Jak to tedy je? Někdo vidí v Mayské kultuře téměř vrchol duchovnosti a nedá na ni dopustit, někdo ji naopak odsuzuje kvůli krvavým obětním rituálům. Archeologické objevy dávají za pravdu spíš druhému názoru.

Mayská kultura představuje jednu velkou tajemstvími opředenou kapitolu lidské historie. Nejnovější výzkumy z mexického poloostrova Yucatán odhalily, že při náboženských obřadech nebyly obětovány dívky, jak se dosud soudilo, ale malí chlapci. Ti byli vrháni do temné studny z mnoha důvodů, aby přišel déšť či se urodilo více plodin.

Nyní je již jasné, že kněží z hlavní náboženské metropole Chichén Itzá do temných vod shazovali především mladíky. Vědci dosud soudili, že to byly panny, protože u kosterních pozůstatků byly nalezeny jadeitové šperky. Z nevyvinuté kostry dítěte navíc lze jen stěží určit, zda patřila dívce či chlapci.

Archeolog Guillermo de Anda z University of Yucatan analyzoval kosterní pozůstatky 127 těl ze dna studny v Chichén Itzá a zjistil, že 80 procent z nich náleželo chlapcům ve věku mezi třemi a jedenácti lety.

„Zbylých 20 procent náleželo především dospělým mužům. Děti byly často vrhány živé do vodního hrobu, aby potěšily mayského boha deště Chaac. Některé z těch dětí byly rituálně staženy z kůže nebo zbaveny pohlaví předtím, než byly nabídnuty bohům. Věřilo se, že bohové mají raději malé věci a zvláště bůh deště měl čtyři pomocníky, kteří byli prezentováni jako drobní lidé. Takže k přímé komunikaci s tímto bohem byly nabízeny děti“, vysvětlil Anda v závěru své studie.