Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 22. 10. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Adam Michnik:
Na komunismu je nejhorší to, co přijde po něm.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Nežijte ve lži
(20. 11. 2016, 2680x)
Hodiny odbíjejí
(30. 12. 2016, 2669x)
Mayský sněm
(07. 01. 2017, 2608x)
Jako v pohádkách…
(07. 12. 2016, 2523x)
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2441x)
Upozornění
(28. 11. 2016, 2389x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Ekologie

* Leden - měsíc perlových mračen


Ukázka z knihy (Miloslav Nevrlý: Kniha o Jizerských horách) - Ekologie - 01. 01. 2009 (3945 přečtení)

Miloslav Nevrlý

   Každý, kdo má rád přírodu a hory zejména, dozajista musel někdy držet v ruce knížku Miloslava Nevrlého. A jestliže nedržel, pak o něm jistě alespoň slyšel. Spolu s jeho jménem přijdou na mysl hned dvě pohoří, Jizerské hory a Karpaty, o kterých napsal po jedné knize. Jsou to jeho nejznámější knihy, ovšem rozhodně ne jediné. Psal o českých a slovenských národních parcích a chráněných krajinných oblastech, psal o Českém Švýcarsku, kterému trempové neřeknou jinak než Zadní země, a mnoho textů také věnoval Krkonoším. 
   Nevrlého knihy a články bezesporu učí hledat krásu v přírodě, a v tomto ohledu je jeho psaní v pravém slova smyslu pedagogické. Ovšem v žádném případě není instruktážní, to by se míjelo účinkem. Jeho texty chtějí především probouzet ve čtenáři touhu, touhu spatřit dosud nespatřené kraje a zažít, o čem se lze v knihách jen dočíst. 
   Čiší z nich neuvěřitelně koncentrovaný optimismus a divoká radost, která působí jako živá voda na kdejaký splín. Kde se bere tato pozitivní energie, která jeho knihám dává nezaměnitelnou a jedinečnou atmosféru? Snad nebude daleko od pravdy domněnka, že ta energie vyvěrá z autorova životního přesvědčení, které se v jeho díle ozývá v tolika variacích: totiž že svět je krásný a dobrý – nebo snad lépe řečeno – že krásný a dobrý může být, když se v něm krása a dobro hledá. Že štěstí a skromnost se vzájemně nevylučují. Že člověk může být utrmácený, obolavělý, promoklý, ale přesto přese všechno blažený. A že život tudíž může být ohromně radostnou událostí.
Petr Polák, Literární noviny č. 32/2007

Jsme rádi, že dnes můžeme se souhlasem nakladatelství Vestri začít procházku našimi nejsněžnějšími horami celým okruhem roku z Knihy o Jizerských horách.


LEDEN

měsíc perlových mračen

 

   Nad krajem se klene bytelná zima a stále nabírá na síle. Na hřebenech hor uhnětou dvoudenní sněhové bouře na stromech tvrdý, neproniknutelný ledový příkrov a v něm zmizí jednotlivé smrky, splynou v nepropustnou hradbu. Mizí prosincová veselost prvního sněhu a je zvolna cítit, že zima jde životu na samu podstatu. Na Jizerské hory padá tou dobou neuvěřitelné množství sněhu, po vichřicích se tvoří na závětrných svazích obrovské závěje. Sníh dosud není slehlý, ale ztratila se i hebkost prosincového pápěří: prošlapat na lyžích stopu v metrovém novém sněhu z Nové louky na Smědavu je těžká práce na polovinu dne. Nad hlavou visí tíha mračen a náhle, bez varování, přepadne poutníka uprostřed cesty nesmírný zvířecí hlad. Navzdory mrazu, stydnoucímu potu a soumraku je nutno jíst. Často tehdy jím, jako Eskymáci, čistý tuk, pouhé syrové máslo, které za mrazů nejrychleji navrací sílu.

   Vzpomínám, že z lednů pochází také nejvíc neštěstí z Jizerských hor, mnoho dřevorubců pod stromy uvízlo a zemřelo. Dny jsou stále velmi krátké a za nocí stojí převysoko nad lesy zimní úplněk: čím níže chodí slunce po ekliptice, tím výš vystupuje měsíc a zalévá jasným světlem zmrzlé lesy. O půlnoci panuje nad Jizerskými horami vesmírné ticho. Sníh jiskří a měsíční světlo zahladí všechny nerovnosti. Sjíždím-li za takové noci neporušenou plání staré paseky z Černé hory k jihu, jako by se lyže propadaly do stříbrných hlubin, snáším se níž a níž nebeským toboganem, konce nemá nádherná cesta. Pod špičkami lyží tryskají vějíře přemrzlých sněhových šupin a svah se tratí v nebesky mléčném jasu. Země a její přitažlivost mě stahují do údolí a čistota okolních lesů dává zapomenout na to, že by třeba stačilo jen jediné klopýtnutí, jediný pod sněhem ukrytý kořen nebo kmen, abych i já za měsíční noci přimrzl k horám. Ostatně – to pomyšlení není úděsné, dokonce za nočního ticha láká k blažené představě.

   A přesto člověka vždy zasáhne strach, když i jen z velké dálky k němu dolehne třeba jen slabá možnost, že nedojede: přijel jsem před lety posledním vlakem do Bílého Potoka a vydal se Šindelovým dolem na Předěl. Měsíc byl v první čtvrti a svítil mezi mraky do strmého údolí. Pak zašel a začal i padat sníh. Zprvu lehce, později stále hustěji. Náhorní pláň se ponořila do bezbřehé přízračné polotmy. Bylo dvanáct stupňů pod nulou. Z Předělu jsem zamířil kolem Zeleného kamene na Černá jezírka: měl jsem štěstí a udržel jsem dobrý směr v těch nepřehledných nočních lesích. Rašeliniště odpočívalo uprostřed lesů jako ostrov duchů. Na čistou pláň, pod kterou se ukrývalo hluboké tmavé jezero, se bez hlesu snášely miliony nočních vloček. Sněhu téměř hmatatelně přibývalo a začal i přimrzat na skluznicích lyží. Bezcestným lesem jsem se vydal dál, chtěl jsem přenocovat v lovecké chatě Jelence nad jizerskými močály u zemské hranice. Sníh a noční světlo ale proměnily zvláštním způsobem lesnatou pláň a začal jsem bloudit. Náhle se les pod mýma nohama začal sklánět k severovýchodu: bylo téměř jisté, že jsem přešel jedinou cestu Středním jizerským hřebenem, teď beznadějně zavátou, a začínám klesat k mo-čálům. Změnil jsem tedy směr. Les potemněl ještě víc a zvedl se i vítr. Křižoval jsem po hřebeni a jako ve snu – stále jsem nevěděl, kde jsem. Vždy na okamžik se mi zdálo, že jasně poznávám známý kout lesa, ale další cesta mě zmátla. Na běžkách jsem se bořil po kolena do sněhu. Blížila se půlnoc a i ve vysokém lese začal oslepovat větrem hnaný sníh. Zdálo se, že jsem kdesi mezi hřebenovými rašeliništi Malou a Velkou krásnou loukou: i za letního dne je tam snadné zabloudit. Začal jsem se smiřovat s myšlenkou, že té noci na Jelenku nedojdu. Již jsem se chtěl obrátit k jihozápadu a pokusit se projít přes hřeben lesy až na Jizerskou silnici a po ní se vrátit na Smědavu nebo Jizerku, když vtom se zdálo, že stojím na skutečně známém místě, odkud k močálům sbíhá průsek, který vede nedaleko lovecké chaty. Sjížděl jsem tedy temným lesem k hranici, na opačnou stranu od Jizerky i Smědavy. Pak jsem ji spatřil: starou chatu, ukrytou v lese a polozasypanou sněhem. Klíč jsem neměl, ale okno bývalo tehdy zajištěno jen ulomeným hřebíkem. Zmrzlýma rukama jsem ho uvolnil a vsoukal se dovnitř. Mráz v chatě byl téměř slyšitelný. Pokusil jsem se rozdělat oheň v polorozvalených kamnech, ale sněhová závěj na komíně srážela kouř do místnosti. Padl jsem na pryčnu do vlhkých, do tvrda vymrzlých dek a usnul. Celou noc hudly lesní myši ve skříni svou kostliveckou píseň: přes mráz a opuštěnost jim ledová chata nabízela víc jídla a letních zbytků než zaváté lesy.

   Lednové jitro: nedobré vstávání. Ze smrtelné žízně jsem se ráno napil z potoka a půl dne mě pak chladil v útrobách ledový vodní balvan. Po noční sněhové bouři vyšlo slunce. Nedaleko Jelenky stojí žulová skála Houba – nejkrásnější rozhled na jizerské močály a do údolí zaváté Jizery. Když jsem se zapisoval do vrcholové horolezecké knížky, neudržel jsem mrazem tužku. Pode mnou dodaleka zářila slunečná nádhera hlubokých liduprázdných sněhů. Lednový den v Jizerských horách – krásný den.

Miloslav Nevrlý: Kniha o Jizerských horách

Knihy M. Nevrlého vydává nakladatelství Vestri

PF 2009

 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 8] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 1 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů – konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...


17. 10. 2019:

Z komentářů na Internetu: "Elán je samozřejmě skandalizován pod trapnou a průhlednou záminkou. Normální lidé si to uvědomují. Dobře také vědí, že útoky např. na Jarka Nohavicu mají úplně stejný důvod - pošpinit člověka, který se nebojí myslet a chovat jinak, než se těm hajzlíkům hodí. Mají smůlu. Mnoho lidí je dávno prohlédlo a doslova jimi pohrdají."

Celý článek: Mediálne potkany reagujú: Klip Elánu “Bulvárne krysy” ich zasiahol presne tam, kde mal


05. 10. 2019:

Ekonomka Markéta Šichtařová: "Ministerstvo práce a sociálních věcí se vytasilo s třicetistránkovou příručkou pro provozovatele takzvaných mikrojeslí. Příručka obsahuje instrukce, jak batolátkům vymýt mozek a udělat jim binec v jejich pohlaví. Nabádá k tomu, aby se během her ‚potíralo rozdělení na muže a ženy‘. Aby se klukům stejně jako holčičkám dávaly panenky a holkám zase autíčka...
Proč stejný druh lidí zbožňuje a hájí Gretu, jejíž loutkovodiči v podstatě vyzývají k diktatuře? Proč stejný typ lidí je ochoten uvažovat o tom, že se (pro začátek) ve školních jídelnách zakáže maso? Proč tihle lidé obyčejně hájí norský Barnevernet a byli by nejraději, kdyby se zavedl i u nás?...
"

Celý článek...


03. 10. 2019:

Zemřel Karel Gott - komentář z Internetu: "oceňuji jeho pracovitost, laskavou lidskou stránku, rozhled i to, že po roce 89 se nedal ke zlodějům, neobrážel VIP dýchánky kavárny, žádné politické uskupení si ho nekoupilo. Vytvářel v zahraničí o republice dobrý obraz, vydělal státu spoustu valut, danil doma, ne v daňovém ráji. Zůstal svůj.
Mrkl jsem jen na minutku jinam a už to jede. Knížepán, Klvaňa, Stanjura, Bělobrádek, Šídlo, Roman Týc, Jakub Janda, že prý zpíval i v Rusku a za komunistů.... u jiných, co se dnes angažují na správné straně, to samozřejmě nevadí. Vytáhli i autistu, kdysi dětského maskota Trautenberga, Mikiho Kotase. Jsem zvědavý, co na to bojovník proti sochám z Prahy 6 nebo Milionové chvilky... Nic pozitivního nedokázali, proti Goťákovi jsou ubožáci. Lumpové, co stojí proti vlastnímu národu, se přede všemi zase veřejně odkopávají...
"

Celý článek...


29. 09. 2019:

Jiří Zimola: "Hroutí se mi svět. Svatý Václav nežil, Koněv neosvobodil a Červená Karkulka sežrala vlka. Ještěže mi na nezávislé veřejnoprávní ČT vysvětlí, jak mám zacházet s fake news! :-)"

Celý článek...


27. 09. 2019:

Novinářka Lucie Groene Odkolek: "Miloš Zeman by za normálních okolností určitě přišel položit květiny, ale logicky nechce, aby vzpomínka na rok 1989 byla opět zneužita k projevům „pohrdání Zemanem“. Místo zpráv o oslavách 30. výročí 17. listopadu by se na první stránky tisku dostali ti, kteří mediálně nejúčinněji urazili prezidenta. Do situace, kdy prezident raději zůstane doma, nás tedy dostali právě ti, co si o sobě z nepochopitelných důvodů myslí, že jsou slušnější než Miloš Zeman, a potom se před novináři předvádějí v trapnostech..."

Celý článek...


24. 09. 2019:

Jana Bobošíková: "Dokud se nenajde většina ve Sněmovně, která by jasně prohlásila, že Česká televize neplní svou zákonnou funkci – tedy poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názoru – jsou tyto diskuse zbytečné. Jediný, kdo může změnit současný stav zpravodajství a publicistiky České televize, jsou poslanci. Ti ale, přestože často deklarují nespokojenost s Českou televizí, odvahu situaci řešit nemají. Česká televize je nyní skutečně nezávislá v tom smyslu, že si děla co chce, protože ti, kdo mají vynucovat dodržování zákona o ČT, na svou povinnost rezignovali..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!