Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 05. 12. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
William S. Lind:
Každý stát, který podporuje americká armáda, ztrácí legitimitu.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Hodiny odbíjejí
(30. 12. 2016, 2794x)
Mayský sněm
(07. 01. 2017, 2713x)
Jako v pohádkách…
(07. 12. 2016, 2624x)
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2550x)
Mayský sněm promlouvá
(01. 04. 2017, 2431x)
Být otevření
(16. 01. 2017, 2376x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Společnost a vztahy

* Anatomie lásky


Ukázka z knihy (Anatomie lásky) - Společnost a vztahy - 29. 12. 2004 (10711 přečtení)

Několik ukázek ze stejnojmenné knihy zaměřených na to, jak nás (a naše "dospělé" vztahy) ovlivňují vztahy s našimi rodiči v dětství...

Komplexy

Komplexy spočívají ve zvnitřnění hybných sil chování, které si přinášíme z dětství ve své rodině. Utvářejí se jako důsledek událostí se silným citovým nábojem.

Soustřeďte se na slovo hnus; když ho necháte rozeznít ve svém nitru, pozvolna se vám budou vybavovat jednotlivé zlomky vzpomínek od dětství až po současnost, které spojuje pocit hnusu. Podobně to zkuste se slovem radost nebo s nějakým jiným pojemem. Zjistíte, že některá slova mají větší citový náboj než jiná a vyvolávají více emocí. Je to proto, že některé zkušenosti si člověk nerad vybavuje, či si je dokonce zakáže vybavovat. Toto napětí se v psychoanalýze nazývá odpor, protože já nechce myslet na všechny nepříjemné (nebo naopak příliš příjemné) věci. Líbí se mu, když má kolem domu čistý pozemek. Brání se proto některým myšlenkám a zatlačuje je do nevědomí.

Rodičovské komplexy

Nejsilnějšími komplexy jsou otcovský a mateřský komplex. Jsou koncentrátem vašeho vztahu s rodiči. Tyto komplexy ale patří pouze vám, jsou vzpomínkou na váš vztah s rodiči, a nic nevypovídají o vašich rodičích.

Například žena, kterou rodiče za války jako malou opakovaně dávali do dětského domova, aby nepřišla o život, trpěla stálým strachem, že ji všichni opustí, měla malou sebedůvěru a trpěla pocitem, že ji někdo stále pronásleduje. Její vnitřní hlasy ji neposkytovali podporu, ale odsuzovali ji.

Komplexy mohou být pozitivní nebo negativní. Pozitivní komplexy vznikají z dětství bez velkých otřesů a dodávají člověku nutnou sebedlůvěru a pomáhají mu se prosadit a jít stále dál.

Projekce na ostatní

Komplexy jsou zpravidla nevědomé a nevědomé většinou zůstávají. Pak je často projikujeme mimo nás. Projekce je součástí obranných mechanizmů, které naše já používá, aby se chránilo před pocity, které by je mohly narušit. Projikuje je tak na druhé a to tak dobře, že obviňujeme ostatní z nedostatků, které jsou součástí našeho nevědomí.

Pokud si uvědomíme, že všechno, co nás zlobí u druhých může být neznámou součástí nás samých, pomůže nám to v práci na sobě.

Sebeláska je faktorem duševní rovnováhy

Lidé, kteří se oddávají lásce tak, že se v ní ztrácejí, nemilují dostatečně sami sebe. Zapomněli na druhou část jednoho přikázání, které říká: "Miluj svého bližního jako sebe samého". Zdravá identita spočívá na zdravé sebeúctě, tedy důvěře v sebe.

Přestat očekávat schválení od ostatních, aby člověk cenil sám sebe a život, je bezpochyby základní životní proměnou. Ale není to zdaleka jednoduché. Když jako děti vidíme světlo obdivu, nadšení a lásky v očích těch, kdo nás obklopují, postupně si toto kladné zrcadlo přisvojujeme a naučíme se mít rádi sami sebe. Toto přisvojení přispěje k pozitivním rodičovským komplexům, které nás budou podporovat a ne nám škodit.

Když byla naše matka nemocná, otec alkoholik, jako malí jsme leželi v nemocnici, nikdo se o nás nestaral, nebo když péče o nás nepřinášela rodičům potěšení, nastavil nám život negativní zrcadlo a z toho plynoucí nízkou sebeúctu. Místo důvěry ve vlastní schopnosti nás pak pronásledují neustálé pochyby.

Začínáme se stydět za to, co jsme, a nenávidět všechny, kteří jsou schopnější. Soupeříme s nimi, závidíme jim, snažíme se je zničit, nebo se k nim přimkneme a začneme je napodobovat, abychom si zasloužili tolik pozornostu od okolí, kolik mají podle našeho názoru oni.

Od všemocnosti k sebeúctě

Dítě si musí postupně zvykat, že není středem vesmíru. To si uvědomuje pomocí malých frustrací, které je schopno přijmout, aniž by se cítilo naprosto odvrženo nebo zavrženo. Rodiče by měli do dítěte vkládat postupně stále větší důvěru. Doporučuje se také, aby rodiče dítě postupně seznamovali s celou svou osobností, včetně nejrůznějších slabých stránek. Skutečný život tak bohužel probíhá málokdy.

Někteří lidé, kteří zažívali v dětství silné nebo dokonce traumatizujíci frustrace, se často snaží prosadit za každou cenu, jen aby si dokázali, že za něco stojí. Všichni tyrani, jako byl Adolf Hitler, Napoleon a jim podobní, trpí traumatem z nedostatku lásky.

Reakcí na traumata v dětství nemusí být jen vychloubání, ale i duševní zhroucení. Pro takového člověka je obtížné mít sám sebe rád, bude se stále bát, že ho okolí odvrhne. To je komplex méněcennosti. Nebo může vyústit v pocit nadměrného studu.

Často k tomu dochází, když má člověk autoritativní rodiče, kteří ho svým chváním a činy utvrzují v tom, že mají vždycky pravdu. Jejich dítě zůstane věčným dítětem, které hledá vzory dokonalosti a upíná se k lidem, kteří mu připadají silní. Popře svou vlastní moc a přenechá ji tomu, kdo bude mít dost důvtipu, aby jí využil. Velmi rychle se přizpůsobí každé situaci a nikdy nevysloví názor, jímž by se znelíbil většině ze skupiny, ke které patří.

Role rodiče stejného pohlaví

Rodič téhož pohlaví hraje základní roli při vytváření naší sexuální identity. Je to rodič kterému se podobá a bude ho chtít napodobovat. Bude ho považovat za svůj vzor. Proto pokud není rodič stejného pohlaví přítomen nebo své dítě odmítá a nezprostředkuje mu pozitivní obraz jeho vlastního pohlaví, není chlapec rád, že je mužem a dívka není spokojena, že je ženou.

Role rodiče opačného pohlaví

Rodič opačného pohlaví odhaluje naši základní rozdílnost a pomáhá nám uvědomit si sexuální realitu.

Proto u tradičních rodin, kde je matka přítomna a otec nepřítomen, trpí chlapci poruchou identity, protože jim chybí mužský vzor, ale vztahy se ženami mají dobré. Pro dívky je to naopak. Trauma způsobené otcem je pro ně traumatem vztahovým, . citovým. Nejsou si jisty, zda se pro ně najde nějaký muž a jeho hledání se pro ně stane prvořadou záležitostí.

Prázdnota

Podle Christine Olivierové je dívka během prvních let života v ještě horší situaci než chlapec, protože se nepoznává ani v otci ani v matce. Proto vstupuje do života v prázdnotě vlastní identity. Asi proto se ženy cítí šťastné, když jsou plné a nešťastné, když jsou prázdné. Jsou plné, když se jim dostává lásky a pozornosti a prázdné, když lásku a pozornost nemají. Pokud se jim nedostává pozornosti od otce, tato prázdnota se prohlubuje. Z toho plynou sny o princi z pohádku, muži, který si pro ni přijde, uspokojí ji a učiní šťastnu. Tato představa je samozřejmě velmi nereálná.

Patriarchální společnost potlačuje ženskou kreativitu, která se projevuje tak, že dává růst a klíčit ostatním. Chceme, aby ženy byly laskavé, citlivé a ženské, ale naše společnost takové vlastnosti nijak necení a spíše cení průbojnost, sebevědomí, ctižádostivost - vlastnosti, které jsou z mužského světa. Z toho také plynou důsledky, které si ukážeme dále.

Dívka, která neměla dost otcovské lásky je ohrožena tím, že se jí zmocní destruktivní intelektualizmus - stane se ctižádostivou a chladnou jako její otec.

Otec

Mnoho mužů si zřejmě plete touhu po incestu s tím, co by se dalo nazvat otcovský eros. Jde o schopnost otcovského vztahu, tepla, citu a zosobnělé lásky. Nejde o sexualitu, ale o náklonnost. Když otec není zcela pohlcen prací, rozlišuje mezi incestní touhou a otcovskou láskou a nečiní mu cituplné vztahy se dcerou potíže.

Otcové, kteří mohou nabídnout své dceři dar v podobě své přítomnosti plné vřelých citů a podpory jsou vzácní. Po pubertě se otec své dcery nedotýká a nemluví s ní. Mlčením sděluje, že její nově rozvinuté ženství je nebezpečné, zatímco ona potřebuje vědět, že je ženou.

Dívky, které trpí otcovským komplexem, můžeme rozdělit na věčná děvčátka a amazonky.

Věčná děvčátka

Z dívek, kterým chyběl otec, aby je podpořil v duševním vývoji se stávají zajatkyně potřeby líbit se, nebo naopak osamělé rebelantky. Věčná děvčátka odmítají dospět, nechávají na ostatních všechno rozhodování.

Mohou být v těchto podobách:

  1. Okouzlující panenka (ale jen na povrchu) působí dojmem, že je hrdá a sebevědomá, v ruce muže se stává loutkou
  2. Dívka ze skla se uchyluje do světa knih nebo snů pod záminkou křehkosti a přecitlivělosti.
  3. Svůdkyně žije improvizací, odmítá odpovědnost a povinnosti jako Don Juan, který je jejím mužským protějškem.
  4. Výlučná dívka se ztotožňuje s otcem, jenž budil pohoršení. Musí stále kritizovat a předvádět svou výlučnost.

Věčné děvčátko se musí líbit za každou cenu.

Amazonky

Amazonky se vyrovnávají s traumaty, které jim způsobil otec opačným způsobem, než věčná děvčátka. Amazonka je hyperaktivní, projevuje mužský temperament a popírá svou citovost. Snaží se dokázat otci, že má svou hodnotu jeho vlastními zbraněmi.

Mohou se projevovat těmito způsoby:

  1. Superstar je žena, která chce ve všem uspět - je dříčem v práci, chce být dobrou hospodyní a ideální ženou. Po nějaké době jí práce nestačí a stává se chladnou, cynickou ženou, sžíranou vnitřní depresí. Za každou cenu se snaží dělat, což je příznakem mužského světa, místo aby jen byla, což je spíše znak ženského světa.
  2. Poslušná dcera je žena povinností a zásad. Přestává se chovat spontánně a osobitě.
  3. Mučednice - plně se obětuje manželovi a dětem, skryté potřeby ventiluje nepřímo nářky, zvraty nálad, mlčením a výčitkami. Je potřeba, aby se mučednice rozzlobila na své sebeobětování a došla k závěru, že skrytou podstatou jejího ctnostného a rigidního chování je opuštěné a špatně adaptované dětství, které se cítí jako odmítnutá oběť a chce, aby jí všichni litovali.
Jak se uzdravit

Hodná dceři brání otcovský komplex v rozvinutí vlastní kreativity. Je milá a příjemná, ale sebe si neváží. Společným rysem je, že jen obtížně slovně vyjadřují svou agresivitu.

Musí dát plně průchod hněvu - tancem, křikem, dopisem, obrázkem. Potom se musí naučit odpovídat na skryté potřeby, které hněv odhaluje. Rozpoznat v sobě to skryté a naučit se dát si to, co člověk potřebuje.

Žena se musí naučit mít se ráda. Aby mohla přeměnit sebeúctu závislou na mužském pohledu, musí si osvojit určité způsoby chování. V první řadě musí žena integrovat svúj stín, mimo jiné i zakázaný hněv, ale i nejzanedbávanější složku, která se nejhůře překonává, a to je averzi k ženství. Místo očekávání, že ho zhodnotí muži, musí si ženy uvědomit tuto hodnotu samy.

Může jí pomoci vlastní fantazie. Představit si sebe se svým nitrem, probudit k sobě lásku ke svému tělu, citům a duši. Je třeba nechat před sebou rozvinout obrazy a city vlastního ženství a prozkoumat je. Můžeme také hovořit s ženskými postavami, které se nám objevují. Úkolem je ctít vnitřní žeství a přiznat mu novou hodnotu.

Sňatek matky se synem

V úplné rodině otec působí jako přehrada mezi matkou a synem. Když je trojúhelník porušený, žena si často udělá svého partnera ze svého syna. To povede k jakémusi symbolickému manželství. Chybí-li otec, který by zahradil synovi cestu k matce, zůstanou si syn s matkou vzájemným rukojmím často až do konce života.

Žena může být také pohlcena svou mateřskou funkcí. Pokud se cítíte dobře, když je dobře vašemu synovi a zle, když je zle vašemu synovi, jste částečně pohlcena svou mateřskou rolí.

Propuká válka

V pubertě špatně prosazující se syn, který postrádá mužské vzory, s nimiž by se identifikoval, se pokusí překročit matčina pravidla, aby získal svou vlastní mužskou identitu. Propuká válka. V synově nevědomí se probouzí strach, že zůstane zajatcem matčina světa. Když žena pochopí o co se jedná, bude vnitřně méně trpět a může synovi přechod do dospělosti usnadnit. Je na čase, abyste si vzpomněla na ženu ve vás. Probuzení hrdiny a válečníka v dospívajícím chlapci je projevem duševního zdraví, protože ukazuje, že přirozená spontánnost nebyla výchovou zcela zničena. Někdy se však situace vyvíjí opačně.

I matky z úplných rodin uvádějí, že od určitého věku je synové odmítají poslouchat. To vyžaduje, aby byl přítomen otec. Pro matku je důležité, aby měla partnera nebo nějaký zájem, který v ní probudí ženu. Nejlepší způsob, jak se vyhnou válce je naučit se vytyčovat hranice. Matka se musí naučit pozvolna uvolňovat sevření, aby se uchránila před nevděkem syna, který se v duchu archetypu hrdiny chce od puberty dál stále více prosazovat.

Jednou ze základních potřeb je sexualita. Rodič opačného pohlaví slouží dítěti k tomu, aby si potvrdilo svou sexuální odlišnost. U mnoha synů však není tato sexualita matkou potvrzena a přechází se prostě mlčením. V horším případě se pak otevřeně hanobí. Hodně matek zklamaných intimním vztahem s manželem nemá daleko k tomu, aby nenáviděly sex. To vede k tomu, že sexualita synů není kultivována v rodinném kruhu, a proto zůstává hrubá (pornografie, striptýzové bary ap.)

Narcistní trauma matky

Matka, která má nedostatek sebeúcty, veškeré úsilí napne k tomu, aby se jí povedlo dítě a ona tak získala hodnotu a zvýšila si sebeúctu. Na dítě se tak dívá jako do zrcadla. Rodičovské trauma navodí pravděpodobně stejný problém u dítětte. Někdy je narcistní trauma matky natolik hluboké, že k udržení vlastní sebeúcty vyžaduje naprostou dokonalost jak od sebe tak od dětí. Dítě se chce zalíbit. Žije v traumatizovnaém a deprimovaném prostředí, začne se chovat stejně a stane se perfekcionostou.

Tato generace se pojmenovává jako generace obětovaná na oltář dokonalosti.

Drama hodného chlapce

Přijmout svou vlastní citlivost je pro muže o to těžší, že mu uspořádání společnosti naprosto nevychází vstříc. Bez jejího přijetí by ale nedokázal ztělesňovat skutečné mužství. Mužské city by byly pouhou kopií citů ženského světa.

Hodný chlapec má ve svém nitru žravou obludu, která ho vrhá do pekla výčitek, pochyb a pocitů viny, jakmile se odváží vyslovit, co si skutečně myslí, a chovat se podle svých citů. I když tím ohrožuje své zdraví, je mnohem raději jemný a soucitný, než aby musel čelit draku, který je schopen roztrhat ho na kousky a rozmetat poslední zbytky jeho sebeúcty, pokud se poklusí překročit zakázané území.

Hodní chlapci v sobě nosí velkou prázdnotu, kterou se jim ne vždy podaří zaplnit s úspěchem. Snaží se uniknout svým citům prací. Nakonec už si neberou žádnou dovolenou a už předem si vyplňují všechen volný čas.

U hodného chlapce jsou často nadměrně aktivovány ženské vlastnosti. Proto má strach prosazovat své mužství a sexualitu. Muž nemůže být plně sám sebou a opravdově milovat, dokud se nenaučí čelit strachu, že bude odmítnut svou matkou, dokud nenajde odvahu se od ní oddělit. Za přetvářkou hodného chlapce je vztek.

Když v prázdnotě života hodného chlapce zakotví nějaká žena, znovu v něm vzplane hněv. Touha partnerky po pozornosti vede k nebezpečí, že nebudou respektovány jeho hranice a s jeho osobním světem se bude jednat tak, jako by za nic nestál.

Závěrem můžeme konstatovat, že podstatnou vlastností hodného chlapce je snížená sebeúcta. Hledá uznání u druhých, proto je hodný, vyrovnaný, pracovitý a marnotratně plýtvá svým časem. K čemu je hodnému chalpci, že ho mají všichni rádi, když ve vlastních očích ztratil veškerou hodnotu?

Dnes nebo zítra, dříve nebo později je potřeba najít odvahu k doznání hříchu proti životu a poslechnout svůj vnitřní hlas. V opačném případě zahyneme v nejúplnější absurditě, ztratíme smysl svého života a prameny vnitřní obnovy vyschnou.

Strach ze závazku

Mužovo nevědomí automaticky projikuje na partnerku mateřský komplex. Začne se chovat k partnerce jako ke své matce. Vrhne na ní veškerou odpovědnost a rozhodování. Překvapená partnerka neví, co s touto snadno získanou mocí má dělat nebo jí využije ve svůj prospěch.

Když téměř všichni muži říkají Já se s ní snad udusím, nacházíme v tom stopu ovládnutí negativním mateřským komplexem. Když je člověk poslouchá, má dojem, že všichni trpí syndromem oprátky.

Tento syndrom spočívá v obětování potřeb sebeprosazení a samostatosti, v zákazu vyjadřování negativních citů a v potlačování sexuality (jako byl nucen se svou matkou). Ze strachu, že se nezavděčí se muž adaptuje příliš. Muž poskytuje partnerce služby jako matce a to jenom proto aby ji učinil šťastnou a vyloudil na její tváři úsměv.

Muž se bojí, že se ocitne sám v důvěrné situaci s jednou ženou, protože v jeho psychice se stále objevuje strach z fantomu mateřské nadvlády.

Potřeba romantiky

Zatímco mužský mateřský komplex se projevuje hlavně na sexuálním teritoriu, doménou ženského otcovkého komplexu je oblast lásky a romantiky. Ženy trpí syndrome lasa. Chtějí totiž muže chytit. Žena vyvine nejrůznější taktiky k tomu, aby se jí muž, se kterým chodí patřičně věnoval. Střídá svádění, poddajnost, mlčenlivý odstup, vzdechy a záchvaty pláče, jen aby partnera stále zaměstnávala svou osobou.

Vše skončí opakem toho co zamýšlela. Muž buď uteče nebo zůstane z jiného důvodu než chtěla.

Potřeba romantického snění kompenzuje každodennost a žena se v takovém světě fantazie může ztratit. V jejích očích se partner promění v prince a ona se jen pozvolna vzpamatovává z šoku skutečnosti - muž, s kterým žije není takový, jakého si ho vysnila.

Válka pohlaví

Když se žena ve vztahu prosazuje jako jediný odborník na city, změní se partner proti její vůli v mlčenlivého uzavřeného společníka, jakým byl její otec.

Žena, která dělá z partnera dítě, skončí v náručí muže, který je slaboch.

V každém vztahu musí muž a žena bojovat, aby nesklouzli do archaických vzorců chování typu matka a syn nebo otec a dcera.

Smysl obtíží

Život je úžasný v tom, že člověku předkládá to, co potřebuje, aby se vyrovnal s komplexy, které má v sobě. Nenechává ho v klidu, stále ho tlačí dopředu a vede ho k tomu, aby si uvědomil, že je skutečným strůjcem svého štěstí.

Konfrontace se stínem

V každodenním životě naši partneři neslouží k ničemu jinému než mít koho obvinit. Projekce stínu (skrytého špatného já) je jedním z oblíbených mechanizmů, kterým si já snaží zachovat iluzi nevinnosti. Na druhém lépe vidíme nedostatky svého soužití než na sobě. Proto své nedostatky projikujeme nevědomky na druhé. Tak negativita partnerky by mohla být podnětem k práci na vlastní negativitě.

Pokud vidíme na svém partnerovi špatné vlastnosti a jsme rozmrzelí, měli bychom poodstoupit a zamyslet se, jestli to náhodou nejsou vlastnosti, které máme my a projikujeme je na druhého.

Cesta, to je radost

Štěstí je nesnesitelné. Naučili jsme se ho žít, ale nenaučili jsme se ho prožívat. Mám dojem, že jakmile se rozloučíme s dětstvím, většinou zapomeneme, že jsme na světě proto, abychom se bavili a oslavovali život. Možná se nám zdá, že jenom, když jsme nešťastní, máme pocit, že skutečně žijeme. Neštěstí nás tak rozechvějě! My jsme však v této zemi, abychom všemi smysly procítili štěstí a využili všech možností lidského ducha i těla. Na lásku se většinou díváme jako na šťastnou náhodu, která by nás měla potkat.

Je spíš třeba snažit se pěstovat lásku v sobě, nezávisle na podmínkách celé dvojice, abychom byli schopni našemu vztahu něco nabídnout, ne abychom po něm stále něco vyžadovali.

Přejít ze světa v němž jsem plně oddán tomu druhému a on plně oddán mně, do světa, v němž mi působí potěšení, že ten druhý existuje, kde i já žiji rád, je velkou výzvou. Emocionální láska vychází z akcí a reakcí, které patří do světa vášní a žárlivostí. Ale láska srdce je láska založená na radosti, hluboké radosti z vlastní i cizí existence.

Čím méně závisí individuální štěstí na partnerovi, tím víc člověka život ve dvou obohacuje.

(Corneau, Guy: Anatomie lásky)

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Jak úspěšně zvládnout ROZVOD (25.03.2014)
Partnerstvo a vzťahy (25.10.2009)
Mám právo!!! (08.02.2009)
Co takhle kurz, jak být fajn člověkem? (06.01.2009)
Interrupcia z pohľadu hlbších súvislostí (04.12.2006)
Nesvoboda v partnerství (01.12.2006)
Proč romantická láska? (17.08.2006)
Jak se zavděčit ženě? (06.02.2006)
Žárlivost (22.08.2005)
Zahlcení energií (16.08.2005)
Strach z přirozenosti (14.08.2005)
Role rodičů a dětí (22.07.2005)
Otázka pro všechny: Jak žijete? (21.05.2005)
Vztah (20.05.2005)
Láskyplné rozpory… (02.04.2005)
O PRAVDU? (08.03.2005)
Pokušení mocí (01.03.2005)
Ženy a muži (31.12.2004)
Rande (06.11.2004)
Partnerské vztahy (21.10.2004)
Partnerské vztahy jako duchovní cvičení (19.09.2004)
Ahinsa, Wiccan Rede a "tantrická svoboda" (29.07.2004)
Pacifističtí paviáni (10.06.2004)
Ženy a muži (23.03.2004)
Jin a Jang (1.) (19.03.2004)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 6] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
13. 11. 2019:

Tereza Spencerová: "Moralesova demise přišla pouhý týden poté, co zamítl německému koncernu těžbu lithia s tím, že lithium „patří bolivijskému lidu“… západní a prozápadní mainstream mezitím dál odmítá nazývat puč pučem, očividně podle pravidla, že co je dobré pro Západ, nikdy pučem nemůže být…"

Celý článek...


13. 11. 2019:

Advokát Jaroslav Ortman: "Jestli odkazem listopadu 89 má být, že neuznáváme svobodné volby, že neuznáváme vítěze voleb a že mají odstoupit pod tlakem ulice, tak potom organizátorům nejde o listopad. Pak jim jde v podstatě o revoluční únor 1948, kdy ulice diktovala a vytvářela akční výbory Národní fronty, zavírala lidi, svrhávala je z funkcí, advokáty vyhazovala z Advokátní komory. To je pro mě naprosto nepřijatelné a tyhle metody neuznávám. A tvrdím, že je to faleš, faleš, faleš, a pokud někdo vyzývá k takovým krokům, tak patří buď do blázince, nebo by se nad jeho výzvami měly zamyslet orgány činné v trestním řízení."

Celý článek...


05. 11. 2019:

Nekorektní blog Petra Kubáče: "klimatický summit" se stěhuje potřetí, tentokrát do Madridu. Ve Španělsku protesty nehrozí, protože v tomto "demokratickém" státě dostanete za pořádání referenda víc než v Jižní Americe za terorismus a vraždy. Takže letecké palivo přece jen bude spáleno. Pozoruhodná je situace Grety Thurnbergové, protože plout na plachetinici (i miliardářské kevlarové) Atlantikem do Evropy v listopadu je poukázka na smrt v bouři. Proto bude zlý skřítek šetřit CO2 tak, že přijme španělskou pomoc a pojede jejich velkou, železnou (patrně vojenskou) lodí s táákhle velkým naftovým motorem běžícím nepřetžitě během celé (více než) týden trvající cesty...

Celý článek...


01. 11. 2019:

Neviditelný pes: Pirátka Krausová se schází s trestně stíhaným šéfem reklamky JCDecaux Tenzerem, přičemž pirát Michálek se snaží svoji přítelkyni z maléru vytáhnout, což je zcela pochopitelné, důvody jsou zcela jasné, a odskákat to má z důvodů ne zcela pochopitelných Mikuláš Ferjenčík. Takto je to řečeno jazykem prostým.
Akutní případy Piráti zpravidla řeší bonzováním v Bruselu, ale v tomto případě to nepůjde. Musí si to vyřešit sami. Na to mají transparentní celopirátskou diskusi. Božínku… oni mají štěstí, že takové blbosti jsou mimo rozlišovací schopnost lidí, kteří chodí do práce, mají rodinu, řeší děti a složenky a na luštění ptydepe nemají čas. Aférku Krausové a Michálka a Tenzera nebudou voliči vnímat. Tu vnímají ti, kdo je nevolí, stejně to fungue s Babišem...

Celý článek...


31. 10. 2019:

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček: "Co dříve řekl učitel, nebo jiná obecně vážená osobnost, bylo bráno jako jisté měřítko hodnot, obecného vkusu a morálky. Kdo je dnes takovou osobností? Považuje se za ni každý a nazývá se to svobodou. Jsem vždy spíše pobaven, kolik ústavních právníků a politologů se objeví na sociálních sítích v souvislosti s jakýmkoliv právním nebo politickým problémem. Oni neříkají svůj názor, což by jistě bylo možné a vhodné, ale soudí jiné za to, že nesdílejí jejich představu o věci...
...poněkud přehlížíme tu část nenávistných projevů, které signalizují vážnější problémy ve společnosti. Sociální rozdíly nás mohou více ohrozit než nějaké výkřiky omezených hlupáků... Stovky milionů lidí žijí v naprosté chudobě, zatímco pár desítek miliardářů neví, kam s penězi...
"

Celý článek...


28. 10. 2019:

Hudebník Petr Štěpánek: "Bé bé bé, nepozvali nás na Hrad. Bů bů, to se řekneee! Jeden by i zaplakal. Už ale nedodávají, že kdyby je pozvali, pozvání by teatrálně odmítali, případně by zase ze slavnostního aktu demonstrativně odcházeli. Že, Mirko Stojedničko?" ...

Celý článek...


19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů – konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!