Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 29. 10. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Charles de Gaulle:
Evropu nesjednotí evropští státníci, ale Číňané.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2878x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2816x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2804x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2477x)
Mayský sněm promlouvá
(15. 11. 2017, 2433x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2394x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Snění


J.J.Šalomoun - Sebepoznání - 08. 01. 2008 (4143 přečtení)

„Poslední dobou opakovaně narážím na téma následujícího pojednání - lucidního snění. A to jak v osobním příběhu, tak v příbězích, otázkách a zkušenostech ostatních. Reakcí na jednu takovou zkušenost je i toto zamyšlení.“



Přiznám se, že je pro mě téma práce se sny srdeční záležitostí. Ve skutečnosti to však neznamená žádnou aktivitu a to více méně ani mentální. Sny neanalyzuji, nepřekládám jejich významy do slov denního světa, jen občas ty, co se dotkly mého nitra nějak významněji, udržuji v pozornosti, na pozadí všedního dne. Jako když myslíte na svého milého nebo milou. Sen noci pak občas prostoupí náš denní sen a vynese na povrch nějaké sdělení, pocit, směr nebo „jen“ utiší hluk světa.

Samostatnou kapitolou jsou pak sny bdělé, lucidní. Mívám období, kdy procitám ve spánku skoro každý večer, jindy zas několik měsíců spím jak špalek a někdy taky není, kdo by spal. Vlastně tím chci pouze říci, že se lucidnímu snění nějak aktivně nevěnuji, nepřipravuji, žádné techniky, nic. Jako s láskou. Lze se na ní připravovat? Cvičit techniky, číst knihy, studovat – k čemu to. Láska prostě buď je, anebo není. Sama se zjevuje, kdy uzná za vhodné. Na nás pak je, jak jejích plodů využijeme.

Pravdou ale je, že život sám, už od raného dětství, jako by mě bdělému snění vyučoval. Zdával se mi totiž jako dítěti hrozivý sen, který se velmi často opakoval. V tom snu jsem kameněl. Ne že by se ze mne stával vizuálně kámen, ale kameněl jsem jako bytost. Nejprve to provázela ztráta schopnosti pohybovat se a po té i dýchat. Avšak i po té, co jsem přestal dýchat, jsem neumřel. Prostě jsem jen nemohl dýchat a hýbat se, to vše s pocity nekonečného šílenství. Postupem času jsem se naučil i v té hrůze uhájit aspoň kousek mysli, kterou šlo trošku přemýšlet a po té jsem přišel i na jednu techniku, jak z toho ven. Šlo o to, vzpomenout si tím kousíčkem mysli, která byla k dispozici, že spím a pak z toho hrozného snu hledat cestu ven. Technicky to vypadalo tak, že jsem někde v mysli našel bod, kde mám ve spícím těle prsty – buď na rukou, nebo na nohou. Veškerou silou vůle jsem se snažil těmi prsty pohnout. Trvalo to nesmírně dlouho, než se to podařilo. Když jsem je konečně rozhýbal, tak přes vjem tření prstů o peřinu, či postel, jsem navázal spojení s tělem úplně a probudil jsem se. Kolikrát s výkřikem, zpocený a ustrašený. Tu techniku jsem zdokonaloval, ale strach stejně zůstal. Příběh dlouhého boje s ním v dalších letech, není předmětem těchto úvah. Nicméně to vědomé probouzení mělo za následek, že jsem se začal uvědomovat jako spící i v jiných snech. Díky tomu jsem následně mohl zažít mnohokrát ve snech i jako dítě svou smrt, protože jsem se již strachem před ní neprobouzel, věda že je to přece jen sen. Jednou po takovém snovém probuzení jsem na chvilku navázal kontakt se svým nikdy nespícím já. Byl to osvobozující zážitek. Bylo mi tak sedm osm a já ráno vstal, vzbudil maminu a oznámil jí, že už vím, jak to je ve skutečnosti – že se sami sobě zdáme. Ono dětské zjištění bylo prosto jakéhokoliv pochybování a byla v něm nezlomná jistota. Časem toto uvědomění zapadlo kamsi a já si na tuto příhodu vzpomněl až po mnoha dalších letech.

Tady bych hledal počátky, srdečního vztahu k bdělému snění. Nikoliv však jako nástroje k ovládání snů, ale jako prostředku k probuzení, k nalezení snícího.

Má zkušenost je taková, že snová mysl, je, řekněme, lehčí, než ta denní bdělá, a tak nabízí možnosti, které bychom za bdělého stavu, využili jen stěží. Ve skutečnosti je to co nazýváme bdělým stavem, také druhem snu. Ale proto, abychom je nějak rozlišili, budu používat termíny snové, noční versus bdělé, nebo denní vědomí. Snové vědomí má samozřejmě oproti dennímu vědomí tu nevýhodu, že je nestálé, proměnlivé, mnohovrstevné, maximálně imaginativní a proto je pro mnoho lidí těžké se v něm nějak orientovat. Když se ale začneme ve snu uvědomovat, můžeme si osahat na vlastní „kůži“ tvořivý potenciál mysli, jeho možnosti a hlavně schopnost, nořit se s každým stupněm uvědomění více a hlouběji do ticha.

Procitnutí ve snu, má také samo o sobě více úrovní. Někdy prostě jen tak víme, že sníme, ale samotná kvalita snění, se tím nezmění. Je to jen taková lehká vzpomínka na spícího. Jednou z dalších úrovní je, že jsme schopni se ve snu probudit natolik, že si v něm můžeme naprosto vědomě dělat, co chceme. Tady, ale hloubka uvědomění zdaleka nekončí. Jedním z dalších hlubších uvědomění je, že poznáváme sen jako výtvor vlastní mysli, který je stejně skutečný a dokonalý, jako to, co zažíváme v bdělém stavu. Zde se už začíná radikálně stírat rozdíl mezi sněním a bděním, protože jsme-li důslední, chodíme po svém snu, saháme na předměty, prohlížíme si barvy listí, cítíme vůni země a pevnost kamene a přesto víme celou bytostí, že sníme. Pokud se tedy v tomto stavu ustálíme, můžeme zkoumat a porovnávat dále. Jaký je rozdíl mezi světem, ve kterém se procházíme ve vlastním snu a tím světem, který za svůj sen nepovažujeme? O takovém snu jsem kdysi psal v jednom ze zamyšlení - také o lucidním snění – Sny a jejich poselství. Od té doby však něco z vod času odteklo a obzory se novými poznatky opět o něco rozšířily. Když tedy v bdělém snu začneme porovnávat rozdíly, asi si všimneme zvláštní snové barevnosti, která není úplně shodná s barvami, které vnímáme normálně a pár dalších kosmetických detailů, ale co se týče konzistence a iluze pevného prostoru – rozdílu tu není. A co pak, když potkáme ve snu třeba své kamarády a začneme jim vysvětlovat, že to vše je jen sen a demonstrovat jim to třeba tím, že skrze sebe necháme projet rozjetý rychlík? A najednou si uvědomujeme, že ačkoliv víme, že oni jsou přece v našem snu – tedy výtvory naší mysli, tak jim to nebrání mít své názory a odporovat nám. Mají svou minulost a vzpomínky nezávislé na těch našich. A vše toto zmizí s otevřením právě a jen našich očí. Toto poznání a pochopení nás může, pokud ho uneseme, posunout zase o kousek dál, od okázalé demonstrativnosti vlastní výjimečnosti. Poznáváme, že naše já je i naším ne-já, že je neomezené ve schopnosti hrát hru na já a ty, a v tu chvíli se vymezení sebe sama na osobu začíná rozplývat. A čím více se umenšuje, tím více je tu velký snílek, jenž sní všechny sny světa. Ne jako někdo, kdo sní nás, ale jako někdo, kdo sní sám sebe.

Pokud v takovém okamžiku zazvoní budík, nestane se vůbec nic. Sen pokračuje i po probuzení. Svět jaký byl, vytvoří se až opětovnou vzpomínkou na osobní já. Ano, samotná vzpomínka má tu moc ho okamžitě stvořit a prohlásit se v něm za střed světa. Je to spontánní koncentrace na jeden ze svých aspektů. Stažení pozornosti do jedné z nekonečných možností. Zázrak tvoření v přímém přenosu. Není to však stejné jako, když jdeme spát? V jeden jediný okamžik, jen co zpomalí dech, zavřou se oči, vědomí se stáhne jen o trochu více do sebe a sníme nový vesmír v němž nikdo nikdy tyto řádky nenapsal ani nečetl....

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Podzimní equinox (24.09.2007)
Zapomnění (20.08.2007)
O reinkarnaci podruhé (10.08.2007)
A je to. (12.06.2007)
O reinkarnaci (27.03.2007)
Drogy na duchovní cestě II. (30.12.2006)
Křik vran prý utichá, až když vrány odlétnou. (09.12.2006)
Sny a jejich poselství (20.09.2006)
Drogy na duchovní cestě (22.08.2006)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 23 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...


26. 10. 2020:

Zdeněk Troška: "...budou dělat haury do chvíle, než jim zemře (na covid pozn.red.) někdo blízký, někdo, koho měli rádi. Mám pocit, že snad nesledují televizi a nevidí záběry ze všech států světa, kde je to stejné, ne-li horší. Musím chránit sebe a své blízké, to je přece moje povinnost a nějaké frajerské pózy nejsou namístě. Stejně mi vadí to věčné fňukání, že nebudou mít na nájem, na jídlo, na toto a tamto, že jsou finančně úplně na dně – ale hned jak se v červenci rozvolnilo, na 105 tisíc Čechů vyrazilo do Chorvatska k moři. A na to peníze najednou měli?..."

Celý článek...


25. 10. 2020:

Exsenátor Jan Veleba: " V nadcházejícím týdnu jde v podstatě o všechno a pokud se nezklidní situace ve společnosti a na postu ministra zdravotnictví se rychle neobjeví kvalitní osobnost, pak opoziční demoblok a mediotelevizní žumpa ČT využijí všech prostředků k likvidaci vládnoucího hnutí, speciálně premiéra Andreje Babiše. Pokud by se jim to podařilo, tak tato společnost končí...
Naše společnost je nemocná, ztratila se slušnost, ztratila se elementární úcta k jakýmkoliv hodnotám, ztratil se stud. Nenajdete normální slušnou diskusi, názor proti názoru, najdete jenom urážky, zesměšňování a útoky...
"

Celý článek...


25. 10. 2020:

Sociolog Petr Hampl: "Epidemii si nemůže řešit každý sám. Výsledek je závislý na spolupráci. Jenže jsme v situaci, kdy se lidem lže téměř neustále a téměř o všem. O migraci, dluzích, Evropské unii, školství, mezi- národních smlouvách a čemkoliv jiném vás napadne...
Být ekonomickou celebritou – to dnes znamená, že dobře vypadáte, máte kontakty v médiích, a dokolečka opakujete, že řešením všeho je snížení daní pro bohaté, snížení státních výdajů a deregulace. To se naučíte za dvě minuty. K tomu nepotřebujete číst složité studie v cizích jazycích...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!