Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 22. 10. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
George Bernard Shaw:
Demokracie je posledním trikem tyranie.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Nežijte ve lži
(20. 11. 2016, 2677x)
Hodiny odbíjejí
(30. 12. 2016, 2665x)
Mayský sněm
(07. 01. 2017, 2606x)
Jako v pohádkách…
(07. 12. 2016, 2521x)
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2437x)
Upozornění
(28. 11. 2016, 2387x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Ekologie

* Joseph Commel: Naslouchat přírodě, cesty k hlubšímu prožívání přírody


Převzato (http://www.vztahkprirode.cz) - Ekologie - 16. 08. 2007 (3965 přečtení)

Volný překlad s výpisky od Honzy Froňka z knihy Auf die Natur hören. Wege zur Naturerfahrung. (Verlag an der Ruhr, 1991) od Josepha Cornella, anglický originál Listening to Nature. How to Deepen your Awareness of Nature. Dawn Publications, Nevada City, California, USA, 1987
„Jen když dokážeme intenzivně a tiše naslouchat, můžeme prožít přírodu plně.“
Převzato z www.vztahkprirode.cz



Tato kniha byla vytvořena jako návod na jeden měsíc. Je určena zejména pro dospělé. Pro každý den se nabízí jeden inspirativní citát, často doprovázen praktickým komentářem. Každý den je kapitolou, která nás přírodě otevírá jiným způsobem. I když pro vás některé z myšlenek nebo cvičení nebudou nové, přinese vám celodenní koncentrace na ně jistě ovoce.

Některé citáty fungují jako „zesilovače“. Přečtete-li si je ráno a párkrát si je přes den připomenete, můžete jejich význam do sebe hluboce vstřebat. Nemusíte k tomu být nutně v přírodě, mnohé je možné použít i při cestě do práce i jinam. Budete-li v přírodě, můžete citáty prolistovat a vybrat si ten, který vám v konkrétní chvíli nejvíce vyhovuje.

Vystup

Na světlo věcí.

Nechť je příroda

Tvojí učitelkou.

William Wordsworth


Den první

„Každá věc s Tebou bude mluvit, budeš-li ji dostatečně milovat.“

George Washington Carver


Pozorujte někdy pořádně nějaké zvíře v přírodě. Sledujte jeho pohyby, všímejte si, jak se příroda v tomto zvířeti zcela jedinečně projevuje. Zklidněte svou duši, abyste se mohli vcítit do bytosti zvířete. Prokažte v myšlenkách zvířeti váš obdiv. Naslouchejte.

Srnám a další zvěři můžete vyjádřit vaše přátelské záměry tím, že budete stále a konejšivě hovořit, aby zvěř věděla, kde jste a aby si na vaši přítomnost zvykla. Při přibližování nechoďte ke zvěři přímo, ale trochu ze strany. Nedívejte se jí přímo do očí - tím vyvoláte dojem, že jen projdete kolem a nemáte v úmyslu nic zlého. Časem vás zvěř začne akceptovat a dokonce se po vás bude dívat, jestli s ní jdete dále, když se přesouvá.

Můžete toto cvičení provést i s menšími živočichy, jako je motýl nebo veverka.


 

Den druhý

„Pocit štěstí závisí mnohem více na tom, co člověk cítí, nežli na tom, co ví.“

Liberty Hyde Bailey


Znám jednoho sedláka, který velmi rád vyprávěl lidem ve svém okolí o ptácích. Neznal sice jejich pravá jména a občas vyprávěl věci, které nebyly pravdivé, ale jakou měl z ptáků radost!

Pamatuji si, jak jsem se díval na jeho vrásčitý obličej a jeho oči začaly zářit, když vzhlédl na hejno hus a labutí, které nad námi právě letěly.

Byl tak zaujatý jejich stále se měnícími formacemi a zvuky, které vydávaly, že potřeboval dost času, aby zase přišel k sobě.

Vždycky jsem měl dojem, že jeho postoj, jeho radost a způsob vnímání ptáků, je ten pravý, a že mu jeho způsob pozorování přinesl více než mnohým vědcům.


Udělejte si procházku. Oprostěte se od toho, kategorizovat věci, které uvidíte; místo toho se soustřeďte na pocit spřízněnosti se vším, co vidíte. Představte si, že všechno vidíte poprvé, očima dítěte, jako nový zázrak.


Den třetí

„Starost o řeky není otázka řeky, ale lidského srdce.“

Tanaka Shozo


S láskou přichází porozumění a motivace pro správné činy.


Den čtvrtý

„Myslím, že bych se mohl sebrat a jít žít se zvířaty, jsou tak zdravá a soběstačná.“

Walt Whitman


Tichý lov: Když potkáme divokou zvěř v lesích, stane se něco neobyčejného – tajuplná reakce v nás, pocit, který nám jde až do srdce. Tento pocit je ještě silnější, když nás zvěř nezpozoruje.

Náš pobyt v blízkosti zvěře bohužel narušuje její přirozené chování. Američtí Indiáni vynalezli metodu, kterou se tomu dá zabránit. Pojmenovali ji „tichý lov“: zůstali zcela nehybně sedět a čekali, až se okolní život vrátí do svých kolejí.

Najděte si místo, kde jsou stopy zvěře, nebo takové, které by pro zvěř mohlo být atraktivní. Přibližte se nejlépe klidně a v oblečení, které splyne s okolím. Posaďte se na místo, kde se vaše obrysy ztratí ve stínu, nebo se naruší skálou, stromy nebo jinými krajinnými prvky. Splyňte s okolím a nechte přírodu kolem sebe znovu ožít. Zůstaňte nejméně dvacet minut klidně sedět.

Nečekejte zástupy zvířat. Váš zážitek bude nejkrásnější, když se oprostíte od očekávání a raději přesně pozorujete to, co vidíte a slyšíte: hmyz, ptáky a vítr, který oživuje stromy.


Den pátý

Chci jít

 s krásou přede mnou

Chci jít

s krásou za mnou

Chci jít

s krásou nade mnou

Chci jít

s krásou pode mnou

Chci jít

s krásou kolem sebe

Jdu

živý

svou cestou

pociťuji krásu.

Indián kmene Navajo


Jděte na nějaké zvláště krásné místo ve vašem okolí. Opakujte si přitom tiše tento navažský popěvek. Pociťujte, jak na všechnu krásu, kterou vidíte, reagujete a přijímáte ji do sebe.

 

Den šestý
Ptáci na nebi

Ptáci na nebi jsou moji bratři,

všechny květiny jsou moje sestry,

stromy moji přátelé.

Vše, co žije,

hory a řeky,

všechny je vezmu pod svou ochranu.

Neboť tato zelená Země je naše matka,

nahoře na  nebi sídlí Duch.

Sdílím tu svůj život se všemi

a každému daruji mou lásku

a každému daruji mou lásku.


Toto je aktivita, která může účinně pomoci probudit naše hluboké pocity vůči přírodě. Najděte si báseň nebo text, který vyjadřuje vaše pocity k přírodě. Nebo ještě lépe: napište sami nějaký text, jako jsem to já udělal s básní „Ptáci na nebi“.

Jděte na místo, kde často bývají zvířata, posaďte se a začněte recitovat váš text. Prociťte význam každé věty, kterou vyslovujete a přenášejte její význam na vaše okolí.

Nejprve text vyslovujte nahlas, potom potichu a potom nechte všechna slova a myšlenky stranou, seďte klidně a vychutnávejte pocity, které váš text vyvolal.


Den sedmý

Tajemstvím divočiny

a jedno z jejích nejdůležitějších učení

je prostota

všech věcí.

Co za sebou zanecháme,

je důležité. Myslím, že téma prostoty zahrnuje

více než jen jídlo, vybavení a nástroje. Zabíhá totiž také do

oblasti myšlení a cílů.

Když jsme v divočině, nesmíme s sebou brát naše problémy,

jinak je radost tatam.

Sirgurd Olson


Když jdete do přírody, zanechte váš všední život, vaše plány a starosti doma. Jen když se takto uvolníte, budete moci zažít onu očišťující a omlazující sílu přírody.


Den osmý

Mé srdce se chvěje

klidem,

který pochází z ticha přírody.

Hazrat Inayat Khan


Najděte si klidné místo, kde můžete být sami. Naslouchejte zvukům kolem vás. Poslouchejte ticho mezi těmito zvuky. Ubíhají-li vám myšlenky, zopakujte si citát z této kapitoly, přivede vás zpět do Teď. Toto cvičení jsem si obzvláště vychutnal v poušti a v zimních horách.


Den devátý

"Krásu můžeš vnímat jen pokud je Tvůj duch klidný."

Henry David Thoreau


Když jste venku v přírodě, dejte své hlavě čas, který nutně potřebuje k tomu, aby přestala s tím vším popisováním, analyzováním a zařazováním. Nechte vaši hlavu být svědkem toho, co vnímají smysly.


Den desátý

Představ si, že je Tvůj duch jako nehybné horské jezero.

Na jedné straně jezera se zvedají hory, které se na hladině zrcadlí.

Představ si, že Tvoje myšlenky jsou jako prudké nárazy větru, které čeří hladinu.

Zabraňují tomu, abys obraz na hladině jasně viděl.

Ale pokud se Tvé myšlenky zklidní a vítr se utiší...

uvidíš obraz hor zcela jasně.


Abyste viděli a zažívali přírodu jasně, měli byste stále zkoušet udržet jezero vašich myšlenek v uvolněném klidu.

Abych si to stále připomínal a mohl tak plně vychutnat krásu krajiny, opakuji si báseň, která byla inspirována návštěvou Grand Canyonu:

Nechť se můj duch utiší

a moje myšlenky se zklidní.

Chci vidět vše,

co přede mnou leží.

V sebezapomnění

se stanu vším.


Den jedenáctý

„Klidný duch moudrých

je zrcadlem

Nebe a Země.“

Chuang Tzu


Meditace v tichu: Často jsem trávil hodiny tím, že jsem se pomocí tohoto cvičení pohroužel do krajiny. Pomůže vám jasně vnímat a ztotožnit se s krajinou, splynout s ní. Vzpomínky na místa, kde jste prováděli tuto meditaci, budou mít jasné obrysy.

Uvolněte nejprve vaše tělo. Dýchejte zhluboka a napněte všechny části těla: chodidla, nohy, záda, ruce, krk, obličej – tak silně, jak to jde. Rychle a zhluboka vydechněte a zcela se uvolněte. Párkrát to zopakujte.

Pozorujte váš přirozený dech, nesnažte se ho kontrolovat. Pokaždé, když se nadechujete, myslete – „klí...“ a když vydechujete „...dek“. Toto opakování „klí...dek“ při každém dechovém cyklu pomáhá zadržovat myšlenky a soustředit pozornost. V mezeře mezi nádechem a výdechem zůstaňte v přítomném okamžiku a pozorujte vše, co je před vámi. Kdyby vás rušily myšlenky na včerejšek a zítřek, vraťte trpělivě pozornost na to, co je před vámi a dýchejte „klí...dek“.

Tato technika vám postupně umožní plně se otevřít vašemu okolí na delší dobu. Použijte ji, kdykoli chcete cítit klid, venku i uvnitř, s otevřenýma nebo i zavřenýma očima.


Den dvanáctý

„Když je lezení nebezpečné, musí všechna naše pozornost patřit zemi, krok za krokem, na krásu nic nezbude. Ale tato napjatá a úzce zaměřená pozornost má svoje výhody. Člověk je zcela a úplně zde. Při srovnání této bdělosti smyslů, preciznosti a síly svalů v takovýchto situacích, by člověk řekl, že po zbytek roku vlastně spí. Duch a tělo zůstávají i po skončení nebezpečné cesty po nějakou dobu bdělí. Když člověk dosáhne vrcholu s širým výhledem – celý svět leží před ním – vidí vše lépe, má v tento slavnostní okamžik mnohem ostřejší zrak, sklízí bohatší úrodu, nežli by sklidil, kdyby tušené nebezpečí nepoukazovalo na živoucnost.”

John Muir


Nezáleží na tom, kde jsme a co děláme; klíč k vyššímu stupni vědomí, ke kterému horolezec často dospěje, leží právě v té napjaté a úzce zaměřené pozornosti. Duchovní disciplíny jako „meditace v tichu“ jsou neocenitelné, protože nám pomáhají soustředit pozornost a umožňují nám zdolat vrchol našeho ducha. Když se náš duch stane volným a jasným jako horský vzduch, budeme zakoušet vše kolem nás s větší čistotou a citlivostí.


Den třináctý

„Člověk není jen sebou samým...

Je vším, co vidí;

vším, co k němu proudí z tisíců zdrojů...

Je krajinou,

výškou hor,

šíří údolí.“

Mary Austin


Rozšíření kruhu: Všichni milujeme pohled na velká jezera a pole a jiné krajiny, které se před námi prostírají. Cvičení „Rozšíření kruhu“ tento „širohled“ ještě zostří, neboť pomáhá zaměřit lépe pozornost na to, co člověk vidí. Vždy, když provádím toto cvičení, jsem udiven harmonickým živým světem kolem mne.

Rozšíření kruhu funguje nejlépe, když si vyberete místo s panoramatickým výhledem.

Začněte si uvědomovat svoje tělo. Pociťujte vaše chodidla a nohy, ruce a paže, páteř a hlavu.

Nyní rozšiřte vaši pozornost z těla na trávu, kameny, hmyz, do jednoho až dvou metrů od vás. Pociťujte, jak se pohybují, jak v nich ožíváte. Zkuste pocítit, že jste ve všem, co vidíte, stejně tak jako jste jedni s vaším tělem.

Každý pokus o toto rozšíření ve vás zanechá dojem rozšířeného vědomí a soucitu, i kdyby se vám zdálo, že jste daleko nedošli. Zkoušejte toto cvičení několik minut. Kdyby se vaše myšlenky toulaly, přiveďte je jemně zpět k tomu, co je před vámi.

Rozšiřujte vaše vědomé bytí stále dál, zahrňte do sebe i keře a stromy ve vaší blízkosti, pět ... deset ... patnáct metrů daleko. Prociťte, že vše, co vidíte, je vaší součástí.

Rozšiřte se o dvacet metrů ... padesát metrů ... až k těm vzdáleným horám a modrému nebi.

I při rozšiřování svého kruhu ke vzdáleným horám pociťujte jednotu s nejmenšími věcmi ve své blízkosti. Pociťujte, že jste ve všem, co vidíte, stejně jako jste ve vašem těle.

Ekologie je studium založené na porozumění vzájemných vztahů živých bytostí. Cvičení Rozšíření kruhu doplňuje vědu ekologie tím, že nám ukazuje naší jednotu se vším živým a umožňuje nám ji intuitivně zažít.


Den čtrnáctý

„Je tu tak hluboké ticho, tráva se nehýbe...

je báječné, jak se k nám všechno v přírodě hodí, jakoby to bylo naší součástí a původcem zároveň.

Slunce nesvítí jen na nás, ale i v nás.

Řeky neplynou jen kolem nás, ale i skrze nás.

Každé vlákno, každou buňku našeho těla rozeznívají a rozechvívají. Způsobují, že poskakují a zpívají.“


Chodit a cítit se ve všem: Když jdete, snažte se pocítit, že všechno kolem vás je vaší součástí. Pociťujte se ve stromech, které tu tak pevně stojí. Cítíte v sobě pohyb jejich větví a listů, jak je vánek hladí a pohupuje s nimi.

Staňte se ptáky, kteří přelétávají z větve na větev. Naslouchejte jejich zpěvu a pociťujte jeho rezonanci v sobě. Vzlétněte s havranem, spusťte se s ním dolů, když si hraje se vzdušnými proudy. Sledujte ho, dokud vám na obloze nezmizí.

Sledujte zvuky a pohyby větru, když ovívá stromy, louky a skály, když vane po cestě.

Pociťujte se v každém zvuku, v každém pohybu přírody.


Den patnáctý

„Když se spolu pták a kniha neshodují,

věř vždy ptákovi.“

Ornitologické rčení


Toto rčení ukazuje, nakolik je přímá zkušenost života důležitější, než informace z druhé ruky.

Abyste mohli pozorovat ptáky z blízka, můžete udělat zvuk, který mnohé malé ptáky naláká. Opakujte jednoduše několikrát zvuk psššš, vždy po čtyřech:

psššš...psššš...psššš...psššš

Zopakujte toto volání třikrát až pětkrát a čekejte. Aby volání fungovalo, musejí samozřejmě v okolí nějací ptáci být. Než začnete volat, stoupněte si blízko nějakého keře nebo stromu, aby si měli ptáci kam sedat. Když už nějací ptáci dorazí, udržíte je u sebe tím, že čas od času volání zopakujete.

Několikrát se mi stalo, že na moje volání zareagovalo přes padesát ptáků, někteří ke mně přišli až na jeden metr. Jednou se mi dokonce snesla sýkorka z hnízda až na rameno!


Den šestnáctý

„Lidé se diví, že jsem stále tak mladý. Je mi skoro 77 a stále lezu přes plot, běhám o závod a houpám se na lustru. To díky tomu, že moje tělo není starší než můj duch – a ten je mladý. Nikdy nedospěl a doufám, že nikdy nedospěje. Jsem pořád tak zvědavý, jakoby mi bylo osm let.”

Luther Burbank


Pečujte o vaše vnitřní dítě, například tím, že venku budete dělat něco neobvyklého a zábavného. Vylezte na strom; brouzdejte se bahnem; běžte nebo se kutálejte ze svahu; odpovídejte ptákům. Když se radujete, objeví se ve vás dítě a vy pocítíte zcela novou radost a pocit, že jste ve světě přírody „doma“.  


Den sedmnáctý

„Jestliže si má dítě zachovat svůj vrozený smysl pro zázraky ...

potřebuje společnost alespoň jednoho dospělého, pro kterého nejsou zázraky vyloučeny,

a který pak s dítětem bude znovu objevovat

 radost, vzrušení a zázračnost světa, ve kterém žijeme.“

Rachel Carson


Jednoho rána jsem zahlédl mou známou Carol s její dcerou Julií, jak velmi rychle procházeli pěšinou u mého domu. Julia, které byly jen tři roky, se chtěla zastavit a prohlédnout si tu spoustu fascinujících věcí podél cesty. Carol ale byla ve spěchu a popoháněla Julii, aby šla rychleji.

Příští večer jsem je znovu uviděl, tentokrát šla Julie vpředu a Carol ji následovala. Když se Julia zastavila, aby zvedla kámen nebo list, zůstala Carol také stát a obdivovala její nálezy. Tempo jejich výletu bylo uvolněné a pohodlné, jako by měly všechen čas světa. Bylo krásné vidět, jak dospělý člověk láskyplně posiloval přirozenou otevřenost dítěte pro přírodu.

Za několik dní jsem Carol potkal a vyprávěl jí o tom, jak mě to oslovilo, když jsem je viděl s Julií se procházet. Zmínil jsem se i o tom, jaký to byl velký rozdíl oproti jejich proběhnutí o pracovním dni. Carol odpověděla: „Poprvé, když jsi nás viděl, jsme pospíchaly. Už jsme měly zpoždění do školky, a protože Julia chápe čas jinak než já, nerozumí tomu, proč by měl být nějaký důvod spěchat.

Nechci ale, aby Julia během dospívání ztratila její schopnost se uvolnit a těšit se z věcí. Proto děláme každou sobotu ráno procházku do přírody. Jdeme, kam Julia chce, zvedáme listy, pozorujeme hmyz a trávíme tolik času, kolik chce tím, že se těšíme z přírody.“

Jděte se projít s vaším dítětem. Posilujte jeho smysl pro zázraky a užívejte si společně s ním radost z objevování.


Den osmnáctý

„Sdílená radost je dvojnásobná radost.“

rčení


Když sdílíme venku svět s dalšími lidmi, získáváme mnohem více, než  vydáme. Společné sdílení zintenzivňuje naši vlastní vnitřní zkušenost.

Sdílením s dalšími lidmi poukazujeme každý na aspekty světa, které jsou nám nejbližší. Když se o nadšení a radost z přírody dělíme s ostatními, sami něco z této radosti získáme pro sebe.

Nedělejte si hlavu s tím, že toho o biologii moc nevíte; nejdůležitějším tématem ke sdílení je vaše láska a ocenění. Existují mnohé hry v přírodě, které lidi baví a vytváří pro ně nové společné zážitky. Často nějaká aktivita prolomí ledy a usnadní lidem prožívat jejich zážitky s ostatními.

Jedna z her, která baví každého, děti i dospělé, je „Setkání se stromem“. Přiveďte vaše přátele do lesa a zavažte jim oči. Veďte je ke stromu a nechte je se se stromem seznámit, osahat jeho kůru, větve a listy, a přitom hledat jeho zvláštnosti. Přiveďte je pak zpět k výchozímu bodu a sundejte jim šátky z očí. Měli by nyní zkusit najít ten „jejich“ strom.

Pozor na trny a výrůstky, které by mohly způsobit zranění.


Den devatenáctý

„Není nic nakažlivějšího než nadšení.

Je původcem čisté radosti

a pravda by bez něho nebyla dosažena.“

Bulwer-Lytton


Čím více radosti sami v přírodě zažijeme, tím lépe můžeme tuto radost předat ostatním. Nežli budete předávat, vyzkoušejte některé z cvičení v této knize sami pro sebe, abyste se intenzivněji naladili na přírodu a prožili na sobě radost z přírody. Pak budete mít druhým více co nabídnout.


Den dvacátý

„Za každým úsilím, které má být úspěšné,

musí stát láska.“

Henry David Thoreau


Vyzkoušejte si jednou takový pokus: soustřeďte se celý den na to, ve všem, co děláte, říkáte, píšete a tvoříte, vyjadřovat lásku. Všímejte si přitom pozorně, jak se zážitky tohoto dne liší od vašeho běžného dne.

J. Donald Walters ve své knize „Education for Life“ (Crystal Clarity Publishers, 1986) navrhl následující definici zralosti: „Schopnost vztahovat se ke skutečnostem druhých, nejen těm vlastním.“ Toto nám láska umožňuje bez větší námahy. Pokud pracujeme v duchu lásky, rozumíme lidem a jejich potřebám mnohem lépe. A kde je harmonie, tam může být dosaženo mnohem více.


Den dvacátý první

„Nezáleží na tom, jak jsi mokrý a jaká je Ti zima,

ve Tvém nitru je stále sucho a teplo.“

Lesnické rčení


Metoda Johna Muira, udržet si i za těžkých podmínek spokojenost, spočívala v tom, že se zcela ztratil ve svém okolí. Tělesné nepohodlí vyprchalo s jeho schopností, najít radost i v těch nejhroznějších nebezpečných situacích. Tato Muirova dovednost, jednoduše přepnout vnímání, například od chladu a mokra na krásu sněhové bouře v horách, se i mně prokázala jako velmi užitečná při jednom táboření vysoko v horách Sierra Nevada.

Jakmile jsme dorazili autem na místo, řekla mi jedna žena z výpravy, že si zapomněla vzít spací pytel. Dal jsem jí můj a rozhodl se, že si trochu zaexperimentuji s jednou metodou přežití, kterou jsem se naučil od přítele. Podle něj by měly umělohmotné pytle poměrně slušně udržet tělesnou teplotu. Byl jsem ještě příliš zaměstnán kontrolováním výbavy ostatním, tak jsem někoho požádal, aby mi z kuchyně přinesl dva velké pytle na odpadky.

Když večer oheň dohořel, šli jsme spát. Rozbalil jsem pytle a zjistil, že jsou malé! Jeden stačil akorát od chodidel po stehna a druhý od hlavy po břicho. I když jsem se hodně zmáčknul, zůstalo tak dobrých třicet centimetrů nepokrytých. Přede mnou byla dlouhá chladná noc, byli jsme ve výšce přes dva tisíce metrů. Ale díky tomu, že jsem si stále připomínal, všímat si výlučně krásy okolí, jsem byl schopen z této situace dostat to nejlepší. Dokonce jsem si začal mou nepříznivou situaci užívat: celou věčnost jsem pozoroval otáčející se noční oblohu, padající hvězdy, naslouchal jsem větru, jak vanul přes ledovcovou plošinu.


Den dvacátý druhý

„Kdyby byly brány vnímání čiré,

viděli bychom vše takové,

jaké to je,

nekonečné.“

William Blake


Ještě jako malý chlapec řekl George Washington Carver: „Většina lidí se dívá, ale nevidí.“

Když se dostanete na nějaké obzvláště pěkné místo v přírodě, nebo když se procházíte v blízkosti vašeho bydliště a zaujme vás přitom nějaká květina či strom, dívejte se trochu déle a užijte si tento moment. Kdyby na vás přišly myšlenky typu „Vlastně už bych měl jít.“, tak je ignorujte, dokud to jde. Přiveďte myšlenky zpět k tomuto okamžiku rozhovoru s květinou nebo stromem.


Den dvacátý třetí

„Neuběhne jediný den,

 kdy bych si nedopřál rozmluvu s některou z mnohých bytostí přírody.“

George Washington Carver


Naladit se na přírodu: najděte si hezké místo v přírodě. Zklidněte se tím, že se budete soustředit na váš dech. Pociťujte sílu života, která plyne vaším tělem s každým nádechem a výdechem.

Rozšiřte pozvolna vaši pozornost z vašeho dechu, až budete cítit sílu plynoucího života ve všech věcech. Vyberte si něco z vašeho okolí, na co se budete soustředit: strom, skálu nebo stéblo trávy.

Pociťujte prapůvod života v tomto „stvoření“ přírody, pak zavřete oči a pociťujte ten samý prapůvod ve vašem nitru.

Otevřete oči a vizte, jak se tento prapůvod hodí k celku: k lesu, horám, krajině, Zemi. Vychutnávejte si soulad se živými bytostmi.

Pociťujte jednotu se vším životem.

Běžte se projít. Udržujte si stav jednoty s životem ve vědomí.


Den dvacátý čtvrtý

„Toto je, čemu věříme.

Matka nás všech je Země.

Slunce je otec.

Praotec je Stvořitel, který nás nechal rozplynout ve svém duchu

a dal život všem věcem.

Zvíře a strom jsou naši bratři.

Okřídlené bytosti jsou naše sestry.

Jsme děti Země

a nijak ji nezraňujeme.

Ani neurážíme Slunce,

nýbrž ho každé ráno zdravíme.

Ceníme si našeho Praotce pro jeho Stvoření.

Všichni sdílíme jeden dech –

zvířata, stromy,

ptáci, lidé.“

Nancy Wood (Taosští indiáni)


Když si budete tuto indiánskou modlitbu opakovat, budete si stále připomínat, že Země žije a že si všechny bytosti zaslouží stejnou lásku a pozornost. Uctivý postoj vede k vděčnosti; vděčné srdce nám umožňuje být skromnější v oboustranném vztahu se všemi stvořeními. Skromnost nás učí vidět svět ve správných rozměrech, učí nás rozumět tomu, že naše lidské žádostivosti musí být sníženy s vůlí přizpůsobit se potřebám ostatních živočichů. Naše dnešní krize životního prostředí má své kořeny právě a přímo v tomto nedostatku úcty a skromnosti.

Když budete muset ve vaší zahradě pokácet strom nebo vytrhat rostliny, zamyslete se nad touto modlitbou:


Víme, že jsme všichni děti matky Země a otce Slunce.

Víme ale také, že někdy musí jeden život uvolnit místo jinému,

aby Velký Život mohl nadále nepřerušovaně pokračovat.

Tak prosíme o Tvé dovolení,

žádáme Tvůj souhlas s tímto zabitím.

Frank Waters


Den dvacátý pátý

„Svatá matko Země,

stromy a celá příroda jsou

svědky Tvých myšlenek a činů.“

Indiáni Winnebago


John Muir řekl: „Každá věc v přírodě je vodič božství.“ Muir věřil na božskou přítomnost, která se ve všem odráží. Udělejte si procházku. Opakujte si tiše tuto winnebažskou modlitbu jako poklonu před Zemí a jejím Stvořitelem. Když zvíře, rostlina, skála, nebo nějaké pěkné místečko upoutají vaši pozornost, zastavte se a poděkujte tiše za radost a krásu, kterou cítíte.

Zrovna tak můžete použít následující modlitbu:


Cítím TVOU přítomnost

 v této krajině, která přitahuje

mé srdce k TOBĚ tak blízko.

Hazrat Inayat Khan


Den dvacátý šestý

„První mír, který je nejdůležitější,

je ten, který se chápe lidských duší,

když poznávají jejich příbuzenství, jejich jednotu

s vesmírem a všemi jeho silami,

a když poznávají, že ve středu vesmíru dlí

Velký Duch, a že tento střed je skutečně všude,

je v každém z nás.“

Černý Jelen


Den dvacátý sedmý
Píseň o cestách za přírodou

„Ptáci zpívají o svobodě, když se lehce vznášejí vzduchem.

Stejně tak by se měla vznášet naše srdce, povznést se nad pouta a starosti.

Stromy, pevně zakořeněné, skrývají tajemství vnitřní síly. Dej nám sílu odolávat v nesnázích.

Hory, vzdálené a tiché, poukazují k vyšším světům, nevídaným. Takto vznešeně a v míru bychom měli žít.

Řeky si hledají cestu, nedbají stromu ani kamene. Tak by měl plynout náš život, k moři, vytrvale!

Matko, děkujeme Ti, Tvá radost září v každé věci.

Otevři brány, ať svět ještě jednou zazpívá.“

J. Donald Walters


Před mnoha lety žil v jedné malé vsi v daleké zemi vysoce vážený moudrý muž. Často se ho jeho návštěvníci ptali, čím to je, že je tak moudrý. „Kde jste studoval? Kdo byl Vaším učitelem?“, ptali se. Při jedné z takových příležitostí starý muž odpověděl: „Do dnešního dne jsem měl mnoho učitelů, moje studium pokračuje v lesích a horách kolem mé vesnice.“ Zazářil spokojeností, podíval se směrem k zalesněnému pohoří a dodal, „Tam jsem se naučil spoustu cenných věcí.“

„Skály byly mými prvními učitelkami. Od nich jsem se naučil sedět a být tiše. Jakmile jsem to uměl, vnímal jsem věci kolem sebe novým způsobem. Dub mě naučil, co všechno se dá se životem udělat: viděl jsem, jak tento dub a jeho bratři v zimě hřáli a v létě zmírňovali vedra; jak k němu přicházela lesní zvěř hledat ochranu, potravu, a jak se u něj dobře cítila. Od té doby zkouším žít svůj život pro druhé.“

Stejně jako mudrc z povídky, i my se můžeme od přírody učit hodně důležitých věcí. Příroda je projevem boha; nebo, chcete-li, tvořivé síly a rozumu ve vesmíru. Protože jsme byli stvořeni ze stejné síly jako příroda, můžeme ji chápat jako zrcadlo, které odráží pravdu o nás samých.


Den dvacátý osmý

„Ti, kterým je vlastní dětská pokora,

 možná znovu najdou úctu k příbuzenství s veškerým životem."

J. Allen Boone


Den dvacátý devátý
Modlitba svatého Františka

„Pane, nechť jsem nástrojem Tvého míru.

Nechť rozsévám lásku tam, kde je nenávist;

odpuštění tam, kde je nespravedlnost;

víru tam, kde jsou pochyby;

naději tam, kde je beznaděj;

světlo tam, kde je temnota;

radost, kde je smutek.


Ó božský Pane, dej,

ať méně toužím po útěše, více po utěšování druhých,

méně po porozumění sobě, více po porozumění druhým,

méně být milován a více milovat,


neboť to, co dáme, to také získáme,

co odpustíme, to nám bude odpuštěno,

 smrtí našeho Já

budeme zrozeni k životu věčnému.“

František z Assisi


Svatý František pociťoval velkou lásku k rostlinám, zvířatům, dokonce k přírodním elementům. Byl hluboce znepokojen, když viděl, že s nimi někdo jedná neuctivě. Jednou nabídl František dřevorubci svůj denní chléb za to, když ušetří aspoň jednu větev stromu, aby strom mohl znovu obrůst.

Jindy potkal František rolníka, který vedl ovci na trh. Vyměnil za ni svůj kabát, aby ovce mohla žít.

Často zvířata Františka následovala po ulicích a horských cestách v jeho rodné Umbrii, někdy dokonce i dovnitř do budov, tak silně byla jeho láskou přitahována.

Jedno z míst, o kterých se říká, že tam František kázal ptákům, leží u poustevny na Monte Subasio, v blízkosti Assisi. Když jsme Monte Subasio navštívil, napadlo mě „Co bylo tajemstvím Františkovy lásky a schopnosti hovořit se zvířaty?“. Odpověď byla jasná: „František dokázal cítit jednotu se všemi a s přírodou, protože nikdy nemyslel na sebe.“

Když nemyslíme na sebe, je pro nás snazší, cítit jednotu s druhými. Modlitba svatého Františka je báječným meditačním cvičením k obrácení pozornosti od nás na naše okolí.

Opakujte tuto modlitbu několikrát ráno a večer před spaním. Naučte se ji nazpaměť, abyste si ji mohli opakovat i přes den.

 

Den třicátý

„Můj jediný zájem v celém mém životě je ten,

vést lidi k tomu, aby viděli půvaby přírody.

Moje vlastní individuální Já není ničím.

Chtěl bych být jako skleněný střep,

kterým prochází světlo.“

John Muir


Skotský vědec John Muir byl jedním z největších ochránců přírody Severní Ameriky. Ještě sedmdesát let po jeho smrti jsou jeho spisy inspirující a poukazují na živoucí poselství, které je pro nás v přírodě přichystáno.

Muirova láska k přírodě byla ještě zesílena jeho schopností zcela na sebe zapomenout a ponořit se do krásy okolí. Častěji se stalo, že byl přírodou tak uchvácen, že na čas zcela ztratil vědomí. Někdy se zcela zapomněl a cítil, jak  splývá s přírodou.

Muir je výborným příkladem síly opravdové pokory – nikoli podřazenosti nebo malosti, nýbrž schopnosti zapomenout na své vlastní malé Já a nechat se unést radostí přírody. Tato vlastnost je možná ze všech nejdůležitější, pokud chceme posílit naši úctu k přírodě, neboť když na sebe zapomeneme, jsme schopni přijmout vnitřní hodnotu světa kolem nás.

Sebezapomnění ukazuje na další vlastnosti, které potřebujeme k tomu, abychom vyvinuli aktivní etiku životního prostředí. Pokora otevírá vnitřní brány k lásce, neboť jsou to pouze bariéry vlastního zájmu, které nás dělí od ostatního života. Když se otevřeme tomu, co milujeme, budou naše myšlenky klidné; takto přináší láska do našeho života rovnováhu a mírnost.

Úcta k životu je výsledkem lásky, protože díky lásce začneme sebe cítit ve všem kolem. Naše jednání vůči ostatním tvorům bude ohleduplnější, protože budeme chápat, že zraňujeme sebe, když zraňujeme druhé. Přirozeným následkem našeho vnitřního naplnění bude, že budeme chtít s ostatními sdílet náš zdroj inspirace a sloužit mu v sebezapomnění.


Den třicátý první

„Běž a ochutnej svobodu horolezce...

Vylez na hory a naslouchej jejich dobrým zprávám.

Mír přírody bude v Tobě proudit

 tak jako paprsky Slunce září na stromy.

Vítr do Tebe navane svou svěžest

a bouře svou sílu.

A starosti z Tebe opadnou

jako listy na podzim.“

John Muir


Jak mít z této knihy co největší užitek

Vzpomeňte si na okamžik, kdy jste byli v přírodě a přihodilo se cosi „neobyčejného“. Našli jste neobvykle krásnou květinu, nebo jste byli svědkem vzácného přírodního úkazu, například laviny či bouře. Možná jste při této příležitosti poprvé zažili cosi jako jednotu s veškerým životem. Tento okamžik stál za to, a Vaše naděje, že něco podobného zažijete znovu, Vás tak znovu přitahuje k přírodě.

Ale můžeme něco takového opravdu očekávat pokaždé, když jdeme do přírody, můžeme pokaždé zažít neobyčejné chvíle? Není to takový nesmysl, jak by se mohlo zdát, neboť příroda je na krásné a vzácné okamžiky dosti bohatá. Jediná věc, která nám brání je zpozorovat, je stav naší mysli. Ten jediný způsobuje, že si jich nevšimneme a netěšíme se z nich.

Když jdeme do přírody, měli bychom jít, podle Thoreaua, s „odevzdáním a dětskou veselostí“. Jen ve stavu úplné pozornosti a zvědavosti můžeme nezatíženi přijímat poselství přírody.

Empatické naladění na přírodu nám pomáhá k omlazujícím a povznášejícím zážitkům. Ty nás potom budí k vyšším cílům a činům. Napsal jsem tuto knihu, abych Vám pomohl se takovým zážitkům otevřít. Sám jsem cvičení popsaná v této knize vyzkoušel, proto vím, že Vás k nim mohou dovést. Někdy provádím dvě nebo tři cvičení v řadě za sebou, abych se dostal do stavu, kdy mohu z přírody čerpat inspiraci. Chci Vám tu vysvětlit, jak můžete cvičení využít k získání inspirace. Dovolte mi, abych Vám vyprávěl příběh, který jsem zažil.

Bylo to jednoho odpoledne na jaře, vysoko v horách Sierra Nevada. Seděl jsem klidně, dokončil jsem „Meditaci v tichu“. Právě jsem byl u cvičení „Tichý lov“, když asi deset metrů ode mě vystrčily z nory hlavu dvě malé kuny. Bylo jim teprve několik měsíců a byly neobyčejně zvědavé. Nejprve si troufly jen pomalu ven ze své nory, rychle ale ztratily strach a začaly se přede mnou prát a hrát si. Tu a tam se zastavily, aby si mne prohlédly. Ta zvědavější mi brzy začala očichávat levou nohu.

Vtom se však vrátila jejich matka, rozčilená, že se obě ke mně přiblížily tak blízko. Přiběhla k nim a nahnala je do nory.

Nevinná důvěra těchto malých kun mnou hluboce pohnula, stejně jako pohled jejich krásných zvědavých očí. Jsem si jist, že jsem byl první člověk, kterého viděly. Dojalo mě, že neměly strach. Určitě bych nikdy necítil takové spojení s kunami, kdybych nevydržel a nezůstal dlouho sedět na místě. Praktikování cvičení mi pomohlo uvolněně spočinout v klidu.

Při jiné příležitosti, není to tak dávno, jsem si vychutnával pohled na Grand Canyon. Asi po hodině už jsem začal být netrpělivý a myslel jsem na návrat k autu. Ale protože ke Grand Canyonu nezavítám často, rozhodl jsem se z této návštěvy získat maximum.

Zkoušel jsem různá cvičení po sobě, abych si znovu dokázal vychutnat okamžik a ponořil se do jedinečné, oduševnělé atmosféry Canyonu. Ještě si pamatuji, jak mě toho dne dojalo „Rozšíření kruhu“ a verš „Mé srdce se chvěje klidem, který pochází z ticha přírody“, díky tomu širému výhledu přes Canyon.

Protože tato cvičení zabrala, dokázal jsem ještě několik plodných hodin sedět a dívat se – to je zážitek, který by mi unikl, kdybych byl poslechl svůj dřívější hlas, který říkal, že je čas na návrat k autu. Rozdíl byl v tom, že jsem zvýšil svou citlivost a soustředěnost.

Kdybyste se rozhodli provést několik cvičení za sebou, navrhuji následující pořadí:

Začněte s „Meditací v tichu“ nebo „Rozšíření kruhu“. Přivedou Vás do klidu a naladí Vás na citlivější vlnu. Klid zintenzivňuje praktikování dalších cvičení.

„Tichý lov“, „Naladit se na přírodu“ a tiché opakování citátů nebo básní, to jsou cvičení, kterými se dá dobře navázat.

Chcete-li se pohybovat, zkuste cvičení jako je „Chodit a cítit se ve všem“ nebo  tiše vyslovujte navažskou báseň „Chci jít s krásou...“.


To jsou návrhy založené na mých zkušenostech. Mnohem důležitější ale je, abyste cvičení, citáty a básně používali podle toho, jak je to nejpřínosnější pro Vás.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Přesvědčení a osobní vztah člověka k přírodě (14.08.2007)
Boj o vlastní Já aneb Jak je dobré být malý (10.01.2005)
Psí počasí (08.01.2005)
Samota (06.01.2005)
Sounáležitost (04.01.2005)
Příprava (21.12.2004)
Budoucnost (19.12.2004)
Kyvadlo (18.12.2004)
Touha (16.12.2004)
Přírodňácké eseje (14.12.2004)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů – konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...


17. 10. 2019:

Z komentářů na Internetu: "Elán je samozřejmě skandalizován pod trapnou a průhlednou záminkou. Normální lidé si to uvědomují. Dobře také vědí, že útoky např. na Jarka Nohavicu mají úplně stejný důvod - pošpinit člověka, který se nebojí myslet a chovat jinak, než se těm hajzlíkům hodí. Mají smůlu. Mnoho lidí je dávno prohlédlo a doslova jimi pohrdají."

Celý článek: Mediálne potkany reagujú: Klip Elánu “Bulvárne krysy” ich zasiahol presne tam, kde mal


05. 10. 2019:

Ekonomka Markéta Šichtařová: "Ministerstvo práce a sociálních věcí se vytasilo s třicetistránkovou příručkou pro provozovatele takzvaných mikrojeslí. Příručka obsahuje instrukce, jak batolátkům vymýt mozek a udělat jim binec v jejich pohlaví. Nabádá k tomu, aby se během her ‚potíralo rozdělení na muže a ženy‘. Aby se klukům stejně jako holčičkám dávaly panenky a holkám zase autíčka...
Proč stejný druh lidí zbožňuje a hájí Gretu, jejíž loutkovodiči v podstatě vyzývají k diktatuře? Proč stejný typ lidí je ochoten uvažovat o tom, že se (pro začátek) ve školních jídelnách zakáže maso? Proč tihle lidé obyčejně hájí norský Barnevernet a byli by nejraději, kdyby se zavedl i u nás?...
"

Celý článek...


03. 10. 2019:

Zemřel Karel Gott - komentář z Internetu: "oceňuji jeho pracovitost, laskavou lidskou stránku, rozhled i to, že po roce 89 se nedal ke zlodějům, neobrážel VIP dýchánky kavárny, žádné politické uskupení si ho nekoupilo. Vytvářel v zahraničí o republice dobrý obraz, vydělal státu spoustu valut, danil doma, ne v daňovém ráji. Zůstal svůj.
Mrkl jsem jen na minutku jinam a už to jede. Knížepán, Klvaňa, Stanjura, Bělobrádek, Šídlo, Roman Týc, Jakub Janda, že prý zpíval i v Rusku a za komunistů.... u jiných, co se dnes angažují na správné straně, to samozřejmě nevadí. Vytáhli i autistu, kdysi dětského maskota Trautenberga, Mikiho Kotase. Jsem zvědavý, co na to bojovník proti sochám z Prahy 6 nebo Milionové chvilky... Nic pozitivního nedokázali, proti Goťákovi jsou ubožáci. Lumpové, co stojí proti vlastnímu národu, se přede všemi zase veřejně odkopávají...
"

Celý článek...


29. 09. 2019:

Jiří Zimola: "Hroutí se mi svět. Svatý Václav nežil, Koněv neosvobodil a Červená Karkulka sežrala vlka. Ještěže mi na nezávislé veřejnoprávní ČT vysvětlí, jak mám zacházet s fake news! :-)"

Celý článek...


27. 09. 2019:

Novinářka Lucie Groene Odkolek: "Miloš Zeman by za normálních okolností určitě přišel položit květiny, ale logicky nechce, aby vzpomínka na rok 1989 byla opět zneužita k projevům „pohrdání Zemanem“. Místo zpráv o oslavách 30. výročí 17. listopadu by se na první stránky tisku dostali ti, kteří mediálně nejúčinněji urazili prezidenta. Do situace, kdy prezident raději zůstane doma, nás tedy dostali právě ti, co si o sobě z nepochopitelných důvodů myslí, že jsou slušnější než Miloš Zeman, a potom se před novináři předvádějí v trapnostech..."

Celý článek...


24. 09. 2019:

Jana Bobošíková: "Dokud se nenajde většina ve Sněmovně, která by jasně prohlásila, že Česká televize neplní svou zákonnou funkci – tedy poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názoru – jsou tyto diskuse zbytečné. Jediný, kdo může změnit současný stav zpravodajství a publicistiky České televize, jsou poslanci. Ti ale, přestože často deklarují nespokojenost s Českou televizí, odvahu situaci řešit nemají. Česká televize je nyní skutečně nezávislá v tom smyslu, že si děla co chce, protože ti, kdo mají vynucovat dodržování zákona o ČT, na svou povinnost rezignovali..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!