Jsou místa, kde se světy mění. Aneb, noční procházky tichou zimní Jezerkou. Chcete-li, můžete se projít spolu s nočním poutníkem...
Bílá noční
Sklání se nad hrází
parkem mráz voňavý
pod kůži vtírá se
šťastného poutníka
Kdo teplem pohladí
dech který nedýchá
stopy co zjeví se
od nikdy do nikam
Nahoře na kopci
ve sněhu zakřupá
když vločka umírá
pod tíhou člověka
Zapraská na časy
kde duše pne se
v příbězích voňavých
slzí proud nese
Všechny ty věky teď
nektar tak lahodný
s výdechem pomalu
v modlitbě polyká
Nikdo v té noci
potkat už nemůže
ze snu co ztratil se
věčného poutníka
.....
Stvoření
.....
Až boty před dveřmi zadupou
spadne z nich sníh