Jsme stále více závislí na technologiích. Většina hudebních skupin by bez elektroniky nejspíš ani nemohla existovat. Co by bylo s naší civilizací, když bychom například přišli o rozvody elektřiny?
Zdá se být pozoruhodné, že naše vyspělá civilizace stále více osud dat svěřuje nosičům záznamu, které nejsou použitelné samy o sobě, ale pouze v kombinaci s příslušným čtecím zařízením a patřičným generátorem výkonu, zjednodušeně řečeno, elektřinou. Stále větší množství informací přesouváme do zoufale nestabilní podoby elektronické virtuality, jejíž selhání je tak banální jako stisknutí vypínače. Uvědomíme-li si do důsledku dnešní závislost existence nějaké informace na přítomnosti elektrického proudu, musíme celkem pochopitelně dospět k závěru, že se jedná o existenci více než pomíjivou. Jakým způsobem můžeme garantovat kontinuitu lidského poznání, pokud je její přetrvání podmíněno takto nejistými faktory? Do jaké míry je tato závislost rizikovým faktorem pro udržení současné úrovně lidského života? Osobní data, finanční záznamy, obchodní a mezistátní smlouvy, výsledky vědeckých výzkumů, moderní umělecká díla (literatura, grafika, film, hudba) - to vše jsou artefakty civilizace, které mohou při krizovém vývoji prostě zmizet, protože k nim bez elektřiny nebo příslušné technologie nebudeme mít přístup.