Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 25. 05. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Rozcestník | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
George Orwell:
Každá revoluce končí tím, že se nová prasata dostanou ke korytům.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Země se posouvá, čas se mění
(21. 08. 2016, 3163x)
Žádejte o pomoc
(28. 09. 2016, 2850x)
Chraňte své duše
(01. 07. 2016, 2789x)
Povzbuzení
(08. 09. 2016, 2746x)
Být vítězi
(17. 09. 2016, 2512x)

kulatý roh  Poslední komentářekulatý roh
.:
"odpověd momentálně nedokážu sesmolit, ale na youtube..."
(Léčení vnitřního dítěte)
půl na půl:
"ano, článek je užitečný, informuje o tom, jak funguj..."
(Manuál pro extroverta: Pravidla komunikace s introvertem )
bez titulku:
"Super!!! Přesně tak to je. Míla"
(Nebojte se Božích Zákonů)
Jedná se totiž o to, že ...:
"... pokud byste si nechali příjmení svého expartnera..."
(Zamyšlení pro dnešní den)
bez titulku:
"Dobrý den, podařilo se mi nedávno spojit se svým vni..."
(Léčení vnitřního dítěte)
Dotaz:
"Dobrý den, mám dotaz. Shamkhalaprashalanu jsem poprv..."
(Šankhaprakšálana)
výroba nemocných:
"Nemocní se vyrábí i jinak. Například diagnoza cukrov..."
(Jak nám vyrábějí nemoci, abychom se stali jejich zákazníky)
Životopis Míly a Eduarda Tomášových:
"Dobrý deň, pán Miloš. Som veľmi rada, že som našla ..."
(Životopis Míly a Eduarda Tomášových)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
    
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
    

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Hudba jinak

* Emil Pospíšil a sítár


Vlastimil Marek - Hudba jinak - 04. 05. 2008 (12075 přečtení)

“Jsem písničkář, instrumentalista, příznivce etnické a meditativní hudby a mimo jiné studuji hudební teorii a pedagogiku v Olomouci. Před dvěma lety jsem byl na studijním pobytu v Indii na fakultě hudby, kde jsem se učil hrát na sítár, který nyní využívám ve svém hudebním životě. Rád bych napsal práci o dosud nejvýznamnějším sítáristovi v českém prostředí, o Emilu Pospíšilovi. Protože vím, že jste s nim spolupracoval, byl bych rád, kdybyste mi zodpověděl následující otázky,“ napsal mi Karel Cvrk ze Šumperka.


A tak využívám příležitosti a pokusím se nejen jemu naznačit něco o Olomoučákovi, Pražákovi a Budějovičákovi, který předběhl dobu, a za ten čas, který mu byl vyměřen, toho stihl jako jiní za dva životy, a o tom, jak jsem se dostal k indické hudbě a jejímu aktivnímu provozování.

Jak jste se s Emilem Pospíšilem seznámil?

Hrával jsem od poloviny 70. let na tabla, on to zkoušel na sítár, a protože jsme se občas viděli na nějakém tom folkovém festivalu (Emil doprovázel Petra Lutku na elektrickou kytaru, já hrával s Jakubem Nohou, potkali jsme se i v kapele s Oldou Janotou), bylo nevyhnutné to spolu zkusit. Neměli jsme repertoár na celý večer, a tak jsem pak první půlku pouštěl nahrávky jazzové a rockové hudby, ve kterých byl sítár, a přednášel o indické hudbě, a ve druhé části jsme hráli své variace na indickou klasickou hudbu, dnes bychom řekli relaxační program. Jmenovalo se to celé Přežije sítár ro(c)k 2000?

Jaké jsou Vaše osobní zážitky s Emilem Pospíšilem?

Emil byl velmi příjemný, nekonfliktní společník, se kterým se dobře cestovalo, povídalo a hrálo. Z počátku se trochu styděl na sítár hrát veřejně, a protože jsme tehdy hrávali většinou pro různé cvičence jógy (v různých městech, nebo na jejich letních soustředěních, a až pak v malých folkových klubech), ze srandy říkával: Zahrajme rychle, já ty lidi, co zobou zrní, nemusím... a já na to nic neříkal, protože jsem věděl, že jakmile začne hrát, tak se do toho dostane, že zpomalí, a koncert bude přesně tak dlouhý, jak to posluchači vydrží.

Mám na něho spoustu vzpomínek, například jak jsme na ty různé folkové festivaly po republice vozili Láďu Mertu, aby mohl vystoupit, přespávali jsme buď u jeho známých nebo u jeho rodičů (v Olomouci), nebo u mých známých (např. v Dolní Lhotě u Zlatky Holušové).

Dodnes občas vyprávím příhodu, kterou ilustruji nebezpečí jakéhosi myšlenkového zkostnatění (pokud člověk žije v ghettu, i myšlenkovém a zájmovém) ve stáří. Hráli jsme v divadle v Krnově, plno náctiletých studentek z místních středních škol. Když Emil vyšel na jeviště, odnesl židli a prostřel si kobereček, mladé publikum zmlklo a pobaveně se uchichtávalo. Když pak vyndal sítár a sedl si do sítárového posezu se zkříženýma nohama, holky se začala smát - jé, on divně sedí?! A co to je za nástroj? A když pak na zkoušku zadrnkal, divadlo vypuklo ve šťastný svobodný smích a bylo slyšet výkřik: Jé, vypadá to jako kytara, ale zní jako varhany!

Druhý den jsme hráli v Domově důchodců v Jihlavě (zprostředkovala to nějaké agentura). Když Emil odnesl židli a sedl si na zem, důchodci začali brblat. Když zkřížil nohy a zadrnkal, zvedlo se několik stařečků a šli zavolat policii.

Jak probíhala Vaše hudební spolupráce s Emilem Pospíšilem?

Zkoušeli jsme u něho (to většinou), nebo u mě v práci (hlídal jsem v Národní galerii, takže jsme měli vždy celý velký sál, nebo šatnu řidičů, jen pro sebe). Později, po mém zatčení a pobytu ve vazbě v roce 86 (chystal jsem se uspořádat mírový koncert na gongy) jsem ho nechtěl kompromitovat, a tak mi pak vždy přinesl kazetu s nahranými melodiemi, a já na ně skládal texty.

Co ho, podle Vás, přimělo či inspirovalo začít hrát na tento „exotický“ nástroj?

Jsem si jist, že to byly právě ty „neudeřené“ tóny, tedy možnost vyluzovat hudbu rezonančně, a ona tehdy i pro mne velmi tajemná „léčivost“ indické hudby. Když jsem tenkrát přednášel, Emil samozřejmě seděl kousek vedle a poslouchal, a pak jsme si na toto téma povídali při cestách autem na koncert a zpátky. Já už tehdy přeložil a samizdatově vydal v několika kopiích řadu článků a částí knih (nejen) o indické klasické hudbě, cvičil jsem jógu, dělal zazen, takže jsem pochopil principy téhle cesty k duchovnosti, a právě Emil byl jakýsi prototyp zápaďana, který z počátku těm povídačkám o duchovnosti nevěřil, ale díky tomu, co a jak hrál (a léčivosti sítárových tónů) postupně přicházel zvukům a možnostem sítáru (a působení téhle hudby) na chuť.

On byl v sedmnácti velmi vážně nemocen, takže už přece jen tušil něco o pomíjivosti běžných lákadel života.

Jakým systémem se na tento nástroj učil?

Emil byl přírodní talent, měl cit pro nuance a zvuky, uměl velmi citlivě doprovázet jak Mertu, tak Janotu nebo Lutku, a tak mu sítár se všemi těmi nepřebernými zvukovými možnostmi vyhovoval. Žádné učebnice tady tehdy nebyly, jen mu prý někdo něco ukázal. Já jsem se pak dostal k nějakým okopírovaným listům s nějakými instrukcemi z Holandska, ale to on už nepotřeboval. Jinak nahrávky klasické indické hudby měl ode mne, měl jsem dost elpíček, a většinu znalostí pak pochytil z těch mých přednášek v první půlce našich koncertů. V roce 1983 se u polského nadšence, který také hrával na sítár a žil v Praze (a dnes má obchůdek s etnickou a hlavně indickou muzikou Pohodlí), Jerzyho Podulky, za jednu návštěvu dověděl základy teorie a rág, a uchvátila ho tehdy rága Kafí, kterou se naučil.

Jaký měl systém práce a sebezdokonalování hry na sítár a kytaru?

Cvičení, zkoušení, pokusy, improvizace tak dlouho, až z toho vylezlo něco smysluplného, a to si zapamatoval. Později si všechno natáčel na kazetový magnetofon, a ještě později, když se to naučil u Ládi Merty, ovládl počítačové nahrávání a skládal své písničky. Uměl si sednout a nevstát, dokud to, co chtěl, nezvládl. Ve všem, co dělal, byl velmi pečlivý.

Co můžete napsat o jeho osobnosti, o jeho životní cestě? O jeho způsobu života?

Emil Pospíšil později, když už po druhé „dostal“ koncem 80. let rakovinu, začal systematicky jíst jen syrovou stravu (zeleninu, ale např. také květy sedmikrásek - to jsme vždycky jeli krajinou a koukali po loukách kolem, a když jsme našli nějakou zvláště zapadlou, rozumějte, ekologicky čistou, zastavili jsme a trhali a konzumovali) a dostal se z toho. Pak po revoluci jsem ho pár let neviděl, až jednou na koncertu Roopa Vermy jsme se potkali a on řekl, že se mu to (potřetí) vrátilo. Hned mi došlo, že to bylo proto, že místo aby změnil nejen to co jí, ale i způsob života, neustále něco sháněl a organizoval (se svou ženou pořádali v Budějovicích celokrajské akce měření cholesterolu, snažili se propagovat zdravou stravu atd.) a rozčilovala ho ignorance úřadů a lidí. Myslel to dobře...

Jak jste se Vy naučil na tabla?

Někdy v polovině 70. let jsem se rozhodl, že si pořídím tabla (nakonec mi je zaplatily a nechaly poslat z Indie kamarádky z Amsterodamu, kde jsem byl v roce 1974 dva týdny, hlavně abych navštívil koncert Franka Zappy). S tably jsem si nechal poslat i jakousi příručku, ale ta mi moc nepomohla. Hledal jsem dál, a v roce 1978 jsem přes Indické velvyslanectví zjistil, že ve Škodě Plzeň je na rok na stáži několik indických inženýrů a mezi nimi jeden, který prý umí hrát na tabla. Jezdil jsem potom za ním jednou za 14 dnů do Plzně na ubytovnu, a s ním jsem pak hrál na onom legendárním koncertu mé skupiny Amalgam v Lucerně v roce 1979. Jmenoval se Mohan Lal a byl z Hardvaru.

Amalgam pokračoval i v první polovině 80. let, a na tabla jsem hrál například v jazzové skupině kterou vedl kytarista Zdeněk Hrášek, nebo jsem natočil tabla na jednu skladbu pro Zuzanu Michnovou a Marsyas. V létě roku 1986 jsem byl pozván Martinem Kratochvílem a Tony Ackermanem, jestli bych s nimi nezačal zkoušet. Den před naší první zkouškou jsem byl vzat do vazby, a tam jsem se rozhodl, že dokud nebude v Česku svoboda, už (hudbu k uklidnění) hrát nebudu.

Jak jste se dostal k indické klasické hudbě? Jak jste ji studoval?

Z poslechu elpíček, koupených v polovině 70. let v prodejně Sovětské kultury (daly se tam koupit např. desky Ravi Šankara s houslistou Y. Menuhinem nebo flétnistou J. P. Rampalem, a taky třeba třídeskový box Koncert pro Bangladéš), jsem si odnesl úžas a pocit setkání s něčím, o čem jsem byl přesvědčen, že musí existoval, ale co nám tady v Čechách zatajili (když už nejen Poláci, ale i Rusové indickou hudbu vydávali). Z několika knih o indické klasické hudbě, které jsem našel v oddělení anglických knih a časopisů Univerzitní knihovny (chodíval jsem tam pro podpultové sci-fi) a v knihovně indického velvyslanectví. A především z osobních setkání s indickými hudebníky.

Bylo mi jasné, že z knih se ani nenaučím bubnovat na tabla, ani nezjistím o indické hudbě to podstatné. A tak kdykoliv se tehdy objevily plakáty, že tu či onde bude hrát nějaký indický sítárista, snažil jsem se k němu nějak dostat. Stačilo se k nim přitočit se na tiskovce a nabídnout tlumočení (čeští tlumočníci tehdy nevěděli o indické hudbě nebo nástrojích vůbec nic, a nejenže komolili názvy, ale ani netušili, o čem ti Indové mluví). A pak stačilo nabídnout tomu člověku z Pragokoncertu (rozumějte: fízlovi, který je měl hlídat), že s Indy na procházku Prahou půjdu místo něho. On si rád zašel na pivo, a já měl možnost mluvit nejen o Praze, ale později, většinou na hotelu, i o indické hudbě. Poznal jsem tak např. zpěvačku Ramu Maniovou a bubeníky z karnatacké školy bubnů (jmenovali se tehdy Jazz Yatra, protože hráli na jazzovém festivalu s pianistou z Bombaje, a od té doby hned rozeznám, jestli se jedná o severoindickou, hindustánskou hudbu, nebo o jihoindickou, karnatickou), ale i duchovního učitele, swamiho Mukundu, fenomenálního hráče na vínu, ale také teoretického fyzika. Dostal jsem se i k asi na západě nejlepšímu hráči na tabla Zakiru Hussajnovi (viz rozhovor).

Stále hrajete na tabla?

Jen velmi zřídka. Mimochodem, v roce 1987 jsem musel svá tabla prodat, abych měl na zaplacení advokáta, ale hned v roce 1991 jsem získal jiné, lepší. Seděl jsem tehdy v zahradní restauraci na Hradčanech, četl si v nějaké anglické knížce, a jen tak mimochodem si všiml, že u vedlejšího stolu se marně snažili orientovat v mapě Prahy tmavovlasý orientálně vyhlížející muž a jeho bělovlasá evropská žena. Bezradně koukli kolem, a když zblejskli, že asi umím anglicky, požádali o radu. Za chvíli už jsem si s nimi povídal, a když muž řekl, že je z Indie, vzdychl jsem si. „Vám se Indie nelíbí?“ znejistěl. „Ale kdepak, právě naopak. Miluju především indickou hudbu,“ řekl jsem. On pak vytáhl walkmana a pustil mi něco do uší. „To je Hariprasád Čaurasia,“ řekl jsem, a on užasl, vyměnil kazetu a pustil mi do sluchátek Šivkumara Šarmu. „Za dvacet svého pobytu v Evropě jsem se ještě nesetkal s někým, kdo se tak vyzná v indické hudbě!“, byl nadšen.Vyprávěl jsem mu, jak jsem se dostal k indické hudbě, jak jsem hrával na tabla, a jak mne pak zavřeli a o tabla jsem přišel. Při loučení jsme si vyměnili adresy (on to byl indický majitel továrny na oděvy v Norsku), a za měsíc mi poštou přišla fungl nová a docela kvalitní tabla.

Jak jste se dostal k popularizaci indické hudby?

Věděl jsem z vlastní zkušenosti, že klasická indická hudba je pro Evropana zajímavá a lákavá, ale zároveň jaksi neuchopitelná. A tak od dob přednášek pro posluchače našich koncertů s Emilem Pospíšilem se snažím indickou hudbu zprostředkovávat tak, aby jí posluchači rozuměli. Snažím se podělit o ten zázrak, který neškolenému a neinformovanému posluchači většinou uteče.

Koncem 80. let jsem už začal vysílat nejen indickou hudbu v pravidelných hodinkách v Českém rozhlase Ostrava, po revoluci jsem vysílal v rádiu Golem (a později v rádiu Drak) dvouhodinovku new age hudby, a poté (až dodnes) vysílám 45 minut hudby pro povzbuzení a uklidnění jednou za 14 dnů v neděli před půlnocí na Čro3 Vltava. Odvysílal jsem a okomentoval stovky alb s indickými hudebníky (ale i hudby z Tibetu, Číny, Japonska, Jávy a dalších zemí a kultur). Když se naskytla možnost, vydal jsem knihu článků o „jiné“ hudbě (včetně zmíněného rozhovoru se Zakirem Husajnem) Hudba je lék budoucnosti, poskytl řadu rozhovorů do různých dnes zaniklých časopisů, byly se mnou natočeny dva dokumenty o léčivosti hudby a hlasu, vydal jsem knihu Tajné dějiny hudby, ve které vysvětluji „záhady“ a tajemství působnosti klasické hudby Indie, atd.

Posloucháte indickou klasickou hudbu i doma?

Ne pravidelně, ale i moje žena se naučila poslouchat ji vždy, když je špatné počasí nebo jí něco zkazí náladu: tak jako kdysi na Emilovi Pospíšilovi, i na ní vidím, jak v několika okamžicích „roztaje“, začne se vnitřně a posléze i viditelně usmívat, jak ji to zenergetizuje a zharmonizuje. A obvykle si pak pustí něco rytmičtějšího (třeba banghru) a začne si samou radostí z hudby i ze života tancovat.

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Proč ženy (24.01.2009)
Nezvládnuté hormony (19.01.2009)
Změny (14.01.2009)
V pytli (11.01.2009)
Emancipovaná (21.12.2008)
Otázky (16.12.2008)
Čtyři pravdy (pro pokročilé) (14.12.2008)
Čas se zrychluje (12.12.2008)
Duchovní probuzení (ve čtyřech minutách) (10.12.2008)
Čtení o koláči (07.12.2008)
Black-out (04.12.2008)
Indie aneb Šivanandovo dvacatero (20.11.2008)
Syndrom seminářové bohyně (16.11.2008)
Nedorozumění (08.11.2008)
Shoda (01.11.2008)
Být sama (sebou) (29.10.2008)
Mysl je potvůrka (25.10.2008)
Skvrny na Slunci a vztazích (22.10.2008)
Rozhovor s Henry Marshallem (28.09.2008)
Případ Hykes (27.09.2008)
Šetři (ČEZky) (16.09.2008)
Vtípky? (13.09.2008)
Omleté pokrytecké moudrosti (11.09.2008)
Žolík (09.09.2008)
Omega-3 (31.08.2008)
Pro člověka (28.08.2008)
Psychopatologie na internetu (25.08.2008)
Děti vědí (18.08.2008)
Z penze nevyžiju (15.08.2008)
Rané Extempore (z let 1974 a 1975) (11.08.2008)
Pochvala (08.08.2008)
Radost z blogování (06.08.2008)
Vypustit (01.08.2008)
Já tomu moc nevěřím (27.07.2008)
Pocit vítězství (22.07.2008)
Agnihotra (20.07.2008)
Tajemství (18.07.2008)
Lepší časy (15.07.2008)
Zesilovač (08.07.2008)
Proč znovu? (04.07.2008)
Litera nebo literatura? (25.06.2008)
Cesta ženy ze Západu za osvícením (20.06.2008)
Kulhající muž (15.06.2008)
Na větvi (14.06.2008)
2012 jinak (13.06.2008)
Svobodná a volná (09.06.2008)
Užívejme si života, dokud to ještě jde (07.06.2008)
Násilí v médiích (28.05.2008)
Zvedám ruku (23.05.2008)
Trhlina v realitě (20.05.2008)
Bohyně se dvěma obličeji (19.05.2008)
Co (píp) my jen víme? (15.05.2008)
Bludné balvany (14.05.2008)
Zázrak jménem voda (12.05.2008)
Good for you (07.05.2008)
Letěl? Neletěl? (25.04.2008)
Kostely bez Boha (22.04.2008)
Bez komentáře (19.04.2008)
Demagogie (16.04.2008)
Bigoti a šatnářka (14.04.2008)
Vrabci a dravci (09.04.2008)
Nebijme své děti (02.04.2008)
Obchodníci s žumpou (31.03.2008)
Kostel (29.03.2008)
Rozpaky (26.03.2008)
Kde končí svoboda a začíná žumpa (22.03.2008)
Proč funguje proutek (19.03.2008)
Háj moudrosti 2008 (13.03.2008)
Respekt (12.03.2008)
Líbí, nelíbí (08.03.2008)
To jsem si dal (06.03.2008)
Stranovláda (04.03.2008)
Tanečnice z Filipín (01.03.2008)
Teplý únor (28.02.2008)
Zkreslený pohled na zázrak zrození (25.02.2008)
Zázrak (23.02.2008)
Chvála dočasnosti (09.02.2008)
Hovořit s anděly (04.02.2008)
Dudy techna (24.01.2008)
Noblem (20.01.2008)
Muška jenom zlatá (16.01.2008)
Něha, ne sex (13.01.2008)
Nedomazlení (08.01.2008)
Nepasuje (06.01.2008)
Burdychova sauna (03.01.2008)
Hudba buněk a tkání (01.01.2008)
Dalajlama (28.12.2007)
Přijetí (25.12.2007)
Mozek nás šálí (23.12.2007)
Těžké odbourávání (21.12.2007)
Ani písničkáři už nejsou, co bývali (19.12.2007)
Prostřený stůl (17.12.2007)
I guru je jen člověk (13.12.2007)
Kvalita (na které záleží) (04.12.2007)
Druhé strany mincí (01.12.2007)
Lež jako norma (29.11.2007)
Zvuky (27.11.2007)
Mozek dítěte, obliny a pokleslá prsa (22.11.2007)
Bůh je sloveso (20.11.2007)
Podzim v Hudlicích (17.11.2007)
Slepé střevo a ovulace (14.11.2007)
Gejts a stěhování (08.11.2007)
Skryté důvody (15.10.2007)
Pasteur kontra Bechamp (13.10.2007)
Zužitkování náhod (09.10.2007)
Slyšet tvary (06.10.2007)
Pleš a bomba (04.10.2007)
Ani rouru (22.09.2007)
Koncept kontinua (20.09.2007)
Tuňák v olivovém oleji (18.09.2007)
Vystrčit hlavu (16.09.2007)
Homo sapiens emocionalis stupidus (politicus) (14.09.2007)
Pro jsou Židé nejchytřejší? (12.09.2007)
Muži ještě netuší (09.09.2007)
Hugo (06.09.2007)
Kouzlo (04.09.2007)
Hlásím se o Nobelovu cenu (27.08.2007)
Kde končí hudba? (25.08.2007)
Hloupost (23.08.2007)
Ach ti vědci (07.08.2007)
Oka mžik (03.08.2007)
Jistota (29.07.2007)
Nocebo skeptiků (26.07.2007)
Nirvána z walkmana (23.07.2007)
Děti a ekologie (12.07.2007)
Plácnutí (10.07.2007)
"Duševní" práce (07.07.2007)
Proletářem (02.07.2007)
Pod nos (23.06.2007)
Požitek z násilí (10.06.2007)
Magické obřady (08.06.2007)
Akce s Tamarou a Vlastimilem Markovými v létě 2007 (05.06.2007)
Korálky zadostiučinění (31.05.2007)
Středověk trvá (30.05.2007)
Milovice (27.05.2007)
Stojící ženy (26.05.2007)
Štafle (23.05.2007)
Zamrzlí vědci (19.05.2007)
Zpomalit (18.04.2007)
Poučení (17.04.2007)
Štěstí (15.04.2007)
Mantry III. kategorie (14.04.2007)
Události před narozením a jejich důsledky (04.04.2007)
Šmouhy na nebi a IQ (02.04.2007)
Temné proudy (31.03.2007)
Prohrou k vítězství (26.03.2007)
Povolání: žena v domácnosti (24.03.2007)
Lékař léčí, příroda uzdravuje (22.03.2007)
Žáci nenávidí matematiku (20.03.2007)
Obřízka na rádiu Jerevan (19.03.2007)
Bubliny (18.03.2007)
Porod a jeho důsledky (17.03.2007)
Po porodu se změnil? (16.03.2007)
Interpretace (15.03.2007)
Kdo řídí? (14.03.2007)
Sjíždět (13.03.2007)
Bohužel, bohudík (20.02.2007)
První vztahy (15.02.2007)
Á (11.02.2007)
Odpočinek (31.01.2007)
Velké matení pojmů (18.01.2007)
V pubertě (15.01.2007)
Holotropní terapie (13.01.2007)
Chůze přes oheň (11.01.2007)
Alkohol nemůže za alkoholismus? (20.12.2006)
Může (17.12.2006)
Flop a horečka omladnic (15.12.2006)
Hlas jako zázrak (05.12.2006)
Ladění (29.11.2006)
Chybějící dialog (27.11.2006)
Sedm let (24.11.2006)
Lucidní snění (22.11.2006)
Osvícení (28.10.2006)
Nelehké téma (20.10.2006)
Nepožehnal (18.10.2006)
Vakcína (31.08.2006)
Vypadá to (aneb nepřekážejme svým dětem) (29.08.2006)
Pasti tantry (16.08.2006)
Nemoc je jen špatná písnička (14.08.2006)
Kde domov můj (06.08.2006)
Něco navíc (31.07.2006)
Cesta muže a ženy: žebřík a kruh (24.07.2006)
Podfuk (23.07.2006)
Prkýnko (20.07.2006)
Trénink (06.07.2006)
Posun (02.07.2006)
Fotbal i politika (25.06.2006)
Vědecké nocebo (22.06.2006)
Století bez lásky (18.06.2006)
Respekt (15.06.2006)
Příště zvolte ženy (06.06.2006)
Změňme zadání (03.06.2006)
Kroužkování a preference (29.05.2006)
Hudba v kostele (26.05.2006)
Kouzlo žen (24.05.2006)
Nezodpovědnost (20.05.2006)
Špína na síti (11.05.2006)
Což takhle pozitivní lobbing? (11.05.2006)
Nepoučitelní (07.05.2006)
Souvislost (04.05.2006)
Žena in (02.05.2006)
Mluvené a psané (30.04.2006)
Recenze na amatérský způsob (25.04.2006)
Zaplatí za sex (23.04.2006)
Zatím dobrý? (20.04.2006)
Hlavní podezřelý (17.04.2006)
Příčiny a následky (14.04.2006)
Holčičky (11.04.2006)
Mužské (po)hnutí (09.04.2006)
Ženské časopisy škodí (06.04.2006)
Nemůžeš mít všechno (02.04.2006)
Není cesta k duchovnosti, duchovnost je Cesta (31.03.2006)
Pindy o nádherných zážitcích (29.03.2006)
Duchovní puberta (27.03.2006)
Hladina mysli (25.03.2006)
Vy v něco věříte? (22.03.2006)
Chvála kóanů (19.03.2006)
Makyo a Ježíš (17.03.2006)
Chybějící obliny a HNP (15.03.2006)
Volte ženy (06.03.2006)
Marek vysílá na Vltavě (18.09.2005)
Kdo s čím zachází (26.05.2005)
Pětiminutová a půlvteřinová mája (22.05.2005)
Holka z Playboye (13.05.2005)
Menstruace (09.05.2005)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Informační e-mailVytisknout článek

Diskuse ke článku je možná zde.

 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
23. 05. 2019:

Čtvrteční postřehy Terezy Spencerové:
• dokonce i britskou vládou placená Syrská observatoř pro lidská práva konstatuje, že pro tvrzení Al Kajdy o dalším „Asadově chemickém útoku“ neexistují žádné důkazy… britská premiérka Mayová si ale ve svém hlubokém brexitovém marasmu našla čas, aby za „chemický útok“ pohrozila Sýrii odvetou…
• i New York Times už přiznává, že venezuelský Guaidó nemá doma dostačující podporu, a tak se namísto převzetí moci avízují jeho rozhovory s Madurem…
• Turecko sice s USA dál jedná o svém nákupu ruských protiraketových systémech S400, ale připravuje se i na následné americké sankce…
• americký GM producent Monsanto, aktuálně ve vlastnictvím německého Bayeru, v rámci probíhajících debat o herbicidech špicloval novináře, politiky a jiné vlivné lidi přinejmenším v sedmi evropských zemích…

Celý článek...


23. 05. 2019:

Tereza Spencerová: "...Pokud ale kdosi nesnese ani existenci populistických stran (pro tuto chvíli jim tak klidně říkejme, i když se nabízejí i jiné pojmy), a co víc, má snad i pocit, že naši společnost nějak ohrožují, tak by asi měl v první řadě řešit problémy, jejichž neřešení a naopak bobtnání vede lidi k tomu, aby takové strany volili. Pokud si totiž zvykneme na likvidaci „nepohodlných“ politiků jen proto, že vznášejí nepříjemné otázky a nabízejí na ně svá – tedy nikoli „shora“ posvěcená – řešení, tak to není jen konec demokracie, ale navíc evropskou společnost v dohledné době čeká konfrontace s mnohem radikalizovanějšími, protože o něco naštvanějšími a poníženějšími lidmi, vlastními občany..."

Celý článek...


21. 05. 2019:

Úterní postřehy Terezy Spencerové:
• na základě bezpočtu novinářských dotazů Organizace pro kontrolu chemických zbraní (OPCW) v zásadě potvrdila autentičnost zprávy, která nedávno unikla do médií a vyvrací původní tvrzení Západu, že chemický útok loni v dubnu v syrské Dúmě spáchal Asadův režim… po viníkovi „úniku“ už se pátrá a bude za zveřejnění pravdy náležitě potrestán…
• s hesly typu „Francie nepatří Francouzům! Každý má právo tady být!“ asi pět set migrant převážně z Afriky pod vedením jakési neziskové organizace obsadilo jeden z terminálů pařížského letiště Charlese de Gaulla…
• na integraci zhruba milionu imigrantů německá vláda za loňský rok vynaložila rekordních 23 miliard eur…

Celý článek...


16. 05. 2019:

Středeční postřehy Terezy Spencerové:
• z Organizace pro kontrolu chemických zbraní (OPCW) uniklo technické hodnocení "Asadova chemického útoku" z dubna 2018 ve Východní Ghútě u Damašku… Západ z něj obvinil syrskou vládu a následoval "kárný" raketový útok na několik cílů v Sýrii… experti OPCW nyní mimo jiné konstatují, že umístění plynových bomb, jak byly zaznamenány na záběrech "humanitárních" Bílých přileb, neodpovídá tomu, jak by byly rozházeny po shození z letadla, a že nejspíš byly na místě ručně naaranžovány… čili, další false flag…
• džihádisté z Idlíbu, po jejichž boku nyní Bílé přilby působí, pokračují v ostřelování křesťanského města Skajlabíja, počty civilních obětí rostou…
• dnes už bývalý ředitel amerických tajných služeb Clapper má po splasknutí bubliny Russiagate asi nervy, neboť tvrdí, že přece "není nutné", aby dnes byli vyšetřováni ti, kteří vyšetřovali Trumpovy vazby na Rusko…

Celý článek...


14. 05. 2019:

Prof. Ing. Jaroslav Šesták, DrSc, dr.h.c.: "...Možná stojí za připomenutí, že bolševici sice kdysi všechno znárodnili, ale nic nerozprodali ani nerozkrad- li, podařilo se jim vybudovat společnost téměř bez velkých sociálních problémů, zavést hodnotný vzdělávací systém, univerzální penzijní řád, vybudovat solidní, i když vynucené velkozemědělství, a třeba i vystavět celostátní integrovanou síť rozvodů vysokého napětí, kterou používáme dodnes. Dokonce i zanedbaný průmysl byl v mnoha směrech téměř konkurenceschopný. Nakonec předali republiku s dluhem jen 17 miliard do rukou nastupujících expertů, kteří věděli, jak na to jít, a tak se dluh rozrostl až na dnešních 1 745 miliard...."
( Pozn.: Profesor Šesták byl po přijetí státního vyznamenání z rukou prezidenta Miloše Zemana "odejit" z Fyzikálního ústavu AV)

Celý článek...


13. 05. 2019:

Zpěvák Ondřej Hejma: "...Česká televize je prostátní, prorežimní, protože u nás, a to já opakuju pořád, nevládne Andrej Babiš ani Miloš Zeman, tady vládne EU. My jsme členský stát EU, ztratili jsme svou suverenitu v Lisabonské smlouvě. Česká televize dělá probruselskou politiku. Dělají to, co se od nich čeká, Tak to prostě je. Stejně jako demonstrace na Staromáku byla prorežimní... Ono to tak nevypadá. Babiš a Zeman jsou jen úředníci, přerozdělují prachy, co zbyde, ale když je něco vážného, rozhoduje se to v Bruselu..."

Celý článek...


13. 05. 2019:

Mediální analytik Jiří Fencl: "...ČT nezprostředkovává, nesděluje, ale snaží se sama realitu měnit, protože to prostě její redaktoři vzali tak nějak do vlastních rukou. Na to nepotřebuju zákon, Radu a všechny ty rádoby etické a kodexové parafernálie. ČT tedy není médiem, spíše hybridním cenzurním úřadem a je mimo jakékoli rozumové chápání. Kvalifikovaný odhad: odtrženost ČT od reality je již na hezkých 99,7 procenta..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!