 | Náhodný citát |  |
|
Adam Michnik:
Na komunismu je nejhorší to, co přijde po něm. |
| Hlavní menu | |
| Přehled rubrik | |
| Nejčtenější | |
| Počasí, Slunce, Luna | |
Solar X-rays:
Geomagnetic Field:
|
| O Jitřní zemi | |
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl. Jitřní země byla založena na podzim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jóga, witchcraft (wicca), kult Bohyně, posvátná sexualita a tantra, mystika, New Age, šamanismus ale také třeba zdravá výživa, vegetariánství, léčivé rostliny a ekologie.
|
|
|
 Egoismus je špatný způsob, jak milovat sebe samého.
Anna Servanská (www.matthieuricard.org) - Duchovno - 10. 03. 2014 (4027 přečtení)
Egoismus není účinný způsob, jak milovat sám sebe, je totiž základní příčinou toho, že se necítíme dobře. Je obzvlášť nevhodným pokusem zajistit své vlastní štěstí. Psycholog Erich Fromm v návaznosti na buddhistické myšlení osvětluje toto chování následovně: „Milovat sama sebe nutně předpokládá milovat druhého. Egoismus a sebeláska nejsou vůbec identické, jsou to ve skutečnosti dva rozdílné postoje. Egoista se příliš nemiluje, on se miluje velice málo, ve skutečnosti se nenávidí.“ Egoista je tvor, který nečiní nic rozumného pro to, aby byl šťastný. Nenávidí se, protože aniž by to věděl, dělá vše, aby se cítil nešťastný a tento ustavičný neúspěch v něm budí frustraci a vnitřní hněv, který zaměří vůči sobě a vůči okolí.
S altruismem a soucítěním je to naprosto jiné než s egoismem, který je neustálým zdrojem trýzně. Altruistickou lásku jakožto žitou zkušenost doprovází hluboký pocit plnosti a jak je to zřejmé z jiných zdrojů je to též stav mysli, jenž aktivuje nejvýznamnější mozková centra, spojená s pozitivními emocemi. Mohlo by se říci, že altruistická láska je nejpozitivnější ze všech pozitivních emocí.
Navíc je altruismus je ve skutečnosti harmonický vůči tomu, co jsme a tomu, co nás obklopuje, odpovídá tedy tomu, že všechno je v podstatě vzájemně závislé. Obvyklé vnímání našeho každodenního života nás může vést k víře, že věci mají objektivní a nezávislou existencí, ve skutečnosti však existují pouze závisle na jiných věcech.
Porozumění této všeobecné závislosti je vlastním zdrojem nejhlubšího altruismu. Jakmile porozumíme, do jaké míry naše tělesná existence, naše přežití, naše pohodlí, naše zdraví atd. závisí na druhých a na tom, co nám poskytuje zevní svět – léky, potravu, a podobně, je snadné představit si sebe na místě druhých, je přát si, aby byli šťastni, vážit si jejich snah, jejichž realizaci pociťujeme jako vlastní.
Pro Jitřní zemi
z portálu Matthieu Ricarda
www.matthieuricard.org
přeložila Anna Servanská
Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na
Celý článek |
Zpět |
Komentářů: 0 |
 
Komentovat článek
Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.
|
|
| Přihlášený čtenář | |
| Aktuality | |
|
16. 11. 2020: Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala..."
Celý článek...
03. 11. 2020: Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."
Celý článek...
01. 11. 2020: „Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
Celý článek...
27. 10. 2020: Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován."
Celý článek...
27. 10. 2020: Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...
Celý článek...
|
|
