Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 15. 01. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Fareed Zakaria:
Katastrofální problém současného lékařství je v tom, že Hippokratova přísaha nic neříká o fakturaci.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2621x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2487x)
Zaměření se na odpuštění
(15. 02. 2018, 2127x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2094x)
Sto jedna dní
(27. 02. 2018, 2076x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Čemu mě naučilo žrádlo pro kočky


Ukázka z knihy (Jon Kabat-Zinn: Vědomí přítomnosti) - Sebepoznání - 05. 10. 2009 (3647 přečtení)

Nesnáším, když jsou v kuchyňském dřezu misky špinavé od žrádla pro kočky společně s našimi talíři. Nevím proč, ale silně mě to irituje. Možná to pramení z toho, že když jsem byl malý, nikdy jsem žádné domácí zvíře neměl. Nebo si myslím, že to ohrožuje zdraví (viry a tak, znáte to). Když se rozhodnu umýt kočičí misky, umyju nejdřív všechno naše nádobí a pak teprve to pro kočky. Prostě mi vadí, když najdu ve dřezu jejich špinavé misky.


Nejdřív se rozčílím. Pak začíná můj hněv být osobnější a najednou pozoruju, že se obrací určitým směrem, k domnělému pachateli, kterým je obvykle moje žena. Cítím se dotčeně, protože nerespektuje moje pocity. Už jsem jí nesčíslněkrát vykládal, že to nemám rád, že se mi z toho dělá špatně. Žádal jsem ji tak zdvořile, jak jen dovedu, aby to nedělala, ale stejně to často udělá. Myslí si, že jsem pošetilý a otravný, a když má naspěch, nechá misky od kočičího žrádla odmočit ve dřezu.

Můj objev kočičího žrádla ve dřezu rychle přeroste v hlasité vyčítání, většinou protože se zlobím a cítím se dotčený a především oprávněný ve „svém“ hněvu, „svém“ ublížení, protože „já“ vím, že mám pravdu. Kočičí žrádlo nepatří do dřezu! A když tam je, tak moje „já“ začíná nabývat na síle.

Nedávno jsem si všiml, že mě to už tolik nedráždí. Nesnažil jsem se svůj přístup nijak zvlášť měnit. Pořád si myslím o žrádle pro kočky totéž, ale nějak se stalo, že chápu celou věc jinak, s větším uvědoměním, s větším smyslem pro humor. Když se to teď přihodí - a bohužel se to stává pořád stejně často, - ukazuje se, že si uvědomuju svoje reakce hned v okamžiku, kdy se to stane, a pozoruju je. „Už je to tady“, připomínám si.

Pozoruju svůj hněv, jak ve mně narůstá. Ukazuje se, že nejdřív přichází mírný pocit odporu. Pak si uvědomím narůstající pocit zrady, který už není tak mírný. Někdo v mé rodině nerespektoval mé přání a já to cítím velice osobně. Konec konců, mé pocity by se v rodině měly brát v úvahu, ne?

Experimentoval jsem se svými reakcemi u kuchyňského dřezu, pozoroval jsem je co nejpozorněji, aniž bych na ně působil. Zjistil jsem, že úvodní pocit odporu není tak špatný. Když u něj zůstanu, dýchám s ním a dovolím si ho prostě jen cítit, tak se ve skutečnosti ztrácí během několika vteřin. Všiml jsem si taky, že mě mnohem víc než samotné žrádlo pro kočky rozzuří pocit zrady, že se odporuje mým přáním. Zjistil jsem, že opravdovou příčinou mého hněvu není vlastně žrádlo pro kočky. Je jí můj pocit, že mě nikdo neposlouchá a nerespektuje. Takže ne žrádlo pro kočky, ale něco úplně jiného. Vida. Zároveň mi dochází, že moje žena a mé děti vnímají celý problém úplně jinak. Myslí si, že to celé zveličuju, že dělám z komára velblouda. Snaží se respektovat má přání tehdy, když se jim to zdá rozumné. Někdy se jim to rozumné nezdá a prostě udělají něco jiného, aniž na mě vůbec pomyslí.

A tak jsem to přestal brát osobně. Když opravdu nechci, aby bylo kočičí žrádlo ve dřezu, tak si vyhrnu si rukávy a nádobí umyju hned. Jinak ho tam prostě nechám a jdu pryč. Už se o to nehádáme. Dokonce se teď usměju, když najdu ty otravné předměty ve dřezu. Koneckonců mě hodně naučily.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,57 / Počet hlasů: 7] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 7 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!