 | Náhodný citát |  |
|
Karel Schwarzemberg:
Tragedií této země je skutečnost, že nemůžete věřit ani těm, které jste osobně podplatil |
| Hlavní menu | |
| Přehled rubrik | |
| Nejčtenější | |
| Počasí, Slunce, Luna | |
Solar X-rays:
Geomagnetic Field:
|
| O Jitřní zemi | |
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl. Jitřní země byla založena na podzim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jóga, witchcraft (wicca), kult Bohyně, posvátná sexualita a tantra, mystika, New Age, šamanismus ale také třeba zdravá výživa, vegetariánství, léčivé rostliny a ekologie.
|
|
|
 Eleuterokok ostnitý
JiHo - Rostlinné adaptogeny - 14. 12. 2003 (20092 přečtení)
Další z rostlinných adaptogenů a harmonizátorů je trnitý sibiřský keř Eleuterococcus senticosus. Ještě za minulého období se k nám z bývalého Sovětského svazu dovážel "Ekstrakt iz Eleuterokoka", který se dal koupit v lékárnách. 
Je znám už delší dobu, větší pozornost mu začala být věnována s objevením jeho stimulačních účinků při testování léčivých rostlin v bývalém Sovětském svazu. Planě roste v tajze, a to především v jižní části Chabarovského kraje, v Přímořské a Amurské oblasti a také na jižním Sachalinu. Kromě těchto oblastí roste rovněž v Koreji, Japonsku a severovýchodní Číně ve smíšených a jehličnatých lesích jako podrost, ale i na okrajích lesů a pasekách. Oproti ženšenu, kterému hrozí vyhubení, má daleko širší areál, navíc roste v souvislých porostech a jeho množení a pěstování je jednodušší. To platí i o našich klimatických podmínkách, kde tento druh bez problémů roste a přezimuje.
 
Eleuterococcus senticosus, eleuterokok ostnitý, patří do čeledi Araliaceae, aralkovitých. Je to zpravidla 1,5 až 3 m vysoký keř s bohatě vyvinutým kořenovým systémem. Stonek i větve jsou pokryty velkým počtem štětin kolmo odstálých a natočených špičkou dolů. Odtud je i jeho lidový název “čertův keř” (případně "čertikus"), i když se nyní setkáváme, hlavně v anglicky mluvících zemích, s výrazem “sibiřský ženšen”. Listy jsou dlouze řapíkaté, pětičetné, s lístky podlouhlými nebo eliptickými a na okrajích dvojitě zubatými. Drobné květy vyrůstají na vrcholech větví v kulovitých okolících. V květenství se vytvářejí jak květy oboupohlavné, tak i jednopohlavné. Plod je pětihranná, podlouhle vejcovitá, suchá bobule; žlutavá semena jsou s nedokonale vyvinutým zárodkem a mají tvar půlměsíce.
Účinnými látkami jsou glykosidy, které se nazývají eleuterosidy a bylo jich izolováno již více než dvanáct. V sušině stonků činí jejich obsah 0,6 až 1,5 procenta, u kořenů pouze 0,6 až 0,9 procenta. Rozhodující význam mají eleuterosidy B, D a E, jejichž podíl je asi 80 procent. Kromě toho jsou zastoupeny steriny, pryskyřice, saponiny, flavonoidy a polysacharidy. Důležitý je však i obsah minerálních látek, hlavně draslíku, fosforu a vápníku.
Způsoby užití. Extrakt z kořenů se používá se při fyzickém a psychickém přetížení organismu, k léčbě neurastenie, diabetu a některých forem rakoviny. Je vhodný i jako lék při rekonvalescenci po infekčních chorobách a nemoci z ozáření, po operacích apod. Zlepšuje kondici a výkonnost, příznivě stimuluje funkci pohlavních žláz. Zvyšuje však krevní tlak, a nelze jej tedy užívat při hypertenzi. Eleuterokok působí příznivě na přizpůsobivost organismu extrémním podmínkám a zvyšuje také odolnost proti chřipce. Preparáty z této rostliny jsou u nás sice běžně na trhu, ale bylo by dobré, kdyby se pěstování Eleuterokoku u nás více rozšířilo.
Semena mají malou klíčivost (kolem 5%), která se dá zvýšit uchováváním po sklizni v pokojových podmínkách, přes zimu několikrát opakovaným vystavením mrazu a potom uchováním při pokojové teplotě až do jara. I přes tato opatření klíčí semena velmi dlouho a nerovnoměrně, v některých případech i několik roků. Mnohem snadnější je vegetativní množení z kořenových výhonků.
Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na
Celý článek |
Zpět |
Komentářů: 2 |
 
Komentovat článek
Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.
|
|
| Přihlášený čtenář | |
| Aktuality | |
|
16. 11. 2020: Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala..."
Celý článek...
03. 11. 2020: Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."
Celý článek...
01. 11. 2020: „Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
Celý článek...
27. 10. 2020: Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován."
Celý článek...
27. 10. 2020: Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...
Celý článek...
|
|
