nahrávka (pokud se nepodaří vytvořit ve studiu přátelskou pozitivní nepřerušovanou atmosféru). Proto je nepřipravený okamžik improvizace i pro publikum nezapomenutelný. Proto funguje nahrávka natočená přímo na místě, tedy ne v odcizeném předraženém nervózním studiu, s lidmi, kteří nehrají pro peníze nebo kariéru, tedy etnická hudba.

Zpět ke kvalitě poslechu hudby z formátu mp3. Zatímco při běžném poslechu (v přírodě, v koncertním sále, doma v pokoji z reproduktorových souprav) je výsledný zvuk složitým (interferenčním) součtem zvuků přímých, odražených, emočně zabarvených a vnitřní cenzurou mozkových center sluchu upravených frekvencí, a navíc „slyšíme“ i dlouhými kostmi, rezonancí lebky a čelistí, a v jistém smyslu každým žebrem a dokonce každou buňkou těla (protože v každé je voda, která navíc vede zvuk třikrát a vícekrát rychleji, než vzduch), při poslechu z mp3 do sluchátek jsme tak o všechny ty výše naznačené aspekty ochuzeni.

Bavit se o kvalitě či nekvalitě vypalovaček, přehrávačů mp3 či datového toku je tedy v tomto smyslu až druhotné. Jako jakýsi zvukový deník, jako informace o tom, co teď hraje ta která skupina, nebo k poslechu jednoho jediného nástroje či zpěváka je tento způsob reprodukce hudby (pro naše necvičené a v současnosti poněkud nahluchlé uši) docela uspokojující.

Formát mp3 (a všechny další odvozené od stejného principu ořezu) je dobrý sluha, ovšem z hlediska všeho toho, jak by mohla a měla působit dobrá hudba, spíše líný, dlouhodobě stále více zmatený a nerozhodný pán (který se postupně přizpůsobuje našemu hluchnutí).

V jistém smyslu je to instantní forma poslechu instantní hudby, jejichž autorům a spotřebitelům jde o nasycení a konzum, nikoli o skutečnou kvalitu. Jakýsi hudebně zvukový McDonald.

(Což nám ovšem nebrání, abychom si se ženou při jízdě vlakem do hlavního města a zpět nevychutnali své oblíbené zpěváky a zpěvačky tibetských a jiných manter.)

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 2,86 / Počet hlasů: 7] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Informační e-mailVytisknout článek

Diskuse ke článku je moľná zde.

 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
05. 06. 2020:

Bývalá europoslankyně Jana Bobošíková: " Neexistuje žádný faktický ani procedurální důvod, proč by se měl Evropský parlament zabývat volbou členů Rady ČT. Existují jen důvody mocenské a ideologické. Nepřekvapuje mě, že konzervativní katolička v radě veřejnoprávní televize členské země EU není v progresivistických bruselských kruzích vítána a vzbuzuje tam obavy. Navíc, když rozumí ekonomii a její akademická činnost je ověnčena mezinárodními cenami.
Překvapuje mě ale, že europoslanci, zvolení českými občany, se snaží zpochybňovat v Bruselu rozhodnutí poslanců českého parlamentu. Neuvědomují si, že si tak vyslouží především pohrdání, a to i od těch, kteří jim nyní přikyvují. Zrada a hledání vrchnostenského biče, namísto domácí diskuse a argumentů, je projevem zbabělosti a slabosti.
"

Celý článek...


05. 06. 2020:

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: "Nedávno jsme mj. ve Sněmovně rozhodovali o vydání poslankyně SPD, Karly Maříkové. Hrozily jí tři roky vězení! Za jednu jedinou napsanou větu... Africký migrant za znásilnění dostal roky pouze dva! Takové jsou u nás tresty, taková je spravedlnost..."

Celý článek....


31. 05. 2020:

Poslanec Jiří Kobza: "George Orwell musí rotovat v hrobě jako vrtule, protože kdyby byl tady mezi námi, tak by určitě křičel nahlas, říkal by: "Proboha, lidi, já jsem svůj román 1984 psal jako varování, ne jako návod!""

Celý článek...


23. 05. 2020:

Režisér Zdeněk Troška: "Byli jsme zemědělskou velmocí, naprosto soběstačnou a navíc jsme ještě spoustu úrody vyváželi. Ať to bylo v rostlinné či živočišné výrobě. Každý řekne – proč máme draze dovážet brambory, mrkev, zelí či obilí ze zahraničí, když si můžeme vypěstovat svoje? Proč brambory ze Španělska? Proč mrkev z Itálie? A za jaké ceny? Před třemi týdny jsem se nestačil divit ve volyňském COOPu ceně za žlutou papriku... 172,90 korun! A dneska květák za stovku a bakelitová rajčata za dvě stě? Myslíte, že to běžný občan na vesnici či v maloměstě koupí?"

Celý článek...


06. 05. 2020:

Profesor Milan Zelený: " Jen malá Česká republika má přes 250 registrovaných stran a hnutí; rozpolcenost, nenávist a nespolupráce jsou markantní...
Není nic naivnějšího než „Ekonomická diplomacie“ politického pózování, domluv, vydírání a rozdrcení toho, co nám všem dnes chybí nejvíce: spolupráce – ne „spoluprátse“ – na globální úrovni.
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!