Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 29. 03. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Mark Twain:
Někdy váhám nad tím, jestli svět řídí chytráci, kteří si s námi hrají, nebo imbecilové, kteří to myslí vážně.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2055x)
Spojení s bytostmi Země
(29. 04. 2021, 1968x)
Vzkříšení víry a naděje
(05. 04. 2021, 1777x)
Trhliny v mlze
(30. 03. 2021, 1689x)
Důležitý mezník
(27. 05. 2021, 1572x)
Dveře do blízké budoucnosti
(16. 04. 2021, 1523x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Portrét člověka, který se zbavil všech bludů


Ukázka z knihy - Sebepoznání - 05. 09. 2008 (6027 přečtení)

Osoba zbavená všech bludů vám může připadat jako fik­tivní postava, ovšem člověk bez sebedestruktivního chování není žádný mýtus, ale reálná možnost.



Žít naplno je zcela ve vaší moci a nic vám nebrání v tom, abyste si zvolili úplné duševní zdraví ve všech přítomných okamžicích. Tuto poslední kapitolu proto věnujeme popisu toho, jak jednají lidé osvobození od bludného myšlení a chování. Budete svědky rozvoje jedince, který se liší od většiny lidí, od nichž ho odlišuje obdivuhodná schopnost žít tvůrčím způsobem v každém okamžiku života.

Lidé zbavení bludů jsou jiní než obyčejní jedinci. I když na první pohled vypadají v podstatě stejně jako všichni ostatní, vyznačují se výraznými vlastnostmi, které ovšem nejsou ani rasové, ani společensko-ekonomické, ani sexuální. Nezapadají do žádné škatulky, do žádného popisu práce. zeměpisného prostředí, úrovně vzdělání nebo finanční statistiky. Je na nich něco zvláštního, avšak tato zvláštnost se nedá postřehnout na základě tradičních externích faktorů, pomocí nichž obvykle hodnotíme lidi. Mohou být bohatí nebo chudí, muži nebo ženy, černí či bílí, mohou žít kdekoli a dělat v podstatě cokoli. Je to bohatě rozvrstvená skupina, ale přesto mají jeden společný rys: postrádají jakékoli bludy. Jak poznáte, že jste na někoho takového narazili? Jen je pozorujte! Poslouchejte je! A přijdete na následující.

Především - a to je patrné na první pohled - máte před sebou lidi, kterým se na životě líbí snad úplně všechno, skoro všechno také rádi dělají a neztrácejí čas stížnostmi nebo tužbami, aby byl život jiný. Život v nich vzbuzuje nadšení a chtějí z něj vytěžit co nejvíc. Mají rádi pikniky, filmy, knihy, sport, koncerty, města, farmy; zvířata; hory a kdeco ještě. Milují život. Když jste v jejich přítomnosti, povšimnete si, že ani nezabručí, nezasténají, ani se z nich nevydere pasivní povzdech. Když prší, líbí se jim to. Když je horko, radují se z toho, místo aby si stěžovali. Pokud se octnou v dopravní zácpě, na večírku nebo naopak úplně sami, vyrovnávají se prostě s danou situací. Nepředstírají, že se jim něco líbí, ale v rozumné míře přijímají to, co je - mají fantastickou schopnost nacházet potěšení v dané skutečnosti. Zeptejte se jich, co nemají rádi, a bude jim dělat velké potíže přijít s nějakou odpovědí. Nejsou natolik rozumní, aby se schovávali před deštěm, protože jej považují za nádherný a vzrušující zážitek. Mají ho rádi. Bláto je nijak nezlobí: dívají se na ně, plácají se v něm a berou ho jako součást života. Mají rádi kočky?Ano. Medvědy? Ano. Červy? Ano. I když takoví lidé nijak nevítají nepříjemnosti, jako nemoci, sucha, komáry, záplavy a podobně, nikdy netráví své přítomné okamžiky tím, že by si na ně stěžovali nebo si přáli, aby jich nebylo. Pokud je třeba s takovou situací něco podniknout, pustí se do toho - a dělají to s radostí. Ať se budete snažit sebevíc, těžko najdete něco, co dělají neradi. Jsou to skuteční milovníci života, vyžívají se v něm a vytěží z něj vše, co mohou.

Zdravě naplnění lidé necítí žádnou provinilost ani úzkost, která je samozřejmým výsledkem toho, když se v přítomnosti zablokujeme kvůli nějakým minulým událostem. Samozřejmě dovedou připustit, že dělají chyby, a mohou si slíbit, že nějaké nevhodné chování nebudou opakovat, ale neztrácejí čas tím, že by si přáli, aby něco bývali nedělali, nebo byli rozrušení kvůli něčemu, co dříve provedli a nyní se jim to nelíbilo. Naprostá svoboda od pocitů viny je dalším znakem zdravých jedinců. Žádné litování a žádná snaha přinutit ostatní, aby se cítili provinile, kladením hloupých otázek jako: „Proč jsi to neudělal jinak?" nebo „To se nestydíš?" Zřejmě chápou, že prožitý život je prostě prožitý život a sebehorší pocity na minulosti nic nezmění. Jim samotným nedělá žádné problémy žít bez pocitů viny; protože je to pro ně přirozený stav, nikdy nevedou druhé k tomu, aby si pro sebe provinilost vybrali. Je jim jasné, že cítit se špatně v přítomných okamžicích pouze člověka utvrzuje v nízkém mínění o sobě a že poučit se z minulosti je mnohem lepší než proti minulosti protestovat. Nikdy je nepřistihnete, že by druhými manipulovali výčitkami,jak ošklivě se zachovali, a stejně tak se nedají touto taktikou zmanipulovat. Nerozzlobí se na vás, prostě si vás přestanou všímat. Místo aby se na vás zlobili, raději odejdou nebo změní téma. Strategie, které u většiny lidí tak báječně fungují, u nich nemají šanci na úspěch. Místo aby trápili sebe i ostatní pocity viny, pouze je přecházejí.

Stejně tak si lidé zbavení bludů nedělají starosti. Okolnosti, které jiné přivádějí k zoufalství, nemají na tyto jedince žádný vliv. Nemají ve zvyku si budoucnost plánovat nebo v jejím zájmu škudlit. Odmítají si dělat starosti a zbavují se tak úzkosti, která starosti doprovází. Ani nevědí, jak si dělat starosti - nejsou součástí jejich osobnosti. Nemusí nutně za všech okolností zachovávat klid, ale nehodlají trávit přítomné okamžiky v zoufalství nad budoucími událostmi, které nemohou nijak ovlivnit. Jsou silně zaměřeni na přítomné okamžiky a zřejmě jim něco uvnitř stále připomíná, že veškeré starosti se musí odehrávat v přítomnosti, což je ovšem dost nešťastný způsob, jak ji strávit.

Tito lidé žijí v přítomnosti, nikoli v minulosti či v budoucnosti: Neznámo je nijak neohrožuje a stále vyhledávají nové, neznámé zkušenosti. Milují víceznačnost. Bez přestání vychutnávají přítomnost, protože vědí, že nic jiného nemají. Nepřipravují se na budoucí událost tak, že by trávili dlouhá období nečinnosti čekáním na ni. Okamžiky mezi událostmi jsou pro ně stejně cenné jako okamžiky událostí samotných; mají obdivuhodnou schopnost vytěžit všechno možné potěšení ze svého každodenního života. Nic neodkládají, nešetří pro strýčka Příhodu, a třebaže naše kultura takové chování odsuzuje, nijak si to nevyčítají. Berou si své štěstí teď' hned, a když nastane budoucí přítomnost, vytěží i z ní všechno, co jen lze. Tito lidé se radují stále, protože chápou, jak je pošetilé radost odkládat. Je to přirozený způsob života, stejně jako u dětí nebo u zvířat. Stále nacházejí naplnění ve svém přítomném životě, kdežto ostatní čekají na odměnu celý život, aniž ji nakonec získají.

Tito zdraví lidé jsou zvláštním způsobem nezávislí. Nejsou svázáni s rodným hnízdem a třebaže k rodině mohou cítit silnou lásku a oddanost, považují nezávislost ve všech vztazích za lepší než závislost. Cení si svého zvyku od nikoho nic neočekávat. Jejich vztahy jsou založeny na vzájemném respektování práva jedince samostatně se rozhodovat. V lásce nevnucují milované bytosti žádné hodnoty. Velice vysoko hodnotí soukromí, což může vést k tomu, že si ostatní mohou připadat odstrčení nebo zanedbávaní. Občas jsou rádi sami a své soukromí jsou připraveni bránit. Tito lidé nemívají ve zvyku vstupovat do mnoha milostných vztahů. V lásce jsou velmi vybíraví, ale pak milují hluboce a citlivě. Závislí nebo nezdraví lidé je mohou jen stěží milovat, protože tolik trvají na své svobodě. Pokud je někdo začne potřebovat, odmítají takovou potřebu jako něco, co zraňuje toho druhého stejně jako je samé. Chtějí, aby ti, které milují, byli nezávislí, rozhodovali se sami a byli sami sebou. I když mají rádi druhé a jejich společnost, ještě raději jsou, když se ostatní obejdou bez opor a berliček. Jestliže se tedy začnete o takové lidi opírat, zjistíte; že vám začínají mizet před očima - nejprve citově a potom fyzicky. Ve vyspělém vztahu odmítají být na někom závislí nebo nést něčí závislost. Dětem poskytují vzor milující osoby, ale skoro od samého začátku v nich podporují sebejistotu tím, že dětem neustále dávají obrovské množství lásky.

Na těchto šťastných, plně žijících jedincích vás možná zarazí, že vůbec nepotřebují souhlas ostatních. Dovedou žít, aniž je okolí schválí a obdivuje. Nevyhledávají pocty jako jiní lidé. Názory ostatních je nijak netíží, zvláště pak je zajímá jen málo, jestli se někomu líbí to, co řekli nebo udělali. Nesnaží se druhé ani šokovat, ani získat jejich souhlas. Jsou natolik zaměření dovnitř, že se jich hodnocení jejich jednání ze strany druhých vůbec nedotýká. Neodmítají obdiv nebo pochvaly; pouze je nepotřebují. Ve své upřímnosti mohou být až neomalení, protože své zprávy nezahalují do pečlivých formulací, jejichž cílem by bylo zalíbit se. Jestli chcete vědět, co si myslí, uslyšíte právě to. Naproti tomu, když vy řeknete něco o nich, nenechají se tím ranit ani zablokovat. Profiltrují si získané údaje svým hodnotovým systémem a použijí je k dalšímu růstu. Nepotřebují, aby je všichni milovali, ani netouží po tom, aby všichni schvalovali všechno, co dělají. Uznávají, že se vždycky setkají s určitým nesouhlasem. Nezvyklé je na nich to, že dovedou žít tak, jak chtějí sami, a ne podle diktátu někoho zvenčí.

Když je budete pozorně sledovat, zjistíte, že se osvobodili od vlivů své kultury. Nejsou to žádní buřiči, ale rozhodují se sami i v případech, že jejich rozhodnutí odporují tomu, co dělají všichni ostatní. Dovedou ignorovat zbytečná a nesmyslná pravidla a krčí rameny nad konvencemi, které tvoří důležitou součást tolika lidských životů. Neroznášejí drby ani nikoho nepomlouvají, protože by se to tak mělo dělat. Jsou vždycky sami sebou, a přestože považují společnost za důležitou součást svého života, odmítají se nechat společností ovládnout nebo se stát jejími otroky. Nebouří se, ale v duchu vědí, kdy mohou které pravidlo ignorovat, aby mohli žít rozumně a s jasnou hlavou.

Umí se smát a vědí, jak rozesmát druhé. Nacházejí humor téměř ve všech situacích a mohou se smát těm nejabsurdnějším i těm nejvážnějším věcem. Nesmírně rádi pomáhají druhým, aby se smáli, a jde jim to velmi snadno. Nejsou to vážní, zachmuření lidé, kteří životem procházejí se zamračenou tváří. Ale jsou to lidé činu, kteří jsou často odsuzováni za vtipkování v nevhodnou chvíli. Nemohou si však nic načasovat, protože vědí, že nic takového jako vhodné místo a vhodná chvíle neexistuje. Zbožňují absurditu, ale jejich humor není nikomu nepřátelský; nikdy se nikomu neposmívají. Nesmějí se druhým, smějí se s nimi. Smějí se životu, který považují za velkou zábavu, i když ve svých snahách jsou rozhodní a vytrvalí. Když se na svůj život podívají, vědí, že nemají žádnou předem vytyčenou trasu a že se mohou radovat a vytvářet atmosféru, ve které si mohou pro sebe radost vybrat i druzí. Je s nimi legrace.

Tito lidé jsou smíření sami se sebou a nestěžují si. Vědí, že jsou lidé, a jako takoví mají určité vlastnosti. Vědí,. že vypadají určitým způsobem, a smiřují se s tím. Pokud jsou vysocí, je to v pořádku, ovšem stejně tak v pořádku by bylo, kdyby byli malí. Pleš je stejně dobrá jako bujná hříva. Dovedou se smířit s potem! Na jejich tělesnosti není nic falešného. Přijali sami sebe, a jsou proto ze všech lidí nejpřirozenější. Neskrývají se za ničím umělým, neomlouvají se za to, jací jsou. Nechápou, jak by je mohlo urážet něco, co je lidské. Mají rádi sami sebe a berou se takoví, jací jsou. Stejně tak přijímají celou přírodu a nechtějí, aby byla jiná. Nikdy si nestěžují na věci, které se nedají změnit, jako vedra, bouřky nebo studenou vodu. Přijímají sami sebe i svět v té podobě, v jaké jsou. Žádné nároky, žádné bručení - prostě se smiřují. Můžete s nimi žít celé roky a nikdy je neuslyšíte, že by snižovali sami sebe nebo po něčem toužili. Uvidíte lidi činu při práci. Uvidíte je, jak berou svět takový, jaký je, stejně jako dítě bere přírodu a raduje se z ní.

Přírodu mají ostatně velmi rádi. S velkou oblibou do ní chodí a cestují po všem, co je ještě nezkažené a panenské. Zvláště zbožňují hory, západy slunce, řeky, květiny, stromy, zvířata a v podstatě veškerou faunu i flóru. Jako lidé jsou přirození, neformální a nenápadní a obdivují přirozenost celého vesmíru. Nevyhledávají hospody, bary, večírky, schůze a zakouřené místnosti, i když i z nich rozhodně dovedou pro sebe vytěžit co nejvíce. Jsou smíření s přírodou, dílem božím, chcete-li, ačkoli dovedou žít i ve světě, který je dílem člověka. Dovedou ocenit i to, co se již druhým omrzelo. Západy slunce nebo procházky v lese jim nikdy nezevšední. Letící pták pro ně představuje vždy skvělou podívanou. Pohled na stonožku nebo na kočku s koťaty je nikdy neznudí. Dokážou se ze všeho spontánně radovat vždy znovu a znovu. Někomu to může připadat strojené, ale těmhle lidem je jedno, co si myslí ostatní. Příliš je zaneprazdňují nesmírné možnosti seberealizace v přítomném okamžiku.

Chápou chování druhých a to, co jiným připadá složité a nevysvětlitelné, je pro ně jasné a jednoduché. Problémy, které mnoho lidí blokují, považují tito jedinci za drobné nepříjemnosti. To, že se citově neztotožňují se svými problémy, jim umožňuje překonávat překážky, na něž jiným nestačí síly. Rozumí i sami sobě a okamžitě poznají, co se jim druzí snaží provést. Mohou pokrčit rameny a ignorovat to, co druhé rozzlobí a zablokuje. Nikdy nejsou zmateni nebo vyvedeni z míry a to, co jiní považují za neřešitelné, často považují za jednoduchý případ s prostým řešením. Ve svém citovém světě se neorientují na problémy. Problém je pro ně spíše překážka, kterou je třeba překonat, než odraz toho, jací jsou nebo nejsou. Jejich vlastní hodnota leží uvnitř jich samých, a proto se mohou na všechny vnější problémy dívat objektivně, nikoli jako na ohrožení své vlastní hodnoty. Tento povahový rys je u nich nejméně pochopitelný, protože většina lidí se snadno cítí ohrožena vnějšími událostmi, názory či lidmi. Zdraví, nezávislí lidé však nechápou, proč by se měli cítit ohroženi, a tato vlastnost může také přispívat k tomu, že ostatní vnímají je samé jako možné ohrožení.

Nikdy se s nikým zbytečně nepřou. Nejsou zastánci módních tendencí, kteří se přidávají k různým hnutím, aby získali na důležitosti. Pokud může boj přinést nějakou změnu, jsou ochotní bojovat, ale za žádných okolností by nebojovali zbytečně. Nejsou mučedníci: jsou lidé činu. A pomáhají druhým. Skoro neustále dělají něco, co jiným zpříjemní nebo usnadní život. Bojují za společenské změny, ale přitom si své problémy neberou s sebou večer do postele jako živnou půdu pro vředy, srdeční choroby a jiné tělesné poruchy. Nedovedou škatulkovat. Často si ani nevšimnou fyzických odlišností mezi lidmi, at už jsou rasové nebo etnické, ve velikostí nebo v pohlaví. Nejsou natolik povrchní, aby soudili druhé podle jejich vzhledu. I když se zdá, jako by byli hédonisté a sobci, spoustu času stráví prací pro druhé. Proč? Protože se jim to tak líbí.

Netrpí příliš na nemoci. Nechtějí se nechat zablokovat nachlazením nebo bolestmi hlavy. Věří ve svou schopnost se takových nemocí zbavit a nikdy nevykládají ostatním, jak je jim špatně, jak jsou unavení nebo jakými nemocemi právě trpí. Se svým tělem nakládají dobře. Mají rádi sami sebe, a proto dobře jedí, pravidelně cvičí (je to jejich způsob života) a odmítají zakoušet mnohé z bolístek, které mnohé lidi na dlouhou dobu odsuzují k nečinnosti. Chtějí žít dobře a také tak žijí.

Dalším znakem těchto plně žijících jedinců je upřímnost. Neodpovídají vyhýbavě ani o ničem nelžou. Lži považují za deformaci své vlastní skutečnosti a nehodlají klamat sami sebe. I když si potrpí na důvěrnost, nehodlají překrucovat realitu ani proto, aby chránili druhé. Vědí, že jsou odpovědní za svůj vlastní svět a druzí stejně tak. Budou se tedy chovat způsobem, který budou mnozí považovat za krutý, ale oni pouze dovolují ostatním, aby rozhodovali sami za sebe. Efektivně se vyrovnávají s tím, co je, a ne s tím, co by chtěli, aby bylo.

Tito lidé nikoho neobviňují. Jejich osobnost je orientována interně, a odmítají tedy připisovat odpovědnost za to, co jsou, komukoli jinému. Stejně tak netráví mnoho času hovorem o druhých nebo o tom, co někdo jiný udělal či neudělal. Nemluví o lidech, mluví s nimi. Neobviňují druhé, ale pomáhají jim i sami sobě přenášet odpovědnost tam, kam patří. Nešíří klepy ani poplašné zvěsti. Mají tolik práce s vlastním efektivním životem, že nemají čas na prkotiny, které zabírají velkou část životů mnoha lidí. Lidé činu dělají, kritici obviňují a stěžují si.

Tyto jedince nezajímá v jejich životě pořádek, organizace ani systém. Mají svou vnitřní disciplínu, ale nevyžadují, aby věci a lidé vyhovovali jejich představám o tom, jak by mělo všechno vypadat. Nepřisuzují druhým žádné povinnosti. Chápou, že každý má právo volby, a ty drobnosti, které jiné dohánějí k šílenství, považují za přirozený výsledek rozhodnutí někoho jiného. Nedomnívají se, že svět by musel být takový či makový. Nejsou posedlí pořádkem a gruntováním. Žijí funkčně, a pokud není všechno tak, jak by si přáli, považují to za normální jev. Organizace je pro takové lidi užitečným prostředkem, a nikoli cílem. Díky tomu, že nejsou posedlí pořádkem, mohou být tvůrčí. Ke všem problémům přistupují svým jedinečným způsobem, ať už je to vaření polévky, psaní zprávy nebo sekání trávníku. Při jednání používají svou představivost a výsledkem je tvořivý přístup ke všemu. Nemusí nic dělat určitým způsobem. Nemusí číst příručky ani se ptát odborníků; prostě se do problému pustí způsobem, jaký sami považují za vhodný. Takhle vypadá tvořivost, kterou se bez výjimky vyznačují.

Mají stále nesmírnou zásobu energie. Vypadá to, že nepotřebují tolik spánku, a přitom jsou stále plní radosti ze života. Pracují a jsou zdraví. Dovedou v sobě najít obrovské zásoby energie ke splnění daného úkolu, protože se rozhodli jej vnímat jako uspokojující činnost v přítomnosti. Jejich energie není nijak nadpřirozená; je prostě výsledkem toho, že milují život a všechny činnosti v něm. Neumí se nudit. Všechny události v životě skýtají člověku příležitost něco dělat, myslet, cítit a prožívat a oni vědí, jak svou energii využít v podstatě při všech příležitostech. Kdyby je zavřeli do vězení, použili by svůj mozek tvořivě k tomu, aby se vyhnuli paralyzující netečnosti. Nuda k jejich životu nepatří, protože tutéž energii, kterou mají i ostatní, využívají produktivním způsobem.

Jsou nesmírně zvědaví. Nikdy toho nevědí dost. Stále hledají víc a v každém přítomném okamžiku se chtějí dovídat něco nového. Nestarají se o to, jestli něco dělají dobře nebo zda to udělali špatně. Když něco nefunguje nebo nepřináší co největší přínos, zahodí to, místo aby začali litovat. Co se týče poznání, jsou hledači pravdy, kteří se stále chtějí dovídat víc a nikdy se nedomnívají, že jsou v nějaké oblasti hotoví jednou provždy. Pokud se setkají s kadeřníkem, chtějí se dovědět o kadeřnictví. Nikdy se necítí ani nejednají nadřazeně, nevytahují se svými tituly. Dovedou se poučit od dětí, burzovních makléřů i od zvířat. Chtějí se dovědět, co to znamená být svářečem, kuchařem, šlapkou nebo prezidentem nadnárodní společnosti. Učí se, neučí druhé. Nikdy nevědí dost a nemají ponětí, jak se chovat snobsky nebo povýšeně, protože se tak nikdy necítí. Každý člověk, každý předmět, každá událost je příležitostí dovědět se víc. V tomto zájmu postupují aktivně, nečekají, až k nim informace přijdou, ale sami je vyhledávají. Nebojí se promluvit se servírkou, zeptat se zubaře, jaké to je, mít celý den ruce v něčích ústech, nebo básníka, co chtěl říct tím nebo oním veršem.

Nebojí se neúspěchu. Po pravdě řečeno jej mnohdy spíše přivítají. Úspěch v libovolném podniku neztotožňují s úspěšností vlastního života. Vzhledem k tomu, že jejich vlastní hodnota je dána zevnitř, mohou se na každou externí událost dívat objektivně a hodnotit ji jako přínosnou nebo nepřínosnou. Vědí, že neúspěch je pouze názor někoho jiného, a není tedy třeba se ho bát, protože nemůže jejich hodnotu ohrozit. Proto vyzkoušejí všechno, účastní se všeho možného jen proto, že je to baví, a nikdy se nebojí, že by se museli ospravedlňovat. Stejně tak si nikdy nevolí zlost, která by je blokovala. Na základě téže logiky (o které ovšem nemusí nijak přemýšlet, protože se stala součástí jejich života) si neříkají, že by se měli druzí lidé chovat jinak a věci by měly být jiné. Berou druhé takové, jací jsou, a snaží se změnit okolnosti, které jim nevyhovují. Zlost tedy ani cítit nemohou, protože od nikoho nic neočekávají. Tito lidé jsou schopni zbavit se emocí, které jsou jakýmkoli způsobem sebedestruktivní, a dát přednost těm, které je obohacují.

Tito šťastní jedinci cítí obdivuhodně malou potřebu se bránit. Nechtějí se vytáčet ani se snažit udělat dojem na druhé. Neoblékají se tak, aby jim to druzí schvalovali, ani se nepokoušejí vysvětlovat své jednání. Jsou prostí a přirození a nenechají se svést k tomu, aby z maličkostí či velkých věcí dělali problémy. Nemají zájem o hádky: prostě vysloví svůj názor, vyslechnou druhé a uznají zbytečnost každé snahy přesvědčovat někoho jiného, aby byl stejný jako oni. Jednoduše řeknou: „To nic, každý jsme jiný. Nemusíme spolu souhlasit." Nechají to být a nepotřebují vítězit ve slovních soubojích ani přesvědčovat protivníka o tom, že jeho názor je nesprávný. Nebojí se vzbudit špatný dojem, ale nijak se o to nesnaží.

Jejich hodnoty nejsou vázány na jedno místo. Neztotožňují se s rodinou, čtvrtí, městem, krajem ani zemí. Sami sebe vidí jako členy lidské rasy a nezaměstnaný Rakušan na tom podle nich není o nic lépe než nezaměstnaný Kaliforňan. Nejsou vlastenci spjatí s oblastí danou určitými hranicemi; spíše se považují za součást celého lidstva. Nevidí žádné štěstí v zabíjení nepřátel, protože nepřátelé jsou stejní lidé jako oni sami. Nevěří slovům o oddanosti k vlasti. Překračují tradiční hranice, následkem čehož jsou často označováni za vzbouřence a zrádce.

Nemají žádné hrdiny ani idoly. Všechny lidi považují prostě za lidské bytosti a nikoho nevyvyšují co do důležitosti nad sebe. Nevyžadují pokaždé, aby se jim dostalo spravedlnosti. Má-li někdo větší privilegia než oni, přejí mu to, místo aby z toho byli nešťastní. Při hře s protivníkem si přejí, aby se mu dařilo, místo aby všechno kazil a oni vyhráli bez práce. Chtějí vítězit a být efektivní díky sobě, a ne díky nedostatkům druhých. Netrvají na tom, že všichni na tom mají být stejně, a hledají své štěstí uvnitř sebe. Nejsou kritiky a neradují se z cizího neštěstí. Jsou příliš zaneprázdněni tím, že jsou, a nemají čas sledovat to, co dělají jejich bližní.

Nejdůležitější ovšem je, že tito lidé mají rádi sami sebe. Jsou motivováni touhou růst, a pokud mohou, dopřávají si to nejlepší. Nemají čas na sebelítost nebo opovrhování sebou samými. Pokud se jich zeptáte: „Líbíte se sami sobě?" odpovědí vám rozhodně: „Jistěže ano!" Jsou to skutečně vzácní lidé. Každý den je pro ně potěšením. Mohou se o ně podělit s jinými a prožívat plně každý přítomný okamžik. Není pravda, že by neměli problémy, ale nenechávají se jimi citově zablokovat. Měřítkem duševního zdraví pro ně není to, zda někdy uklouznou, ale co udělají, když se něco takového stane. Zůstanou ležet a budou skuhrat, že upadli? Ne, vstanou, opráší se a pokračují v životě. Lidé zbavení bludů se neženou za štěstím; prostě žijí a štěstí je jejich odměnou.

Následující citát z Reader's Digestu shrnuje přístup k efektivnímu životu, tak jak jsme jej nastínili.

Nic na světě nás nemůže od štěstí tolik vzdálit jako snaha ho dosáhnout. Historik Will Durant popisuje, jak hledal štěstí v poznání a našel pouze zklamání. Poté hledal štěstí v cestování a našel jenom nudu; když ho hledal v bohatství, nalezl pouze svár a starosti. Hledal štěstí v psaní a výsledkem byla jen únava. Jednoho dne spatřil jakousi ženu, jak sedí v malém autíčku a drží v náručí spící dítě. Nějaký muž vystoupil z vlaku, něžně políbil nejprve ženu a pak dítě - velme jemně, aby hó neprobudil. Potom celá rodina odjela a Durant si náhle uvědomil, co je skutečné štěstí. Uvolnil se a zjistil, že „každá normální životní funkce přináší určité potěšení".*

Pokud své přítomné okamžiky využijete k maximální seberealizaci, budete také jedním z těchto lidí, a nikoli pouhým pozorovatelem. Je to nádherná představa - zbavit se všech bludů. Můžete se k tomu rozhodnout teď' hned - pokud chcete!

 

Ukázka z knihy: W.W. Dyer, Vaše bludy, Talpress 1995

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,31 / Počet hlasů: 13] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 8 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!