Nezřízený strach z terorizmu

Z údajů, jimiž  disponuje největší databáze  plyne,  že přes obrovskou mediální odezvu  teroristických akcí  je počet  zemřelých v důsledku terorizmu ve srovnání s jinými příčinami násilné smrti nepatrný.  Po atentátu 11. září 2001   se podle Globální databáze terorizmu  stalo obětí teroristických útoků 30 amerických občanů, tzn, 3 ročně ve srovnání s 18 000  obětí vražd  a 40 000 úmrtí při silničních nehodách.  Jak zdůrazňuje politolog John Mueller, je průměrný americký občan  ohrožen více  úderem  blesku, alergií na burské oříšky, bodnutím vos a vznícením noční košile než teroristickým aktem. Experti  poukázali na to že, strach z terorizmu způsobil  nakonec  v USA šestkrát více úmrtí, než vlastní  teroristický čin. Odhadují, že 1500  amerických občanů zemřelo na silnicích, protože ze strachu, aby teroristé letadlo neunesli nebo se nestalo terčem útoku, odmítli letět – aniž vzali na vědomí, že pravděpodobnost úmrtí při nehodě v letadle připadá na 4000 km trasy, což odpovídá vzdálenosti  20 km při cestě autem.

Tuto teroristickou paranoiu tragikomicky odrážejí výsledky dotazníku, vyplněného cestujícími leteckých linek, podle nichž 14% dotázaných prohlásilo, že jsou ochotni podepsat pojištění pro teroristické akce a pouze 10 %  dotázaných pojištění pro všechna rizika (což  z definice zahrnuje též to předešlé!).

Politologové John Mueller a Mark Steward z  Univerzity v Ohiu odhadují, že americká vláda vynaložila 1 trillion dolarů na prevenci terorizmu, což podle odhadů těchto expertů možná zachránilo život 2300 osob, tedy za  cenu 400 milionů dolarů na osobu. Hodnotu lidského života nelze oceňovat, leč stejné finanční zdroje by dovolily zachránit život několika milionů osob v jiných oblastech (zdraví, vykořenění chudoby atd.).

Poznámka a komentář překladatelky:

Webová adresa v blogu Matthieu Ricarda zmíněné Globální databáze terorizmu   je  http://www.start.umd.edu/gtd/ (Global Terrorism Database).

Předmět článku se  nás netýká přímo, takže co s tím zde otravovat, že... Pokud   se  ale obtěžujeme používat toho, co nám pámbů nadělil do hlavy mezi uši, může nám text  leccos připomenout nebo alespoň napovědět. Může posloužit  jako ilustrace toho, jak státníci u moci v zavedených parlamentních demokraciích stejně  jako v těch  znovuvzkříšených jsou, přes  více či méně poctivou snahu „sloužit svému lidu“, pouze  loutkami,  kterými  s větší nebo menší účastí  jejich vědomí (a svědomí) hrají  jiní, ti, kteří mají skutečnou moc. A to  nejsou ani Arabové nebo Asijci, Židé,  Romové,  „nepřizpůsobiví občané“  či někdo další,  na koho by bylo záhodno   uspořádat noc dlouhých nožů nebo železných tyčí, nechat ho vyhladovět aby neujídal, či koho nejlépe vybrat do plynu.  Aby nenávist v české kotlině skutečně  neměla živnou půdu, je rozumné, aby zdejší obyvatelé (a nejen oni) k lásce a  soucítění ve své péči o druhé přidávali i rozum.....

Pro Jitřní zemi
z portálu Matthieu Ricarda
www.matthieuricard.org
přeložila Anna Servanská