Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 30. 11. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
George Bernard Shaw:
Demokracie je posledním trikem tyranie.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2946x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2542x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2495x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2383x)
Pracujte v souladu se svou duší
(14. 12. 2017, 2241x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Tantra

* Co mi tantra dala a vzala


Eliška Špotáková - Tantra - 11. 04. 2004 (5993 přečtení)

Po skončení dvouletého tantrického výcviku u Johna Hawkena stojím znovu na začátku cesty. Změnila jsem se já a změnil se můj pohled na cestu samotnou. Rozjasnilo se. Obzor slibuje mnohé, dříve netušené, možnosti a každá další zákruta skrývá tajemství, které může být odkryto. Už tolik nepadám a neodírám si kolena. Nějak lépe se mi drží směr. Cítím se být tou, která jde vstříc slunci. Žiju svůj život plněji a vědoměji. Tantra mě učí chápat, kdo jsem. Dává mi poznání toho, co mohu a musím udělat pro sebe, a tím i pro druhé. Učí mě, jak se spojit se svou energií - se svou sexualitou, se svým srdcem, se svým Duchem, svou intuicí. Učím mě jak plynout v energii. Ale teď více o tantrickém výcviku...



Ponořím-li se do pocitů, které jsem zažila na týdnech tantrického výcviku, bývám ohromená. Zjistila jsem, že neumím vystihnout intenzitu svých pocitů. Neumím slovně "pokleknout" před posvátností, kterou jsem pocítila a procítila během posledního týdne tantrického výcviku. Teď převažuje jediný pocit - vděčnost za to, že jsem tím vším mohla projít.

Ráda bych se podělila alespoň o některé, pro mne zásadní, prožitky, pocity a poznání. Dvouletý tantrický výcvik u Johna Hawkena probíhá ve čtyřech týdnech během dvou let. Každý týden je jedinečný a každý má své téma. Na jednom týdnu jsem pochopila, co znamená pospolitost žen v tom, pro mne pravém, smyslu slova. Cítila jsem vzájemnou podporu, bezpodmínečné přijetí, soucítění, lásku. Výchozí situace je jiná než znáte z kruhu svých kamarádek, kde máte hodně společného, a do přátelského svazku jste aktivně vstoupily. Ve výcviku se sejdou ženy velmi odlišné. Ne každá byla pro mne na začátku výcviku "přijatelná". Některé mě trochu rozčilovaly, některé něčím dráždily, některých jsem si ani nevšimla. Pak jsme cvičily, prožívaly, setkávaly se spolu, naslouchaly si, mluvily o sobě. Začínala jsem víc přijímat sama sebe, začínala jsem chápat naši rozdílnost, ale i podobnost. Uvědomovala jsem si pozvolna, co mi jiné ženy zrcadlí, co mám sama v sobě potlačeno či odmítnuto, co bych sama chtěla mít. Lépe jsem začala rozumět uzavřenosti, agresivitě, strachu, odtažitosti, ... někde se vynořilo, že to všechno je či může být i mou součástí. S chápáním přicházelo soucítění, pocit propojení, láska. Vzpomínám na jedno cvičení - jen ženy samotné v malých skupinkách po čtyřech. Oblékly jsme na sebe víc vrstev oblečení, ověsily se šátky či šperky. Jedna z nás začala. Postavila se před kroužek zbývajících tří sedících žen, které ji ze srdce podporovaly (na týdnech tantry dostanete opravdu hodně podpory ze srdce!). Začala jsem odkládat kousek po kousku  toho, co jsem měla na sobě. S každým kouskem jsem odložila ze sebe i to, co už nepotřebuji. Vyslovovala jsem nahlas: "Odkládám svou přílišnou sebekritiku: Odkládám své posuzování jiných. Odkládám svou potřebu být za všech okolností silná a mít vše pod kontrolou. Odkládám svou potřebu stále něco přemílat v hlavě. ... Odkládám svůj žal nad ztrátou syna. " Zůstala jsem stát nahá před zraky a srdci žen a cítila, jak mě s láskou a bez podmínek přijímají takovou, jaká jsem. Poté následuje léčivé přijímání vlastního těla. Dotýkala jsem se svého těla, uvědomovala si a vyslovovala nahlas, co mám na svém těle ráda. Obřad byl zakončen společným objetím, vyslovením konejšivých a laskavých slov, pohlazením, přijetím. Pro mne bylo hluboce léčivé soucítění ostatních žen. Před pěti lety tragicky zahynul můj dvanáctiletý syn. Nikdy jsem si plně nedovolila dát průchod svému žalu. Stále jsem se snažila být silná, zvládnout to. Nedokázala jsem se podělit o svůj žal. Nechtěla jsem rozplakávat druhé. Tady v kruhu se mnou plakalo víc než dvacet žen. Hluboko ze srdce prožívaly můj žal a pomáhaly mi jej rozpouštět. Vzpomněla jsem si na plačky na pohřbech - ženy, co naříkaly a plakaly nahlas. I mně by na synově pohřbu pomohly. Nedovolila jsem si plakat nahlas, připadala bych si hysterická a že se neumím ovládat. Řekla bych, že se obecně snažíme nevzbuzovat pozornost druhých výraznými projevy svých emocí, raději je v sobě potlačíme. A potlačování emocí se stane naší normou ve společnosti i v soukromí... nerozumíme svým emocím, nerozumíme sobě.

Ještě něco jsem si uvědomila o pospolitosti a soudržnosti v kolektivu žen. Je v ní obrovská životodárná síla a cítím, jak Země i společnost tuto sílu potřebuje. Soudržnost se v ženských kolektivech obvykle moc neprojevuje. Vždycky jsem z vnějšku vnímala mužské kolektivy jako mnohem soudržnější. Měla jsem pocit, že se muži více podporují, více spolupracují. U žen často vládne nesnášenlivost, posuzování jedna druhou, žárlivost, oddělenost. Mám pocit, že právě pochopení, kdo já-Žena jsem, v čem je má síla a můj úkol zde, vede k pochopení druhých žen a touze po spojení s nimi.

To je jeden malý střípek pestrobarevné mozaiky zážitků a proměn, kterou se pro mne tantrický výcvik stal. Příště si podržím na dlani jiné barevné sklíčko.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 2 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!