 |
Jitřní země |
Translate - select language ^ |
|
| Dnešní datum: 18. 08. 2019 | | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada | | ||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sopky a klimatické změny| Minimum | Začátek | Konec |
| Wolfovo minimum | 1280 | 1350 |
| Spörerovo Minimum | 1460 | 1550 |
| Maunderovo Minimum | 1645 | 1715 |
| Daltonovo Minimum | 1790 | 1820 |
Je známo několik příkladů, kdy v období nízké sluneční aktivity došlo k sopečné erupci. Už tak citelné ochlazení se zesílilo a ještě se k tomu přidaly další následky.
V roce 1600 explodovala peruánská sopka Huaynaputina (VEI 6). Následkem této sopečné exploze bylo globální ochlazení severní polokoule ve výši 0,6 °C, které mělo za následek hladomor v Rusku.
Osudová Laki
Poměrně velmi dobře zdokumentovanou událostí je exploze sopky islandské sopky Laki z roku 1783 (8. června). Během prvních padesáti dní vyteklo ze 130 otevřených kráterů celkem asi 10 km3 lávy (asi 2,5 krát více než při erupci Etny z roku 1983) a sopečný plyn vystoupal až do patnáctikilometrové výšky.
Laki explodovala vícekrát. Poslední desátá erupce skončila v říjnu 1783 a postižena byla celá Evropa, Island samozřejmě nejvíce. Během prvního roku po explozi zemřelo kolem 20 % všech tehdejších obyvatel. Těžce zasaženy byly i stavy zemědělských zvířat - zemřelo 80 % všech ovcí a 50 % skotu a krav.2
Proč tak velké následky
Sopečné plyny po explozích Laki skončily v troposféře, vrstvě atmosféry, kde se formuje oblačnost. Za normálních podmínek by atmosférické proudění zaneslo sopečné plyny k polárnímu kruhu.
Léto v roce 1783 však bylo dosti atypické. Nad severovýchodní Evropou se nacházela oblast vysokého tlaku vzduchu, která obrátila směr proudění vzduchu se sopečnými plyny a prachem na evropský kontinent, který tak byl vystaven přímým i nepřímým následkům sopečné erupce.
Exploze Laki je poměrně dobře zdokumentovaná, díky tehdy již existujícím meteorologickým společnostem vědci znají detailně postup sopečného oblaku po Evropě. Po celé Evropě se objevovaly svědectví, které popisovaly neobvyklé atmosférické jevy. Velmi často byly pozorovány mlhy s viditelností pod 2 km, nebo rudé záře na obzoru.
Mlhy byly někdy tak husté, že přes ně nepronikly žádné sluneční paprsky. Navíc často byl v mlhách cítit sirný smrad způsobený oxidem siřičitým (SO2), který u lidí, kteří se ho hodně nadýchali způsobil jejich smrt v důsledku otoku plic. Není proto divu, že se začala šířit panika, že začíná konec světa.
Sopečný opar všude způsoboval zvýšené umírání lidí a zvířat, např. ve Velké Británii zemřelo 23000 lidí, převážně dělníků, kteří pracovali ve venkovním prostředí.
Sopečný oblak poté, co se rozšířil po Evropě (Prahu zasáhl 17.6. 1783), zasáhl Blízký východ (konec června). Na začátku července byl pozorován v centrální Asii a poté dorazil i do Severní Ameriky, kde jej pozoroval známý vědec a politik Benjamin Franklin.
Sopečné plyny a prach z erupce Laki měly velký velký vliv na klima, které se ochladila asi o 1 °C. Hlavním viníkem byl oxid siřičitý, uvolnilo se ho minimálně 122 mil tun. Když toto číslo vztáhneme k roční produkci USA, která činila v roce 1999 17115 tun, je jasné, jak obrovské množství se tohoto plynu při erupci uvolnilo.
Tento plyn se poté změnil na kyselinu sírovou a následně způsobil vznik velkého množství jemných aerosolů, které zvýšily schopnost atmosféry odrážet sluneční záření (nárůst tzv. albeda); v důsledku toho došlo k již zmíněnému ochlazení.
Velmi kruté zimy
Následující zimy byly velmi kruté. Spousta evropských řek v roce 1783 zcela zamrzla, včetně např. francouzské Seiny, která se proměnila v led po celé délce svého toku.
Následky erupce pokračovaly i následujícím roce. Dvacátého února 1784 nastala v Evropě velká obleva. Spousta evropských řek začala rychle stoupat, týkalo se to např. belgických řek Dyle a Meuse, německého Mohanu ale i naší Vltavy, která měla na některých místech průtok nad 4500 m3/s a kulminovala s výškou šest metrů nad úrovní normální hladiny. Následky byly katastrofální.
V Praze byl např. zatopen kostel Svatého Jiljí či svatého Mikuláše. Nahromaděné ledové kry a naplavené dřevo poškodily několik pilířů Karlova mostu. Kromě dalších českých a moravských řek se rozvodnil i Dunaj. Zima roku 1784 postihla i další země, např. Anglie zažila 28 dní nepřetržitého mrazu a celkem během zimy zahynulo přes 8000 lidí.
Evropské zemědělství v následujících rocích bylo poměrně silně zasaženo. Spousta veřejných komunikací nebyla kvůli obrovskému množství sněhu průjezdná, což vyústilo v problémy se zásobováním měst potravinami.
Následně vznikly lokální hladomory, které byly obzvláště silné ve Francii. Podle některých historiků dokonce tyto strastiplné události nastartovaly Velkou Francouzskou revoluci.
Erupce Laki postihla téměř celou severní polokouli. Svým rozsahem ukázala, jak velký vliv mohou mít sopky na klima a na sociální struktury naší společnosti.
1 Na ukazateli sopečné explozivity (VEI) má tato erupce hodnotu 7, tedy jednalo se o mnohem větší erupci než v případě velmi známé erupce sopky Krakatoa z roku 1883, která dosáhla hodnoty 6.
2 Příčinou tak velkého vymírání byla kostní fluoróza, která vzniká přijímáním velkého množství fluoru z potravy, který se pak ukládá do kostí a zubů. Fluor měl svůj původ z emise kyseliny flourovodíkové do atmosféry.
veda-technika.blogspot.com
Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 |
Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.
| ||||||
 | Přihlášený čtenář |  |
| Aktuality | |
|
15. 08. 2019: Čtvteční postřehy Terezy Spencerové: 14. 08. 2019: Bývalý senátor a exšéf Agrární komory Jan Veleba o Gretě (vepřovém a hraboších): 07. 08. 2019: Středeční postřehy Terezy Spencerové: 07. 08. 2019: Zakladatel ODS a hudebník Petr Štěpánek: "Když policie mlátí lidi v Moskvě nebo v Hongkongu, naše média se mohou přetrhnout. Když policie mlátí lidi v Barceloně nebo v Paříži, není třeba to ukazovat... 24. 07. 2019: Ivan Hoffman: "Osobní zkušenost je nepřenosná, a ti, kteří pamatují časy, kdy si u nás lidé byli vcelku rovni, byť v nedostatku, jsou nekompatibilní s generacemi, které už za samozřejmost považují hlubokou sociální nerovnost a nespravedlnost a mají za přirozené, že je člověk člověku vlkem. Kdo pamatuje časy, kdy „bez práce nebyly koláče“, těžko akceptuje generace, které pracujícím člověkem pohrdají. Budoucnost samozřejmě patří mladým, ale nějaký čas ještě, zahleděni do mobilů, budou zakopávat o nás, co jsme tu zbyli jako svědci zaniklého světa... 22. 07. 2019: Vidlák: "Před několika dny jsem si přečetl u Terezy Spencerové, že americké děti se nejvíc chtějí stát youtubery a čínské děti se nejvíc chtějí stát astronauty. Tedy tchaikonauty. Petr Kubáč uváděl v jednom ze svých článků krásný příklad proč dnes tolik lidí studuje sociologii, ale skoro nikdo se nechce stát instalatérem. Inu, pokud vám jako instalatérovi potečou trubky, tak všichni vědí, že jste blbec. Když jako sociolog budete celý život kecat kraviny, nikdo to nepozná... 20. 07. 2019: Sobotní postřehy Terezy Spencerové: |
Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.
Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!