Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 27. 10. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Nositel Nobelovy ceny v oboru lékařství D. Varelly, onkolog z Brazílie:
V dnešním světě se investuje pětkrát víc do léků na mužskou potenci a do silikonů pro ženy, než do léčení pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Proto budeme mít za pár roků stařenky s velkým poprsím a stařečky s tvrdým penisem, ale nikdo z nich si nebude pamatovat, na co to je.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2873x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2813x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2802x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2472x)
Mayský sněm promlouvá
(15. 11. 2017, 2430x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2390x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Witchcraft

* Cesta k temné Bohyni


Valpurga - Witchcraft - 20. 10. 2004 (9516 přečtení)

Jak přistupovat k temným stránkám života a svého vlastního nitra? Jak přistupovat k bolesti, ke "zlu"? Článek jsme vytáhli z archivu, protože svým způsobem souvisí s článkem o Zlu a s debatou kolem tohoto článku.

podle Jane Meredith

Nedávno se mě jedna žena zeptala, jestli si myslím, že je nejlepší k Temné Bohyni přistoupit z pozice kontroly nebo přátelství.

Můžeš zkusit obě možnosti, řekla jsem jí, ale myslím, že daleko nedojdeš. Navíc, jí na tom nezáleží, jak k ní přistoupíš, pustí se do své práce tak jako tak - ale možná na tom bude záležet tobě.

Přátelství? Pokud se vám to povede, a pamatujte si, že mluvíme o té, která má oči smrti, místo vlasů hady, náhrdelník z lidských lebek a v jedné ze svých čtyř, osmi nebo kdoví kolika rukou drží nůž a z toho kape krev. Mluvíme tady o stínu, našem vlastním stínu, věcech v nás, které jsme nejvíce vyvlastnili, nejvíce zavrhli a opovrhli jimi. A o kolektivním stínu: pro ženy jsou to aspekty čarodějnice a stařeny a děvky, ošklivé, sobecké, zlostné, příliš emocionální, přecitlivělé, náročné a manipulující. Její jména jsou Kálí, Lilith, Medusa, Ereshkigal, Hekaté, Morgana - obávaná, nenáviděná a potupovaná po věky věků. Přátelství? Možná se mi v tom směru povede jedno nebo dvě gesta, mám-li dobrý den, ale ona zřídka přichází v dobrém dni.

Pro mě je Temná Bohyně vražednice dětí, je to hladomor a znásilnění, žena, která ukradla mého milence, je to zoufalství, samota a šílenství. A já vím, že mé přátelství potřebuje, zoufale jej potřebuje, ale je to většinou formální přátelství, které jsem jí schopna nabídnout - respekt, úctu, empatii, soucit, službu. Možná by se problémy světa vyřešily, kdybych ji dokázala obejmout a políbit na tvář a smát se s ní a usadit se k dobrému potlachu. Zní to skvěle, ale já vím, že ty vteřiny milosti, kdy je něco takového možné, jsou vzácné. Ve srovnání s dobou, kdy se to nedaří.

Co se týče ovládání - jistě jsme to všichni zkusili. Všichni jsme zjistili, že na určitou dobu - a někdy poměrně na dlouho - ji dokážeme mít pod kontrolou. Někteří z nás berou drogy nebo léky, alkohol či antidepresiva, neustálá zaměstnanost či prostě popření funguje taky docela slušně. Zastavíme se v jednom místě a čekáme, až odejde, až se to změní... a to se někdy povede. Někdy odejde, většinou se to zhorší, ale nikdy, nikdy to doopravdy nezmění pozici, ve které jste na své cestě k Temné Bohyni. Ale když chcete to, co ona vlastní - což je léčení, vnitřní pravda, cesta ke světlu, magie a transformace - tak dříve či později se ji budete muset odevzdat a vydat se k ní a dovolit, aby vám byla odebrána kontrola, spolu s většinou dalších věci, o kterých jste si mysleli, že je opravdu potřebujete. Kontrola? Kontrolujte tornádo, kontrolujte koloběh ročních dob či fázi měsíce. Je to jako nápad ovládat chaos vesmíru, který bez lidského zásahu je naprosto dokonalý - i kdyby to šlo, chtěli byste jej opravdu kontrolovat?

A tak jsem řekla, zkus úctu. Cti její sílu, její moudrost, její smutek a bolest, její neodvratitelnost. Cti ji jako aspekt svého nejhlubšího já, cti ji jako tvář mystérií, cti ji jako transformující sílu.

Zažili jste ty chvíle náhlého vhledu a světla uprostřed hluboké deprese nebo silné mentální - emocionální - fyzické agónie, nebo chvíle něhy a téměř iracionálního ujištění, jakobyste byli zabalení do hřejivé deky na konci noci plné zoufalství? To je ona, dvě tváře Temné Bohyně. A pouze skrze tu jednu, temnou tvář, dokáže ukázat i tu druhou.

Temná Bohyně je intimní bohyně. Zabývá se zrozením a smrtí, zasvěcením, změnou, léčením a bolestí. Není o ascendování, nevyhýbá se ničemu, není hodná. Je o syrové pravdě, o těle a pocitech a prastarém vedení, o moci krve a o temnotě, je o hlubokých volbách a o silné konfrontaci. Je nemilosrdná a přece je milost sama - milost smrti, osvobození, změny.

Takže nezáleží, jak k ní přistoupíte - pokud si myslí, že jste zralí, rozerve vás napůl. Jí na tom nezáleží. A přece...záleží. Pokud v našich srdcích najde kontrolu - jaké to pro nás pak bude, být roztrhán? I přátelství je jenom domněnka.

V pradávném sumerském mýtu o sestupu do podsvětí, bohyně Inanna, královna Nebe a Země, jde dobrovolně dolů do temné říše, aby se setkala se svou sestrou Ereshkigal, která je královnou tohoto místa. Inanna si sama volí sestoupit do říše Temné Bohyně (a zdá se, že plně očekává, že ji Bohyně bude brát jako sobě rovnou, ačkoli také připraví vlastní záchrannou výpravu pro případ, že by se nevrátila.) Ereshkigal zareaguje tím, že ji postupně zbaví všech jejich symbolů moci a funkce (takže Inanna ztratí vše, co z ní dělá bohyni a vládkyní) a pak ji zabije. I když Inanna předstupuje před Temnou Bohyni už nahá a hluboce se pokloní, její sestra na ní spočine okem smrti. A její mrtvolu pověsí na řeznický hák, aby se rozložila.

Její moc Inannu nezachrání. Krása, záře, společenské postavení, její vztah k Ereshkigal - nic z toho jí nepomůže. Zdá se, že nám tento příběh naznačuje, že jak kontrola, tak přátelství nám před Temnou Bohyni nejsou nic platné. Nicméně Inanna je zachráněna, vrací se z podzemí, částečně díky své prozíravosti, protože před odchodem požádala služku Ninshubur, aby vyhlásila poplach a vyprosila od bohů pomoc, pokud se Inanna nebude vracet. Jeden z bohů se rozhodne pomoci a vyšle do podsvětí dvě stvoření, tak malá, že si jich nikdo nevšimne. Tyto bytosti zachrání Inannino tělo (a oživí jej chlebem a živou vodou) tak, že praktikují soucit s naříkající Ereshkigal a zrcadlí její utrpení. Ta je tak vděčná za prostý čin vyslyšení, že jim darem nabídne, cokoliv si budou přát, a oni požádají o tělo Inanny.

Tento soucit, tato úcta k utrpení samé Temné Bohyně je klíčovým bodem příběhu. Dokážeme také vstoupit do říše naší vlastní bolesti a zemřít v ní, a v tomto prostoru se sebou mít soucit - ne soucit s naším jasným já, ale s tím nejtemnějším? A začít tak pracovat na výstupu ven, což v sobě nese semínka integrování našich temných a světlých já? I pokud tak učiníme a přistoupíme k Temné Bohyni s úctou, nemyslím si, že by nás to zachránilo od nějakého způsobu smrti a zničení, ale je to prostě neodvratitelná podmínka ke konečnému osvobození.

V dospělosti jsem měla dva hluboké zážitky, které bych nazvala střetem s Temnou Bohyní. Poprvé po porodu svého dítěte (slušně se tomu říká postnatální deprese), podruhé, když můj partner ukončil náš vztah. Poprvé jsem ještě nechápala potřebu cti. Připadala jsem si vtažena do podsvětí, trestána, obrovský pocit hrozivé osudovosti a absolutní nemožnost úniku. Tedy, nebylo to úplně nemožné, ale šlo to velmi, velmi pomalu. Podruhé to bylo jinak. Byla jsem zdevastovaná, ale důvěřovala jsem, že se o mě bohyně nějak postará, že v tom byl nějaký význam a transformace a po celou dobu jsem cítila vedení a péči - a nejen v duchovním slova smyslu. Dostalo se mi úžasné lásky a podpory z fyzického světa, úplný opak od předcházejícího zážitků.

Možná si v těchto věcech prostě vedeme líp, čím jsme starší. Myslím, že to je částečně tím, že víme, že ať je to jakkoli hrozné, neumřeme na to. Ale tam bylo i něco jiného: nějak jsem vzdala očekávání, že tomu všemu musím rozumět, pocit, že to mám v rukou. Vzdala jsem se poroučení vesmíru a nechala jsem ji, ať se pustí do práce. A pokusila jsem se spřátelit s její bolesti a hrůzou uvnitř sebe. Ctila jsem ji ve svém strachu a pochybách a ztrátě a docela často jsem měla pocit, že tím prostupuji dopředu, a pocit milosti (jen někdy). Po celou tu dobu jsem ctila sebe tak, jak jsem to neučinila dřív, a Bohyni v její temnotě.

Pocta je takové staromódní slovo. Často už lidem nevzdáváme čest, možná jenom pokud jsou mrtví, a i tak pokud jsme je nikdy neměli moc rádi. Úcta je mnohem srozumitelnější. Máme úctu k našim dětem, přátelům a partnerům? Milujeme je, to ano, často ukončíme konverzaci po telefonu slovy "miluji tě", ale jak často někdo řekne "ctím tě"? Máme plno kritiky, souhlasu a lásky, ale ne opravdové cti. Nemyslím si, že se to dá zaměnit s láskou. Láska se může splést s vlastnictvím - to se úcta nedá. Láska je intimnější, ale tak proměnlivá - úcta vypadá stabilnější, téměř spolehlivější.

Čest - přemýšlím o svatebních slibech a prohlášeních skautů. O rytířích a jejich dámách, a ano, o bozích. O starých bozích, kteří působili růst úrody a plodnost zvířat a východ slunce. Bohyně, tak ohromující jako samo zrození, tak nevysvětlitelná jako láska a tak neodvratitelná jako smrt. Přemýšlím o čtení toho, co se nedá ovládat a často ani ne pochopit, protože je za tím význam, který jde za náš vlastní význam, je tam duch a velké Mystérium.

A co by to znamenalo, ctít Temnou Bohyni v našich životech, ve světě? Dokážeš zapálit svíčku ve své temné noci duše, když té uprostřed noci zachvátí hrůza a promění se v strach malého bezmocného dítěte? Dokážeš naslouchat strachu druhého, s jasnýma očima, bez potřeby jej opravit nebo rozptýlit nebo srovnávat? Dokážeš cítit, jak se ti pevná půda tvého života začíná pod chodidly propadávat a jít důstojně, s otevřenýma očima, kamkoliv té cesta zavede? Dokážeš i nadále uvítat ubývání Měsíce, změnu ročních období, příchod rána a každý nádech, ať už se děje cokoli? Dokážeš se podívat do tváře Temné Bohyni, démonům vlastní duše a zemřít před nimi s láskou v srdci?

Toto by bylo uctíváním Temné Bohyně. Navíc, pokud na ní nezapomenete v radostných dobách života, pokud v době léčení ji poděkujete a v době plnosti ji dáte...tehdy ji živíte. A možná kdybychom to všichni dělali, neměla by takový hlad. Možná bychom pak s ní měli čistší vztah, ne jenom na osobní úrovni, ale kolektivně, celý svět.

Jak píšu, tak se rok přibližuje k Samhainu, tady na jižní hemisféře. Spirála se stáčí dovnitř a my budeme tento fakt oslavovat a ctít Temnou Bohyni v našich rituálech. Poctíme smrt a bolest a utrpení, tvář Mystérií, a uprostřed nich vykonáme naší práci léčení a celosti. Ctím ji, ne protože musím, protože je jedinou cestou ke světlu, ale proto, že je - nepopiratelně existuje. Existuje jako součást rytmu, a nejen součást - je svázána s každým začátkem a koncem, zrozením a smrtí, ať už galaxie, éry nebo individua.

Když se vydáváme na tyto cesty s úctou v srdcích, jsme i tak rozsekáni na kousky. Tohle není cesta k nesmrtelnosti nebo výstupu z bolesti či této země, na kterou jsme se narodili. Je to stezka přijmutí toho, co má být, souhlasu k mystériu a transformaci. V uctívání temné Bohyně tak získáváme něco z jejího neuhýbajícího pohledu, určitě porozumění nezbytnosti jejího nože a jistou milost či lásku k otáčení se jejího kola a ke zničení toho, co nám snad bývalo drahé. Při jejím uctívání se možná začneme dobrovolně vzdávat kontroly a nabídneme ji přátelství.

Kéž tomu tak je.

Jane Meredith

Jane Meredith
je kněžka Bohyně, která se vášnivě věnuje práci s rituálem a mýtem k léčení a oslavě. Má za sebou dlouholetou zkušenost s magickými a ženskými kruhy orientovanými na Bohyni, podpůrnými a feministickými skupinami. Jsou jí známa témata vztahů, sexuality, incestu, sebevědomí, transformace aj. Má obzvláště blízký vztah k Temné Bohyni a zajímají ji souvislosti mezi osobními příběhy a mytickými a archetypálními cestami. Žije v Austrálii, kde pravidelně pořádá workshopy, právě tak jako ve Velké Británii.

Jane by měla zájem nabídnout svoji práci také v České Republice, pokud by se objevili spolehliví organizátoři. Pokud vás tato možnost zajímá, prosím, napište na email Haně Evansové (Valpi)

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Bohyně a čarodějky (09.06.2006)
Ženy versus muži (14.03.2006)
Bohyně a čarodějky (15.02.2006)
Zemřela Monica Sjöö (06.11.2005)
Mystérium Kréty (15.07.2005)
Chvála ženy (08.07.2005)
Seminář pro ženy (11.05.2005)
Krchnička - aneb moc Tvé levé ruky (09.12.2004)
Třináctá komnata (27.11.2004)
Oslava ženy (24.11.2004)
Sebepožehnání (22.11.2004)
Vzývání božstva (08.11.2004)
Radost ze života (02.11.2004)
Ženy, přineste zprávy (01.11.2004)
Monica Sjöö: Marx a matriarchát (06.10.2004)
Jeskyně (1.) (07.09.2004)
Vzpomínka na FESTIVAL BOHYNĚ (20.08.2004)
Řeč Bohyně - Bohyně na Krétě IV. (26.07.2004)
Zázračný strom - Bohyně na Krétě III. (23.07.2004)
Ochutnej sladkost života - Bohyně na Krétě II. (22.07.2004)
Nahoru do hloubi Země - Bohyně na Krétě I. (21.07.2004)
Mystérium krétské Bohyně - dovolená na Krétě pro ženy v září 2004 (20.07.2004)
Uzemnit se v Gaie (06.07.2004)
Oslava svátku Lammas (29.06.2004)
Moudrá krev (21.06.2004)
Američanka ve Věstonicích a jiné Venuše (18.06.2004)
Zpívají Tvoji píseň (12.06.2004)
Vzývání božstva (08.06.2004)
Fotografie z Festivalu Bohyně 2004 od Valpi (19.05.2004)
Fotografie z Festivalu Bohyně 2004 (14.05.2004)
Posvátná místa neolitické Bohyně v Evropě (30.04.2004)
Festival Bohyně - rej ženského principu (08.04.2004)
Program Festivalu Bohyně 2004 (07.04.2004)
Festival Bohyně 2004 (29.03.2004)
Tisíc tváří Ženy (24.03.2004)
Tančení se Starhawk (17.03.2004)
Daimon - hledání ženiny vášnivé duše (2.) (08.03.2004)
Daimon - hledání ženiny vášnivé duše (1.) (03.03.2004)
Rituál sebepřijetí (27.02.2004)
Meditace Ty jsi Bohyně (18.02.2004)
Rituální chuťovky (02.02.2004)
Meditace: Jak vidět, slyšet a cítit Zdroj (17.12.2003)
Rituál jako stavební jednotka nové kultury (15.12.2003)
Šamanka, kněžka, čarodějnice: Země je mým tělem (05.12.2003)
Vyrobte si kopřivovou panenku (03.12.2003)
Sebezasvěcení kněžky Bast (01.12.2003)
Cornwall - země Bohyně (28.11.2003)
Strach mít sílu (27.11.2003)
Kdo nebo co je Bohyně? (25.11.2003)
Cesta Luny (25.11.2003)
Svatí synové (23.11.2003)
Ta s oběma prsy (21.11.2003)
[Akt. známka: 1,33 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...


26. 10. 2020:

Zdeněk Troška: "...budou dělat haury do chvíle, než jim zemře (na covid pozn.red.) někdo blízký, někdo, koho měli rádi. Mám pocit, že snad nesledují televizi a nevidí záběry ze všech států světa, kde je to stejné, ne-li horší. Musím chránit sebe a své blízké, to je přece moje povinnost a nějaké frajerské pózy nejsou namístě. Stejně mi vadí to věčné fňukání, že nebudou mít na nájem, na jídlo, na toto a tamto, že jsou finančně úplně na dně – ale hned jak se v červenci rozvolnilo, na 105 tisíc Čechů vyrazilo do Chorvatska k moři. A na to peníze najednou měli?..."

Celý článek...


25. 10. 2020:

Exsenátor Jan Veleba: " V nadcházejícím týdnu jde v podstatě o všechno a pokud se nezklidní situace ve společnosti a na postu ministra zdravotnictví se rychle neobjeví kvalitní osobnost, pak opoziční demoblok a mediotelevizní žumpa ČT využijí všech prostředků k likvidaci vládnoucího hnutí, speciálně premiéra Andreje Babiše. Pokud by se jim to podařilo, tak tato společnost končí...
Naše společnost je nemocná, ztratila se slušnost, ztratila se elementární úcta k jakýmkoliv hodnotám, ztratil se stud. Nenajdete normální slušnou diskusi, názor proti názoru, najdete jenom urážky, zesměšňování a útoky...
"

Celý článek...


25. 10. 2020:

Sociolog Petr Hampl: "Epidemii si nemůže řešit každý sám. Výsledek je závislý na spolupráci. Jenže jsme v situaci, kdy se lidem lže téměř neustále a téměř o všem. O migraci, dluzích, Evropské unii, školství, mezi- národních smlouvách a čemkoliv jiném vás napadne...
Být ekonomickou celebritou – to dnes znamená, že dobře vypadáte, máte kontakty v médiích, a dokolečka opakujete, že řešením všeho je snížení daní pro bohaté, snížení státních výdajů a deregulace. To se naučíte za dvě minuty. K tomu nepotřebujete číst složité studie v cizích jazycích...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!