Mikulášská duchovní nadílka aneb "mystický nářez" od Eckhartova žáka Jindřicha Susa pro všechny duchovní bratry a sestry, kteří putují k "Údolí, kde duch neumírá".
bl. Jindřich Suso OP
( 1295 – 1366 )
německý dominikán, mystik, žák Mistra Eckharta
DUCHOVNÍ NAUČENÍ
K Pravdě se chovej prostě; v nehodách si mnoho nepomáhej. Neboť kdo sám sobě příliš pomáhá, tomu se nedostane pomoci od Pravdy.
Nemůže-li člověk pochopit věci, ať je nečinný. Věci samy ho pochopí.
Neobírej se věcmi, které rozptylují. Když tě věci hledají, nedej se najít a vnoř se rychle sám do sebe.
Kdo chce, aby mu patřily všechny věci, musí se sám všem věcem stát ničím.
Bohu odevzdaný člověk se má snažit:
1) Aby byl ustálený ve svém jednání; aby z něho bez něho vycházely skutky.
2) Aby byl tichý a mírný ve své mysli a netěkal sem a tam, neboť tím se do
mysli vloudí mnoho obrazů, které pak činí potíže vnitřním smyslům.
3) Aby svou nepozorností neulpěl na něčem stvořeném a proměnlivém.
Zakotvi se tak pevně v sobě, až budeš moci ze sebe bez sebe pracovat navenek.
Zůstaň v sobě samém! Příležitost stýkat se s jinými věcmi se zdá sice jako nutnost, je to však pouhá záminka.
Kdo stále prodlévá v sobě, ten si nashromáždí velké bohatství.
Vytrvej neochvějně v sobě samém, až budeš ze sebe bez sebe uveden v činnost.
Chce-li odevzdaný člověk dosáhnout Pravdy, má se snažit,
1) aby vtáhl své smysly dovnitř, neboť Bůh je duch;
2) má dbát na to, aby na něčem neulpěl;
3) má sledovat, zda jeho vlastní já určuje jeho konání;
4) má hledět do sebe ve světle přítomnosti božského Všebytí, jehož je pouhým
nástrojem.
Odevzdaný člověk se uchyluje do nejhlubších záhybů svého nitra a odvolává tam své smysly. A čím méně opory nalézá ve svém nitru, tím více ho to bolí, a čím rychleji zaniká, tím rychleji spěje za svým cílem.
Čím více se člověk odcizí sám sobě a čím více se pohrouží v zánik, tím více a pevněji se opírá o Pravdu.
Do jaké míry se člověk odvrátí od sebe a všeho stvoření, do takové míry bude sjednocen a oblažen Bohem.
Co je předmětem úsilí člověka skutečně odevzdaného Bohu? Jeho vlastní zánik. A tak mu zanikají všechny věci.
Odevzdaný člověk nemá stále hledět na to, co potřebuje, nýbrž co může ještě postrádat.
Kdo chce proniknout k jádru Nejvniternějšího, musí se zbavit veškeré mnohosti a různotvárnosti. Je třeba být netečný ke všemu, co není jedno.
Hleď, aby tvá přirozenost nebyla zatížena, a vnější člověk aby byl ve shodě s vnitřním.
Miluje-li kdo obrazně nebo osobně, je to láska jedné nahodilosti k druhé, a to není to pravé. Ale přece se jí trpně oddávám, dokud nepřejde. Je však něco vnitřně jednoduchého, v čem člověk nemiluje, ba nevnímá jednotlivé obrazy, ale kde všechny věci jsou jedním – a to je Bůh.
Takový člověk je dokonalý, jenž je jedno s Kristem a sebe samého zbaven.
Odevzdaný člověk musí přestat být starým tvorem! Musí se stát novým tvorem s Kristem a nadtvorem v Božství!
♣ ♣ ♣
♣
Duchovní naučení
