Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 27. 03. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Winston Churchill:
Na Američany se můžete spolehnout, vždycky udělají, co je správné. Nejprve ale vyzkoušejí všechno ostatní.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2051x)
Spojení s bytostmi Země
(29. 04. 2021, 1967x)
Vzkříšení víry a naděje
(05. 04. 2021, 1775x)
Trhliny v mlze
(30. 03. 2021, 1687x)
Důležitý mezník
(27. 05. 2021, 1569x)
Dveře do blízké budoucnosti
(16. 04. 2021, 1521x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Duchovno

* Dopoledne (deník)


Jari - Duchovno - 29. 11. 2008 (5172 přečtení)

Nebudu psát teorie, nebaví mě to. Budu psát nadále jen osobní deník. Co dělám, co mě naplňuje, nad čím přemýšlím, k čemu jsem dospěl. Nezajímají mě reakce, komentáře.


Každý žijeme svůj život a každý máme své právo se inspirovat tím co je naší duši blízké. Ba co víc, každý máme jedinečné právo žít to co žijeme. Protože jediné co je platné je náš pocit z toho co prožíváme.

Je tomu dva týdny zpátky kdy jsem začal aktivně a vědomě léčit. To že mám energii v rukou jsem věděl dlouhou dobu. Nepoužívám reiki. Jen dlaně. Možná je to to samé. Mou první pacientkou se stala babička která nadšeně přijímá jak naše seance masáží tak právě léčení. Do této doby jsem vyléčil naprosto vše. Ať se jedná o vymazání chřipky, bolestivosti kloubů, močového měchýře. Používám jednoduché techniky. V první fázi vytahuji bolest a negace, jednu dlaň přiložím na léčené místo a druhou dlaní odvádím energii ve formě šedých a černých chuchvalců do země. Poté ruce obrátím. Jednu opět přiložím na léčené místo a druhou otočím dlaní k nebi. Přijímám energii smaragdově zelené nebo zlaté barvy. V dlaních cítím většinou horko a pokud je nemoc rozšířená tak i mravenčení, které je cítit i v různých částech mého těla. Snažím se představit si izolovanou trubici která spojuje mé ruce. Působím jako hromosvod, ne jako dárce. Ta energie je energie Existence, já jsem jen prostý nástroj. Většinou se u toho dívám na televizi. Nemá smysl do toho tahat nějakou svou energii a potit se jako čuník. Naše energie je velmi slabá a brzy bychom se vyčerpali.

Věřím tomu že každá nemoc je velkým otazníkem a volá po změně, řešení nevhodných životních vzorců. Poté si kladu otázku : „ Mohu já v podstatě obcházet tento způsob učení a napravovat věci bez toho aniž by došlo právě k pochopení našeho postoje a k objasnění vhodné změny způsobu prožívání života ?“ Neumím na to najít odpověď. Pravdou je, že to funguje naprosto spolehlivě už u pár lidí. Moje zásluha ? Ne, skutečně ne Jakou mohu mít zásluhu na tom že tomu obětuji trochu svého času a přiložím ruce. To umí i malé dítě. Děkujme jen Tomu kdo, co to umožní. Léčit se dá i na dálku a i když jsem si ověřil že to funguje, nemám z toho dokonalý pocit. Přímý kontakt s přijímajícím je pro mě stále nejpřirozenější. Ta práce mě těší. Nevím zda je v tom zahrnuté mé nabobtnalé ego, ale těší mě to a naplňuje radostí. Těší mě dotýkat se lidí, cítit jejich teplo a energii. Jsem nesmírně vděčný pokud se mohu dostat skrze energetická těla k někomu tak blízko. Nemám přílišné zábrany, vlastně ani o zábranách nevím a tak beru člověka jako přirozenost, duši, kde není potřeba míchat nesmysly společenského chování a jiné tabu. Pokud mě někdo dovolí dostat se tak blízko musí počítat s tím že si ho vezmu. Tím nemyslím sex, myslím tím vezmu si jeho blízkost a dostanu se dovnitř jeho bytosti. Věřte tomu že je to intimnější než milování, protože ta energie v tom člověku nějaký čas zůstává. Stávám se jeho součástí.To ale platí i o mně. To co je mně dovoleno je samozřejmě dovoleno i tomu, s kým jsem v interakci.

Můj starší, nevlastní bratr, má rakovinu hrtanu. Má spálený obličej od ozařování a tak to bude první vážná zkouška mého léčení. Bohužel k sobě nemáme příliš blízko a měl bych k němu do Pardubic jezdit alespoň jednou týdně o víkendu na jeden den. Léčení nemocí, závažných nemocí, je zvláštní fenomén. Člověk vždy musí povolit abych ho léčil, nemohu a nesmím konat proti jeho vůli. Za prvé to nefunguje a za druhé by to byla určitá manipulace. Vůle je prvním právem lidské bytosti kterou měníme osud, zvyšujeme nebo snižujeme energetické vibrace, dobíráme se pochopení. Takže nemocný, jako můj nevlastní bratr, který se duchovnem vůbec nezaobírá dovolí léčení. Taky co očekávat od člověk s rakovinou jiného, že ? Ale právě proto že není duchovní člověk, tak více spolupracuji s jeho duší a on používá svou jen svou pozorující a vyhodnocující mysl a pocity z léčení. Tím že cítí okamžitou úlevu dovolí jeho vědomá mysl pokračovat. Ale já neřeším jeho mysl, řeším jeho nitro. To je můj partner. Jeho přirozené Já které mě vidí, které mě vítá a které mně umožňuje společnou práci . To je on, ne Tomáš, můj bratr. Tomáš je nálepka na duši.

Moje babička, která není mou pravou babičkou, je matkou mé spolubydlící a přítelkyně Alice prodělala dva infarkty. Pamatuji si na to období kdy ležela na intenzivní péči na hranici života a smrti. Tehdy jsem udělal něco co je velmi egoistické a zakázané. Napojil jsem se na její duši v hluboké meditaci a zakázal ji zemřít. A to tím že jsem uzavřel brány vedoucí k smrti a promlouval s její duší, že není čas zemřít. Musíme si uvědomit že člověk který se dostane na samý okraj smrti většinou zemřít chce, touží po smrti, protože cítí úlevu a krásu na konci tunelu, výtahu. Duši náhle nic nebolí, nic netrápí, duše se cítí osvobozená a volná. Duše rozpozná kde je její domov, není sevřená obručemi těla a mysli. Nikdy jsem to již neudělal a tento rok je naprosto fyzicky děsivý. Mohu se domnívat že je to určitý trest za zasahování do věcí které dělat nemáme.

Další věcí, kterou nemáme dělat, je komunikaci se zesnulými. Není to složitá procedura, pouze se stáváme médiem a vypneme hlavu. Tuto komunikaci provází okamžité ochlazení místnosti a těla. Bohužel se vám do prostoru stáhne celý zástup duší které jsou lačné komunikovat. Pokud neumíte vyčistit místnost a nepoužít duchovní ochranu, nedělejte to. Riziko je příliš velké a budete mít velkou společnost. Pokud někdo zemře a jeho život nebyl šťastný, jeho vztahy nebyly ukončené, zemřel s výčitkou a v negativním rozpoložení, ten uvázne v určitém meziprostoru kde si uchová téměř celé vědomí z jeho života. Tento člověk žije ve zvláštním rozpoložení. Nemá ještě plné rozšířené vědomí a je tažen dvěmi směry. K právě opuštěnému světu, lidem a k tunelu který ho, v daném stavu, přitahuje do neznáma. Tato duše bloudí prostory bez zřetelného záměru co je dobré dělat. Musíme vědět, že není příliš citově svázána například s vlastní rodinou. To už je vymazáno. Je svázána spíše s vlastní karmou, s nedořešenými záležitostmi. Jako by vám někdo přibouchl nešťastně dveře školy a vy jste ještě chtěli dodělat některé zkoušky, zápočty, které vám zbývaly ke zdárnému ukončení studia. Proto pokud komunikujete se zesnulým ani mu nic nevyčítejte, nežadoňte, protože jeho priority jsou jinde. Mluvte s ním jako se spolužákem, to ho bude zajímat. Časem se každý dostane do světla. Nikdo není trestán, je to jen prostor k uvědomění si své role a cesty. Té cesty se kterou jsme sem přišli.

Pokud zemře člověk s vysokým vibračním polem tak proletí tímto meziprostorem nesmírně rychle. Taky pro ne ? Co by měl řešit, vyřešil si svůj vztah ke světu během svého života. Hodně lidí si automaticky promítá své myšlení do tohoto věčného prostoru. Nedá se to srovnat. Naše běžné uvažování, ego, je nesmírně primitivní. Věříme tomu že jsme, my, jméno, tělo, vztahy, vysvětlení, důvody. Rozvinuté vědomí je naprosto jiné, nemá hranice a pokud nemá hranice není zde nikdo kdo by se stavěl proti něčemu. Nemůžeme se vidět, přesto máme absolutní jistotu že jsme tím, tím vším. Jako bychom se dívali zároveň ze sebe ven a z venku na sebe. A i to je nepřesné. Pokud se snažíme tohoto stavu dosáhnout zapomeňme na nějaké ocenění od okolí, na svou výjimečnost, předurčenost. To je tupé uvažování ega. Nejbližší co se tomu podobá je služba, rozprostření se v tomto světě, základna ničeho a všeho. Také nezkoumám své vibrace protože jediným vodítkem je pocit provázený intuicí a vnitřní radosti, naplnění a sounáležitosti. Ale jinak nejsem nic, vzduch, prázdno. Samozřejmě řeším tisíce věcí kdy mé bystré ego využije nepozornosti a naloží na můj hřbet nějakou pitomou starost a já zapomenu a spadnu do toho. Mé ego je jako ten šílený sluha u Růžového Pantera. Je ukryté a čeká na okamžiky kdy nedávám pozor. Na druhé straně ho musím pochválit protože se naučilo hodně užitečných věcí. Jsem absolutní egoista. Proč ? Protože právě mé ego nemá žádný mandát něco soudit, porovnávat, navrhovat,vymýšlet si tresty, vyvolávat vinu. Ne, vše je prostě tak jak má být, jsem v dané chvíli tam kde být mám a nemá cenu řešit něco jiného. To je maximálně úkol do budoucnosti ve formě přání a dobrého nápadu. Pokud k tomu bude chuť a energie a já jsem děsně líný člověk.

Mám se stále co učit ale to učení mě baví. Baví mě šťourat se ve svém nedokonalém já a vytahovat zpráchnivělé kostlivce ze skříně podvědomí. Rád to zkoumám v určité masochistické radosti z toho tlaku který je vyvoláván. Drtit důležitost je nesmírně zábavná činnost. Nikdy mě nepřestane bavit.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 8] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 39 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!