Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 28. 10. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Thúkidides:
Impérium se nakonec stává chorobou. Právě ta zabila Athénskou demokracii.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2875x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2813x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2802x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2473x)
Mayský sněm promlouvá
(15. 11. 2017, 2431x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2392x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Léčivé rostliny

* Co baběnka vyprávjala děckom o přírodě


Převzato (časopis Bílé Karpaty) - Léčivé rostliny - 08. 08. 2010 (6534 přečtení)

Následující text je výtah z vyprávjanky "tetičky Sušilové", kterou s podnázvem "Co baběnka vyprávjala děckom o přírodě" přednesla autorka na festivalu Dětská Strážnice v roce 1966


Nad našú chalupú, milé děti, je vysočajzná hora. Dubovec sa menuje. Prv tam moselo rúst samé dubí, od teho to méno, než včil tam rostú bory. Idete, nekoho potkáte, on sa vás optá "gdéjdete"? A vy, že do Dubovca, do bóří, odpovíte. Ty bory, děti, to néjsú lecijaké bory. Sú krásné, vysoko urostené, voňavé, širokých korun. Jak větr zafučí, hlavy k sobě klóníja a šuškajú si. O čem?

No přeca, že tam v Dubovci je studénka, v téj studénce voděnka a gdo téj vody popije, sta roků sa dožije. Zle je, dyž nemocném už ani dubovcová voda nechutná a nepřijme jí. Gdo pojedete negdy kolevá našého, stavte sa, jedno je, či u nás lebo u súsedú. Gdosi vás ke studénce zavede. Veť ona sa zdaleka hlásí. Je tam kole jakési přítmí, jakbyste sa na obrázek v pohádkovej knížce dívali. A do šera, zelena a modra svítija jak oheň žlté žarúžky, vy byste pověděli blatouchy. Proč myslíte, že tam ty žárúžky květú? No, aby hlásily do světa a všeckým gdo tadyma idú, že tam v prostředku mezi něma je studénka. Studénka - parádnica. Jeden věnec ztratí, druhý si upletla. Jak žarúžky odkvetú, uvije si ho z inšího kvítí. Šak sa to už kole ní modrá aničkami, pomněnkami. Anička volajú - nezapomeň, člověče, tady je dubovcová studénka, gdo její vody popije sta rokú sa dožije. A ludé, keré v horku žízeň trápí, klekajú a vody popijú. Než v tom Dubovci néjsú enom aničky a žarúžky. Poďte, děti, prójděme sa horú, uvidíte, co darú pro nás uchystala.

Hneď toť, na okrajku mezi křami, značí sa ščúplý jalovec. Oprubujte, pchá, ale to nic, enom nech pchá. Mosí, tajak člověk mosí mlúvit, pes ščekat. K podzimku na něm narostú jalovinky. Nájprv sú zelené, potem zmodřejú a už sa možú trhat. Jak? Dáte si pod jalovec plachetku, zatřesete s ním a jalovinky enom rupotajú. Fúknete do nich, jehličí odfúknete a ostane vám čisté kořéní. Má-i negdo potíže ze žálúdkem, nech si navaří jalovinek, přidá tři, štyry zrnečka pepřu. Potíže sú ty tam. A kuchařka, chťaci uvařit dobrú zaicovú máčku, sa bez jalovinek nemine.

Enom vy sa podívajte kolevá sebe. Veť na zemi sú celé duchny brusiní. Ano, u nás sa praví borúvkám brusiny. Gdyž kvetú, trhajte jejich květ. Je dobré mět ho doma sušený. Bude-i vás břuch bolet spomeňte si naň. Tento čaj je trochu trpký, ale šak sa praví, čím horší chutná lék, tým věcéj pomože. Brusinky sa také sušíja. A tak, sušené sa jíja, dyž má negdo běhávku. Dívajte sa a hledajte rúžové kvítečko, drobunké a skromňučké. Zeměžluč. Hrubě dobrá proti nechutenství, zrovna tajak polýnek. Aha, vy zas tom pravíte pelyněk, ten také vyrajbuje žalúdek, že v něm neostane nic pokazeného. Až vám bolesti v žalúdku polevíja, utrhněte psích fijalek. Čaj z nich čistí krév a po tom skaženém žalúdku je to potřeba. Od skazeného žalúdku aj hlava bolí. Tedy dávajú si na hlavu řepný list, ale obkladek z chladnéj dubovcovéj vody má větší moc, to ně věřte.

Než toto bohatství nám neroste enom v Dubovci. Hore výš je Jeleňovská, daléj Vyškov. Naprotivá je Skálí, Mladý háj, na Františku a Stráňa. Tam všady rostú léčivé zeliny, březe, smrky, jedle bory, žijú tam ptáci, lišky, pauci aj muchy - všecko co je k užitku, radosti aj trampotě člověka. Ano, aj k trampotě. Vidíte, tam za jedlů je keř a na něm sa cosi červeňá. Tychle červených kuliček si dobře všimněte a nigdy jich netrhajte! Je to lulek, rulík zlomocný! Je jedovatý, chraňte sa ho dotknút! Ale v lékařství je ho potřeba, enom sa mosí umět s ním zachodit. A to vy neumíte. Tož rači od něho dáléj. Zato ale nasušte jahodového listu aj maliní. A pijte tento čaj od náchladu, aj pro vonný dech.

Prošla sem, děti, s vami už celý Dubovec, než všecky zeliny sem ani nestačila vymenovat. Poďme daléj, nechme studénku studénkú, Dubovec Dubovcem a stúpajme hore, do kopca. Jak opustíme horu, zjavíja sa nám přepěkné horské lúky - Pechancovy a Šalovy (Tomaštíkovy) lúky - Pechančáky.

Jedna od druhéj je oddělená křami, chachálím a každá má v prostředku dýchanec, jako močál. Roste tu babyka aj máselníček. Brzo zjara sa to tu bělá sasankami a v chlpatých listoch čučíja fijalkové očenka medrnice - plicníku lékařského. Gdo má choré plúca, kašle chraptí, nech si vaří z medrnice čaj.

Věřte, dycky ně připadá, že sú tyte lúky v květě až nestřídmé. Veselo je, dyž sa zažltajú kropáčkami. Kropáček, petrklíč aj prvosenka jarní. Nájvěc sa sbíře květ kropáčku májového. Také z toho sa pije čaj, dyž bolí na prsoch.

A už to ide jedno podruhém. Jedno ešče neodkvete, druhé rozkvétá a najednúc sú Pechančáky v jednom květu. Vyparádily sa všeckymi barvami co jich je na světě. Oko neví, na čem prv spočinút. Větrem sa klátíja teňučké fijalkové křižíčky, o sebe cingajú smutné slzičky Panny Marie. Hřimjéní, kopretina, v celých chlmáčoch hlásí, že už brzo příde čas a horské lúky posečú. Ale ešče než kosa zazvóní, rozkvete šalfija, šalvěj zelinka nad všecky zeliny. Pomože od každéj bolesti v hubě aj v krku. Aj zub přestane po ní bolet.

Co je tu radosti aj pro oči. Zvonečky sa modřajú, žlté pazúrky sa krčíja v trávě. U hory sa plazíja skromňučké kocijánky a pod křem v tíně dívajú sa na svět kohútky. A toho kmínu všady. Šak už iďa obcú, sú kmínové pukéty přivázané ke kolkom u plotú, aby kmín uschl. Maměnka majú celú zimu čím kmínovat. Čaj z něho je od boléní břucha. Najvěc malúšatom. Uvaří sa kamilí, přidajú dva, tři, štyry kmíny a po vypití hneď diťa v plači ustane.

Věřte ně, není možné vypočítat, jaké bohatství, koléj zdraví Pechančáky luďom nabízaly. To sme ešče zapomněli mateřídúšku, po keréj cérkám rústly dobře vlasy, nespomněli sme ani planých trnek, ani šípinek, a přeca v každéj chalupě celú zimu vařili čaj šípinkový a od běhávky pili čaj z planuší.

Léčivý dar je rozhoděný všady, v hoře, na lúkách, ale aj tam, de byste ho nehledali. Nabízá sa vám u cesty, u příkopy, na škarpách mezi kaméním, aj u každého plotku. Tady nájprv všimneme psího jazýčku, to je, myslím, jitrocel. Lízávali sme ho usušený, utřený s medem, celú zimu. Jak nekeré diťa zakašlalo, už podali tochto lahodného léku. V létě sa psí jazýček přikládal na rany, nesušený. Mosél sa ale dobře umyt, lebo na něm dycky bylo dosť prachu aj nečistoty. U příkopu rústla dycky aj koní matka - máta peprná. Gdyž nekoho břuch bolél, pokropili koní matku vodú, dobře to všecko nahříli a na bolest přiložili.

Velikým požehnáním pro ty, co měli potíže žlčové, byl tvrdý slak. Píl sa aj tedy, gdyž nemohl negdo dobře močit. A vidite, taková je to márňučká zelinečka, a jak prospěšná. Aj přaslička, čistí zaséj kréf, jak brusiní v květě. Potem na škarpách hledajte čekánku, divizňu, na střechách netřesk. To sú všeco hójivé zelinky. A je ešče jedna, na kerú by býl hřích zapomenút. Je to kamílí. Voňavá bylinka a pomáhá od devateréj nemoci. Ani jedno diťa sa bez kamilí neobešlo a nevychovalo.

Pod Skálím teče potok. My pravíme říka. Menuje sa Dúbrava. A věříte, že aj tady najdete zelinky, bez kterých sa koléj razú ani apatykář nepomine? Na opuchlinu tu hledajte devasílí - devětsil, a žlttý prýšč, jako plyskyřník, proti bolesťám v žalúdku. Roste tu černý bez, proti kašli a také na kúpele, jeho květ sa smaží a dobře šmakuje (chutná). Široký hořký lopún také neobéjděte. Jeho kořeň utřítý ze sádlem, dá dobrú masť proti opuchlinám. Aj žarúžek, blatouch, kterým sa tak ráda ovine tá naša parádnica - Dubovcová studénka, tu roste. Odvar z něho je moc dobrý na opuchliny a všelijaké hrče.

Takto bych vám, milé děti, mohla moc dĺho vyprávjat. Než, možná, že vás život naučí vážit si bylinek, vzácných darú přírody. Jak budete potřebovat nekerú, tak jich budete poznávat. Dycky budú všemu tvorstvu k užitku. Zelinky trhajte opatrno, nesušte na slunečku, rači v tíně, dobře uchovajte na zimu, aby sa prach a nečistota k zelince nedostaly. A jak pravím, až jich budete sbírat, sbírajte jich před slnce východem, lebo po slnce západu. U nekerých si vezměte květ, inde snět lebo kořeň, lebo lístečky.

A sbírajte jich s opravdovú láskú, ony sa vám opravdu odvděčíja.

Libuše Sušilová
("tetička Sušilova")
 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 2,75 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...


26. 10. 2020:

Zdeněk Troška: "...budou dělat haury do chvíle, než jim zemře (na covid pozn.red.) někdo blízký, někdo, koho měli rádi. Mám pocit, že snad nesledují televizi a nevidí záběry ze všech států světa, kde je to stejné, ne-li horší. Musím chránit sebe a své blízké, to je přece moje povinnost a nějaké frajerské pózy nejsou namístě. Stejně mi vadí to věčné fňukání, že nebudou mít na nájem, na jídlo, na toto a tamto, že jsou finančně úplně na dně – ale hned jak se v červenci rozvolnilo, na 105 tisíc Čechů vyrazilo do Chorvatska k moři. A na to peníze najednou měli?..."

Celý článek...


25. 10. 2020:

Exsenátor Jan Veleba: " V nadcházejícím týdnu jde v podstatě o všechno a pokud se nezklidní situace ve společnosti a na postu ministra zdravotnictví se rychle neobjeví kvalitní osobnost, pak opoziční demoblok a mediotelevizní žumpa ČT využijí všech prostředků k likvidaci vládnoucího hnutí, speciálně premiéra Andreje Babiše. Pokud by se jim to podařilo, tak tato společnost končí...
Naše společnost je nemocná, ztratila se slušnost, ztratila se elementární úcta k jakýmkoliv hodnotám, ztratil se stud. Nenajdete normální slušnou diskusi, názor proti názoru, najdete jenom urážky, zesměšňování a útoky...
"

Celý článek...


25. 10. 2020:

Sociolog Petr Hampl: "Epidemii si nemůže řešit každý sám. Výsledek je závislý na spolupráci. Jenže jsme v situaci, kdy se lidem lže téměř neustále a téměř o všem. O migraci, dluzích, Evropské unii, školství, mezi- národních smlouvách a čemkoliv jiném vás napadne...
Být ekonomickou celebritou – to dnes znamená, že dobře vypadáte, máte kontakty v médiích, a dokolečka opakujete, že řešením všeho je snížení daní pro bohaté, snížení státních výdajů a deregulace. To se naučíte za dvě minuty. K tomu nepotřebujete číst složité studie v cizích jazycích...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!