Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 29. 03. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Karel Havlíček Borovský
Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2053x)
Spojení s bytostmi Země
(29. 04. 2021, 1968x)
Vzkříšení víry a naděje
(05. 04. 2021, 1777x)
Trhliny v mlze
(30. 03. 2021, 1689x)
Důležitý mezník
(27. 05. 2021, 1572x)
Dveře do blízké budoucnosti
(16. 04. 2021, 1523x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Rostliny, biologie

* Plevel dovezený botaniky


Ukázka z knihy - Rostliny, biologie - 11. 08. 2007 (5994 přečtení)

Znamenitou ukázkou zavedení no­vé rostliny do Evropy, kde se z ní vyklubal obtížný plevel, je případ pěťouru maloúborného.



Znamenitou ukázkou zavedení no­vé rostliny do Evropy, kde se z ní vyklubal obtížný plevel, je případ pěťouru maloúborného. Dnes roste všude po celé republice i po střed­ní Evropě od nížin do podhůří. Zamořuje především zahradní kul­tury; ale v obrovských masách jej nacházíme také na polích, v za­nedbaných okopaninách, na ru­mištích a na pustých místech. Při­tom celá tato středoevropská zá­plava pochází z matečné rostliny v pařížské botanické zahradě!

 

Pěťour zavlekli do Evropy bota­nici. Nebyl zavlečen náhodně se surovinami, s plodinami a s osi­vem. Byl vyséván jako botanická zajímavost.

 

Domovem pěťouru je jihoame­rický stát Peru a přilehlá část Kordiller. Tam je součástí místní květeny a nikdy tam nenabývá takového stupně rozšíření jako v Evropě a jinde na světě. Domá­cí peruánské rostliny jsou schopny mu konkurovat, a tak se tam ne­může přemnožit. Je to něco po­dobného jako s naší třezalkou tečkovanou, která byla s osivy za­vlečena do Spojených států a zarostla tam tisíce hektarů obdě­lané i neobdělané půdy a pastvin.

 

Pěťouru maloúborného si po­všiml v Peru severně od hlav­ního města Limy františkánský mnich Louis Feuillé za svého pobytu v Jižní Americe v letech 1707 až 1712. Popsal jej v knize, která vyšla roku 1714, ale nález upadl v zapomenutí. Teprve na sklonku 18. století si jej tam zno­vu povšiml Francouz Dombey (či Donebey), který poslal zralé naž­ky do Paříže a záhy poté i do španělského Madridu. Jisté je, že roku 1785 se pěťour pěstoval v pařížské Jardin des plantes (bo­tanické zahradě). V Madridu jej uviděl španělský botanik A. J. Cavanilles, a neznaje dílo svého předchůdce, znovu jej popsal a pojmenoval vědecky Galinsoga parviflora. Tota jméno má pěťour dodnes.

 

Nažky pěťouru posílala Paříž různým evropským botanickým zahradám, zejména do Německa. Rostlina byla mezitím znovu ně­kolikrát popsána a pojmenována, protože ne každý botanik znal všechna tehdejší díla, mnohdy ob­tížně přístupná.

 

Počátkem 19. století byl už pěťour na mnoha místech v Evropě, v celé řadě botanických zahrad veřejných i v zahradách různých botanických nadšenců.

 

Roku 1808 se ozval výstražný hlas botanika C. C. Gmelina, kte­rý prozíravě předvídal, co se asi s pěťourem stane. Jeho nabádání k opatrnosti zůstalo bez povšim­nutí, ale jeho předpověď se spl­nila. Z pěťouru maloúborného se stal v Evropě velmi nepříjemný plevel. Rostlina se velmi intenzív­ně množila a snadno a rychle pře­kračovala ploty botanických za­hrad. Vydala se na vítězný pochod Evropou. Protože jí botanici vě­novali stálou pozornost, můžeme dnes na mapě přesně sledovat její postup.

 

V dobrých podmínkách vypro­dukuje pěťour nesmírné množství diaspor. Na jedné rostlině pěťouru z tabákového pole, vysoké 60 cm, bylo koncem července zjištěno 7270 odkvetlých nebo kvetoucích květních úborů. Celkem by byla tato jediná rostlina vyprodukova­la na 300 000 nažek. Ale i pouhé 3 cm vysoký pěťour se dvěma květními úbory, zapomenutý ně­kde v záhonu mrkve, dává vznik až osmdesáti zralým nažkám. Za­hrádkáři by o tom mohli vyprá­vět celé kapitoly.

 

Pěťour se rozšířil z Evropy dále do Asie, zamořuje plantáže kávov­níku na Jávě, roste i na Novém Zélandu. Z Evropy byl zavlečen zpět na americký kontinent, do Mexika, kde předtím nikdy ne­rostl a kam by se byl z Peru ne­dostal. Stalo se tak oklikou přes Evropu.

 

Po druhé světové válce se začal šířit pěťour srstnatý, který prav­děpodobně zplaněl rovněž z bota­nické zahrady, v tomto případě ve Vratislavi v polovině 19. století.

 

Z knihy E. Opravil, K. Drchal: Jak rostliny cestují

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 4 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!