Stejně jako ostatní keltské svátky tak i Beltine je v irské mytologii spjat s některými pověstmi. Podle irské mytologie se o sátku Beltine vylodily v Irsku první vetřelci - synové Partholonovi.

Svátek byl oslavou příchodu teplého období, vítězství života nad smrtí. Byl to den kdy začínala pastýřská sezóna a dobytek byl vyháněn na pastvu.
Tradičně slavnost probíhala v noci z 30. dubna na 1. května. Je to svátek i germánský, nazývaný "Valpružina noc". V tuto noc vrcholila moc čarodějnic a lidé je vyháněli.
Svátek je spjatý s ohněm. Slovo beltine znamená oheň a současně odkazuje na boha Bela (také i Belenus či Belenis). Tradičně byly zapalovány velké hranice a dobytek byl prováděn kolem těchto ohňů, aby byl rituálně očištěn a zbaven pro další sezónu všech neduhů, ochráněn magickým vlivem ohně.
V domech byly udušeny všechny ohně a založeny znovu čistými plameny pocházejícími z hranic, které byly zapáleny druidy. Beltine přežil v celé bývalé keltské oblasti až do dnešních dnů. U nás jak jste si jistě všimli, se tradice zachovala ve formě pálení "čarodejnic". Tradičně se ohně zapalovaly na návrších, oheň byl přeskakován, do vzduchu se vyhazovala hořící dřeva, či košťata.
V dneších dnech je to pro většinu lidí spíše příležitost jak legálně uspokojit svoji pyromanii a nezřízenou žízeň. Možná je to škoda a zamyšlení nad původem a účelem některých rituálů nezaškodí.