Malá pozvánka do Moravského krasu při příležitosti Evropského dne parků. Navštivte i méně známá místa, která mají velmi silnou atmosféru.

Jedním z unikátních a záhadných míst jsou zbytky hradu Holštejn, jehož název vznikl pravděpodobně z německého hohl - dutý a stein - kámen. Hrad byl vybudován kolem roku 1270 na vápencové skále. Byl časem opuštěn, chátral a jeho kamení bylo použito jako materiál pro stavbu domů v okolních vesnicích. Dnes je zde dochováno jen pár zdí a jedna hradní věž. Problémem hradu bylo zásobování vodou. Ta byla podle nejpravděpodobnější teorie získávána z asi 1km vzdáleného zřídla. Voda byla na hrad dopravována potrubím.

Dutý kámen, neboli dutá skála, označuje jeskyni, která se skutečně pod dnes již neexistujícím hradem nachází a které se říká Hladomorna. Název není původní a vznikl z teorie, že tato jeskyně má spojení s hradem, a tak mohla sloužit za hladomornu. Teorie se také opírá o velké množství lidských kostí nalezených v prostorách této jeskyně a zazděný vchod. 

Původní název, který se ještě dochoval v povědomí pamětníků, zněl Lidomorna. Pohrajme si trochu s názvy, daty a popusťme uzdu své fantazii. Název si rozdělme na Lido - morna. Morna se dříve říkalo chladné místnosti a skutečně tato jeskyně patří k nejstudenějším moravským jeskyním. 

Profesor Absolon o jeskyni píše: "V létě při zevní teplotě 20 až 21 stupňů bývá uvnitř jen 5,8 až 6,8 stupňů. Na jaře Hladomorna bývá proměněna v opravdu ledovou jeskyni posetou kyjovými stalagmity. V tomto rouše poskytuje čarovnou podívanou, na níž nikdo nezapomene." 

Tento abnormální chlad musel mít samozřejmě nějakou příčinu, která pravděpodobně sehrála svoji roli v účelu i názvu jeskyně. Bohužel se nedochovaly záznamy o tom, kdy a proč byl vchod do jeskyně zazděn a kdy rozbořen.

Dr. Wankel v literatuře uvádí, že ještě okolo roku 1850 byly patrny stopy zdí, kterými byl vchod do jeskyně uzavřen a dodává, že všichni badatelé, kteří tu kopali, nacházeli vždy velké množství lidských kostí smíchaných s úlomky ostruh, šípů atd. V roce 1840 vykopávali tyto kosti domorodci a na fůrách je vozili do Boskovic do spódiárny. Tato továrna na spódium byla po určitý čas zásobena lidskými kostmi jako jednou z hlavních surovin. Podle informací pamětníků to byly žebřiňáky plné lidských kostí, které do továrny přijížděly. Není jasné, kolik jednotlivých koster se na takový vůz dá naložit, ale vzhledem k tomu, že fůr bylo více, a to plných, patrně se muselo jednat o tisíce. Vchod do jeskyně byl vytvořen uměle, výška vchodu 2,2 metry je totiž ideální pro vstup vzpřímeného muže (šířka = 8,7 m). Poté následuje souměrná, přibližně 14 metrů dlouhá chodba, na jejímž konci se před námi otevírá ohromný, 35 metrů široký a 25 metrů dlouhý dóm s nedohledným stropem. Je také možné název jeskyně zkrátit a rozdělit na lido - mor. Uměle vytvořeným vchodem, do chladných prostor rozsáhlé jeskyně, byla přinášena a ukládána těla mrtvých z celého širokého okolí za morové epidemie, a pak uzavřen vchod. Avšak lidské kosti byly odvezeny a již se asi nikdy nedovíme, jaká byla příčina úmrtí oněch stovek či tisíců mrtvých z jeskyně Hladomorna.

Jeskyně je zimovištěm netopýra velkého, který je jedním z našich největších a nejznámějších netopýrů a patří mezi druhy významné pro EU. Zimuje zde také netopýr ušatý (na obrázku vlevo).