Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 18. 02. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Rozcestník | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Friedrich Nietzsche:
Naše země se stala právě tím monstrem, proti kterému chtěla původně bojovat.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Země se posouvá, čas se mění
(21. 08. 2016, 2881x)
Žádejte o pomoc
(28. 09. 2016, 2634x)
Chraňte své duše
(01. 07. 2016, 2547x)
Povzbuzení
(08. 09. 2016, 2520x)

kulatý roh  Poslední komentářekulatý roh
.:
"odpověd momentálně nedokážu sesmolit, ale na youtube..."
(Léčení vnitřního dítěte)
půl na půl:
"ano, článek je užitečný, informuje o tom, jak funguj..."
(Manuál pro extroverta: Pravidla komunikace s introvertem )
bez titulku:
"Super!!! Přesně tak to je. Míla"
(Nebojte se Božích Zákonů)
Jedná se totiž o to, že ...:
"... pokud byste si nechali příjmení svého expartnera..."
(Zamyšlení pro dnešní den)
bez titulku:
"Dobrý den, podařilo se mi nedávno spojit se svým vni..."
(Léčení vnitřního dítěte)
Dotaz:
"Dobrý den, mám dotaz. Shamkhalaprashalanu jsem poprv..."
(Šankhaprakšálana)
výroba nemocných:
"Nemocní se vyrábí i jinak. Například diagnoza cukrov..."
(Jak nám vyrábějí nemoci, abychom se stali jejich zákazníky)
Životopis Míly a Eduarda Tomášových:
"Dobrý deň, pán Miloš. Som veľmi rada, že som našla ..."
(Životopis Míly a Eduarda Tomášových)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
    
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
    

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Pokud se vám tyto stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz na číslo účtu
670100-2207558991/6210


O pěstování

* Zahradníkův únor


Ukázka z knihy (Karel Čapek: Zahradníkův rok) - O pěstování - 04. 02. 2010 (4274 přečtení)

Zahradník v únoru pokračuje v lednových pracích, zejména potud, že pěstuje hlavně počasí. Neboť vězte, že únor je doba nebezpečná, která zahradníka ohrožuje holomrazy, sluncem, vlhkem, suchem a větry; tento nejkratší měsíc, tento záprtek mezi měsíci, tento měsíc nedonošený, přestupný a vůbec nesolidní, vyniká nad všechny ostatní svými potměšilými záludy; mějte se před ním na pozoru. Ve dne loudí na keřích pupence a v noci je spálí; jednou rukou nám lahodí a druhou nám luská pod nosem. Čert ví, proč se o přestupných letech přidává jeden den zrovna tomuto vrtkavému, katarálnímu, poťouchlému měsíčnímu skrčkovi; o přestupný rok by se měl přidat jeden den krásnému měsíci máji, aby jich bylo dvaatřicet, a bylo by to. Jakpak k tomu my zahradníci přijdem?


Další sezonní práce v únoru je honění prvních známek jara. Zahradník nedá na prvního chrousta nebo motýla, který obyčejně v novinách zahajuje jaro; předně o žádné chrousty vůbec nestojí, a za druhé takový první motýl je obyčejně poslední od loňska, který zapomněl umřít. První známky jara, po kterých se zahradník, pídí, jsou neklamnější. Jsou to:

1. krokusy, které mu vyrážejí v trávě jako takové nalité, zavalité hrotky; jednoho dne ten hrotek praskne (při tom ještě nikdo nikdy nebyl) a udělá takovou štětku krásně zelených listů; a to je první známka jara; dále:

2. zahradnické ceníky, které mu nosí listonoš. Ačkoliv je zahradník zná zpaměti (tak jako Iliada začíná slovy Ménin aeide, thea, začínají tyto katalogy slovy: Acaena, Acantholimon, Acanthus, Achilles, Aconitum, Adenophora, Adonis, a tak dále, což každý zahradník dovede odříkávat, jako když bičem mrská) , přece je pečlivě pročte od Acaeny až po Wahlenbergii nebo Yuccu, prodělávaje těžký boj, co by si měl ještě přiobjednat.

3. Sněženky jsou další posel jara; nejdřív to jsou takové bledězelené špičky, vykukující z půdy; ty se pak rozštípnou ve dva tlusté děložní lupeny, a je to. Potom to vykvete někdy už počátkem února, a pravím vám, že žádná vítězná palma ani strom poznání ani vavřín slávy není krásnější, než ten bílý a křehký kalíšek na bledém stonku, kývající se v sychravém větru.

4. Sousedé jsou rovněž neklamnou známkou jara. Jakmile se vyhrnou na své zahrádky s rýči a motykami, nůžkami a lýkem, nátěry na stromy a všelijakými prášky do půdy, poznává zkušený zahradník, že se blíží jaro; i oblékne si staré kalhoty a vyhrne se na zahrádku s rýčem a motykou, aby i jeho sousedé poznali, že se blíží jaro, a sdělovali se přes plot o tuto radostnou novinku.

Půda se otevírá, ale ještě nevydává zelený list; ještě je možno brát ji jako takovou, jako holou a čekající půdu. Teď ještě je doba všeho mrvení a rytí, rigolování čili regalování, kypření a mísení. Tu tedy zahradní k shledává, že jeho půda je příliš těžká, příliš vazká nebo příliš písčitá, příliš kyselá nebo příliš suchá ; zkrátka propuká v něm náruživost ji nějak zlepšovat. Vězte, že půdu Lze zlepšovat tisícerými prostředky; na neštěstí je zahradník obyčejně nemá po ruce.

Ve městě je poněkud nesnadno mít doma zrovna holubí trus, bukové listí, zetlelý kravský hnůj, starou omítku, starou rašelinu, uleželou drnovku, zvětralé krtiny, lesní humus, říční písek, mórovku, bahno z rybníka, půdu z vřesovišť, dřevěné uhlí, dřevěný popel,
rozemleté kosti, rohové piliny, starou močůvku, koňskou mrvu, vápno, sfagnum, trouchnivinu z pařezů a ostatní živné, kypřící a blahodárné látky, nepočítáme-li dobrý tucet dusíkatých, hořečnatých, fosfátových a všelikých jiných hnojiv.

Jsou sice chvíle, kdy si zahradník přál pěstovat, přehazovat a kompostovat všechny ty ušlechtilé půdičky, přísady a hnojíky; bohužel by mu pak na zahrádce nezbylo místa na kytky.

Tu tedy aspoň zlepšuje půdu, jak může; shání doma vaječné skořápky, spaluje kosti od oběda, schovává své ostříhané nehty, vymetá z komína saze, vybírá z dřezu písek, nabodne na ulici na hůl krásný koňský celák, a to vše pečlivě zarývá do své půdy; neboť jsou to kypřivé, teplé a hnojivé substance. Vše, co je, se bud' hodí do půdy nebo ne. Jen zbabělý stud brání zahradníkovi, aby nešel sbírat na ulici, co utrousili koně; ale kdykoliv uvidí na dlažbě pěknou hromádku mrvy, vzdychne si aspoň, jaké je to mrháni božím darem.

Když si tak člověk představí takovou horu hnoje na selském dvoře - Já vím, jsou všelijaké prášky v plechových pikslách; můžeš si koupit, nač si vzpomeneš, všeho druhu soli, výtažky, strusky a moučky; můžeš očkovat půdu bakteriemi ; můžeš ji obdělávat v bílém plášti jako pan asistent na universitě nebo v apatyce. To všecko můžeš učinit, zahradníku městský; ale když si tak představíš takovou hnědou a tučnou horu hnoje na selském dvoře...

Ale, abyste věděli, sněženky už kvetou; kvete i hamamelis žlutými hvězdičkami a čemeřice nese tlustá poupata; a když se pořádně podíváte (musíte při tom zatajit dech), naleznete pupence a klíčky skoro na všem; tisícerým tenounkým pulsem stoupá život z půdy. My, zahradníci, se už nedáme; už ženeme do nové mízy.


O UMĚNÍ ZAHRADNICKÉM

Pokud jsem byl jenom vzdáleným a roztržitým divákem na hotové dílo zahrádek, považoval jsem .zahradníky za osoby ducha zvláště poetického a jemného, které pěstují vůni květin, naslouchajíce zpěvu ptačímu. Nyní, když se dívám na věc z větší blízkosti, shledávám, že pravý zahrádkář není člověk, který pěstuje květiny; je to muž, který pěstuje hlínu. Je to tvor, který se zarývá do země a nechává podívanou na to, co je nad ní, nám, lelkujícím budižkničemům. Žije, ponořen v zemi. Staví svůj pomník v hromadě kompostu. Kdyby přišel do zahrady ráje, začichal by opojen, a řekl by: "Tady je, panečku, humus!" Myslím, že by zapomněl pojíst ovoce stromu poznání dobrého a zlého ; spíše by koukal, jak by mohl Hospodinu odvézt nějaké to kolečko rajské prsti. Nebo by shledal, že strom poznání dobrého a zlého nemá kolem sebe uděláno pěkné mísovité rabátko, i začal by se tam mrvit v hlíně, nevěda ani, co mu visí nad hlavou. "Adame, kde jsi ?" zavolal by Hospodin. "Hned," odpověděl by zahradník přes rameno, "teď nemám kdy." A dělal by dál své rabátko. Kdyby byl člověk-zahradník vznikal od počátku světa přírodním výběrem, byl by se patrně vyvinul v nějakého bezobratlovce. K čemu vůbec má zahradník záda? Jak se zdá, jen k tomu, aby si je chvílemi narovnával, pravě "To mě bolí záda!" Co se nohou týče, dají se všelijak skládat; lze sedět na bobku, klečet na kolenou, vpravit nějak nohy pod sebe, nebo konečně si je dát za krk; prsty jsou dobré kolíky k dělání důlků, dlaně drtí hrudky nebo rozhrnují prsť, kdežto hlava slouží k zavěšení fajfky; jenom hřbet zůstává nepoddajnou věcí, kterou se zahradník marně pokouší náležitě ohnout. Zahradní žížala také -nemá zad. Zahrádkář je obyčejně nahoře zakončen zadkem; nohy a ruce má, rozkročené, hlavu někde mezi koleny, podoben pasoucí si klisně. Není to muž, který by chtěl "i jen píď jedinou přidati k své postavě;" naopak skládá, svou postavu vejpůl, usedá na bobeček a zkracuje se všemožným způsobem; jak ho vidíte, zřídka měří přes metr výšky.

Pěstování hlíny záleží jednak v různém rytí, okopávání, obracení, zahrabávání, kypření, rovnání, hlazení a kadeření, jednak v přísadách.

Žádný pudding nemůže být složitější než příprava zahradnické půdy ; pokud jsem mohl sledovat, dává se do ní hnůj, mrva, guano, listovka, drnovka, ornice, písek, sláma, vápno, kainit, Thomasova moučka, dětská moučka, ledek, rohovina, fosfáty, trus, krondaro, popel, rašelina, kompost, voda, pivo, vyklepané fajfky, ohořelé sirky, mrtvé kočky a mnohé jiné substance. To vše se ustavičně míchá, zarývá a přisoluje; jak řečeno, zahradník není člověk, který voní k růži, nýbrž, který je stíhán představou, že by "ta půda chtěla ještě trochu vápna," nebo že je těžká (jako cejn, říká zahradník) a "chtěla by víc písku." Zahradnictví se stává věcí jaksi vědeckou. Dnes už by dívka nesměla jen tak zpívat: "Pod našema okny roste růže květ." Spíše by měla zpívat, že pod našema okny by se mělo nasypat ledku a bukového popela, pečlivě promíchaného s drobnou řezankou. Růže květ je tak říkajíc jenom pro diletanty; zahradníkova radost je zakořeněna hlouběji, až v lůně prsti. Po smrti se zahrádkář nestává motýlem, opilým vůní květin, nýbrž žížalou, okoušející všech temných, dusíkatých a kořenitých rozkoší hlíny.

Teď z jara jsou zahrádkáři neodolatelně, jak se říká, vábeni do svých zahrádek; sotva položí lžíci, už jsou na svých záhoncích, zvedajíce zadky k báječnému blankytu; tady rozemelou v prstech teplou hrudku, tady strčí blíž ke kořínkům zvětralý a drahocenný kousek loňského hnoje, tam vyrvou plevel a tuhle seberou kamínek; teď čechrají půdu kolem jahod a za chvíli se uklánějí několika sazeničkám salátu, nos u země, zamilovaně lechtajíce křehký chundel kořínků. V této poloze užívají jara, zatím co nad jejich bedry opisuje slunce svůj slavný koloběh, plují oblaka a páří se nebeské ptactvo. Už se otvírají poupata třešňová, mladé lupení se rozvíjí s líbeznou útlostí, kosi křičí jako blázni ; tu se narovná pravý zahrádkář, protáhne se v kříži a praví zádumčivě: "Na podzim to hodně pohnojím a přidám drobet písku."

Ale je jedna chvíle, kdy se zahrádkář vztyčí a rozvine ve své plné výši ; je to odpolední hodinka, kdy své zahrádce udílí svátost kropení. Tehdy stojí, přímý a téměř vznešený, řídě trysk vody z hubičky hydrantu; voda šumí stříbrnou a zvučnou prškou; z kypré země zavane vonný dech vlhkosti, každý lístek je zrovna divoce zelený a jiskří chutnou radostí, že by jej člověk snědl. "Tak, teď má dost," šeptá zahradník blaženě; tím nemyslí třešničku zpěněnou poupaty, ani nachovou meruzalku ; míní hnědou prst země.
A když zapadne slunce, praví s vrcholnou spokojeností: "To jsem se dnes nadřel!"
 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Zahradníkův duben (05.04.2010)
Zahradníkův březen (10.03.2010)
Zahradníkův leden (31.01.2010)
Jak se zakládají zahrádky (28.01.2010)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
17. 02. 2019:

Jak se kde žije? Zajímavá tabulka kvality života v 71 zemích:
Odkaz


17. 02. 2019:

Jiří Vyvadil: "Když už jsme u podpory, podle nezávislé Studie Hinterlaces uskutečněné mezi 21. ledna a 2. února 2019, se 57% respondentů domnívá, že vláda prezidenta Bolívarovské republiky Venezuela Nicolas Maduro je legitimní. V průzkumu byl dotaz: Koho považujete za legitimního prezidenta Venezuela? Nicolás Maduro (57%); Juan Guaidó (32%) a v položce, Nevím, nereaguje (11%). Řekl bych, že to to je velmi realistický odhad. Madura má dokonce o 7% více než Miloš Zeman a o 30 % více než Emanuel Macron."

Celý článek...


16. 02. 2019:

Prof. PhDr. Jan Keller, CSc.: "Pokud tomu dobře rozumím, pak Václav Klaus mladší chce omezit případné zásahy cenzury. Odpůrci jeho návrhu tvrdí, že omezení cenzury by nahrávalo ruské propagandě. Odtud mi vyplývá, že cenzura patří k základním prvkům naší dnešní demokracie. Dalším z těchto prvků je celoplošná propagace jedině správných názorů za peníze daňových poplatníků. Všechno to do sebe pěkně zapadá. Jenom mi pořád vrtá hlavou, jak by se asi v těchto ohledech choval režim nedemokratický."

Celý článek...


10. 02. 2019:

Jaroslav Bašta: Žijeme v pokročilé době dezinformační!
Evidentně se jedná o celosvětový trend, který má všude úplně stejné fatální důsledky Přestalo být důležité to, co se ve skutečnosti děje, protože diváci, posluchači, čtenáři a hlavně politici všude ve světě reagují jen na to, o čem píší noviny a ukazuje televize. Média nám z té neuvěřitelné záplavy informací vybírají ten segment, o němž si kdosi v pozadí (a občas i samotní redaktoři) myslí, že ho máme znát.

Celý článek...


09. 02. 2019:

Petr Robejšek: "To, že „slušná společnost“ nemá charismatické vůdce by šlo vyrovnat přitažlivým programem. Ale zdá se, že její jediný cíl je, zbavit moci prezidenta a premiéra. Ale kdyby přes noc zmizeli oba její úhlavní nepřátelé a Honzákovi favorité by se dostali k moci, jaký politický program by vlastně začali uskutečňovat? Obávám se, že to občané tuší a ideová nabídka salonní levice jim připomíná návštěvu v domě hrůzy, plném multikulturálních strašidel.
Hned u vchodu návštěvníkovi vrazí do ruky slovník zakázaných slov. Z prvního temného kouta natahuje ruku Juncker a strká jim k podpisu smlouvu o euru, za rohem ječí třetí pohlaví, že řešení na všechno je inkluze a kvóta, bílá paní mumlá cosi o sirotcích ze Sýrie, ze sklepa to hřmí „pryč s jádrem“ a na půdě se ozývá kvílení Me Tooooo.
"

Celý článek...


07. 02. 2019:

Tereza Spencerová: "Zeman: „Dovolte mi, abych Vám co nejsrdečněji poblahopřál k Vaší odvaze převzít v souladu s venezuelskou ústavou odpovědnost za venezuelský národ a dovést ho ke svobodným a demokratickým volbám.“ Upřímně, rozum nad takovými pompézními frázemi zůstává stát. To se Zeman fakt chce s tím Trumpem setkat tak moc, že se zkouší zalíbit zrovna takhle?
Jinak nechápu, proč se vůbec Česká republika musí motat do amerických převratů v Latinské Americe. Už jsme přece pomáhali se zničením Iráku a okupací Afghánistánu, pomáhali jsme odtrhávat Kosovo od Srbska, takže už bychom snad mohli mít penzum vazalství a narušování mezinárodního práva bohatě splněno, ne? Tak proč?
A fakt máme právo určovat, kdo že jako jediný má právo vládnout ve Venezuele? A pokud to právo máme, který kovaný demokrat nám ho asi tak dal? A když už to právo máme a jsme v takovém laufu, co kdybychom tedy opravdu „sestřelili“ toho Macrona, když je doma tak neoblíbený, a strčili nahoru místo něj někoho vhodnějšího? Nebo že bychom aspoň Putina nahradili tím Navalným, když už v Rusku – kromě Pussy Riot – nikoho jiného neznáme?
"

Celý článek...


31. 01. 2019:

Tereza Spencerová: "...co se týče střetu USA s Ruskem, tak podle mého nehrozí ani kvůli Ukrajině, ani kvůli Sýrii, a už vůbec ne kvůli Venezuele. Proč by měl hrozit? Naopak, myslím si, že když se za Venezuelu nyní staví kromě Ruska i Čína nebo Turecko s Íránem, tak mají všichni potutelnou radost, že se USA se svým tradičně až posvátným nadšením hrnou do další patálie, z níž nikdo jen tak bez ztráty květinky nevyjde. A ten průšvih není až kdesi za mořem, jako třeba Afghánistán nebo Irák, ale hned kousek pod USA, na jejich „zadním dvorku“. Ale, kdo chce kam, pomozme mu tam, jak se říká..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!