Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 19. 03. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Mark Twain:
Bůh stvořil člověka, poněvadž byl zklamán opicemi. Pak už na další experimenty rezignoval.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2040x)
Spojení s bytostmi Země
(29. 04. 2021, 1952x)
Vzkříšení víry a naděje
(05. 04. 2021, 1767x)
Trhliny v mlze
(30. 03. 2021, 1673x)
Důležitý mezník
(27. 05. 2021, 1558x)
Dveře do blízké budoucnosti
(16. 04. 2021, 1510x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Duchovno

* Slávy dcera - Předzpěv


Převzato (Jan Kollár) - Duchovno - 08. 09. 2019 (2324 přečtení)

Je to už 195 roků, co Kollár napsal tato slova:
"Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.
"
Proč i dnes člověku vytanou na mysli slova refrénu staré písně
"Dědictví otců zachovej nám Pane!"?
JiHo


Jan Kollár

Slávy dcera
Předzpěv

(1824)

Aj, zde leží zem ta před okem mým smutně slzícím,
někdy kolébka, nyní národu mého rakev.

Stůj, noho; posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš,
k obloze, Tatry synu, vznes se, vyvýše pohled,

neb raději k velikému přichyl tomu tam se dubisku,
jenž vzdoruje zhoubným až dosaváde časům.

Však času ten horší je člověk; jenž berlu železnou
v těchto krajích na tvou, Slávie, šíji chopil.

Horší nežli divé války, hromu, ohně divější,
zaslepenec na své když zlobu plémě kydá.

O, věkové dávní, jako noc vůkol mne ležící,
ó, krajino, všeliké slávy i hanby obraz!

Od Labe zrádného k rovinám až Visly nevěrné,
od Dunaje k hltavým Baltu celého pěnám

krásnohlasý zmužilých Slovanů kde se někdy ozýval,
aj, oněmělť už, byv k úrazu zášti, jazyk.

A kdo se loupeže té, volající vzhůru, dopustil?
Kdo zhanobil v jednom národu lidstvo celé?

Zardi se, závistná Teutonie, sousedo Slávy,
tvé vin těchto počet spáchaly někdy ruky.

Neb krve nikde tolik nevylil černidlaže žádný
nepřítel, co vylil k záhubě Slávy Němec.

Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok.

Nechť ruky, nechť by jazyk v okovy své vázal otrocké,
jedno to, neb nezná šetřiti práva jiných.

Ten, kdo trůny bořil, lidskou krev darmo vyléval,
po světě nešťastnou války pochodni nosil,

ten porobu slušnou, buď Goth, buď Skýtá, zasloužil,
ne kdo divé chválil příkladem ordě pokoj.

Kde jste se octly; milé zde bydlivších národy Slávů,
národy, jenž Pomoří tam, tuto Šálu pily?

Sorbů větve tiché, obodritské říše potomci,
kde kmenové Vilců, kde vnukové jste Ukrů?

Na pravo šíře hledím, na levo zrak bystře otáčím,
než mé darmo oko v Slávii Slávu hledá.

Rci, strome, chráme jejich rostlý, pode nímž se obětné
dávnověkým tehdáž pálily žertvy bóhům:

kde jsou národové ti, jejich kde knížata, města,
jenž pervý, v severu zkřísili tomto život?

Jedni učíce chudou Evrópu plachty i vesla
chystati a k bohatým přes moře vésti břehům.

Kov tu jiní ze hlubin stkvoucí vykopávali rudných,
více ku poctě bohům nežli ku zisku lidem.

Tam ti neúrodné rolníku ukázali rádlem,
by klas neslo zlatý, brázditi lůno země.

Lípy tito, svěcený Slávě strom, vedlé pokojných
cest sadili, chládek by stlaly vůkol i čich.

Muž syny města učil stavěti, v nich vésti kupectví,
a mláď svou učily tkávati plátno ženy.

Národe mistrovský, jakové pak máš za to díky?
Rozšklubaný hnusné zpotvořenosti věnec.

Jak včely med zavoníc kradné se do úle cizího
hernou stádně a pak matku i dítky bijí:

tak tu domu vlastní podroben pán, chytře mu vlezlý
soused ovil těžký smutně o hrdlo řetěz.

Kde spanilá v zelených hájech pěla písně Slavenka,
už hlaholem zpěvná ústa umlkla němým.

Kde z mramoru stály hromného paláce Perůna,
z troskotaných sloupů teď psota chlévy dělá.

Kde k nebi tvé věžila staroslavná Arkona týmě,
zlomky drobí teď tam hostě cizího boha.

Rozbořené želejí zdi chrámů Retry pověstné,
kde čněly, už ryje tam hnízdo si ještěr a had.

Slávy syna k bratrům přišlého v ty kraje nezná
brat vlastní, aniže vděčně mu tiskne ruky.

Řeč ho cizí zarazí ze rtů a tváři slavenské,
zrak mu lže Slovana, sluch klamy bolně kazí.

Neb tak přehluboko vtlačila znaky Sláva synům svým,
místo že jich vymazat nikde nemůže ni čas.

Jak dvě řeky spojilo když i jich vody jedno řečiště,
přece i po drahné cestě je barva dělí:

rovně tyto zmatené násilnou národy vojnou
až posavád loučí dvůj očividně život.

Odrodili synové však své sami matce začasto,
bič macechy hříšné oblizujíce, lají.

Nejsou ni Slované životem, nejsou ani Němci,
půl toho, půl toho jen jak netopýři mají.

Tak peleší v krajinách osmanské plémě helenských,
koňský na vznešené vstrkna Olympy ocas.

Tak porušil zištný Evropčan dva světy Indů,
za vzdělanost vzav jim ctnosť, zemi, barvu i řeč.

Národ i česť zmizeli, s jazykem bohové zde zanikli,
jen sama zůstává příroda nezměněna.

Les, řeky, města a ves změniti své jméno slavenské
nechtěly, než tělo jen v nich, ducha Slávy není.

Ó, kdo přijde tyto vzbuditi hroby ze sna živého?
Kým přiveden slušný k své bude vlasti dědic?

Kdo rce to nám místo, kde cedil svou někdy za národ
krev Miliduch, kdo na něm sloup mu památky složí?

Kde hněvivý novotám, otcovskou prostotu bráně,
válčícím Slovanům Kruk po slovansku velel?

Neb kudy vítězný máchal meč v půtce Bogislav
a v pokoji šustnou zákony řídil obec?

Už jich více není! S rachotem surového rekovské
články jejich zhoubný láme oráče lemeš.

Stíny jejich na dvou se časů hněvajíce ničemnosť,
ve mhle sivé těchto zřícenin úpně vyjí.

Úpně vyjí, že osud posavád se smířiti váhá,
a vnuka krev lecjak tam hnije, tam se mění.

Jak muselo v tom by studené býť k národu srdce,
jenžby tu slz jak nad kostmi milenky nelil.

Avšak umlkni, tichá, na budoucnost patři, žalosti,
osluněným rozptyl mráčky myšlének okem.

Největší je neřesť v neštěstí láti neřestem,
ten, kdo kojí skutkem hněv nebe, lépe činí.

Ne z mutného oka, z ruky pilné naděje kvitne,
tak jen může i zlé státi se ještě dobrým.

Cesta křivá lidi jen, člověčenstvo svésti nemůže,
a zmatenosť jedněch často celosti hoví.

Čas vše mění, i časy, k vítězství on vede pravdu,
co sto věků bludných hodlalo, zvrtne doba.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!