Zkoumané místo má název ostrov Spartel a leží pod hladinou Atlantského oceánu. Francouzi věří, že tam v hloubce 56 až 200 metrů objeví zbytky budov a hradeb a také zbraně, nástroje a další památky. Podmořští archeologové se zaměří hlavně na jeskynní komplexy, o nichž jsou přesvědčeni, že existují a kdysi byly obydleny. Pokud se předpoklady potvrdí, vypraví se tam další francouzská výprava vyzbrojená dálkově ovládanými podmořskými kamerami.

Výpravu chystají archeolog Jacques Collina-Girard z univerzity v Aix en Provence, velitel ponorky Paul-Henri Nargeolet a George Tulloch.

Collina-Girard je světově uznávaným odborníkem na prehistorické civilizace, zejména z konce doby ledové. Nargeolet byl vedoucím americko-francouzské expedice, která kdysi lokalizovala potopený Titanic, a Tulloch se v letech 1987 až 1998 podílel na vyzvednutí asi pěti tisíc předmětů z potopeného Titanicu.

Francouzská červencová výprava bude mít s sebou dvoumístnou ponorku vybavenou kamerami namontovanými zvenku i uvnitř, osvětlení schopné proniknout temnými hlubinami a dálkově ovládané robotické ruce.

Ponorka bude moci operovat v hloubkách do 1000 metrů vždy celých šest hodin. Patnáctidenní výprava má za úkol zmapovat podmořský terén, případně získat nějaké archeologické artefakty. Podrobnější zkoumání, pokud se místo bude jevit nadějně, provede další expedice. Podle Nargeoleta nikdo neví, co na místě najdou, protože zatím nikdy nebylo podmořskými archeology zkoumáno.

Collina-Girard je přesvědčen, že Spartel může být dlouho hledanou Atlantidou. Opírá se o výzkumy globálních klimatických změn naší planety, které nedávno publikovali francouzští vědci. Podle nich poslední dobu ledovou, která skončila zhruba před 11 000 let, následovalo velké tání. To zvedlo hladinu moří nejméně o 130 metrů. Kdysi obydlená místa jsou dnes nenávratně zatopena a mohou skrývat pozůstatky bájné civilizace.

Připomeňme, že první zmínky o zmizelé Atlantidě se objevily v dialozích řeckého filozofa Platona (427 až 347 př. n. l.) Timaios a Kritias. Bájnou civilizaci umístil za Heraklovými sloupy (dnes Gibraltarským průlivem) v Atlantském oceáně. Podle Platona to byl ostrov větší než Malá Asie a Libye dohromady. Není vyloučeno, že šlo o smyšlenou zemi, když chtěl Platon demonstrovat království s vysokou kulturou a ideální politickou strukturou.

Podobně jako kdysi Schliemann při objevení Troje vycházel z Homérovy Odysseje, vzali Francouzi Platonovo tvrzení za bernou minci a vydávají se po jeho stopách. Všechny dosavadní pokusy o výklad zmizení Atlantidy a její lokalizaci byly neúspěšné.

Jednou z možností, o které se vážně uvažovalo, byl sopečný ostrůvek Santorini (bývalá Théra) v Egejském moři. Tam začal vykopávky v roce 1967 řecký archeolog profesor S. Marinatos. Ostrov byl v dávné minulosti zničen nejprve zemětřesením a později mohutným výbuchem sopky. Na místě se našly různé předměty, ale žádné lidské pozůstatky či šperky.

Část historiků věří, že Atlantidou byla přímo minojská Kréta, ale ta leží na nesprávném místě, má nesprávnou velikost a k jejímu rozkvětu došlo v jiném období, než které odpovídá Atlantidě.

Uvažovalo se i o ostrově Severní Bimini na Bahamách a také o místě u pobřeží Portorika, kde bylo dokonce pod vodou objeveno mohutné kamenné schodiště.

Nelze zapomínat ani na vyloženě fantastická tvrzení, která se rodila většinou v devatenáctém a dvacátém století. Americký kongresman za stát Minnesota Ignatius Donelly vydal v roce 1882 publikaci nazvanou Atlantida: předpotopní svět, v níž Atlantidu představil jako základ veškerých civilizací - v Egyptě, Mezopotámii, v údolí Indu, čínské i evropské.

Teozofové pod vedením ruské spiritistky Heleny Blavatské (konec 19. století) prohlašovali, že Atlantida ležela v severním Atlantiku a obývali ji vysoce inteligentní Atlanťané, kteří pocházeli od Lemuřanů. Dokonce prý létali v letadlech a pěstovali plodiny získané od mimozemšťanů.

Letošní letní francouzská expedice bude mít nelehký úkol. Cokoli kolem Atlantidy se dnes ve světle dřívějších teorií považuje spíše za pustou fantazii nebo provokaci než za seriózní vědecký záměr.

Daší informace: www.lookingforatlantis.com