Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 24. 10. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Francouzský osvícený právník a spisovatel Françoise de Pitaval (*1673 - 1743):
Jakékoliv setkání s právem znamená katastrofu pro každého, ať je již vinen nebo ne.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Nežijte ve lži
(20. 11. 2016, 2681x)
Hodiny odbíjejí
(30. 12. 2016, 2670x)
Mayský sněm
(07. 01. 2017, 2608x)
Jako v pohádkách…
(07. 12. 2016, 2525x)
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2441x)
Upozornění
(28. 11. 2016, 2390x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

O pěstování

* Zahradníkův duben


Ukázka z knihy (Karel Čapek: Zahradníkův rok) - O pěstování - 05. 04. 2010 (4364 přečtení)

Duben, to je ten pravý a požehnaný měsíc zahradníkův. Ať si jdou do háje milenci se svým velebením máje; v máji stromy a květiny jenom kvetou, ale v dubnu vyrážejí ; vězte, že toto klíčení a rašení, ty puky, pupence a kličky jsou největším divem přírody, a víc už o nich neprozradím ani slovo ; seďte sami na bobku a hrabejte sami prstem v kypré zemi, se zatajeným dechem, neboť řečený prst se dotýká křehkého a plného puku. To nelze učit, tak jako nelze slovy líčit polibky a několik málo jiných věcí.



Ale když už jsme u toho křehkého .puku, tedy nikdo neví, jak to přijde, ale stává se to nápadně často: když šlápnete do záhonku, abyste na něm sebrali uschlou větvičku nebo vypleli neřáda pampelišku, šlápnete obyčejně na podzemní puk lilie nebo upolínu ; tak vám to křupne pod nohou, a vy ustrnete hrůzou a hanbou ; v tu chvíli se považujete za netvora, pod jehož kopyty tráva neroste. Nebo s nekonečnou opatrností kypříte v záhonku půdu se zaručeným výsledkem, že rozseknete motyčkou rašící cibulku nebo hladce uříznete rýčem klíčky anemon; když zděšeni couvnete, rozdrtíte svou tlapou kvetoucí primulku nebo ulomíte mladý chvost delfinia. S čím úzkostlivější opatrností pracujete, tím víc natropíte škody; teprve léta prakse vás naučí .mystické a surové jistotě pravého zahradníka, který šlápne, kam bůh dá, a přece nic nezašlápne; a když už, tedy si z toho aspoň nic nedělá. Tedy to jen tak mimochodem.

Duben je kromě rašení také měsíc vysazování. S nadšením, ano, a divokým nadšením a nedočkavostí jste objednali u zahradníků sazenice, bez kterých byste nemohli být dále živi; slíbili jste všem přátelům zahrádkářům, že si k nim přijdete pro odnože ; nikdy, pravím, nemáte dost na tom, co už máte. A tak se vám jednoho dne sejde doma nějakých sto sedmdesát sazenic, které chtějí do půdy; v tom okamžiku se rozhlédnete po své zahrádce a shledáte se zdrcující jistotou, že to nemáte kam dát.

Tedy zahradník v dubnu je člověk, který s vadnoucí sazeničkou v ruce dvacetkrát obíhá svou zahrádku, hledaje píď půdy, na které ještě nic neroste. "Ne, sem to nejde," bručí tiše, "tady mám ty zatracené chrysanthemy; tady by mně to udusil flox, a tuhle je smolnička, čert ji vem. Hm, tady se mně rozlezl zvonek, a tuhle u toho řebříčku také není místo - kampak já to dám? Počkejme, semhle, - ne, tady už je oměj; nebo sem - ale tady je mochna. Tady by to šlo, ale je tu plno tradeskantie; a tuhle - copak to tu vyráží? To bych rád věděl. Aha, tady je drobátko místa; počkej, sazeničko, hned ti ustelu. Tak vidíš, a teď si s pánembohem rosť."
Ano, ale za dva dny zahradník shledá, že ji vsadil rovnou do nachově vyrážející pupalky.

Člověk zahradník vznikl zajisté kulturou a nikoliv přírodním vývojem. Kdyby vznikl od přírody, vypadal by jinak; měl by nohy jako brouk, aby nemusel sedět na bobku, a měl by křídla, jednak pro tu krásu a za druhé proto, aby se mohl vznášet nad svými rabátky. Kdo to nezkusil, nemá ponětí, jak nohy člověku překážejí, nemá-li se nač postavit; jak jsou zbytečně dlouhé, je-li nutno je složit pod sebou a dloubat prstem v půdě; jak jsou nemožně krátké, má-li člověk dosáhnout na druhý kraj záhonu, aniž při tom šlápnul na polštář pyrethra nebo rašící orlíček. Nebo takhle být zavěšen na popruhu a houpat se nad svými kulturami, nebo aspoň mít čtyři ruce a na nich hlavu s čepicí a víc už nic; nebo mít údy vysunovací jako fotografický stativ. Ale jelikož je zahradník zevně uzpůsoben stejně nedokonale jako vy ostatní, nezbývá mu, než aby ukázal, co umí: aby balancoval na špičce jedné nohy, aby se vznášel jako carská baletka, aby se rozkročil na čtyři metry šířky, aby našlapoval lehce jako motýl či konipásek, aby se vešel na čtvereční coul půdy, aby se udržel v rovnováze proti všem zákonům o nakloněných tělesech, aby všude dosáhl a všemu se vyhnul a ještě se při tom pokoušel zachovávat jistou důstojnost, aby se mu lidé nesmáli.

Ovšem při zběžném pohledu z dálky nevidíte ze zahradníka nic než zadek; vše ostatní, jako hlava, ruce a nohy, je prostě pod ním.

Děkuju za optání, už toho bude hromada: narcisy, hyacinty i tacety; viola cornuta a pupkovec, lomikámen, draba i arabis i hutchinsia a petrklíče a jarní vřes, a co toho rozkvete zítra nebo pozítří, to budete koukat.

To se rozumí, koukat dovede každý. "Jej, to je pěkná lila kytička," řekne takový laik, načež mu zahradník trochu uraženě řekne: "To přece je Petrocallis pyrenaica." Neboť zahradník si potrpí na jména; květina beze jména je, abych to řekl platonsky, květina bez metafysické ideje; zkrátka nemá tu pravou a plnocennou skutečnost. Květina bezejmenná je plevel; květina s latinským jménem je jaksi povýšena do stavu odbornosti. Vyroste-li vám na, záhonku kopřiva, zapíchněte k ní jmenovku "Urtica dioica" a počnete si jí vážit; ba i půdu jí zkypříte a přihnojíte ji čilským ledkem. Mluvíte-li se zahradníkem, zeptejte se ho vždycky: "Jak se jmenuje tahle růže ?" "To je Burmeester van Tholle," řekne vám zahradník potěšen, "a tahle je Madame Claire Mordier," a při tom si o vás s uznáním pomyslí, že jste slušný a vzdělaný člověk. A nehazardujte sami se jmény; neříkejte na příklad "Tady vám kvete fajn Arabis," když na vás může pak zahradník rozlíceně zahřímat: "Kdepak, to přece je Schievereckia Bornmülleri!!" Ono to je sice skoro jedno, ale jméno je jméno; a my zahradníci držíme na dobré jméno. Proto také nenávidíme děti a kosy, protože nám vytahují a popletou zapíchané jmenovky; pak se nám stane, že ukazujeme s podivem: "Koukejte, tady ten čilimník kvete docela jako protěž, - to je snad taková lokální variace; a je to určité čilimník, protože je u něho má vlastní jmenovka."

 
SVÁTEK

... Ale já naschvál nebudu opěvat svátek práce, nýbrž svátek soukromého vlastnictví; a nebude-li zrovna pršet, tu jej jistě budu oslavovat sedě na bobku a říkaje: "Počkej, já ti přisypu drobet rašeliny, a tuhle ten výhonek ti uříznu; a ty bys chtěla hlouběji do země, viď?" A tařička řekne, že by chtěla, a já ji zasadím hlouběji do země. Neboť toto je má půda, skropená potem a krví, a to doslovně; neboť když člověk uřezává větvičku nebo výhonek, musí se skoro vždycky říznout do prstu, jenž je také jenom větvička nebo výhonek. Člověk, který má zahrádku, se neodvolatelně stává soukromým vlastníkem; pak mu na ní neroste růžička, nýbrž jeho růžička; pak nevidí a nekonstatuje, že už kvetou třešně, nýbrž, že kvetou jeho třešně. Člověk, který je vlastníkem, nabývá jisté vzájemnosti s bližními, na příklad, co se týče počasí; tu říká, že "už by nám nemělo pršet", nebo že "nám pěkně zamoklo". Kromě toho nabývá jakési neméně silné výlučnosti ; shledává, že sousedovy stromky jsou roští a košťata na rozdíl od jeho vlastních stromků; nebo vidí, že tahle kdoule by se dělala lépe na jeho zahradě než na zahradě sousedově, a tak dále. Je tedy pravda, že soukromé vlastnictví vyvolává jisté třídní a kolektivní zájmy, na příklad co se týče počasí; ale je stejně pravda, že probouzí strašně silné pudy sobecké, soukromopodnikatelské a majitelské. Není pochyby, že by člověk šel do boje za svou pravdu, ale ještě ochotněji a divočeji by šel do boje za svou zahrádku. Člověk, který je majitelem několika sáhů půdy a něco na nich pěstuje, se opravdu stává tvorem jaksi konservativním, neboť je závislý na tisíciletých pří-rodních zákonech; dělej co dělej, žádná revoluce mu neurychlí dobu klíčení a nedá kvést šeříku před květnem; tu tedy se člověk umoudří a podřídí se zákonům a zvyklostem.

Tobě pak, zvonečku alpský, vyhloubím hlubší lůžko. Práce! i tomuto piplání v prsti můžeš říkat práce, neboť, povídám, namůžeš si při tom hřbet i kolena. Avšak nezáleží na práci, nýbrž na zvonečku; neděláš práci proto, že práce je krásná, nebo že šlechtí, nebo že je zdravá, nýbrž děláš ji proto, aby zvoneček kvetl a lomikámen se rozrůstal v polštář. Kdybys chtěl něco slavit, nemohl bys oslavovat tuto svou práci, nýbrž zvoneček nebo lomikámen, pro které to děláš. A kdybys místo psaní článků a knížek stál u stavu nebo u soustruhu, nedělal bys tu práci proto, že je to práce, nýbrž proto, že budeš za to mít uzené s hrachem, nebo proto, že máš hromadu dětí a že chceš být živ. A proto měl bys dnes oslavovat uzené s hrachem, děti a život, všecko to, co za svou práci kupuješ a za co svou prací platíš. Nebo bys měl oslavovat to, co svou prací uděláš. Cestáři by neměli oslavovat jenom svou práci, nýbrž silnice, které z ní vyrostly; a textiláci by měli v den svátku práce oslavovat hlavně kilometry cvilinku a kanafasu, které vysoukali z mašin. Říká se tomu svátek práce a nikoli svátek výkonu; a přece člověk by měl být spíše pyšný na to, co vykonal, než na to, že vůbec pracoval.

Ptal jsem se kohosi, kdo navštívit nebožtíka Tolstého, jaké byly boty, které si Tolstoj sám ušil. Prý byly ukrutně špatné. Dělá-li člověk práci, má ji dělat buď proto, že ho to baví, nebo proto, že to dovede, nebo konečně proto, aby se uživil ; ale šít si boty ze zásady, pracovat ze zásady a ze ctnosti, znamená dělat práci, která za mnoho nestojí. Čekal bych, že svátek práce bude vrcholit velebením té lidské šikovnosti a všech fortelů, kterými vládnou, kdo dovedou vzít práci za pravý konec. Kdybychom dnes oslavovali čímany a chlapíky všech zemí, dopadl by tento den zvláště vesele; byl by to skutečný svátek, poutní den života, svátek všech správných hochů.

Dobrá, avšak tento svátek práce je den vážný a přísný. Nic si z toho nedělej, maličký kvítku jarního floxu, a rozevři svůj první růžový kalich.
 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Zahradníkův březen (10.03.2010)
Zahradníkův únor (04.02.2010)
Zahradníkův leden (31.01.2010)
Jak se zakládají zahrádky (28.01.2010)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů – konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...


17. 10. 2019:

Z komentářů na Internetu: "Elán je samozřejmě skandalizován pod trapnou a průhlednou záminkou. Normální lidé si to uvědomují. Dobře také vědí, že útoky např. na Jarka Nohavicu mají úplně stejný důvod - pošpinit člověka, který se nebojí myslet a chovat jinak, než se těm hajzlíkům hodí. Mají smůlu. Mnoho lidí je dávno prohlédlo a doslova jimi pohrdají."

Celý článek: Mediálne potkany reagujú: Klip Elánu “Bulvárne krysy” ich zasiahol presne tam, kde mal


05. 10. 2019:

Ekonomka Markéta Šichtařová: "Ministerstvo práce a sociálních věcí se vytasilo s třicetistránkovou příručkou pro provozovatele takzvaných mikrojeslí. Příručka obsahuje instrukce, jak batolátkům vymýt mozek a udělat jim binec v jejich pohlaví. Nabádá k tomu, aby se během her ‚potíralo rozdělení na muže a ženy‘. Aby se klukům stejně jako holčičkám dávaly panenky a holkám zase autíčka...
Proč stejný druh lidí zbožňuje a hájí Gretu, jejíž loutkovodiči v podstatě vyzývají k diktatuře? Proč stejný typ lidí je ochoten uvažovat o tom, že se (pro začátek) ve školních jídelnách zakáže maso? Proč tihle lidé obyčejně hájí norský Barnevernet a byli by nejraději, kdyby se zavedl i u nás?...
"

Celý článek...


03. 10. 2019:

Zemřel Karel Gott - komentář z Internetu: "oceňuji jeho pracovitost, laskavou lidskou stránku, rozhled i to, že po roce 89 se nedal ke zlodějům, neobrážel VIP dýchánky kavárny, žádné politické uskupení si ho nekoupilo. Vytvářel v zahraničí o republice dobrý obraz, vydělal státu spoustu valut, danil doma, ne v daňovém ráji. Zůstal svůj.
Mrkl jsem jen na minutku jinam a už to jede. Knížepán, Klvaňa, Stanjura, Bělobrádek, Šídlo, Roman Týc, Jakub Janda, že prý zpíval i v Rusku a za komunistů.... u jiných, co se dnes angažují na správné straně, to samozřejmě nevadí. Vytáhli i autistu, kdysi dětského maskota Trautenberga, Mikiho Kotase. Jsem zvědavý, co na to bojovník proti sochám z Prahy 6 nebo Milionové chvilky... Nic pozitivního nedokázali, proti Goťákovi jsou ubožáci. Lumpové, co stojí proti vlastnímu národu, se přede všemi zase veřejně odkopávají...
"

Celý článek...


29. 09. 2019:

Jiří Zimola: "Hroutí se mi svět. Svatý Václav nežil, Koněv neosvobodil a Červená Karkulka sežrala vlka. Ještěže mi na nezávislé veřejnoprávní ČT vysvětlí, jak mám zacházet s fake news! :-)"

Celý článek...


27. 09. 2019:

Novinářka Lucie Groene Odkolek: "Miloš Zeman by za normálních okolností určitě přišel položit květiny, ale logicky nechce, aby vzpomínka na rok 1989 byla opět zneužita k projevům „pohrdání Zemanem“. Místo zpráv o oslavách 30. výročí 17. listopadu by se na první stránky tisku dostali ti, kteří mediálně nejúčinněji urazili prezidenta. Do situace, kdy prezident raději zůstane doma, nás tedy dostali právě ti, co si o sobě z nepochopitelných důvodů myslí, že jsou slušnější než Miloš Zeman, a potom se před novináři předvádějí v trapnostech..."

Celý článek...


24. 09. 2019:

Jana Bobošíková: "Dokud se nenajde většina ve Sněmovně, která by jasně prohlásila, že Česká televize neplní svou zákonnou funkci – tedy poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názoru – jsou tyto diskuse zbytečné. Jediný, kdo může změnit současný stav zpravodajství a publicistiky České televize, jsou poslanci. Ti ale, přestože často deklarují nespokojenost s Českou televizí, odvahu situaci řešit nemají. Česká televize je nyní skutečně nezávislá v tom smyslu, že si děla co chce, protože ti, kdo mají vynucovat dodržování zákona o ČT, na svou povinnost rezignovali..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!