Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 13. 08. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Aischylos:
Nenazývej nikoho šťastným, dokud není mrtev.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2603x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2559x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2557x)
Nejsme připraveni
(27. 09. 2017, 2461x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Tajemno

* Co dali světu Arabové (1.)


Převzato (MUY INTERESANTE) - Tajemno - 01. 06. 2004 (14932 přečtení)

Byly doby, kdy se za nejnovějšími vědeckými a technickými poznatky putovalo k arabským učencům do Córdoby a Toleda. A nebylo to jen přechodné období. Po celá staletí byli ve světě arabští vědci na prvním místě v medicíně, matematice, chemii, astronomii a technice. Svými díly přispěli rozhodujícím způsobem k tomu, že světlo vědy začalo pozvolna pronikat do temna středověké křesťanské Evropy.

Příchod Muhammada a bleskové rozšíření islámu vyvolaly od počátku sedmého století jednu z nejrozsáhlejších a nejhlubších revolucí, jaké svět zažil. Tento velký převrat měl dvě mohutné hybné síly: jazyk a náboženství, navzájem spojené posvátnou knihou napsanou v arabštině - koránem.

Úspěch islámu, který začal soupeřit s judaismem a křesťanstvím, podpořila tolerance, kterou toto náboženství propagovalo. Muslimové nevyhlazovali porobené národy ani je násilím neobraceli na novou víru. Dovolili jim svobodně vyznávat vlastní náboženství, rozvíjet vlastní kulturu a ponechat si dokonce i vlastní administrativní organizaci výměnou za odvádění rozumných poplatků. Například svatý Jan Damascenský, který byl největším byzantským teologem osmého století, prožil celý život v muslimském prostředí.

Toto moudré politické rozhodnutí obohacovalo arabskou kulturu, která zpočátku nepatřila k nejpokročilejším. Důsledkem výbojů byla postupná asimilace, takže se nakonec stala obdivuhodnou civilizací. Čtyři staletí po Muhammadově smrti ovládli muslimové tak rozsáhlé území, že cestovatel se mohl vydat z Lisabonu až na východ dnešního Íránu, aniž musel promluvit jinak než arabsky a každý pátek mohl navštívit mešitu.

I když tato obrovská oblast nikdy nedosáhla politické jednoty, šířily a vyměňovaly se v ní znalosti sjednocované arabským jazykem. Pocházely ze všech starých ohnisek vědy - z Egypta, Byzance, Persie, Řecka i z Číny přes pupeční šňůru Hedvábné cesty, jejíž konečnou stanicí bylo nádherné muslimské město Samarkand na krajním východě staré Persie. Získané informace a znalosti se třídily a probíraly v madrasách, náboženských univerzitách, které nebyly jen školami, ale i pokladnicemi a středisky výměny znalostí.

To vše vedlo k nebývalému kulturnímu rozkvětu, který zajistil po více než čtyři staletí muslimům převahu v mnoha vědeckých oborech, ve filozofii, literatuře, umění a technice. Na neobvyklé úrovni byly sociální vztahy. Třeba ve zmíněném Samarkandu byli v desátém století sice otroci, ale jestliže některý z nich dokázal, že jeho pán mu uštědřil byť jen jeden pohlavek, dostal svobodu. Mezilidské vztahy se řídily vybranými pravidly zdvořilosti a široce se uplatňovala pohostinnost - jedno z nejušlechtilejších naučení koránu. Většinu nocleháren (karavanserájů nebo chanů) užívali pocestní zdarma a zařízení byla udržována z příspěvků soukromníků. Muslimské dvory té doby - v Córdobě, Bagdádu, Káhiře, Damašku a v Samarkandu - neměly co do velkoleposti sobě rovné.

Chalífové, emírové, vezírové a raísové byli obklopeni básníky, filozofy, vědci a umělci všech oborů. Příkladem je Hárún ar-Rašíd a jeho legendární dvůr v Bagdádu, kde se odehrálo mnoho příběhů zachycených v Tisíci a jedné noci, jednom z nejslavnějších děl světové literatury. Pro tyto lidi se láska ke knihám stala vášní. Vypráví se, že když v devátém století vstoupili do Bagdádu seldžučtí Turkové, házeli do řeky všechny knihy, které našli, až pak z obavy, že hladina stoupne, se rozhodli pálit je na obrovských hranicích. Kdo zná Bagdád, ví, jak široký je tok Tigridu ve městě, a dokáže si představit, jaké množství spisů bylo zničeno.

Literatura z cizích zemí se překládala a prostřednictvím arabštiny bylo zachráněno mnoho nenahraditelných klasických děl. Vzdělaný muslim desátého století měl k dispozici velkou část řecké filozofie od Aristotela po Empedokla - přes Platona a novoplatonisty, Hippokratovu a Galenovu medicínu, Archimedovu mechaniku, Euklidovu matematiku a geometrii i Dioskoridovy lékopisy. Mohl nahlížet i do indických astronomických tabulek, číst perské morální traktáty a nesčetná egyptská díla.

S touto výbavou a výhodou jazyka, který se obohacoval a získával na přesnosti, protože byl neustále rozebírán a zkoumán jako hlavní nástroj božího zjevení, a také s vlastní číselnou soustavou, která nakonec byla zavedena v celém světě, dosáhli muslimští myslitelé a badatelé vrcholu znalostí té doby.

Evropské křesťanské národy žily v té době v žalostném tmářství. V Evropě pokročilého středověku nebylo nic skvělého. I podkovy tu byly známé teprve od desátého století nemluvě o filozofii nebo vědách. Lidé žili v bídě a nevědomosti; v některých oblastech neuměl číst či trochu psát ani jeden člověk ze sta. Neustále se vedly kruté války. Kvůli dědickým sporům a hádkám se jednotlivá území dělila na stále menší celky. Sociální systém se zakládal na polootrockém nevolnictví obrovské většiny obyvatelstva.

Kontakty mezi oběma světy, křesťanským a muslimským, se začaly rozvíjet téměř ve stejnou dobu v Byzanci, na Sicílii a ve Španělsku. Z těchto tří míst posloužilo nesporně k nejaktivnější a nejintenzivnější kulturní výměně Španělsko. Bylo to dáno jak jeho sousedstvím s hlavními křesťanskými královstvími na kontinentu, tak rozsahem arabské okupace jeho území, která trvala osm staletí. Za tak dlouhou dobu byl vzájemný styk nevyhnutelný a trvalý.

Córdoba se stala nejvýznamnějším městem Evropy. Její učenci, její zboží i její zlaté mince se těšily veliké vážnosti. Ze všech končin Evropy přicházeli do Španělska studenti dychtící po arabské učenosti soustředěné v Córdobě a Toledu. To, že Alfons X. založil slavnou Školu překladatelů, mělo zásadní význam pro předávání a šíření vědění.

Křižácké výpravy dovolily Evropanům poznat orientální svět zevnitř. Dokonce i potulní rytíři mají původ v muslimském futuwah, altruistickém a bludném způsobu života, jaký tehdy vedly tisíce mladých muslimů organizovaných podle klanů a rodin. Dostaly se k nám i jiné věci, které zakořenily podivuhodným způsobem. Když evropské děti malují čaroděje, zdobí jim často hlavu širokým kloboukem, který uprostřed vybíhá do špičatého kornoutu. Stejný najdeme na středověkých malbách na hlavách vznešených paní. Právě těm tyto klobouky jako trofej z křižáckých válek přivezli jejich otcové nebo manželé. Takový vysoký klobouk nosili arabští soudci - kádíové- a doktoři islámského práva.

"Medicínou nazýváme umění, jež se snaží, vycházejíc z pravdivých zásad, zachovat zdraví lidského těla a ochránit je před nemocemi. Jejím cílem není úplně je vyléčit, ale udělat vše, co je možné za daných okolností a v daném čase. Pak je třeba čekat na výsledek, jako to dělají námořníci a vojáci."

Tak vysvětluje ve dvanáctém století své umění Ibn Rušd, velký lékař z Córdoby, na Západě známý jako Averroes. Spolu s Avicenou (Ibn Sínou, 10. stol.) a Rhazesem (Ar-Rázím, 9. stol.) tvoří trojhvězdí největších znalců medicíny v klasickém období islámu. Na rozdíl od dvou posledně jmenovaných, dílo córdobského učence bylo známo a studováno především v křesťanských a židovských kruzích. Ty se jeho učením řídily až do šestnáctého století, kdy západní medicína začala rozvíjet své vlastní léčebné metody.

Arabská medicína vycházela z evropských zdrojů - díla Galenova a Hippokratova a z orientálních lékařských znalostí založených na velmi dlouhých tradicích. Středověký arabský lékař pohlížel na svou vědu ze dvou hledisek, teoretického a praktického. První z nich ho staví před řadu přírodních protikladů, jako je teplo a chlad, vlhko a sucho, měkkost a tvrdost, z jejichž rovnováhy má vzejít uzdravení. Druhé, mnohem konkrétnější, vyžadovalo znalost anatomie a patologie, léků a chirurgických zákroků.

Hlubšímu studiu anatomie ale bránil zákaz pitev. Přesto se dokonale prováděly některé chirurgické operace. Například oční zákal se v Córdobě úspěšně operoval už od dvanáctého století Používalo se složitých technik šití, napravovaly se zlomeniny a vykloubeniny a odstraňovaly nádory. Lékaři znali malý oběh krevní, rozlišovali mezi tepnami a žilami a měli dobrou představu o nervovém systému. Zubní lékařství nebylo pokládáno za zvláštní obor medicíny. Každý lékař měl v brašně nástroje ke všem druhům zubařských zákroků. K tišení bolesti se používalo opia.

Po objevu alkoholu ho začali Arabové užívat jako antiseptika s výbornými výsledky. Vypalovali také otevřené rány a tkáně malomocných. Co však návštěvníci z jiných končin na islámských územích nejvíce obdivovali, byla hojnost nemocnic, jejich dobrý stav a zcela bezplatná péče. V dobách největšího rozkvětu tam nebylo žádné středně veliké město, které by nemělo nemocnici alespoň se stovkou lůžek. Pacientům byla zaručena denní návštěva lékaře a pečovali o ně zdravotníci. Kromě toho existovaly léčebny pro duševně choré se specializovaným personálem.

Velká většina chemických objevů ve středověku měla původ v alchymii. Bez této temné předehry by nemohla později vzniknout chemie jako věda. Džábir ibn Chajjám, jehož západní alchymisté znali jako Gebera, žil v osmém století a je pokládán za nejvýznamnějšího alchymistu v dějinách, i když se o něm ví málo. Spisy nesoucí jeho jméno vznikly až sto let po jeho smrti a sestavovali je jeho žáci. Jedno z těchto děl Kniha o tajemství stvořenízahrnuje pověstnou Smaragdovou tabuli Herma Trismegista, úhelný kámen alchymie.

Ani arabská alchymie ale nedokázala splnit sen alchymistů a vyrábět zlaté cihly. Pokusy jejích alchymistů však přinesly světu důležité objevy. Patří mezi ně tabulky dobře změřených atomových hmotností, zlepšení mechanismu vah, nová barviva a kyseliny. Například na základě atomové hmotnosti (specifické váhy) odlišovali kozí mléko od kravského, sezamový olej od olivového, ba dokonce perly z Perského zálivu od perel z Rudého moře.

Arabové vyráběli a rafinovali třtinový cukr podle výrobních procesů přinesených z Indie, a to buď ve formě krystalů - tabarzad, nebo homolí - kandí, z čehož vzniklo anglické slovo candy a španělské cande. Benátští křižáci v Tyru se s těmito procesy seznámili a pokládali je za novinku, ale ve Španělsku už byly známy a větrné mlýny tam mlely cukrovou třtinu.

Alchymisté používali destilačních přístrojů (španělsky alambique, francouzsky alambic- obojí odvozeno od arabského al-ambik) k výrobě alkoholu (z dalšího arabského slova al-kohl), který sloužil jako prchavá látka rozptylující voňavky, ve kterých si velmi libovali.

V osmém století předkládá jeden učenec králi tento recept na nejznamenitější voňavku: "Bude to jemná a ve všech směrech harmonická směs královské růže, perské růže, samarkandského baziliška, albánského leknínu, indické aloe a tibetského mechu."

Ve veřejných lázních se používalo mýdlo, které se vyrábělo ve velkém množství a v mnoha druzích. Ještě v roce 1600 bylo používání mýdla pro španělskou inkvizici vodítkem k odhalování muslimských konvertitů.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Mozek na čipu? (31.12.2009)
Ako to bolo s dobou ľadovou (2.) (28.04.2008)
Ako to bolo s dobou ľadovou (1.) (26.04.2008)
Zpráva z orgonautické expedice (18.02.2008)
Kopí osudu. (21.10.2007)
Tajemná relikvie - Svatý grál (20.10.2007)
Neuvěřitelný výzkum (15.09.2007)
Vnímání a prožívání času (17.08.2007)
Mohou za povodně Jupiter a Saturn? (06.06.2007)
Měsíc plný tajemství (2.) (11.04.2007)
Měsíc plný tajemství (1.) (09.04.2007)
Vznik a pohyby dat v prostoru (06.04.2007)
Netradiční teorie stavby egyptských pyramid (07.01.2007)
Hledání kořenů alchymie (30.10.2006)
Tabák (22.10.2006)
Muž, ktorý vynašiel 20. storočie - Nikola Tesla (12.08.2006)
Jiný pohled na Blízký východ (01.08.2006)
Je to, jak to je... (28.07.2006)
Co oči nevidí (2.) (17.07.2006)
Co oči nevidí (1.) (15.07.2006)
Archa úmluvy a kabala (kabb alah) (2.) (01.07.2006)
Archa úmluvy a kabala (kabb alah) (1.) (30.06.2006)
Novinky okolo Bosenských pyramid (09.06.2006)
Symbolika číslic (05.06.2006)
Návod k použití abecedy lidštiny (05.06.2006)
Abeceda lidštiny (05.06.2006)
Léčba rakoviny u myší bez ozařování a cytostatik (25.05.2006)
Šťáva z grapefruitu může uškodit (19.05.2006)
Kanabinoidy tlumí imunitní obranu (18.05.2006)
Wilhelm Reich a orgonová energie (17.05.2006)
Kmenové buňky mohou napravit zpřetrhané vazy (16.05.2006)
Kosmická energie versus aura (15.05.2006)
Znovuzrození alchymie VII. (09.05.2006)
Znovuzrození alchymie VI. (06.05.2006)
Znovuzrození alchymie V. (03.05.2006)
Znovuzrození alchymie IV. (01.05.2006)
Znovuzrození alchymie III. (28.04.2006)
Znovuzrození alchymie II. (26.04.2006)
Znovuzrození alchymie I. (24.04.2006)
Voynichův rukopis (21.03.2006)
Levitující ostrovy v Bermudském trojúhelníku? (15.03.2006)
Síla býčí, kopyšník a luštinka (12.03.2006)
Jazyky jak je neznáte, úvaha průměrného občana. (04.03.2006)
Evoluce: Hranice mezi vědou a metafyzikou (19.01.2006)
Kurupira - recenze knihy (30.12.2005)
Lidské šlápoty staré milion roků? (10.12.2005)
Kurupira – zlověstné tajemství (25.11.2005)
Kosmické cykly a katastrofy na Zemi (28.09.2005)
Piktogramy v obilí v roce 2005 (23.09.2005)
Channelling a jiné způsoby komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi (5.) (31.08.2005)
Channelling a jiné způsoby komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi (4.) (28.08.2005)
Channelling a jiné způsoby komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi (3.) (25.08.2005)
Channelling a jiné způsoby komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi (2.) (23.08.2005)
Channelling a jiné způsoby komunikace mezi hmotnými a nehmotnými dimenzemi (1.) (20.08.2005)
Vonné tyčinky (08.05.2005)
Vonné oleje (02.05.2005)
Zajímavosti o "řeči těla" (15.03.2005)
Zajímavosti o mozku a paměti (11.03.2005)
Zhoršení paměti po kouření marihuany (26.02.2005)
Třetí experiment a konec „předpeklí ráje“ (2.) (21.02.2005)
Třetí experiment a konec „předpeklí ráje“ (1.) (16.02.2005)
Minuta pro Bytost Země (03.02.2005)
Fotoaparát na auru? (27.12.2004)
Křišťálový poklad 2004 (07.12.2004)
Algoritmus na rozpoznávání spamu (30.11.2004)
Statistika k zamyšlení (17.11.2004)
Dušan Zbavitel byl poctěn Státní cenou (28.10.2004)
Dvě události (12.09.2004)
Jsme zodpovědní i za toto... (07.09.2004)
Hétera (01.08.2004)
Ohalo II (30.07.2004)
Změna energetického obalu Země (13.07.2004)
Michel de Nostre-Dame zvaný Nostradamus (20.06.2004)
Jak se liší lidská a šimpanzí dědičná informace? (14.06.2004)
Zemětřesení (11.06.2004)
Archaeoraptor (29.05.2004)
Návrat k pohanským kultům (26.05.2004)
Propláchnout se Vodnářem (25.05.2004)
Jdi klidně uprostřed rozruchu a spěchu (24.04.2004)
Neznámá říše Churritů (22.04.2004)
Atlantis, stále pošmourno! (17.04.2004)
Francouzská výprava bude hledat Atlantidu (15.04.2004)
Nerezavějící sloup v Dillí (14.04.2004)
Pokusy o alternativní vědu (2.) (05.04.2004)
Pokusy o alternativní vědu (1.) (03.04.2004)
Archeologie a proroci (04.03.2004)
Hrozí Zemi přelidnění? (28.02.2004)
Štěpný reaktor v hlubinách Země? (30.01.2004)
Blíží se přepólování magnetického pole Země? (23.01.2004)
V tomto státě něco hodně smrdí (11.01.2004)
Žít s otevřenou myslí (26.12.2003)
Egyptská Kniha mrtvých (25.12.2003)
[Akt. známka: 1,14 / Počet hlasů: 7] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 2 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
08. 08. 2020:

Jiří Kobza: "V naší zemi vegetují desítky, možná stovky tzv. neziskových organizací (NGO), jejichž jedinou činností je sepisovat brožurky, poučovat občany, co si mají myslet a jak mají volit. A když to nejde po dobrém, navrhuje redaktorka veřejnoprávní televize (sic!), aby byli hlasovacího práva zbaveni lidé nad 40 let, neboť jsou již hloupí a volí špatně. Když k tomu přičteme likvidaci soch hrdinů historie u nás (Koněv), v Británii (Rhodes, Newton), ve Spojených státech (od Kolumba po generála Lee či prezidenta Lincolna), všude vidíme v hlavní roli ono „mládí – zítřek světa“, jak říkali komunisté v 50. letech."

Celý článek...


05. 08. 2020:

Spisovatel Vlastimil Vondruška: "Nejsem xenofobní, jsem Čech a vlastenec...
Mnohým z nás padli rodiče, prarodiče, příbuzní ve světových válkách 20. století. Bojovali za svobodu a bojovali proto, aby jejich rodiny mohly žít ve svobodných Čechách. Dnes se dozvídám, že není správné bránit vlast, je lepší se sebrat a odejít vyklidit prostor pro nově příchozí. To samozřejmě neznamená, že nechci pomoci potřebným lidem...
Od středověku do téhle země přicházeli cizinci a usazovali se tu v klidu míru a pohodě. Bylo k tomu potřeba dodržet tři základní podmínky: přijmout naši víru, ctít zákony českého království a živit se poctivě...
Asi mě vychovali divně, protože všechno to, co jsem miloval a v co jsem věřil, je dnes špatně. Za zločin vlastizrady je dnes naopak pokládáno vlastenectví...
"

Celý článek...


22. 07. 2020:

Spisovatel a etnolog Mnislav Zelený-Atapana: "Dřív byl v tramvaji či autobusu řidič, konduktér a revizor. Ve vlaku byl mašinfíra, konduktér a revizor. Každý se staral o svůj díl práce celého provozu. Jak začneme na jednu osobu navlékat další a další činnosti, abychom takzvaně ušetřili, nemohou se soustředit na tu svou hlavní činnost a mohou přijít závratné chyby a neštěstí..."

Celý článek...


24. 06. 2020:

Ekonomka Ilona Švihlíková: "Debata o euru se vede u nás velice povrchně. Jako kdyby jediným výsledkem eura bylo, že nemusíte do směnárny. Nebo nastupuje ‚ideologická úderka‘, kdo je proti euru, je čínský nebo ruský agent. Zcela se přitom ignoruje, jaké makroekonomické nerovnováhy euro vytváří – v EU dneska vlastně máme dvojí periférii, jižní a východní. Nehovoří se o tom, že euro zesiluje rozdíly mezi zeměmi, místo souladu přispívá k nárůstu šovinismu...
Část společnosti obsedantně nenávidí Rusko (a Čínu) a mají to jako svůj, často jediný, politický program. Tato mccarthyovská politika plní mnoho účelů – umožňuje vám útočit na každého, kdo má jiný názor, a pokusit se ho tímto způsobem umlčet, odstranit z politické konkurence...
Stupňování nelze vyloučit, protože je to karta, se kterou rády hrají veřejnoprávní média, takže se daným politikům pak zaručuje dostatečná mediální pozornost. Kromě nenávisti, kterou někteří prostě potřebují k životu, je potřeba vnímat i ekonomické zájmy. Jedním z hlavních cílů je bezesporu vyloučit ruské (a čínské) firmy ze zakázek, Dukovany počínaje, a uvolnit prostor pro jiné zahraniční ekonomické zájmy.
"

Celý článek...


21. 06. 2020:

Akce D.O.S.T.: Dost bylo Bruselu! Před 11 lety stála Akce D.O.S.T. v čele veřejných protestů proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Varovali jsme před společenskými důsledky eroze naší státní svrchovanosti a zesíleného útoku na naše tradice a občanské svobody. Nemýlili jsme se.
Dnes se nacházíme na dalším důležitém rozcestí.
Blížící se hospodářská krize, zesílená bezprecedentním „vypnutím“ globální ekonomiky na jaře letošního roku, má sloužit jako záminka k další centralizaci moci na úrovni EU. „Fond obnovy“ a projekt „EU nové generace“ zavádějí společné dluhy a unijní daně. Evropská unie se v případě uskutečnění této vize stane plnokrevným státem a její členské státy pouhými regionálními útvary. Význam voleb do národních parlamentů klesne na úroveň voleb do krajských zastupitelstev a politická svrchovanost České republiky se stane minulostí.
Je alarmující, že se o takto závažné věci nevede důkladná veřejná diskuse. Proto mnoho občanů naší republiky ani neví, co všechno je ve hře. Vyzýváme vládu České republiky a jejího premiéra, aby využili svého práva veta a projekt „EU nové generace“ důrazně odmítli.
V Praze dne 17. června 2020

Celá výzva...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!